Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Trochu jinak - 10. kapitola (Dopisy)

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Trochu jinak - 10. kapitola (Dopisy)Tak je tu další kapitolka. No, myslím, že není co dodat, čtěte...´=D

10.07.2009 (08:00) • Adell • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1037×

10. Dopisy

Měsíce plynuly, skoro jako dny. Začala jsem chodit do školy, do nejnižší třídy jaká na střední ve Forks byla. Myslela jsem si, že za tyto měsíce mi to bude připadat opět jako rutina. Ale ani náhodou, sem tam jsme šli opět na lov, nelov, někdy jsme šli s Alicí na nákupy, někdy si z nás Emmett vystřelil. Edwarda jsem začala mít víc ráda, víc než bratra.

 

Jelikož jsem neměla co dělat, rozhodla jsem se, že půjdu uklidit na půdu. Nikdo tam moc nechodil, protože když jsem tam přišla byl tam největší nepořádek jaký, kdy v domě byl. Nebyl tam takový nepořádek jako na jiné půdě v jiném domě, ale prach si tu pomalu začínal sedat. Měla jsem uklizeno do půl hodiny, zbývala mi poslední krabice.

 

Byla to stará, dobrá krabice, taková ta “z mých let“. Otevřela jsem ji a… uviděla jsem doopravdy moje staré věci. Moje dopisy z 5. – 8. třídy. Nevěděla jsem, že je tu mám. Byly to dopisy, které jsem dostávala od svého kluka. Otevřela jsem jeden, moc dobře jsem věděla jaký otevírám, byl to můj nejoblíbenější, který mi napsal hned v 5. třídě. Měla jsem tuto část opravdového života zamlžený, ale kdo by si nepamatoval svoji první lásku… Začala jsem si potichu předčít, tak že to nikdo nemohl slyšet.

 

Když jsem si 1. den prohlížel třídu, všiml jsem si jedné zářivé dívčí tváře.

Měla černé, kratší vlasy, modré oči a nejhezčí úsměv jaký jsem kdy viděl

Už od prvního okamžiku, kdy jsem ji viděl, byla pro mě byla pro mě nejkrásnější dívka na světě.

Nepřekonatelný dojem na mě začala dělat až na začátku dubna příštího roku.

Srdce mě táhlo za svým cílem přes všechny překážky.

Na konci školního roku jsem jen smutně odpočítával dny. Teď bych udělal cokoliv jen abych byl s ní.

Neustále ji mám rád. A ta síla je stále větší.

Přál bych jí aby jí vyšel celý život podle jejích přání a představ.

Jmenuje se Megg Lemonová.

KONEC

(Zkráceno, podle originálu je to delší)

 

 

Nedočetla jsem nahlas do konce, dál jsem četla jen v duchu. Byla jsem si jistá, že kdybych mohla plakat, plakala bych. V tomto životě jsem mohla jen vzlykat, i to se po chvíli dostavilo. Byl to nejhodnější člověk jakého jsem kdy potkala. Možná by bylo lépe řečeno, nechodili jsme spolu, to ne, ale měli jsme se na vzájem tak hrozně rádi. Ten večer, kdy mě poprvé pozval do kina, jsem byla proměněna. Neproměnil mě Carlisle, ale někdo úplně jiný, Carlisle mě jen našel. Bylo to tak nespravedlivé, ale jak jsem se za ty roky naučila – život není fér. Někdo mi zaklepal na dveře.

 

„Dále.“ Řekla jsem, ale můj hlas vůbec nezněl tak jak jsem chtěla. Někdo vešel, poznala jsem ho opět podle kroků.

„Děje se něco?“ zeptal se nejkouzelnější hlas na světě.

„Ne, myslím, že už je to dobré.“ Schovala jsem dopis zpátky do krabice a chtěla jsem se s ní zvednout. Jenže, hopla, upadla jsem zpátky na zem.

„Já si myslím, že není.“ Řekl Edward a pomohl mi se zvednout. Krabici jsem odnesla do nejzapadlejší části půdy. Byly dvě věci, které jsem Edwardovi neřekla – to co se stalo skoro před 60-ti lety a můj život před proměnou.

„Co se stalo?“ zeptal se hrozně starostlivě.

„Jen jsem si četla něco, co mě dojalo.“ Potřebovala jsem nějak odpoutat jeho pozornost od tohohle tématu a potřebovala jsem se uklidnit. „Co takhle jít na lov?“ zeptala jsem se.

„A nechceš jít radši do kina?“ Bylo to poprvé co se mě na tohle zeptal. Podlomily se mi kolena a opět jsem začala vzlykat.

„Copak?“ nemotorně mě uklidňoval a něžně hladil po vlasech.

„Kdyžž… než jsem byllaa proměněná… pozval mě někdo do kina, nestihla jsem tam ani dojít..! Vzadu v krabici,… jestli chceš… přečti si too.“

„Když tak později.“ Dál mě hladil po vlasech a šeptal sova útěchy.

 

Když jsem se trochu uklidnila, domluvili jsem se, že se pojedeme podívat na louku, kterou Edward objevil. Bylo moc hezky. Mohli jsme jít i pěšky, ale nebyla jsem si jistá jestli bych to zvládla a Edward to asi taky věděl. Teď už jsem seděla v autě a pod koly rychle ubíhala silnice.

 

 

Autor: Adell (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Trochu jinak - 10. kapitola (Dopisy):

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře