Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » V korunách stromů, 7. kapitola

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

V korunách stromů, 7. kapitolaPřidávám další kapitolku, snad se vám bude líbit.

18.03.2010 (08:00) • Darkhope • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1786×

7. kapitola

Snažila jsem se to všechno urychlit, ale nějak mi to ne a ne jít. Když jsem se potřebovala odreagovat, jednoduše jsem se rozeběhla svou rychlostí do lesa a jen tak běhala.

To se mi bohužel nevyplatilo…

Když jsem běžela směrem na sever, uslyšela jsem za sebou podivné zvuky. Ohlédla jsem se a zděsila se. Za mnou jsem spatřila několik obrovských vlků. Byli jako Sam a Jacob, ale ti dva mezi nimi nebyli.

Slyšela jsem jejich štěkání, které říkalo jediné… zabít ji. Zrychlila jsem svůj běh, jak jen to bylo možné, a nevnímala cestu. Bylo to možná podvědomím, možná to byla pouze náhoda, ale faktem bylo to, že jsem běžela směrem k mému úkrytu, který se schovával vysoko v korunách stromů.

Vypadalo to jako jediná šance, jak jim uniknout, ale byli velice rychlí, rychlejší než já. Přestával mi stačit ech, ale nezastavovala jsem. Naopak. Snažila jsem se ještě přidat. V boku mne píchalo únavou, plíce mne pálily.

Nebyla jsem daleko, stihnu to. Mám ještě pár metrů náskok, musím to stihnout. Svůj úkryt jsem měla již na dohled a vlci stále zmenšovali tu vzdálenost mezi námi. Téměř jsem cítila jejich horký dech na svých zádech. Dusot jejich tlap byl téměř u mých uší. V krvi mi koloval adrenalin. Ještě kousek. Viděla jsem jedinou možnost… skočit a doufat, že to bude dostatečně daleko na to, abych mohla ihned vyšplhat nahoru.

K mé smůle měli vlci stejný nápad. Skákali mnohem dál než já, takže se jeden z nich objevil přede mnou. Začali štěkat různé nadávky a to, že za všechno mohu já. Že mohu za to, že jsou z nich vlci.

Chtěla jsem se bránit, nebyla jsem v mžiku na zemi. Jejich drápy se mi zarývaly do těla. Bolest to byla neuvěřitelná. Nemělo cenu se bránit. Bylo jich moc a já nebyla při síle.

Vnímala jsem jen bolest. Oči jsem měla pevně semknuté u sebe a snažila se jen o jediné. Přežít. Něco je vyrušilo, jelikož přestali.

Pracně jsem otevřela oči a viděla jsem jen vlky běžící pryč. Nic jiného. Mysl se přestala zaměřovat na přežití a na mne padla ohromná bolest rozdrcených kostí a rozdrásaného těla. Začínalo se mi chtít spát, ale nebyl to spánek. Temnota se o mne pokoušela a já neměla sílu bojovat proti ní.

Viděla jsem mžitky a pak už byla jen uklidňující tma. Nic mne náhle nebolelo, nic jsem necítila. Jediné o čem jsem věděla, byl hlas. Hlas jemný jako samet, hebký jako pohlazení, ale byla v něm slyšet starost a znepokojení.

Edward

Běžel jsem s Rose na lov, ale jen jsme se dostali hloub do lesa, cítil jsem velmi silný pach vlkodlaků. Rozběhli jsme se tím směrem. Vlkodlaci nás slyšeli a dali se na ústup. Ale mne znepokojilo něco jiného. Dívka v jejich myslích.

Dívka, kterou se snažili zavít a možná se jim to i podařilo. Doběhli jsme s Rose k velkému stromu, kde byla cítit krev. Velmi vábivá a lákavá krev. Hrdlo se mi ihned zalilo horkem, ale stále jsem e ovládal.

Pomalým krokem jsem obešel kmen stromu a spatřil jsem ji. Drobnou dívku, která byla celá od krve. To že se snažila vylézt na ten strom, bylo první, co mne napadlo, ale pal jsem si dal dvě a dvě dohromady. Tohle udělaly ty vlčí stvůry.

„Kdo je tohle?“ ptala se mne Rose, ale já nebyl schopen odpovědí. Kdybych se nadechl, neovládl bych se.

Slyšel jsem zvuk srdce, velmi nepravidelný tep vypovídal o jejím vydšení. Pohlédl jsem do koruny toho velkého stromu a spatřil jakési obydlí.

Možná se snažila tak vylézt, aby se zachránila, ale neměla šanci, bylo to moc vysoko. Rose kroužila kolem a snažila se najít nějaké nebezpečí, naštěstí marně.

„Musíme jí dostat ke Carlisleovi,“ poručila Rose.

Co nejopatrněji jsem ji vzal do náruče a rozběhl se směrem k domu. Rose zavolala domů, aby bylo vše připraveno a pak se ke mně přidala.

Naštěstí jsme to měli domů jen pár minut, takže se té dívce brzy dostane pomoci. Snažil jsem se co nejvíce mírnit dopady, ale v té rychlosti to bylo docela obtížné.

Vřítil jsem se do domu plnou rychlostí a ihned jsem mířil do Carlisleovy pracovny. Vběhl hned za mnou a začal rozdávat pokyny. Položil jsem tu dívku na pohovku a udělal místo mému otci.

Vypadal velice znepokojeně. I já jsem byl.

„Edwarde, ona není člověk. Nevím co je zač, ale nic z toho co znám to není.“

Tak tohle jsem nečekal. Vypadá jako člověk, voní jako člověk, ne ona voní lépe.

„Pokus se jí zachránit. Třeba to zabere, i když není člověk.“

Ihned se dal do práce a já raději odešel, abych předešel její smrti. V hrdle se mi odehrávalo hotové peklo. Nechtěl jsem riskovat i tu malou naději na přežití, kterou má.

Běžel jsem do lesa a rovnou jsem začal hasit svou žízeň několika srnkami. Chtěl jsem být co nejrychlejší, ale podle myšlenek z domu nebylo kam spěchat. Carlisle už byl téměř u konce s její záchranou.

Všechny rány, které to vyžadovaly, zašil, zlomeniny znehybnil a napíchl ji na kapačku. Její naděje stouply o několik stupínků výše.

Sam

Bella se šla proběhnout do lesa, ale netušila, že v naší osadě se dějí divy. Poblíž hranic se objevil pach upírů a s kluky to dělalo divy. Měnili se ve vlky jeden za druhým. Nemohlo to trvat déle než pár minut.

Mysleli si, že za to může Bella. Já i Jacob jsme se je snažili zastavit, ale marně. Byli po přeměně poprvé, takže byli silnější než my.

Než se nám stihly zahojit ty nejhorší zranění z boje, byli už pryč. Běželi jsme za nimi, ale jediné co jsme nalezli, byla kaluž krve a silný pach dvou upírů. Jacoba to odrovnalo. Do Belly se otiskl a teď je nejspíš mrtvá.

Se sklopenou hlavou se vydal zpátky, ale po pár metrech ho přepadl obrovský vztek na ty hňupy od nás. Nejspíš budou něco vědět. Rychlostí, jakou jsem ještě nikdy neviděl, se rozběhl do La Push.

Autor: Darkhope (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek V korunách stromů, 7. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře