Bella se seznámí s upírem. Jakým? A co bude následovat dál?
26.06.2011 (08:00) • Break • FanFiction na pokračování • komentováno 7× • zobrazeno 1984×
„Ahoj, já jsem Edward Cullen,“ představil se ten úžasný kluk.
„Ahoj, já jsem Bella Swanová. A tohle je můj bratr Emmett,“ vykoktala jsem. Emmett s Edwardem se začali smát.
„Bello, netřeba nás představovat. My už se známe,“ řekl Emmett.
„Tak to se moc omlouvám. Jenže já nejsem… ten zvláštní druh lidí, kteří vědí všechno,“ odsekla jsem. Jenže to u kluků vyvolalo další záchvat smíchu.
„Bello, on je jako já,“ řekl zcela v klidu Emmett.
„Hm… To mi asi mělo dojít. Protože kdo jiný by si tak rozuměl s mým střeleným bratrem?“ zamumlala jsem si pro sebe.
„Ségra, nedráždi upíří sluch!“ zasyčel Emm. Jeho rozčilení mi vyvolalo záchvat smíchu. Emmett zavrtěl hlavou a něco Edwardovi pošeptal.
„Ale ne!“ zaúpěla jsem. Protože bratr číslo dvě si to rázoval k nám.
„Všude jsem vás hledal!“
„Nepovídej!“ pronesl sarkasticky Emmett. Jacob se zatvářil provinile. Můj instinkt mě varoval, že mají kluci něco v plánu. A moje „zlé já“ se rozhodlo, že až přijedeme domů, tak to z nich vypáčí.
„Kluci, musím si něco vyřešit, takže se uvidíme pak u auta,“ snažila jsem se vykroutit z oné, pro mě nepříjemné, situace. Bráškové si společně s Edwardem povzdechli.
„Tak dobře. Uvidíme se pak,“ zabrblal Jake. Vydala jsem se k parkovišti. Celkem mě udivilo, že tentokrát se mě nepokoušeli zadržet. Taky mě zajímalo, kam se poděla Katie. Kdyby i ona byla upír… No, asi by to se mnou seklo.
„Bože, za co mě trestáš?!“ zašeptala jsem. Ale místo odpovědi se mi dostalo deště. Začalo silně pršet. Přidala jsem do kroku. Pak jsem začala utíkat, protože jsem neměla zájem o zápal plic. Samozřejmě jsem těsně u auta zakopla a sedřela si kůži na ruce. Zvedla jsem se ze země a nasedla.
„Chápu… Prostě mě nemáš rád,“ frustrovaně jsem si povzdechla. Zavřela jsem oči a ponořila se do tmy.
„Bells! Prober se!“ křičel na mě z dálky Emmettův hlas. S námahou jsem otevřela oči. Nade mnou se skláněl již řečený bratr. Zamrkala jsem.
„Emmette! Jdi ode mě!“ zavrčela jsem.
„Klid, já ti přece nic nedělám!“ ohradil se dotčeně Emmett.
„Kde je Jacob?“
„Šel domů pěšky. Ještě nedorazil. Jo a jen pro tvoji informaci – usnula jsi.“
„To mi taky došlo.“ Chtěla jsem vystoupit, ale Emmett mě předběhl (jak jinak, když je upír), vzal mě do náruče a nesl do mého pokoje.
„Pusť mě!“ Mohla jsem se kroutit, jak jsem chtěla, ale nebylo mi to nic platné. Ba naopak. Emmett mě chytl ještě pevněji.
„Chápu, jsi můj bratr, ale to neznamená, že o mě budeš mít přehnanou starost,“ vyjela jsem na něj naštvaně. Přeci jen už jsem nebyla malá holka, která by stála o pomoc svého bratra.
„Nemám přehnanou starost. Vidím, že ti není dobře. Jsi celá zelená.“
„Hm.“ Na víc jsem se nezmohla. Opravdu mi nebylo nejlíp.
„Jen spi, já tě odnesu do postele.“
„Dobře.“ Už ani na malý odpor jsem se nezmohla. Jenom jsem zavřela oči a nechala Emma, aby mě odnesl do postele. Cítila jsem, jak mě opatrně položil. Pak přese mě přetáhl peřinu. Víc už jsem nevnímala, protože jsem se začala nořit do spánku.
Procitla jsem. Ale oči jsem nechala zavřené.
„Co myslíš, kdy se probudí?“ ptal se Jacob.
„To netuším,“ odpověděl mu Emm. Oba zřejmě stáli u mé postele. Neměla jsem sílu, abych jim řekla, ať odejdou, takže jsem je nechala dál diskutovat.
„Opravdu vypadá příšerně,“ zašeptal ustaraně Jake.
„To ano. Někde musela chytnout nějakého bacila.“
„Ale jak ji dostaneme k doktorovi? Přece víš, jak moc má v lásce nemocnice a doktory.“
„Když nepůjde dobrovolně, dostanu ji tam násilím. Klidně.“
„No, za to tě bude mít opravdu ráda.“
„Necháš si ty svoje kousavý poznámky pro sebe?“
„Ne.“
„To mě mohlo napadnout.“
„Když už jsme u mých kousavých poznámek… Nelíbí se mi ten upír, kterého jsi jí dneska představil. Chceš ji přetáhnout na svou stranu, že jo?“
„Nikdy jem neřekl, že budu hrát podle pravidel.“
„V tom případě, já taky nasadím vlastní prostředky.“ Potom, co to Jacob dořekl, se ve mně probudila síla k životu. Otevřela jsem oči.
„Prosím, řekněte, že si děláte srandu!“
„Ou. Bells, ty jsi slyšela všechno?“
« Předchozí díl Následující díl »
Autor: Break (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Upír? Vlkodlak? Na volbě záleží... - 4. kapitola:
Moc dobrá povídka.
Prosím o pokračování.
Jisté zlepšení tu je A moc se omlouvám, jestli tě má kritika raní, ale mně vždy pomáhala a tak jsem hctěla poradit alespoň trochu i tobě
Nádherná kapitolka!!! Vážně naprosto senzační! Prosím, rychle piš další, nebo se zcvoknu. A já jsem pro upíra.
tak to bude muset Edward poriadne zapracovat:D
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!