Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Úsvit - 35. část

03.07.2010 (09:00) • looca • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1413×

Alicin pohled:

Dojeli jsme domů, ale nikdo tu nebyl. Bylo to zvláštní, vždy tu někdo byl. Ale co, je to tak lepší. Jasper mezitím ukázal Lily a Lucasovi pokoje a oni si vybrali, pokoj pro hosty hned vedle nás. Rose byla celou dobu s Jazzem a ostatními, já už jsem slyšela, jak začínají plánovat, jak to tam bude všechno vypadat a kde bude co. Tohle jsem si nemohla nechat ujít a šla jsem za nimi. Cestou jsem potkala Jazze a Lucase, jak jdou do Jasperovi studovny.

„Vyklízíme vám pole,“ řekl mi Lucas, když jsem kolem něj procházela. Zašla jsem do jejich nového pokoje a začala plánovat spolu s holkami. Po půl hodině jsme se domluvily, ale musely jsme to ještě zařídit. Rozhodly jsme se, že ještě jednou zajedeme do toho nákupního centra, ale tentokrát pro nábytek.

Šly jsme to říct Lucasovi a Jazzovi. Zaklepala jsem na dveře Jazzovy studovny a po vyzvání jsem společně s holkami vešla dovnitř.

„Pojedeme ještě koupit nějaký nábytek,“ oznámila jim Rose.

„Dobře,“ přikývl Lucas.

„Lucasi, ale ty bys měl jet taky, protože je to i tvůj pokoj,“ řekla Lily opatrně. Lucas nepatrně zaúpěl a Jasper se mu začal smát.

„Nebo víte co? Pojedete oba,“ rozhodla Rose. Jasper se hned přestal smát, vypadal vykuleně, začínala jsem ho litovat.

„Dobře, ale pojedeme mým a Lucasovým autem, vejde se tam toho víc,“ přikývl Jasper. V tomhle měl samozřejmě pravdu, jeho a hlavně Lucasovo auto bylo dost velké, aby se tam dal dát nějaký menší nábytek. Lucas a Jasper se zvedli a šli do svých aut, sedla jsem si na místo spolujezdce v Jasperově autě, Rose si sedla na zadní sedadlo a Jasper automaticky na místo řidiče, vyjeli jsme jako první, ale hned v závěsu za námi jeli Lucas a Lily. Dojeli jsme tam asi za pět minut a hned, jak jsme zaparkovali, rychle jsme vyšly a už jsme se hrnuly k obchodu s nábytkem. Lucas a Jasper šli pomalu za námi.

Asi po dvou hodinách jsme už měli nakoupeno a jeli jsme domů. Kluci už se vyloženě nemohli dočkat, zase si chtěli zalézt do Jazzovi studovny a probírat tam jejich záležitosti. V obchodě jsme se ještě dohodli, že nám veškerý nábytek přivezou do dvou hodin, ale chtělo to je trochu pošoupnout penězi, ale stálo to za to, Lily a Lucas budou mít pokoj hotový ještě dnes. Ostatní se vrátí až zítra, podle vizí jsem zjistila, že jsou na lovu spolu s Denalijskými. Ani mi nevadilo, že s nimi nejsem, protože máme teď dům celý pro sebe a můžeme si v něm prakticky, co chceme. Doma jsme se všichni vyhrnuli z auta a hned se rozešli do pokojů. Já, Rose a Lily jsme šly do mého a Jasperova pokoje a Lucas s Jazzem šli do Jasperovy studovny. S Lily jsme si celou dobu, co jsme čekaly v pokoji, než nám přivezou nábytek, povídaly o jejím lidském životě. Hlavně Rose chtěla o ní něco vědět, přece jenom ji neznala tak, jako já.

Ty dvě hodiny utekly jako voda. Takže než jsme se nadály, byl tu už kamion s naším nábytkem. Stěhováci nám chtěli pomoc, ale kluci je vyhnali, že to prý zvládnou sami. Jen jak ti stěhováci odjeli, Lucas s Jasperem vzali první skříň a už ji nesli do pokoje Lily a Lucase. Chtěli jsme také pomoc nosit, ale oni nás odbyli s tím, že jim máme říkat, kam mají ten dotyčný nábytek dávat. Sice jsme ze začátku s Lily a Rose protestovaly, ale nakonec jsme se k tomu svolily. Po hodině jsme už měli všechen nábytek naskládaný přesně, jak jsme chtěli. Lucas s Jazzem ještě skočili pro kufry, které si s sebou přivezli Lily a Lucas. Postavili nám je do šatny a nechali nás je vybalit, potom jsme tam ještě přidali věci, které jsme nakoupili dnes při prvním nákupu. Během chvilky jsme to měli hotové, Lucas s Jazzem se už zase někam vypařili, vycítila jsem, že jsou v Jazzově studovně, podle mě tam teď budou asi trávit dost času. S holkami jsme se rozhodly, že si uděláme zkrašlovací chvilku, pro Lily to byla novinka, proto se na to těšila. Sedly jsme si do obývacího pokoje a tam jsme strávily několik příštích hodin, všechny jsme si to užívaly, ale čekalo nás také vyrušení. Přišli totiž za námi Lucas s Jasperem.

„Nejdeme nevhod?“ zeptal se Lucas překvapeně, když nás viděl, jak si lakujeme navzájem nehty na rukou.

„Nejdete, pokud se chcete k nám přidat,“ řekla mu ze srandy Rose, tomu jsem se musela smát. Lucas se pousmál a odpověděl jí:

„Děkuji za velice lákovou nabídku, ale musíme odmítnout, protože jdeme zase zpátky do studovny:“ Lucas se otočil k odchodu, ale Jasper sešel dolů a posadil se do křesla.

„Copak, bráško, ty chceš nalakovat nehty?“ zeptala se ho pobaveně Lily.

„Sestřičko, nechci, ale děkuji za nabídku,“ usmál se pobaveně Jazz.

„Tyhle výměny názorů máte často?“ zeptala se pobaveně Rose.

„Ne, jen občas,“ odpověděla jí Lily, Jasper se jen pousmál, jako kdyby to nebyla pravda.

„Mají je docela často, někdy se to nedalo ani vydržet, ale zvykneš si, Rose,“ připojil se do debaty Lucas.

„Jak často?“ zeptala jsem se.

„Několikrát do týdne, někdy ji měli i každý den,“ připustil Lucas.

„Každý den ne, ale ob den jsme je měli,“ ozval se Jazz.

„Práskači,“ ulevila si Lily. Hned potom se Lucas s Jazzem rozesmáli. Začala jsem se smát taky, protože to nešla, nakonec se k nám přidaly i Rose a Lily. Tak to vypadá, že si užijeme docela dost legrace, hlavně, když se ještě připojí Emmett.

Náhle jsem ale dostala vizi. Viděla jsem, jak se ostatní vrací už za pět minut. Takže přece jenom nebudeme mít celou noc dům jenom pro sebe.

„Ostatní se rozhodli, že se vrátí, jsou tu ta pět minut,“ oznámila jsem jim, Lily se zatvářila trochu nervózně, Jasper s Lucasem se na sebe podívali, hned na to se Lily uklidnila a přešla k Lucasovi. Ten ji vzal kolem pasu, všichni jsme se otočili a čekali na nově příchozí.

A skutečně do pěti minut tu všichni byli, Emmett, Carlisle a Esme koukali na nás velice překvapeně, Bella s Edwardem už moc ne.

„Lily, Lucasi, co tu děláte?“ zeptala se Bells. Nikdo z těch dvou se neměl k odpovědi.

„Budou tu s námi teď bydlet. Jak asi víte, Lily je má sestra a Lucas její přítel, doufám, že to nikomu vadit nebude,“ ujal se slova Jazz.

„Samozřejmě, že to nevadí, Lily, Lucasi, vítejte mezi námi,“ přivítal je Carlisle.

„Super, takže máme novou sestřičku a brášku,“ zasmál se Emmett a vesele se mu zablesklo v očích, ani jsem nemusela mít Edwardův dar a věděla jsem, že chce prověřit Lucase po bojové stránce. Jasper si toho také všiml.

„Ani na to nemysli Emmett, Lucas je lepší bojovník než já, takže nevyhraješ,“ řekl mu.

„To říkal kdo?“ zeptal se ho naštvaně Emmett. „Ty, Lucasi, dáš si se mnou souboj venku?“

Lucas je pokrčil rameny, zvedl se a šel za Emmettem. Venku se hned do sebe pustili, samozřejmě, že Lucas vyhrál a Emmett byl za to pěkně naštvaný. Chtěl znovu, ale hned, jak se vrhnul na Lucase, zastavil ho Lilyin štít.

„Co to zase sakra je?“ zeptal se naštvaně Emmett.

„Emmette, já ti asi neřekl, že Lily má jako dar fyzický štít,“ pousmál se na něj Jazz.

„Jo, na to jsi nějak zapomněl,“ zavrčel Emmett na něj a chtěl se alespoň vrhnout na něj. Ale Rose to vytušila a hned mu pohrozila: „Emmette, jestli to uděláš, dnes v noci nikam nepůjdeme.“

Emmett se zatvářil zmučeně a hned přestal. Lucas s Jasperem a Edwardem se začali smát, Emmett na ně zlostně zavrčel, ale nic neudělal.

Jasperův pohled:

Dojeli jsme domů a čekali, kdo tu bude, ale nikdo tu nebyl. Asi to tak je lepší, máme čas nějak zařídit Lucasovi a Lily bez toho, aniž by někdo tu pořád chodil. Ukázal jsem Lily a Lucasovi nějaké pokoje a oni si vybrali ten pokoj vedle našeho. Lily a Rose už začaly plánovat, jak to tam bude vypadat. Radši jsme s Lucasem šli do mé studovny, cestou tam jsme potkali Alici, jak jde do Lilyina a Lucasova pokoje.

„Vyklízíme vám pole,“ řekl Lucas Alici a hned jsme zašli do studovny.

„Teda ty to tady máš větší než v Texasu,“ řekl překvapeně.

„Ale to je jen pár knížek,“ mávl jsem rukou na celou stěnou pokrytou knížkami a sedl si do svého křesla.

„Pár?“ zasmál se Lucas a posadil se do křesla před stolem, chtěl se ještě na něco zeptat, ale někdo zaťukal na dveře studovny a po vyzvání hned vešel. Byly to holky.

„Pojedeme ještě koupit nějaký nábytek,“ oznámila nám Rose.

„Dobře,“ přikývl Lucas.

„Lucasi, ale ty bys měl jet taky, protože je to i tvůj pokoj,“ řekla Lily opatrně. Lucas nepatrně polkl a já jsem se tomu musel začít smát, ale smích mě hned přešel.

„Nebo víte co? Pojedete oba,“ řekla Rose s úsměvem a smích mě hned přešel.

„Dobře, ale pojedeme mým a Lucasovým autem, vejde se tam toho víc,“ přikývl jsem, hned na to jsme se s Lucasem zvedli a šli do svých aut. Sedl jsem si do svého auta a čekal jsem, až nastoupí i ostatní. Vyjeli jsme a po deseti minutách jsme už parkovali v nákupním centru. Holky hned vystoupily a hrnuly se do prvního obchodu s nábytkem. Po hodině jsme měli všechno nakoupeno, nakonec jsme ale naše auta nevyužili, protože holky podplatily nějaké lidi a ti nám ten nábytek přivezou do dvou hodin.

Doma jsme se znovu rozdělili, já jsem s Lucasem šel do své studovny. Jen, co jsme zašli, začal se mě Lucas ptát.

„Jazzi, mohu se na něco zeptat?“

„Jistě, o co jde.“

„Jde o Lily.“

„No tak se ptej.“

„Já bych chtěl vědět, jaká byla jako člověk. Ona o svém lidském životě vůbec nemluví. Ani nevím, kolik jí bylo, když byla přeměněna. Nevím, proč to nechce říct. A když jsme se měli milovat poprvé, byla velice vyděšená a já nevím proč. Bolí mě, když se mi nechce svěřit.“

„Lucasi, neřeknu ti o ní všechno, ale něco ano. Lily se narodila o tři roky později než já. A byla přeměněna o rok později než já. Takže jí je osmnáct. A co se týče její povahy, tak byla pořád stejná jako teď, byla mi oporou.“

„Jaké měla vlastně oči?“

„Měla je smaragdově zelené. Tuhle věc jsme měli stejnou,“ pousmál jsem se.

„Ty jsi měl zelené oči? No, nedokážu si tě s nimi teď moc představit, když tě znám jenom s červenými a zlatými.“

„A tu věc s tím milováním mi asi neřekneš, co?“

„Promiň, ale to je Lilyino tajemství a já jsem slíbil, že ho nikomu nevyzradím.“

„Jasně, chápu. A děkuji, že jsi mi řekl alespoň něco.“

Potom jsme si už jen nezávazně povídali a vzpomínala na staré časy na jihu.

Po dvou hodinách jsme sešli dolů, abychom přestěhovali nábytek do Lilyina a Lucasova pokoje. Holky nám chtěly pomoc, ale my je odbyli tím, že nám mají říkat, kam dotyčný nábytek máme dávat. Nakonec se nechaly přemluvit a my s Lucasem jsme to pod jejich velením zvládli.

Potom jsme je opět nechali, aby si dělaly, co chtějí. Já a Lucas jsme se opět uvelebili v mé studovně, každý jsme si vzali nějakou knížku z mé knihovny a začetli se.

O pár hodin později jsme sešli dolů, abychom se podívali, co naše milé polovičky dělají.

„Nejdeme nevhod?“ zeptal se Lucas překvapeně, když jsme je uviděli, jak si lakují nehty.  Tohle byl docela normální pohled, tedy pro mě, ale pro Lucase asi ne.

„Nejdete, pokud se chcete k nám přidat,“ odpověděla mu se smíchem Rose. Alice se začala smát, Lucas jí hned odpověděl:

„Děkuji za velice lákovou nabídku, ale musíme odmítnout, protože jdeme zase zpátky do studovny.“ Už se otáčel k odchodu, ale já jsem sešel dolů a posadil jsem se do křesla.

„Copak, bráško, ty chceš nalakovat nehty?“ zeptala se mě pobaveně sestřička.

„Sestřičko, nechci, ale děkuji za nabídku,“ usmál jsem se na ni pobaveně.

„Tyhle výměny názorů máte často?“ zeptala se pobaveně Rose.

„Ne, jen občas,“ odbyla ji Lily, já jsem se nad tím musel pousmát, protože to nebyla pravda. Tohle kočkování jsme měli na programu skoro pořád.

„Mají je docela často, někdy se to nedalo ani vydržet, ale zvykneš si, Rose,“ připojil se do debaty Lucas.

„Jak často?“ zeptala se Alice.

„Několikrát do týdne, někdy ji měli i každý den,“ připustil Lucas.

„Každý den ne, ale ob den jsme je měli,“ ozval jsem se.

„Práskači,“ ulevila si Lily. Podíval jsem se na Lucase a hned na to jsme se rozesmáli. Alice s Rose se k nám hned přidaly, Lily se pousmála a potom se začala smát s námi. Tak tohle mi opravdu chybělo. Tohle naše kočkování.

Náhle Alice dostala vizi a potom nám oznámila: „Ostatní se rozhodli, že se vrátí, jsou tu ta pět minut.“

Lily trochu znervózněla, Lucas se na mě podíval a já jsem hned svou sestřičku uklidnil. Lily se přesunula k Lucasovi do náruče. Čekali jsme na ostatní.

Ti, když dorazili, zatvářili se velice překvapeně.

„Lily, Lucasi, co tu děláte?“ zeptala se Bella, Lily ani Lucas se neměli k odpovědi, takže jsem odpověděl za ně.

„Budou tu s námi teď bydlet. Jak asi víte, Lily je má sestra a Lucas její přítel, doufám, že to nikomu vadit nebude.“

„Samozřejmě, že to nevadí, Lily, Lucasi, vítejte mezi námi,“ přivítal je Carlisle.

„Super, takže máme novou sestřičku a brášku,“ zasmál se Emmett a vesele se mu zablesklo v očích. Hned jsem poznal na, co myslí.

„Ani na to nemysli Emmett, Lucas je lepší bojovník než já, takže nevyhraješ,“ řekl jsem mu.

„To říkal kdo?“ zeptal se mě naštvaně Emmett, „Ty, Lucasi, dáš si se mnou souboj venku?“

Lucas pokrčil rameny, vyšel hned za Emmettem, který se na něj hned vrhnul. Lucas rychle uhnul a hned se objevil za ním. Chytil ho jednou rukou pod krkem a druhou mu spoutal jeho ruce za zády.

Emmett byl pěkně naštvaný, chtěl nový zápas. Vrhnul se znovu po Lucasovi. Rychle jsem Lily naznačil, aby použila svůj štít. A skutečně Emmett se o něj rozplácl.

„Co to zase sakra je?“ zeptal se naštvaně Emmett.

„Emmette, já ti asi neřekl, že Lily má jako dar fyzický štít,“ řekl jsem jako by nic.

„Jo, na to jsi nějak zapomněl,“ zavrčel na mě Emmett a chtěl se na mě vrhnout, ale Rose mu to zkazila.

„Emmette, jestli to uděláš, dnes v noci nikam nepůjdeme,“ Em se zatvářil zmučeně a ihned toho nechal. Já, Lucas a Edward jsme se začali smát. Em na nás zavrčel, ale nechal nás být, asi se opravdu bál, že Rose nebude chtít s ním nikam jít.

Alicin a Jasperův pohled:

Jsou tu všichni, které potřebujeme k tomu, aby byli všichni šťastní, to je dobře. Emmett už nebude pořád otravovat jenom nás, ale to není jediná výhoda. Naše rodina se rozrostla o další dva členy a všichni mají radost, protože už nebude taková nuda.

< Shrnutí >

Autor: looca (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Úsvit - 35. část: