Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Upír? Vlkodlak? Na volbě záleží... - 8. kapitola

Stephenie Meyer

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Upír? Vlkodlak? Na volbě záleží... - 8. kapitolaBellu Sam vezme domů. Jenže když jí doveze a uloží, Bells čeká jedno nemalé překvapení...

22.11.2012 (18:45) • Break • FanFiction na pokračování • komentováno 5× • zobrazeno 1504×

Naštěstí se objevil Sam. Přišel doslova jako záchrana z nebe. Nic nikomu neřekl, prostě mě vzal do náruče a odnesl do auta. Z nevysvětlitelného důvodu jsem vnímala jen matně. Postřehla jsem jen, že jsem dojela domů a že mě odnesl do postele. Strašně se mi točila hlava. Netušila jsem proč.  Sam mě doslova zastlal. Zavřela jsem oči. Ještě jsem slyšela, jak mi donesl něco k pití, protože hrneček nebo skleničku nepoložil dvakrát jemně. Pak už jen bouchly dveře. Venku zase pršelo, kapky mi narážely do okna. Jak mi bylo zle a k tomu mě utěšoval déšť, tak jsem rychle usnula.

Zvonil mi mobil. Každou vteřinou nabývala písnička na hlasitosti. Myslela jsem, že mi hlava pukne. Neskutečně mě třeštila. Ale neměla jsem se k tomu, abych to zvedla. Jenže spát už mi v tom hluku taky nešlo, takže jsem si povzdechla a prostě to vzdala. Poslepu jsem začala lovit mobil. Byl zapadlý v mezeře mezi nočním stolkem a postelí. Naprosto jsem netušila, jak se tam mohl dostat. Začala jsem mžourat na displej a zkoumat, kdo se mnou chce tak nutně mluvit, protože telefon pořád zvonil. Odolala jsem pokušení hodit mobil proti zdi a zvedla jsem to.

„Bells! Bello! Jsi v pořádku?!“ doslova na mě vyjel Jake. V hlase měl znát strach. Nadechla jsem se a po chvilce vzduch zase vypustila. „Bello…“

„Jo, Jakeu. Neměj strach. Jsem v nejlepším pořádku.“ Skřípla jsem si mobil mezi rameno a ucho, opřela se o stolek a pomalu jsme se zvedla. Neměla jsem náladu na válení se v posteli, když volal zmrzačený Jacob. Na druhou stranu to ale znamenalo, že už mu bylo líp, ne-li úplně báječně.

„Slyším tě. Dej si pozor, abys neskončila v nemocnici stejně jako já. Možná by nás k sobě nepustili, když ty jsi marod a já zas musím být v klidu, aby mi neutekly ty hadičky tady.“ Při těch úplně obyčejných slovech jsem pocítila nával horka. Šlo to ze žaludku. Teplo se mi rozlévalo jak po trupu, tak i po končetinách. Bylo to opravdu zvláštní. Chtělo se mi zvracet a přitom jsem se cítila skvěle. Najednou zničehonic přišel vztek a zuřivost. Chtělo se mi řvát, začít ničit věci a utéct. Měla jsme pocit, že mi z toho praskne hlava. Upustila jsem mobil a svezla se na zem. Schoulila jsem se do klubíčka. Srdce mi začalo zrychleně bít, až jsem se bála, že mi vyskočí z hrudníku. Ruce se mi začaly silně třást. A brzy to nebyly jen ruce, ale téměř celé tělo. To horko bylo už nesnesitelné. A najednou… to všechno přestalo. Jako by to nikdy nebylo. Až na pár velice podstatných rozdílů. Neležela jsem na zemi. Neměla jsem koberec téměř u obličeje. Místo toho jsem se praštila do hlavy. Sklonila jsem ji, abych se podívala, co se děje. Stála jsem na čtyřech. Jako pes… Pes! Běžela jsem k zrcadlu. Ani jsem ho nepotřebovala, protože jsem cestou k němu zjistila, že mám místo normální hladké lidské kůže srst. Hustou, krémově béžovou srst. Přece jen jsem se podívala. Nekoukal na mě obraz á la Bella. Ale shlížel na mě odraz majestátně vyhlížející vlčice. Měla hlavu nakloněnou na stranu, vypadala inteligentně. Uši byly v pozoru, aby mohly zachytit i sebemenší zvukovou stopu. Čenich byl legrační, tak trochu do srdíčka, vypadalo to trochu jako z komiksu. Jenže pak se ve mně ozval hlásek. Moje dušička mi napovídala, že to, na co se právě dívám… jsem já. Já jako vlk. Už jsem nebyla ta lidská Bella. Už jsem nemohla být upír. A to znamenalo… žádný Edward. To už prostě neexistovalo. Zatřásla jsem hlavou. Najednou jsem si uvědomovala až moc věcí. A taky mi došlo, že to, co se právě stalo, se muselo odehrát jen v pár vteřinách, protože až teď se ozval Jacobův úplně vynervovaný hlas. Jenže já jsem neměla ponětí, jak se změnit zpátky v člověka. Mluvit jsem nemohla a v hlavě jsem měla jen naprostý zmatek. Doufala jsem, že je někdo z vlčí smečky ve vlčí podobě. Měla jsem v paměti to, co mi říkal Jake. Ať je kdokoli kdekoli, vlci slyší svoje myšlenkové toky. Zoufale jsem pořád myslela na to, co se stalo. Jenže Jacob v telefonu taky pořád naléhal, abych se ozvala. Nezbylo mi nic jiného než jednoduše zaštěkat. Mohl si mě splést s jakýmkoliv vlkem, ale podle mého názoru měl natolik rozvinuté vnímání, že to prostě musel poznat. Jen kdyby tak pomalu nepřemýšlel. Sedla jsem si k mobilu a zaštěkala. Připadala jsem si při tom hloupě, jenže co se dalo dělat. Na druhém konci drátu bylo až strašidelné ticho. Možná jsem slyšela kolečka  v Jacobově hlavě, jak se snaží přijít na to, co se děje. Nadechla jsem se a připravovala se k dalšímu štěkotu, když se rozlétly dveře. Instinktivně jsem nasála vzduch, abych poznala vetřelce. Pach byl ani ne tak cizí jako spíš přátelský. A hned se ukázalo proč. Do domu se svým způsobem vloupal Paul se Samem. Sam při pohledu na mě alespoň skrýval údiv, ale Paul vykulil oči a otevřel pusu. Vypadal tak trochu jako leklá ryba.

„Bello? Jsi v pořádku?“ zeptal se opatrně Sam. Zaváhala jsem. Bylo mi divně, ještě pořád, ale jinak jsem se cítila dobře. Paul se zatím vzpamatoval.

„No konečně je z tebe pořádná kočka! Nebo spíš macík…" zazubil se na mě. Skočila jsem po něm, tohle bylo opravdu moc, začala jsem se vztekat. Ne doslova, ale vřelo to ve mně. Sam to očividně předpokládal, dřív, než to stačil doříct, odtáhl ho ven. Já jsem se zasekla ve dveřích, takže jsem musela vycouvat. Místnosti byly dost velké, ale dveře už ne a řekla bych, že to byla jediná Paulova záchrana. Sam ho pro jistotu úplně poslal pryč. Pak se podíval na mě.

„Bello, vím, že je to dost těžké, ale zkus se uklidnit. Potřebuju, aby ses změnila zpátky. A hlavně o tom potřebuju dát vědět Jacobovi.“ Dobře, když na mě upřel prosebný pohled, zkusila jsem to. Stejně mě k tomu něco tak trochu nutilo. On se mezitím procpal kolem mě a všechno Jacobovi vysvětlil. Jen jsem se divila, že tam ještě byl. Sotva domluvil a odložil telefon, podařilo se mi se změnit. Byla jsem z toho vyklepaná. Sam se taktně otočil a já si uvědomila, že jsem nahá. Rychle jsem se zakryla a odkašlala si. Otočil se zpátky.

„Výborně. Teď si sedni a poslouchej.“ Pokrčila jsme rameny a sedla si na zem. Sedl si vedle mě a pustil se do vyprávění. Něco málo jsem znala, ale teď Sam zacházel do podrobností. A já nestačila žasnout.


« Předchozí díl

Autor: Break (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Upír? Vlkodlak? Na volbě záleží... - 8. kapitola:

 1
5. martty555
22.11.2012 [23:42]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

4. Jana
22.11.2012 [20:30]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. nikca289
22.11.2012 [20:03]

perfecto Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. Ace
22.11.2012 [19:58]

AceAhoj, jak už jsem jednou psala, dobrý nápad, ale měla jsi chvíli počkat, víc si promyslet příběh, na kolik stran máš jednu kapitolu? A obsah? Je to skvělý nápad, protože štve víc než tebe, jak taková kapitola vypadá, ale co se dá dělat. Ty se zlepšíš! To není rozkaz, ale toužebné přání. Každá kapitola je lepší a lepší, chyby vychytej, délku prodluž, moc nespěchej a vychutnáme si brilatní příběh.

1. Ceola
22.11.2012 [19:14]

Pěkné :) Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře