Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Ty víš, že mě miluješ - Prolog

27.08.2011 (20:00) • Kajushqa1 • FanFiction na pokračování • komentováno 23× • zobrazeno 5076×

Edward

„Vstávej, Casanovo,“ zařval Emmett nahlas a tím mě probudil.

Naštvaně jsem se zvedl a hodil po něm polštářem.

„Proč mě budíš?“ zeptal jsem se ho nevrle.

Emmett se na mě významně podíval. Nepochopil jsem. Je dneska něco významného? Zkoušel jsem si vzpomenout, ale měl jsem ještě kocovinu ze včerejšího večírku.

„Je 30. srpna,“ řekl Emmett, jako kdyby mi to datum mělo něco říct.

Co se děje 30. srpna? Nějaký svátek? Někdo má narozeniny?

„No a?“ zeptal jsem se a zvedl se z postele.

„Bella se dneska vrací domů, ty pako. Napadlo mě, že v zájmu nenásilného soužití by sis možná chtěl trochu uklidit pokoj, než přijede,“ řekl Emmett a významně se podíval na podprsenky, které se válely po celém pokoji.

Hrklo ve mně. To už jsou to opravdu dva měsíce? Nechtělo se mi tomu věřit. Pořád mi připadalo, že je to jenom pár hodin, co jsme si navzájem zlomili srdce. Je pravda, že jsem prázdniny strávil tak trochu mimo realitu. Přesněji řečeno, snažil jsem se pohnout dál pomocí alkoholu a holek, které na mě stály frontu. Měl jsem dojem, že se mi to docela povedlo. Ano, Bellu už jsem vypustil z hlavy. Ale to se mnou nebyla ve stejném domě. Nebyl jsem si jistý, jak moc budu přesvědčen, až ji spatřím na vlastní oči.

Bella. Jediná holka, kterou jsem kdy miloval. A stále svým způsobem miluju. Nádherná, vtipná, sexy a někdy trochu zákeřná upírka. Začalo to sázkou a skončilo to rozchodem. Napadlo mě, jestli se tomu vůbec dá říkat rozchod, když jsme spolu vlastně ani nechodili.

„Tak co bude s tím úklidem?“ zeptal se mě Emmett.

Podíval jsem se na svůj pokoj, ve kterém se teď všude po podlaze válely podprsenky a jiné kousky oblečení. Ano, měl bych si uklidit. Nechci Belle připravit nepříjemné přivítání. Nevěděl jsem, jak to mezi námi bude. Rozloučili jsme se velice nádherným polibkem, který ale znamenal definitivní konec. Ano, nechal jsem ji jít. Zasloužila si někoho lepšího. Musel jsem si ale přiznat, že doufám, že ten lepší s ní nepřijede. Pokud si tedy nějakého našla. Nic jsem o ní nevěděl, ani Alice a Rose. Celé prázdniny se nám neozvala. Věděli jsme, že je v New Yorku s Jane a že potřebuje čas na přemýšlení.

„Jo, už jdu na to,“ řekl jsem po zamyšlení Emmettovi.

Došel jsem si dolů do kuchyně pro obrovské pytle na odpadky. Vzal jsem pro jistotu celou roli. Nevěděl jsem, co všechno tam najdu a kolik toho bude. Celé prázdniny jsem měl tak trochu zamlžené. No jo, když někdo paří o sto šest, nese si to důsledky. Začal jsem sbírat kousky oblečení, které mi v pokoji nechaly náhodné slečny jako památku. Kdyby Bella jen věděla, že jsem to dělal jenom kvůli ní. No přiznávám, ne jen kvůli ní.

Když jsem vše naházel do pytlů, odnesl jsem je k popelnici. Napadlo mě, že bych je mohl zapálit, ale nechtěl jsem riskovat, že chytne i les a s ním i můj způsob obživy. Lesní zvířata.

Vrátil jsem se zpátky do pokoje a dal si studenou sprchu, abych se probral. To bylo poprvé za dlouhou dobu, co jsem měl čistou mysl. Převlékl jsem se od oblečení, které mi zatím nachystala Alice. Belliny sestry, Alice a Rosalie mě už nenáviděly, alespoň ne moc. Našli jsme společný důvod k soužití. Emmetta a Jaspera. Ony jako jejich drahé polovičky a já jako jejich bratr, jsme spolu prostě vycházet museli.

Bella

Zdálo se to nemožné. Už to byly dva měsíce. Dva měsíce od chvíle, co jsem naposledy viděla Edwarda. Ach Edward, dva měsíce uzavřená kapitola v mém věčném životě. Přiznávám, občas mi chyběl. Občas. Většinu času jsem ale trávila nakupováním s Jane a kluky na jednu noc. Ano s pár jsem se vyspala. Bylo mi jasné, že Edward dělá to stejné s holkami. V některých věcech jsme si byli neuvěřitelné podobní. Hlavou mi ale pořád poletovala důležitá otázka. Jak se k němu mám teď chovat? Měli jsme ten nádherný rozlučkový polibek. Tím vše skončilo. Já pak odjela do New Yorku a začala se odreagovávat. Samozřejmě že se mi úplně nepodařilo pohřbít moje city k němu, ale alespoň něco.

Zastavila jsem se před naším domem. Vystoupila jsem z auta a z kufru si vzala zavazadla. Měla jsem jich hodně, ale upíří síla je upíří síla. Došla jsem ke dveřím a zazvonila. V mžiku mi otevřela Alice a hned mě objala.

„Sestřičko, tys mi tak moc chyběla,“ řekla a dál se mě pokoušela uškrtit.

„Ty mně taky, ale nesu asi deset zavazadel a ty mě škrtíš,“ řekla jsem a Al mě hned pustila.

„Bello,“ vyjekla Rose a objala mě taky.

„Chyběly jste mi, obě dvě. New York bez vás nebyl taková sranda,“ řekla jsem a usmála se.

„A my jsme ti nechyběli?“ zeptali se mě Jasper a Emmett se smíchem.

„Jasně že jo,“ řekla jsem a s oběma se objala.

Podívala jsem se po místnosti, ale Edward tam nebyl. To mu ani nestojím za pozdrav?

„Je nahoře,“ řekl potichu Emmett.

Nechala jsem zavazadla v obýváku a vyšla nahoru po schodech. Dveře do jeho pokoje byly otevřené. Seděl v křesle otočený zády ke mně a v uších měl sluchátka. Usmála jsem se. A zaťukala na rám dveří. Jako upír to slyšel i přes sluchátka. Otočil se a já na něj trochu pobaveně zírala. Byl krásný a sexy, stejně jako vždycky.

„Ahoj,“ řekla jsem a vešla do jeho pokoje.

Edward

„Ahoj,“ řekl jsem jí taky a zvedl se z křesla.

Byla nádherná a sexy, jako vždy. Krátké džínové kraťasy a tílko se zavazováním za krkem jí seklo. Došli jsme k sobě a na pár vteřin zaváhali. Co teď? Mám ji podat ruku? Bella to ovšem vyřešila za mě a objala mě. Vdechla jsem její vůni. Byla tak nádherná. Pustili jsme se a usmáli se.

„Jak bylo v New Yorku?“ zeptal jsem se jí na první věc, která mě napadla.

„Skvělý. Co tvoje prázdniny?“ zeptala se mě.

Mám jí lhát? Asi to tak bude lepší.

„Nic zajímavýho, koukal jsem na filmy, četl knížky,“ zalhal jsem.

Připadalo mi nesprávné svěřovat se jí o těch mnoho holkách, které za tu dobu vystřídaly mou postel.

„Tak kolik?“ zeptala se mě Bella a usmála se.

Věděl jsem, že se ptá na počet holek. Ji prostě neoblafnu. Netvářila se ale jako, že by jí to vadilo. Byla naprosto smířená.

„Po desáté jsem přestal počítat,“ přiznal jsem popravdě. „Ty?“ zeptal jsem se a snažil se tak uklidnit situaci.

„Asi devět, nevím. Více jsem se věnovala nakupování a paření až do rána. V New Yorku jsou úžasné kluby,“ řekla Bella a zasmála se zřejmě nad nějakou vzpomínkou.

Takže žádného pana Božského si s sebou nepřivezla. Alespoň to nebude tak divné. Upřímně, kdo se baví se svou skoro ex o tom, s kolika lidmi spal, po tom co se spolu technicky vzato rozešli? Znám odpověď. Jedině já.

Bella vycítila, že atmosféra začíná být poněkud trapná.

„Já si musím jít vybalovat věci, mám asi šest kufrů, tak ať už to mám za sebou,“ řekla a začala vycházet z mého pokoje.

„Bello,“ zavolal jsem na ni ještě, když už byla na prahu dveří.

„Ano?“ otočila se.

