Další díl mojí povídky;-) předem se omlouvám za chyby a překlepy, ale mi na intru nemáme word ani nic jiného. Ono je celkem složité to psat v E-mailu;-) Tak si to užijte a pište komenty. Díky všem, kteří mou povídku čtou;-)
31.03.2009 (17:04) • Misala007 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2983×
7. kapitola: Divadlo
Když se Emmet konečně odfoukl a uráčil se sestoupit k nám do obýváku, tak jsme se všichni málem složili. Měl na sobě totiž úbor jako uklizečka. Na hlavě šílený puntíkovaný šátek a kolem pasu zástěru. V ruce měl smeták a v druhé CDčko.
"Uno momento prosím..." řekla přistoupil ke stereu do které strčil Cd a zmáčkl PLAY. Začalo se z něj linout: Pretty woman, walking down the street... Emmet se začal kroutit do rytmu, koště v ruce a už jel... Vyskočil na pódium a do rytmu začal zametat třísky z piána. Zametal je ale tím stylem, že by vypíchly oko každému v okruhu deseti kilometrů.
Jedna mě málem zasáhla. Sice jsem věděla, že by se mi nic nestalo, ale stejně jsem vykulila oči a sledovala letící třísku.
Edward si toho všiml a těsně před čelem mi ji chytil mezi palec a ukazováček a uchechtl se. No jo... Upíří schopnosti... Občas na ně zapomínám...
Vděčně jsem na něj mrkla, usmála se na něj a uzmula mu třísku velikosti tužky. Vší silou jsem ji hodila po Emmetovi.
Byla to trefa přímo do černého. Emmet se lekl a poskočil s hlasitým "Aůůů" a chytl se za postižené místo. Možná se ptáte, kam jsem ho trefila. No... Bylo to přímo do zadku. Přesněji řečeno do pravé půlky. Emmet poskakoval po jevišti, ale tentokrát ne do rytmu a mnul si zadek.
Škoda, že se tříska hned rozletěla na pidi-midi kousíčky. Ty ale udělaly Emmetovi na zadku pěknou díru do tepláků.
Když to zjistil, tak se na mě zpytavě podíval, ale já se na něj jen pobaveně usmála. Naznačil mi, že mě uškrtí. Chytla jsem Edwarda za ruku.
"Ty bys mě nedal, že ne?" podívala jsem se na něj a nahodila psí oči. Majetnicky mě objal kolem a ramen a druhou rukou si mnul bradu, jako že přemýšlí. Dala jsem mu jeden výchovný pohlavek a hned potom jsem ho políbila.
"Hmm... Tohle by mi asi chybělo..." řekl zamyšleně.
"Asi!?!" zamračila jsem se na něj.
"Počkej..." a s těmito slovy mě políbil znovu.
Po chvíli se odtáhl a pronesl: "Určitě." a blahosklonně se na mě usmál.
"A nejen tohle, že?" podívala se na něj významně Rose. Kdybych mohla, tak bych se teď asi červenala. Když jí Edward neodpověděl, tak se otočila na Emmeta.
"Miláčku, ty se běž laskavě převléct."
"Ale do čeho drahoušku?" podíval se na ni tázavě.
"To je jedno, hlavně si pohni. Už jsi měl být dávno zpátky..."
Emmetovi se blýsklo v očích a už byl pryč.
Nikomu to nepřipadalo divné, až do doby, kdy znova přiletěl, zase s CDčkem a zase odletěl.
Ze sterea se začala linout písnička Když se načančám. To už bylo podezřelé.
Emmet hodil do obýváku dýmovnici. Růžovou!!! Sice mu to nebylo s našimy smysly moc platné, ale vypadalo to, že to nemělo být maskování.
Spolu s rádiem si začal zpívat a vtancoval do obýváku. Vykulila jsem oči a podívala se na Edwarda co na to říká. jenže jsme se na sebe podívali zároveň, takže jsme se začali smát. Zakryla jsem mu pusu rukou, ale on v tu chvíli udělal to samé, takže jsme se smáli ještě víc.
Když nás to oba přešlo, tak jsem mu dala pusu a s očekáváním se opět dívala na Emmetovu podívanou. Za tu dobu co jsme se s Edwardem smáli, tak tam stihl nanosit skoro celý Rosiin pokoj. Ta teď opět pěnila.
Právě teď seděla před zrcadlem, jako z Hollywoodu a česal si svou blond paruku ke které si oblíkl růžové legíny, jeansovou mini, růžové tričko na ramínka a pořádně si vycpal podprsenku. Na nohách měl boty asi na metrovém podpatku a v ruce kulmu.
"Ty blbečku!!! To je moje!!! Okamžitě to polož!!! A vyslíkni si moje oblečení!!! To je moje oblíbené tričko!!!" řvala na něj Rose, ale Emmet si z toho nic nedělal.
"No... Není to jedno Rose? Stejně ti Alice nedovolí vzít si ho na sebe ještě jednou." Edward měl pravdu. Alice se zamračila, ale dlouho jí to nevydrželo. Emmet totiž vytáhl rtěnku a začal se s ní malovat.
"Emmete, okamžitě to polož!!! To je moje oblíbená rtěnka!!! ječela, teď už nepříčetně Rose. "A běž se laskavě pčevlíct... Ale nedávej si nic mého!!!" Když to říkala tak kladla důkaz na každé slovo.
Emmet tedy odložil její rtěnku a stoupl si, jenže to neměl dělat. teď k nám totiž byl otočený druhým bokem a Rose se začala pomalu, ale jistě přehřívat.
"Běž, prosím tě, nebo už se neudržím." řekla výhružným tónem, který by normálního člověka snad i položil. Jen to dořekla a Emmet byl pryč.
Byla naštvaná, protože teprve až se k nám Emmet otočil druhou stranou jsem zjistila, jak bylo možné, že se Emmet navlíkl do Rosaliiny sukně. No.. On si ji vlastně ani neoblíkl... Na jedné straně ji roztrhl a pak si ji k sobě prostě přilepil izolepou.
To už jsme nevydržela a začala jsem se strašně smát a celá rodina se mnou. Teda kromě Rose. Ta byla stále hluboce uražená.
Autor: Misala007 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Úplněk 7.kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!