Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Trochu jinak - 12. kapitola (Opakování)

kirsten by Jitule


Trochu jinak - 12. kapitola (Opakování)Tak je tu další kapitolka...

12. Opakování

„Ahoj Alice,“ řekl a jako vždy ani s náznakem vědomí. Já jsem taková nebyla, ale pokusit o to jsem mohla.

„Ahoj, tak jak je?“ zeptala se nás, než jsem ji stačila pozdravit.

„Dobře, mohla bych s tebou mluvit o samotě?“ Snažila jsem se být rychlejší než Edward povedlo se.

„Ne, to snad ne. Proč to nesmím udělat?“ měla svoji vizi o mě, jak jí to říkám, myslím… Podívala jsem se na Edwarda a ten mi to odsouhlasil.

„Alice, můžeš, ale já tě prosím, nedělej to.“ Prosila jsem ji.

„No, dobře, vidím, že to tak bude lepší – pro vás i pro nás.“ Byla jsem moc ráda, že to nikomu neřekne. Když jsem byla malá táta mi říkal křeček na soukromí, dokonce nikdo kromě Edwarda a z části Carlislea, nevěděl nikdo o mé minulosti nic. Soukromí jsem měla ráda, nepotřebovala jsem nic vytrubovat jakmile se to stane, vytrubovala jsem až po nějaké době. Ani jsem nevěděla proč?!

 

Edward mi dal pusu na čelo a odešel do svého pokoje.

„Jestli se k sobě chováte takhle tak nevím, jak dlouho to vydržím nikomu neříct.“ Usmála se na mě Alice.

 

 

***

 

Bylo pondělí po škole, jako každý jiný den. Seděli jsme na pohovce v obýváku, dívali jsme se na baseballový zápas.  Seděla jsem vedle Edwarda a nemohla se ho dotknout, to mě mučilo. Už by jsme jim to měli říct.  Proběhlo mi hlavou. Ostatním členům rodiny to začínalo být podezřelé: chodili jsme s Edwardem na lov každý den a podobně, byla jsem rozhodnutá – řeknu jim to.

 

Alice vstala z pohovky a začala uklízet, kdyby mě jen v tu chvíli napadlo, jen kdybych si vzpomněla, že už se to jednou stalo… Alice vstala z pohovky a začala uklízet prach. Vzala vázu, utřela, položila, pořád do kola. Nakonec vzala květináč, utřela pod ním prach, ale nestihla ho položit. Omylem pustila květináč a já si v téhle chvíli vzpomněla, že už jsem tuto scénu jednou viděla. Utíkala jsem k Alici, zachytila jsem květináč včas a podívala jsem se na Alici.  Oči měla rozostřené, zahleděné do budoucnosti, najednou se vzpamatovala, ale ne tak jak jsem čekala. Oči měla pořád vykulené, že snad už vykulenější být nemohly. Pohladila jsem ji po vlasech. Alice zděšeně vydechla a začala  vzlykat, objala jsem ji.

„Šššš. To bude dobré. Bude to dobré.“ Chlácholila jsem ji.

„Ne nebude, nebude, Megg, proboha…“ V té chvíli do pokoje vešel Jasper, jakmile uviděl Alici přiskočil k ní, já jsem raději odskočila.

„Edwarde co viděla?“ teprve teď jsem si všimla, že na Alici všichni koukají.

„Volturiovi.“ Všichni kromě Edwarda jsme zkameněli, všichni kromě něho jsme chápali. Uvědomila jsem si, že o této části mé existence jsem mu ještě nic neřekla, nějak jsem na to pozapomněla, za poslední dobu toho bylo hodně…

„Mohl by mi někdo laskavě říct co se tu děje?“ řekl trochu rozčíleně.

„Magie, mohla bys mu to říct, prosím?“ žádal mě Carlisle.

„Jistě.“ Nevěděla jsem jestli to dokážu. „Před skoro 60 lety k nám sem do Forks přišla mladá žena, Isabella. Říkala, že ví, kdo jsme a že potřebuje pomoct. Byla v pokročilém stádiu těhotenství, otec dítěte byl upír. Bylo to velmi zrychlené těhotenství, ale přišli jsme na to jak plod ani Bellu neohrozit. Za necelé dva týdny co k nám přišla, porodila. Carlisle ji musel proměnit, jinak to nešlo. Dítě, malá holčička se jménem Renesmé - Ness přežila, stejně jako Bella, což je velkým zázrakem.“ Nepřestávala jsem mluvit a šla jsem si sednout k Edwardovi.

 

„Na našem území, jak jistě víš, jsou i vlkodlaci. Ten den, kdy jsme proměnili Bellu k nám přišli, porušili jsme smlouvu, a tak nás měli právo zabít. Pro naše štěstí se jeden z vlkodlaků do Renesmé zamiloval, otiskl, jmenoval se Jackob. Díky tomuto pozoruhodnému jevu jsme byli zatím zachráněni.

 

Bella se pomalu rozhodovala jestli odjede nebo zůstane k tomu, že tu zůstala dál přispěli i jiní upíři. Přišli nedlouho po tom co se Ness narodila. Pak už to šlo ráz na ráz – Bella se zamilovala do jednoho z nich, ostatní odešli a Bella se rozhodla, že tu ještě zůstane.

 

Bella byla jednou s Jackobem a Ness na lovu, kde je viděla Irina – členka smečky v Denali. Ness ale vypadala jako nesmrtelné dítě, Rose máme ještě nějaké fotky Ness, Jackoba a Belly?“ Rosalie zaběhla nahoru do svého pokoje a přinesla album fotek, které dala Edwardovi k prohlídnutí. Pokračovala jsem: „Když ji tam Irina viděla, myslela si, že je Ness nesmrtelné dítě. Po nějaké době se rozhodla, že zajde za Volturiovými.

 

Alice ji viděla a stalo se přesně to co dnes, až na to, že  pustila na zem křišťálovou vázu, která se rozbila a neplakala jako dnes. Bella to nesla velmi těžce. Alice utekla, ale jen mě nechala jakousi zprávu: abych poslala Ness pryč, řekla jsem to jen Belle. Měli jsme celý měsíc a kus než Volturiovi přišli.Sehnali jsme svědky, kteří jim dokázali, že Ness není nesmrtelné dítě. Ale bylo to ještě těžší – ani my jsme nevěděli jak bude Ness dál vyrůstat, toho Volturiovi využili. Pak se na place objevila Alice, která vedla Noela, chlapce, který je také poloupír. Volturiovi neměli na vybranou museli odejít. V tomto nerovném, lživém souboji, i když jen slovním, zemřela Irina.“

„Och… Tak to je dost drsný.“ Vydechl Edward. „proč jsi mi to neřekla?“ Sakra.

„No, nikdo jsme si nemysleli, že se to bude opakovat.“ Smutně jsem se usmála „promiň“

 

 

„Proč je to tentokrát?“ zeptala jsem se Alice, která už se trochu vzpamatovala.

„Já nevím, Megg, je to hrozně divné, nemají důvod, je to velmi bezmyšlenkovité a nebezpečné i pro ně.“

„Proč jsi tedy byla tak rozrušená?“ zeptal se Emmett, kdo jiný…

„Emmette, všichni tam zahyneme, je to tedy jen jedna z mnoha možností, ale zatím nevidím budoucnost, ve které by jsme vyhráli…“

 

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Trochu jinak - 12. kapitola (Opakování):

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!