Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Upíří rodina je plus - 2. Kapitola


Upíří rodina je plus - 2. KapitolaJe tu druhá kapitola, užijte si ji a prosím o komenty. Colenovka

2. Jarmark a jeho následky



Ráno jsem se probudila a šla do koupelny ze sebe udělat člověka. Oblékla jsem si čenou minisukni, stříbrný tričko a černý široký pásek. Obula jsem si tenisky, oblékla černou koženou bundu, oči si jemně projela řasenkou a vlasy nechala rozpuštěné.

Prohlédla jsem se v zrcadle a musela uznat, že vypadám moc hezky.

Oblékla jsem se tak, protože je dnes ve městě něco jako Jarmark, večer vystoupí skupina a odpoledne jsou trhy.

Sejdu po schodech, dole je jenom Alice, která na mě hned vypálí: „Sluší ti to, Bello, můžu si prohlédnout tvůj šatník?“

„Jasně, ale já za chvíli budu muset jít, tak se tam podívej sama, jo?“ Alice nadšeně přikývne.

V tu chvíli mě něco napadne.

„Co kdyby jste šli se mnou? Jarmark je skvělý.“ Navrhnu jí.

„Bello, už jsem o tom přemýšlela, ale dnes bude svítit slunce.“



Jdu do kuchyně, kde si udělám musli s mlékem, sednu si ke stolu a pomalu jím.

Do kuchyně přijde Lucy.

„Čau, Bello.“ Řekne, ani jí neodpovím, dojím, dám nádobí do myčky a jdu do obýváku - kde se Emmett dívá na fotbalový zápas - počkat než bude čas vyrazit.

Chvíli se s ním dívám na zápas, ale ten mě nebaví, tak jdu do pokoje, hrát na klavír.

Chvíli hraju, když někdo zaklepe.

„Dále.“ Řeknu.

Je to Edward.

„Ahoj, sluší ti to.“ Řekne a usměje se na mě.

Díky, stoupnu si a jdu k němu blíž.

„Chtěl jsi něco?“ Zeptám se ho.

„Ne, jenom si to užij.“

Usměji se na něho, on není jenom vtipný a hezký, je navíc i strašně milý.

Podívám se na hodiny, za dvacet minut mám sraz s holkama.

„No, já budu muset jít, ahoj.“

Ještě se ve dveřích otočím a řeknu: „Díky.“

Na odpověď nečekám. Myslím, že ví, za co mu děkuju.



Ve dveřích se srazím s mámou.

„Ahoj Bells, už jdeš?“ Zeptá se mě.

Kývnu.

„Dávej na sebe pozor.“



S holkama jsem se sešla u zastávky, Angela, Jessica a Vanda jsou moje nejlepší kamarádky, ale o našem, malém, rodinném tajemství jsem jim samozřejmě neřekla.



Strašně jsem si to s holkama užila. Chodily jsme na kolotoče, jedly cukrovou vatu, prochodily jsme všechny stánky a od devíti poslouchali kapelu, která na můj vkus hrála moc tvrdě.

Alkoholu jsme se ani nedotkly, žádná z nás v tom nenašla zalíbení.



Zrovna se vracím, je půlnoc. Už jsem skoro u domu.

Zapomněla jsem si klíče, tak zvoním. Mám štěstí, že v tomhle domě nikdo nespí.

Přijde mi otevřít táta.

„Kde se couráš, dcero moje?“ Usměje se na mě otec můj.

Úsměv se mu rozšířil.

Ze dveří obýváku vykoukne Emmett.

„Bello, můžu si vzít ty prkna co jsou v tvém pokoji?“ Zeptá se mě.

Podívám se po něm zmateně..

„Prkna?“ Opakuji po něm.

Vyběhnu schody, otevřu dveře a úžasem málem zakřičím.

„Lucy.“ Zašeptám, protože na křik už nemám sílu.

Moje piano, už vím, co myslel Emmett za prkna.

Nemělo by cenu za ní chodit, jí je to jedno.

Nenávidím jí, nenávidím.

Svezu se po stěně dolů a zírám do prázdna, sedím tam dlouho, ale potom ucítím něčí ruku na svém rameni.

„Bello?“ Zeptá se máma vyděšeně.

„Co se děje?“

Ukážu na klavír, máma si hlasitě vzdychne, ví kdo to udělal.

Pohladí mě po vlasech a odejde, za chvíli slyším z vedlejší místnosti křik. Tentokrát z toho Lucy nevyvázne bez povšimnutí.



Když se ráno probudím je mi strašně špatně, bolí mě hlava, v krku a je mi zima.

Nejradši bych zůstala v posteli, ale mám žízeň. A navíc bych ráda viděla Edwarda.

Dojdu dolů, jsou tam všichni.

„Ahoj.“ Pozdravím je.

„Bello.“ Řekne máma vyděšeným hlasem.

„Trochu jsi včera přebrala.“ Poznamená Lucy.

„Bella byla v pořádku.“ Ujistí ji táta a podle hlasu poznám, že je na ni taky naštvaný.

„Je mi jenom špatně, vezmu si prášek.“

V kuchyni si naliji vodu a jdu si zase lehnout.

Táta mě vyšetřil a zjistil že mám angínu.

Na jídlo nemám ani pomyšlení, táta mi předepsal antibiotika a Edward pro ně zajel.

Ležím a třepu se jako osika, mám tři peřiny a jednu deku.

Dívám se do prázdna a ani si nevšimnu, že za mnou přišel Edward.

„Ahoj.“ Řeknu, možná až moc nadšeně.

Krásně pokřiveně se usměje.

„Jak ti je?“ Zeptá se.

„Špatně.“ Povzdechnu si.

„Je mi líto klavíru.“

„Jo, to mě taky.“

„Proč to dělá?“ Zeptá se.

„To já nevím, asi je padlá na hlavu.“ Řeknu s takovou dávkou nechuti, až se oba rozesmějeme.

Povídáme si ještě dlouho, ale mě potom jaksi přestane jít mluvit, začnu jenom šeptat.

„Bello?“Zeptá se protože mu neodpovídám.

Zmateně pokrčím rameny a předvedu mu svojí skvělou mluvu.

„To je jen tou angínou, teď radši nemluv, ráno by to mělo být dobré.“ Uklidňuje mě, povzdechnu si, jak já si s ním chtěla povídat.

Do pokoje vtrhne Alice.

„Bello, nesu ti nanuk.“ Řekne svým zvonivým hlasem.

S chutí se do něho zakousnu, na angínu je to to pravé.





Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Upíří rodina je plus - 2. Kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!