Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Upíří chůva - 15. kapitola

04.07.2012 (14:30) • kajka007, DarkFireflies • FanFiction na pokračování • komentováno 26× • zobrazeno 3497×

„P-počkat,“ zakoktal se najednou, „jakože já,“ udělal dramatické gesto v podobě palce namířeného na jeho hruď a vyděšeně kulil oči, „já mám hledat panenku?“ Kývla jsem hlavou a snažila se zadržet smích.

„Pane strejdo Emmette, prosím, Bella mi ji někam schovala,“ zakňučela a začala natahovat. Protočila jsem očima a pak na ni vrhla vražedný pohled. Jen se spokojeně usmála.

„Tohle zlatíčko že ti znepříjemňuje život?“ zeptal se naoko nevěřícně a pak pohledem sklouzl k Rosalie v mém náručí. „Bella je zlá, viď? Mně zase vždycky schovávala kondomy,“ řekl soucitně a lehce si odkašlal, aby nebylo poznat, že se mu chce smát.

Zalapala jsem po dechu, ale podle Rosalininého výrazu mi bylo jasné, že naštěstí neví, co je to kondom. „Já jsem ti je neschovávala, ale vyhazovala. A víš proč, můj milý bratře? Protože je nepotřebuješ!“ bránila jsem se důrazně. „A vůbec, když si tak rozumíte, tak si ji vezmi na chvilku ty, tu panenku stejně budu hledat jenom já.“ A vrazila jsem mu tu malou blondýnu do náruče.

„Hele, neříkej, že nebyla sranda nafukovat je a házet po Alice,“ zavrčel uraženě a trochu si pohodil s Rosalie.

„Ne, nebyla, jediný, kdo se smál, jsi byl ty,“ vrátila jsem mu a sladce se usmála.

„To je jedno, běž jí najít tu panenku.“

„To je ovšem výborný nápad, běž mi najít tu panenku. Nebo budu brečet a víš, jak to máma nemá ráda,“ zašeptala výhružně směrem ke mně Rosalie. Emmett na ni překvapeně pohlédl a já se musela několikrát nadechnout a zopakovat si, že jí tu hlavu utrhnout bohužel nemůžu.

„Jdete se mnou!“

Vydupala jsem schody do jejího pokoje. Bylo mi jasné, že panenka nebude daleko, ale že ji bude mít Rose schovanou pod polštářem, mě překvapilo. V pravé ruce jsem držela ten kus plastu a otočila jsem se ke dveřím, kde stál Emmett s Rosalie v náručí.

„Tahle?“ zavrčela jsem naštvaně.

„Jejda,“ zakuňkala a pomalu a vystrašeně ke mně natáhla ruce.

„Ještě jednou, Rosalie,“ řekla jsem přísně a vrazila jí tu věc do rukou. „Tak, a teď si běž hrát.“

„Ale já chci být s panem strejdou Emmettem,“ založila si ručičky, nafoukla pusinku a prosebně se podívala na Emmetta. Nevypadal zrovna nadšeně, ale když ji chvilku pozoroval, svěsil ramena a rozněžněně se na mě podíval.

„Ty jí dokážeš říct ne?“ zeptal se mně překvapeně. Povzdechla jsem si a bez odpovědi vyšla z pokoje. Šli za mnou.

Došla jsem až do obýváku a sedla si na pohovku. Emmett udělal to samé a Rosie položil vedle sebe. Vypadala víc než spokojeně.

„Už víš, kde budeš bydlet?“ pozvedla jsem obočí. „Tady zůstat nemůžeš, to je ti doufám jasné.“

Emm se nadechl k odpovědi, ale Rosalin výkřik jména jejího bratra ho přerušil. Podívala jsem se schodům. Stál tam Edward a propichoval Emmetta zuřivým pohledem. V duchu jsem se usmála.

„Edwarde, počkej,“ zavolala znova Rosalie, když si to Edward namířil ke dveřím, a rozutíkala se za ním.

„Co je?“ povzdechl si. Rose mu ručičkou pokynula, aby se k ní sklonil, a on tak s překvapeným obličejem učinil.

„Co je to kondom, Edwarde? Bella je prý Emmetovi vyhazovala, a že to pak bez nich nebyla sranda nebo co…“ šeptala mu do ucha v domnění, že to s Emmettem neslyšíme. Edward se na mě zmateně a zároveň znechuceně podíval. Nevěděla jsem, co mám dělat.

„Tak co, Ede? Co to je?“ naléhala, ale Edward byl očima pořád u mě a nevěřícně si mě měřil. Kdybych byla člověk, určitě bych se rozbrečela.

„Bože, Edwarde, vůbec to není tak, jak to vypadá,“ řekla jsem zvýšeným hlasem, protože jeho kroky už rychle směřovaly ke dveřím.

Rychle se na mě otočil. „A jak to vypadá, mm? A víš co? Mně to vlastně stejně může být jedno, že?“ zakřičel a během opustil dům.

Prosebně jsem se podívala na Emmetta. „Pohlídám ji,“ slíbil, usmál se a rukou mi pokynul ke dveřím.

Rychlým lidským tempem jsem vyběhla za Edwardem. Byl už na druhém konci silnice a nevnímal můj hlas, co na něj křičel, ať zastaví. Rozhlédla jsem se okolo, a protože byla neděle, ulice byly téměř prázdné. Za sekundu jsem pomocí upíří rychlosti byla u něj a držela ho za rameno.

„Edwarde, poslouchej mě, sakra.“ Otočila jsem ho směrem k sobě, ale on se na mě stejně nepodíval.

„Takže už se mnou mluvíš?“ zaprskal.

Povzdychla jsem si. „Tohle nemá se včerejškem nic společného, tak mě už, do prdele, poslouchej,“ vrátila jsem mu stejným tónem.               

„Spala jsi s ním, nebo snad ne?“zeptal se s nadějí v hlase, že to snad opravdu bylo jen nedorozumění. Sklonila jsem hlavu. Kdybych byla člověk, červenám se.

„Spala, no a co? Ty jsi ještě s žádnou holkou nikdy nespal, nebo co?“ Nervózně jsem si protáhla krk.

„Ale ne po tom, co jsem se málem políbil s jinou,“ zavrčel a já překvapeně vyvalila oči.

„Edwarde, to je můj…“ začala jsem s úlevou, protože pro tuto situaci konečně bylo vysvětlení, ale on mě přerušil.

„Já-to-nechci-slyšet!“ odsekával a rozběhl se pryč. Možná to bylo mou hrdostí, možná pocítěnou potupou, možná zklamáním, nicméně už jsem za ním nešla, ale vrátila jsem se do domu.

„Krize se svěřencem?“ zeptal se Emmett pobaveně.

„Do toho ti nic není!“ A namířila jsem si to do svého pokoje. Rose stejně dnes hlídat nemusím a Emmett si určitě poradí sám.

Natáhla jsem se na postel a snažila se odpočívat. Nebyla jsem sice fyzicky unavená, což mimochodem už sto let nešlo, ale má psychika utrpěla dnes ránu. Proč musel ten idiot začínat s kondomy? Před Rose, která neudrží ani slovo? Je to trest za to, že jsem Edwarda včera neposlouchala? Že jsem byla zbytečně hrdá?

„Ťuk, ťuk, můžu dál?“ poznala jsem Emmettův hlas na druhé straně dveří. Souhlasně jsem zamručela.

„Co chceš?“ zeptala jsem se hned, jak se jeho hlava objevila ve dveřích.

„Omluvit se?“ protáhl do otázky a sedl se vedle mě.

„Beru ne vědomí.“ Otočila jsem se na druhý bok – ke zdi.

„No tak, Bells, já nevěděl, že je ta malá taková slepice,“ zašeptal smutně. Otočila jsem se zpátky.

„To je jedno, já s ním pak ještě promluvím, i když si myslím, že ho budu muset svázat, aby mě poslouchal,“ zasmála jsem se hořce. 

Ze srdce vám obě děkujeme za hlasy v Nej povídce měsíce. Desáté místo nám oběma udělalo už podruhé za sebou obrovskou radost. Jsme rády, že vás naše povídka baví, jelikož ji píšeme pro vás! :) 

Další kapitolu by měla psát Dark, ale jelikož je na dva týdny ve Španělsku, možná se slituju a napíšu ji sama. :D 

Předem děkujeme za vaše komentáře, protože bez nich by nikdy povídka nebyla tam, kde je právě teď. ♥

Autor: kajka007 (Shrnutí povídek), DarkFireflies, v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Upíří chůva - 15. kapitola: