Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Tři bratři, tři sestry. To bude zajímavé 3 - 1. kapitola

new moon poster


Tři bratři, tři sestry. To bude zajímavé 3 - 1. kapitolaEmmett a Rosalie si užívají svůj vztah. Nic už se mezi ně nemůže dostat. Jako jediní jsou ale šťastní. Poté, co Bella dala Edwardovi ultimátum, už spolu ti dva sotva promluví. Oba dva se navzájem milují, ale nejsou schopni si to přiznat. Řeknou si nakonec ta dvě slova, co všechno mění? A co udělá s jejich vztahem příjezd Thomase, starého kamaráda kluků? Jasper a Alice už se od sebe přestali držet dál, ale ani to jim moc nepomohlo. Jasper hned Alice vyznal své city. Jak Alice zareaguje?

EDIT: Článek neprošel korekcí.

 

 

Co se událo v minulé sérii:

Bella

 „Dvě slova, osm písmen. Řekni je a já nikam nejedu,“ řekla jsem Edwardovi to, co jsem už měla tak dlouho na  srdci.

Už se nadechoval na to, že to řekne, ale pak nic neudělal. Nedokáže to. Nemiluje mě. Mělo mi to být jasné hned. Z dálky už jsem slyšela auto, a tak jsem se jen podívala do těch Edwardových krásných očí a šla k příjezdové cestě.

Rose

„Rose, já tě miluju. Jsem do tebe úplnej blázen, ani nevíš, jak moc si přeju, abys to cítila stejně,“ řekl Emmett a tím mě naprosto odrovnal.

„Ty mě miluješ?“ zeptala jsem se ho, abych se ujistila, že jsem se nepřeslechla.

„Jo, jak nejvíc je to možné,“ řekl Emmett a usmál se.

Nic víc už jsem slyšet nepotřebovala a políbila jsem ho. Emmett se do polibku hned zapojil a chytil mě kolem pasu.

„Taky tě miluju,“ řekla jsem mu.

Alice

„Miluju tě, vždycky tu pro tebe budu,“ řekl Jasper.

„Ty mě co?!“


 Alice

 

„Ty mě co?“ zeptala jsem se Jaspera ještě jednou a pomaleji.

„Miluju tě,“ řekl a chtěl mě políbit.

Zastavila jsem ho.

„Ne, tohle ne,“ řekla jsem a odtáhla se do bezpečnější vzdálenosti.

„Proč ne?“ zeptal se mě Jasper smutně.

„Protože jsem posledních pár měsíců strávila tím, že jsem se kvůli tobě trápila. Ale posilnilo mě to, Jaspere. Zjistila jsem, že dokážu být i bez kluka. A zrovna teď chci být na chvíli jenom sama sebou, a ne něčí přítelkyně,“ řekla jsem mu na vysvětlenou.

„Chápu,“ řekl Jasper a smutně se usmál.

„Neočekávám, že počkáš, než si všechno utřídím v hlavě,“ řekla jsem mu smutně.

„Věř mi, Alice, kvůli tobě stojí za to čekat,“ řekl Jasper a usmál se.

Jasper otevřel dveře od domu a pokynul mi, abych vešla. Upíří rychlostí jsem vyběhla do svého pokoje.

Zaslechla jsem Rosalie a Emmetta, jak se baví. Přála jsem jim to, už proto, že jsem věděla jaký je to pocit, když vás někdo miluje.

Po dlouhé době jsem cítila jakýsi vnitřní klid. Věděla jsem, že se teď chci soustředit na sebe a rozhodla jsem se, že s tím hned začnu. Z knihovny jsem vytáhla knížku, kterou jsem si chtěla už dlouho přečíst, ale pořád jsem to odkládala. Připadalo mi to jako dobrý začátek. Začala jsem číst první kapitolu, když mi někdo zaklepal na dveře.

„Dále,“ řekla jsem.

Dveře se otevřely a za nimi stála Bella. Plačící Bella.

„Bells, co se stalo?“ zeptala jsem se jí, ale ona jen zakroutila hlavou a padla mi do náruče.

Hladila jsem ji ve vlasech a snažila se ji utěšit.

„Jak se mohlo všechno takhle pokazit?“ zeptala se mě trhaně mezi vzlyky.

Na to jsem pro ni neměla odpověď, neměla jsem tušení, čím si prochází. Já byla teď spokojená, Rosalie také. Pravda byla, že od té chvíle, co jsme se vrátily, jsem Belle nevěnovala tolik pozornosti, kolik jsem měla. Ona tady pro mě byla, když jsem ji potřebovala, byla jsem rozhodnutá udělat pro ni to stejné.

Bella

Ráno jsem se probudila na Aliciné posteli. Vstala jsem a šla do svého pokoje. Neměla jsem odvahu podívat se do zrcadla, musela jsem vypadat hrozně, potom, co jsem včera vybrečela snad celý Atlantik. Když v sobě něco držíme dost dlouho, jen se to hromadí, nemizí to. Měla bych si to zapamatovat pro příště.

Šla jsem rovnou do sprchy, a tam jsem strávila asi půl hodiny snažíc se udělat ze sebe zase tu neodolatelnou upírku, kterou jsem byla předtím, než se tohle všechno semlelo.  Po sprše jsem se nalíčila, oblékla se a šla dolů, kde už byla Rosalie s Emmettem. Líbali se, jaké překvapení. Najednou mi bylo pod psa, já tohle nikdy nezažiju.

„Hele, hrdličky, mám z vás opravdu radost, ale nemůžete svou výměnu slin omezit, když jsou kolem vás další žijící organismy?“ zeptala jsem se jich mile a otevřela ledničku, odkud jsem vytáhla nějaký pití a lila jsem to do sebe.

„Bello, je ti jasné, že právě hltáš vodku, jako kdyby to byl Jupík?“ zeptal se mě Emmett.

„Jasně, že to vím,“ zalhala jsem a znovu se napila. Jako upírce mě alkohol zabít nemohl, mohla jsem se opít, ale to je asi tak všechno.

„Jsi v pořádku?“ zeptala se mě Rose.

„Jasně, že jsem,“ řekla jsem ukvapeně a vypila poslední kapku, co v té láhvi zbývala.

„Mě to tak nepřipadá,“ řekl Emmett.

„Jsem v pohodě. Jasný?“ řekla jsem mu podrážděně a začala hledat v ledničce další láhev.

„Dobře, jak myslíš,“ řekl Emmett .

„Skvělý,“ řekla jsem, když jsem vylovila láhev šampaňského.

„Bello, stalo se něco?“ zeptala se mě Rose.

„Ne, jenom mám chuť udělat něco, co bych neměla,“ řekla jsem a usmála se na ni.

„Co máš za lubem?“ zeptala se mě Rose trochu vystrašeně.

Jenom jsem na ni mrkla a šla ke dveřím, které vedly do garáže.

„Uvidíme se ve škole,“ řekla jsem a upíří rychlostí se dostala ke svému autu.

Otevřela jsem láhev šampaňského a napila se, pak jsem vyjela z garáže a rozjela se ke škole.

Rosalie

„Sakra,“ řekla jsem a vstala jsem ze židle.

„Děje se něco?“ zeptal se mě Emmett pohotově.

„Jo, Emme. Bella jede do školy, opilá s lahví šampaňského. Co myslíš, že se děje?“

„Bella je opilá?“ zeptala se mě Alice vyděšeně, když zrovna scházela ze schodů.

„Jo, a míří ke škole,“ řekla jsem ji a začala hledat klíčky od auta.

„A co by se mohlo stát?“ zeptal se Emmett stále nechápavě.

„Bella, už jeden průšvih měla, co myslíš, že se stane, až udělá další?“ řekl Jasper, který se zrovna dostal dolů.

„Vyloučí ji,“ řekl Edward.

„Jejda, ten tady ještě chyběl,“ řekla Alice a šla do garáže.

„Co jsem udělal?“ zeptal se Edward.

„Ehm, jak to říct? Budeš zřejmě důvod, proč se Bella snaží porušovat zákony a tím se zabavit,“ řekla jsem mu naštvaně a upířím během se dostala do garáže.

Když jsme všichni konečně nasedli do aut, vyjeli jsme do školy. Přála jsem si, abychom to tam stihli dřív, než Bella udělá něco, čeho by mohla litovat.

Bella

Zastavila jsem před školou a vyšla z auta. V ruce jsem pořád měla šampaňský, a tak jsem se napila.

„Evensonová, co to děláte?“ zeptal se mě ředitel.

„Ale to víte, pane řediteli, slavím,“ řekla jsem mu a zasmála se.

„Evensonová, okamžitě položte tu láhev,“ řekl ředitel a zbrunátněl vztekem.

„A co když to neudělám?“ zeptala jsem se ho s úsměvem.

„Tak to udělám já,“ řekl ředitel a vytrhl mi láhev z ruky.

Pak si zavolal naši zdravotní sestru a společně mě odtáhli na ošetřovnu.

„A sakra.“

Alice

Když jsme dorazili ke škole, Bellu jsme nikde neviděli. Edward se zaposlouchal do myšlenek ostatních spolužáků a zjistil, že ji ředitel odtáhl na ošetřovnu.

„Tak to je v háji,“ řekla jsem.

„Měly bychom za ní jít,“ řekla Rose a pustila Emmettovu ruku.

„Půjdu s vámi,“ řekl Emmett.

„Myslím, že bychom za ní měly jít samy,“ řekla Rose a usmála se na něj.

„Dobře,“ řekl Emmett a vydal se s klukama na první hodinu.

Já a Rose jsme se vydali na ošetřovnu.

 Bella

Ležela jsem na marodce a nechápala jsem proč. Nic se mi přece nestalo. Teď, když už jsem měla čistou hlavu, mi došlo, že mě možná vyloučí. Život je zvláštní.

„Panebože, Bello, co tě to napadlo?“ zeptala se mě Alice, když za mnou s Rose přišla.

„To bych chtěl vědět také,“ řekl ředitel, který se zrovna vrátil.

„Řeknu to jednoduše. Opila jsem se,“ řekla jsem a pokrčila rameny.

„Už jsem volal vaší matce, měla by tady být každou chvíli,“ řekl ředitel a vyšel ven, abych měla s holkama trochu soukromí na mluvení.

„Bello, proč jsi to udělala?“ zeptala se mě Rose.

„Já nevím, potom, co jsem se vrátila z toho rande, který mimochodem stálo za houby, jsem se tak nějak rozbrečela a pak jsem přespala u Alice. Ráno jsem chtěla být zase v pohodě, a tak jsem si dala sprchu, pak jsem šla dolů a tam jsem viděla tebe s Emmettem a vypadali jste tak šťastně a mě došlo, že já tohle nikdy mít nebudu a prostě jsem se chtěla nějak odreagovat a nemyslet na to,“ řekla jsem a smutně se usmála.

„Chápu,“ řekla Rose a objala mě, po chvíli se přidala i Alice.

Někdo si odkašlal, byl to ředitel.

„Nerad ruším vaši rodinnou idylku, ale vaše matka právě dorazila, takže odcházíme do mojí pracovny,“ řekl ředitel a šel.

Zvedla jsem se a šla za ním. Tohle bude nepříjemný rozhovor.


Doufám, že se vám dnešní kapitola a trailer líbil. Omlovám se, že jsem dlouho nepsala, ale potřebovala jsem si ujasnit, kam chci, aby se ttahle povídka ubírala. Doufám, že jste na mě nezanevřeli.

Kajushqa1



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Tři bratři, tři sestry. To bude zajímavé 3 - 1. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!