„Jsem rád, že jsi zpátky,“ řekl jsem a usmál se.

Po tváři se jí rozlil úsměv, který jsem na ní tak hrozně miloval.

„Jo, já taky,“ řekla a zmizela do svého pokoje.

Svalil jsem se na postel a pokusil se přemýšlet. Měl jsem jí zas plnou hlavu. Byl jsem na sebe trochu naštvaný. Celé prázdniny se na ni úspěšně snažím nemyslet a ona pak přijde, mluvíme spolu sotva pět minut a už na ni nemůžu přestat myslet. No jo. Holt je to Bella. Jediná holka, kterou jsem kdy miloval a vždycky svým způsobem budu.

Bella

„Jsi zlato,“ řekla Alice, když jsem jí podala krabici s botami, které jsem jí koupila.

„Já vím,“ řekla jsem a dál vybalovala.

„Takže, jaké bylo shledání s tvým milovaným?“ zeptala se mě Rosalie, které si právě zkoušela lodičky, které jsem jí koupila.

„Není žádný můj milovaný a proběhlo to v pohodě, žádný scény, dokonce jsme si řekli přibližný počet lidí, se kterými jsme spali,“ řekla jsem a podala Alice tričko, další věc kterou jsem jí koupila.

„Ježíši, divnější už to být nemůže,“ řekla Alice a oblékla si tričko.

No to máš teda pravdu, souhlasila jsem s ní v duchu. Nahlas bych to nepřiznala, ale bylo to tak. Navíc jsem opět měla problém dostat Edwarda z hlavy. Dva měsíce úspěšného snažení přišly vniveč. Stále jsem ho měla ve svém srdci. Asi tam bude už napořád. Parchant.

„Jo zítra je ta párty, děláme takovou rozlučku s létem. Je to potřeba, když půjdeme do posledního ročníku,“ řekla Alice a usmála se.

„No jo, kolikrát vystudujeme střední školu,“ řekla ironicky Rosalie a všechny tři jsme se zasmály.

„Co je tady k smíchu? Tys říkala vtip. Chci ho slyšet taky,“ řekl Emmett a vešel do mého pokoje společně s Jasperem.

„Řekla jsem Belle o té zítřejší rozlučkové párty, která je hlavně proto, že jsme v posledním ročníku, a Rosalie ironicky poznamenala: Kolikrát vystudujeme střední školu,“ řekla Alice a kluci se začali smát.

„Rosalie je prostě úžasná komička,“ řekl Emmett, vzal její tvář do dlaní a políbil ji. Rosalie se usmála a políbili se znovu.

Najednou jsem chtěla vypadnout. Tohle zamilované ovzduší nebylo nic pro mě. Rosalie si ale všimla asi nějakého výrazu, který se mi mihl ve tváři a přestala Emmetta líbat, ten se prvně podíval na ni a pak na mě a sedl si vedle ní.

„Promiň,“ řekl a zatvářil se kajícně.

„To nic není, je to přece jenom kluk, neomlouvejte se za to, že se milujete“ řekla jsem a dál vybalovala. Sama jsem si ale nebyla jistá, jestli říkám pravdu. Edward nebyl jenom kluk. Byl to ten kluk. Ten, který si jako jediný dokázal najít místo v mém srdci.

Všichni chvíli mlčeli, ale zachránila to Alice. Ostatně jako vždy.

„Tak co jste tam s Jane prováděly?“ zeptala se mě.

Začala jsem vyprávět o všem, co jsme dělaly. Od nakupování až po moje balení kluků. Vybalovala  jsem přitom jednu tašku za druhou.

Po nějaké době všichni z mého pokoje odešli a já dala do své šatny poslední pár bot. Napadlo mě, že si ještě skočím něco ulovit. Vyskočila jsem z okna a zamířila rovnou do lesa. Po pěti minutách jsem ucítila pach pumy. Chudáka kočku obrovitou jsem skolila a vypila jí do posledního doušku. Vrátila jsem se pak zpátky domů a dala si horkou sprchu. Vyfénovala jsem si vlasy, převlékla se do pyžama a lehla si na postel. Jo jsem zpátky. Stará Bella je pravděpodobně zpátky, i když pořád asi ještě trochu rozbitá. Otázka zní, kolik kluků je potřeba sbalit, abych přestala myslet na jednoho, který si našel cestu k mému srdci. Odpověď? Nemám tušení.

Autor: Kajushqa1 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Ty víš, že mě miluješ - Prolog: