Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Ty víš, že mě miluješ - 4. kapitola

05.10.2011 (07:00) • Kajushqa1 • FanFiction na pokračování • komentováno 13× • zobrazeno 2871×

Bella

Poslední pár bot, poslední tričko a jsem hotová. Nesnáším balení. I upír se při něm pořádně stresuje, hlavně já. Dneska se odjíždělo na dvoutýdenní výlet. Já sotva stíhala. Co když si zapomenu svoje oblíbené tričko? Nebo boty?

„Bello, pohni, ujede nám autobus,“ zavolala nervózně Rose.

„No jo, už jdu,“ zakřičela jsem.

Hodila jsem poslední tričko do kufru a upíří rychlostí se dostala dolů. Tam už na mě všichni čekali, dokonce i Edward, k mému překvapení. Dali jsme si zavazadla do kufrů aut a nasedli. Já jela s Edwardem a Alice s Rose jeli s Emmettem a Jasperem.

„Dva týdny zábavy,“ řekl Edward, když viděl, jak jsem vystresovaná, „mysli na dva týdny zábavy.“

Přikývla jsem a vyjeli jsme.

Na parkovišti už stál autobus a ostatní do něj už nasedali. No bezva, teď ani nechytnu místo. Snad mi Jessica a Lauren nějaké podrží. Pokud možno - pro mě samotnou.

Vylezla jsem z auta a vzala si z kufru svoje zavazadlo. Došla jsem k profesorovi, který si odškrtával, kdo už přišel.

„Už jsem si myslel, že Cullenova rodina nejede,“ řekl profesor a odškrtl si nás.

„Pane profesore, já jsem ale Evensonová, ne Cullenová,“ řekla jsem trochu podrážděně a podala řidiči svůj kufr, který následně putoval z jeho rukou do zavazadlového prostoru.

Nejsem Cullenová a ani nebudu.

„No promiňte,“ řekl profesor taky podrážděně a pokynul mi, abych nastoupila do autobusu.

Nahodila jsem úsměv a nastoupila. Sedadla se zdála skoro zaplněná. No bezva. Strávím cestu vedle nějakého šprta, který mi celou dobu bude čumět do výstřihu. Pak na mě ale zamávala Jessica. Šla jsem směrem k ní a uviděla i Lauren, která seděla vedle ní.

„Za námi jsou dvě volná sedadla,“ řekla Jessica a usmála se, jako kdyby právě zařídila světový mír.

No minimálně se zasloužila o můj vnitřní mír. Usmála jsem se a sedla si za ně. Obě hned obrátily hlavy směrem ke mně a začaly se vyptávat na milion věcí. Ostatně jako vždy. Povzdechla jsem si. Začaly mi lézt na nervy.

„Můžu si přisednout? Nikde jinde už není místo,“ zeptal se mě Edward, který se zničehonic objevil u mě.

„No, nemáš na výběr,“ řekla jsem a sundala z druhého sedadla svou kabelku.

„Díky,“ řekl Edward a sedl si.

Moje dvě „kamarádky“ na něm mohly oči nechat. No jistě, jak jinak. Z kabelky jsem si vyndala sluchátka a zapojila je do mp3 přehrávače. Začala jsem všechny úplně ignorovat, dokonce i Edwarda, který, k mému překvapení, s Lauren a Jessicou ani trochu neflirtoval. Zavřela jsem oči a užívala si písničku.

„Můžu taky poslouchat?“ zeptal se mě znenadání Edward.

„Fajn,“ řekla jsem a dala mu jedno sluchátko.

„Díky,“ řekl Edward a usmál na mě.

Nešlo se mračit, když se na mě on usmíval. Usmála jsem se taky. Pak se autobus dal do pohybu a my vyjeli na dvoutýdenní výlet, který bude, doufám, plný zábavy.

„Tak na výlet,“ řekl Edward a podal mi nenápadně placatku.

Usmála jsem se a přičuchla si. Vodka. Skvělé.

„Na výlet,“ řekla jsem a mrkla. Pořádně jsem si lokla a podala placatku zpátky Edwardovi.

Edward

Jeli jsme už dvě hodiny. Bella pomalu usnula a vypadala hrozně roztomile. Bylo zajímavé pozorovat ji, když zrovna nebyla za svou dokonalou maskou. Usmívala se. Zřejmě se jí něco zdálo. Štvalo mě, že pořád používala svůj štít, občas mě zajímalo, co se jí honí hlavou.

Najednou se Bella pohnula a její hlava se mi opřela o rameno. Nechal jsem ji. Až příliš dobře jsem si uvědomoval, jak špatně ovládám své emoce, když jsem s ní. Bylo těžké brát ji jenom jako další holku. To ona nebyla. Nemohla být. Byla příliš výjimečná. Neodolal jsem a lehce ji pohladil po tváři. Toho si ale všimla Alice, která zrovna procházela kolem. No sakra. Hodila po mně trochu naštvaný pohled.

Trochu jsem se od Belly odtáhl a vytáhl jsem jí sluchátko z ucha. To druhé jsem měl pořád ještě já. Vzal jsem její mp3 přehrávač a dal jí ho zpátky do kabelky. Položil jsem si hlavu na opěrku sedadla a snažil se nemyslet na to, co jsem před chvílí udělal. Moje hluboko pohřbené emoce se opět draly na povrch a já nevěděl, jak je zastavit.

Bella

Probudila jsem se z krásného snu o nakupování.

„Už jsme tady,“ řekl Edward, kterému jsem, ke svému překvapení, ležela hlavou na rameni.

Rychle jsem se odtáhla. No bezva, to muselo vypadat fakt zajímavě. Jessica a Lauren budou drbat nejméně další týden.

„Promiň,“ řekla jsem Edwardovi a vzala si kabelku.

„Ani jsem si nevšiml, že se o mě opíráš,“ řekl Edward nezaujatě.

To mě urazilo. Ani si toho nevšiml? To si ze mě dělá srandu?

„Super,“ řekla jsem a vylezla z autobusu.

Řidič mi podal můj kufr a já šla ke skupince, která už zavazadla měla. Když se k nám přidali i ostatní, vydali jsme se k recepci. Profesor šel vyřídit potřebné věci a já si šla sednout do jednoho z křesel. Vedle mě si sedla Alice s Jasperem a na druhé straně si sedla Rosalie s Emmettem.

„Jaká byla cesta?“ zeptala jsem se Alice.

„Bezva. Když s sebou máš zábavu,“ řekla a dala Jasperovi pusu na tvář.

„A tou zábavou jako myslíš mě?“ zeptal se jí Jasper.

„No jasně, vy kluci jste skvělým zdrojem zábavy,“ řekla Alice.

Jasper se zasmál a políbil ji.

„No, ty jsi prej celou dobu spala, Bells. Ještě, že tam byl Edward a…,“ začal mluvit Emmett, ale Alice po něm hodila přísným pohledem.

Co přede mnou tají? Co dělal Edward?

„A co?“ zeptala jsem se podezřívavě.

„A nic,“ řekla vesele Alice a nahodila jiné téma.

Co Edward, sakra, dělal?

„Chatky jsou po třech, takže se rozdělte,“ řekl profesor a já šla hned pro klíče.

S kým jiným bych byla, než s Alice a Rose?

„Bello, chceš být s námi?“ zeptala se mě Lauren a Jessica horlivě přikyvovala.

No to určitě. Ty dvě by nezavřely pusu, ani kdyby jim šlo o život. Chtěla jsem klid a ten mi ony poskytnout nemohly.

„Jsem s Alice a Rose, je mi líto holky,“ řekla jsem a šla si pro klíče.

(…)

Bylo osm hodin večer. Už dávno jsem měla vybaleno. Chystala jsem se do jedné chatky, ve které dneska měl být menší večírek. Vzala jsem si červené tričko bez ramínek a k tomu džínovou minisukni. Na nohy jsem si vzala červené kozačky. Vlasy jsem si nechala volně a vydala se za ostatními do chatky.

„Ahoj Bello, to je tak super, že jsi tady,“ vykřikla Jessica a zatleskala.

Nuceně jsem se usmála a vydala se směrem ke stolu, na kterém byl alkohol. Cestou jsem potkala Edwarda. Vypadal skvěle. Modrá košile do půli rukou, černé kalhoty. Holky po něm dneska musely obzvlášť letět. Modrá mu totiž náramně slušela.

„Ahoj,“ řekla jsem mu a usmála se.

„Ahoj, vypadáš skvěle,“ řekl a mrkl na mě.

„Jo, ty taky,“ řekla jsem a vzala si kelímek piva.

„Lidi, mám super nápad, zahrajeme si flašku,“ řekla Lauren a všichni začali hulákat.

Povzdechla jsem si a sedla si do kroužku lidí. Není flaška pro mladší? Vždyť jsme v posledním ročníku. I když - na druhou stranu, je to legrace.

„Já začnu,“ řekla Jessica a flašku roztočila. Flaška ukázala na Mikea.

Jessica sebou trochu trhla. S Mikem prý kdysi chodila. Moc dobře to očividně nedopadlo.

„Ani se neřeklo, jaká flaška se hraje,“ řekl někdo.

„No, to je přece jasné, líbací,“ řekla Lauren a Jessica sebou trhla ještě víc než předtím.

Líbací? Dělá si srandu? Dalo se to čekat, ale úkoly jsou o hodně zábavnější. Mnoho lidí mělo stejný názor jako já a radši rychle přestali hrát. Já zůstala. Já nikdy nic nevzdávám, i když je to taková blbost, jako flaška.

Jessica si povzdychla a dala Mikeovi rychlou pusu na tvář. Tomu zřejmě moc nevadilo, že Jessica ho nepolíbila doopravdy. Roztočil flašku.

„Ať to nejsem já,“ prosila jsem v duchu. Byla jsem to já a Mike na nic nečekal. Prudce mě políbil, ale já ho rychle odstrčila. Horší polibek jsem asi nezažila.

Podívala jsem se kolem sebe. Edward byl přímo naproti mně a tvářil se naštvaně. Co má za problém? Zavrtěla jsem hlavou a flašku roztočila. Jen ať se nezastaví u Edwarda. Zastavila. Ten nahoře mě asi fakt nemá rád.

Podívala jsem se na Edwarda. Tvářil se naprosto vyrovnaně. Já měla co dělat, abych odtud neutekla. Pitomá flaška. Proč jsem ji, sakra, začala hrát?

„Bello, my čekáme,“ řekla netrpělivě Lauren.

To zvládnu. Jenom jedna pusa. To bude všechno. Celé léto jsem svoje city vůči Edwardovi zakopávala do hluboké propasti. Až ho políbím, nic se nezmění. Nadechla jsem se pro odvahu a pomalu jsem se začala přibližovat k Edwardovi. Zdálo se mi, jako kdyby všude kolem nás bylo elektrické napětí. Jako kdybych měla každou chvíli vybuchnout. A pak se to stalo. Lehké otření rtů. Zdálo se mi, jako kdyby všechno kolem mě vybuchlo. Náš polibek se prohloubil. Ohňostroje. Chtěla jsem to zastavit, ale nemohla jsem. Bylo to jako droga. Droga, bez které jsem byla příliš dlouho na to, abych jí odolala.

Autor: Kajushqa1 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Ty víš, že mě miluješ - 4. kapitola: