Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » V zajetí osudu 19

23.11.2009 (14:45) • Huny • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 4963×

Edward zaparkoval u nějaké restaurace a vystoupil, tak jsem ho následovala. Dovedl mě ke vzdálenějšímu stolu a slušně mi podržel židli. Objednali jsme si špagety a kolu, abychom neměli hlad. Navzájem jsme se krmili a kečup, který zůstal na našich tvářích jsme si zlíbali. Nakonec zaplatil a přemístili jsme se ke kinu.¨

„Tak na co by jsi chtěla jít?“ Stáli jsme před nabídkou filmů a nemohli si vybrat.

„Já nevím. Co třeba nějaká komedie?“ navrhla jsem a Edward nesouhlasně našpulil rty.

„Já bych byl spíš pro horor. Co Saw VI?“ pokřiveně se usmál.

„Viděla jsem první díl a bohatě mi to stačilo“ snažila jsem se mu to vymluvit.

„No tak, nebuď měkkota,“ lehce mě bouchnul do ramene a smál se mi.

„Dobře, ale je to na tebe, jestli tu večeři neudržím v sobě,“ nuceně jsem se usmála.

„Neboj, bude to sranda,“ uklidnil mě a šel pro lístky.

„Jasně, bude to ohromná sranda, až si někdo bude řezat nohu tupou pilou, aby se dostal z pasti,“ zamumlala jsem si pro sebe a otřásla se při vzpomínce na první díl. Edward jen zakroutil hlavou a pustil se do smíchu. Koupil nám lístky úplně nahoru na dvojsedačky a ještě než jsme šli do sálu jsem došla pro popcorn, abych zaplatila alespoň něco. Nesouhlasně na mě koukal, ale mlčel. Začátek jsme stihli akorát, protože jen co jsme dosedli, už zhasínali. Pohodlně jsem se o Edwarda opřela a on mi omotal ruku kolem pasu. V celé naší řadě a i v řadě před námi sedělo jen minimum lidí, takže jsme měli dost soukromí.

Už při první Jigsawově pasti jsem měla co dělat, abych se nemusela točit, ale vydržela jsem to, aby se mi Edward nemohl smát, že jsem moc měkká. Když ale na jednu oběť vybafl, lekla jsem se taky a popcorn na sebe vysypala. Bohužel tak blbě, že nějaký skončil i pod mým tričkem. Edward vybuchl smíchy a já po chvíli taky. Snažila jsem se tu otravnou kukuřici z pod trička vyklepat, ale moc to nešlo, tak jsem musela použít ruku.

„Chceš pomoct? Hlásím se jako dobrovolník,“ nabídl se Edward se smíchem. Zakroutila jsem hlavou a dál s popcornem bojovala.

Edward se smál čím dál víc, a mě se to pořád nedařilo všechno vyndat, tak jsem se naštvala. Nabrala jsem si plnou hrst a za jeho tričko jsem mu to taky hodila. Sice se přestal smát, ale v očích se mu nebezpečně zablýsklo.

„Jen počkej,“ zapředl mi do ucha a stoupl si.

Se zájmem jsem ho pozorovala, a když si vzal kyblík s popcornem k sobě, napadlo mě, že si odsedne. Bohužel vymyslel něco mnohem zákeřnějšího, ale zábavnějšího.

Chytnul mě za nohy, stáhnul tak, abych ležela a nohy mi dal přes opěrku na ruce. Obkročmo si na mě sednul a s úsměvem si nabral plnou hrst. Pomalu se ke mně přibližoval, a pak mi popcorn nasypal na obličej. Bohužel se do pusy netrefil skoro vůbec, hodně toho popadalo vedle. Snažila jsem se nezakuckat, a přitom jsem plánovala pomstu. Nabrala jsem si taky hrst a přitáhla jsem si ho, abych ho mohla políbit. Vůbec se nebránil, tak jsem jeho pozornosti chtěla využít. Nahmatala jsem pásek u jeho kalhot, odtáhla jsem je od břicha a popcorn jsem mu tam nasypala. Nezdálo se, že si toho všimnul, tak jsem mu tam chtěla nasypat další dávku, ale nemohla jsem najít zdroj, tak jsem otevřela oči. S Edwardem na sobě jsem se rozhlédla kolem, ale přes tmu jsem nic neviděla.

„Došlo, viď?“ zašeptal mi do ucha pobaveně.

„Hm,“  zapředla jsem smutně.

„Ale nedošlo,“ zakroutil hlavou a kyblík mi posadil na hlavu a ten zbytek se vysypal.

Nasupeně jsem si to z hlavy sundala a mrdla to po něm, ale Edward se jenom smál. To jsem si přeci nemohla nechat jen tak líbit. Shodila jsem ho ze sebe a stoupla si. Jak seděl, tak jsem si na něj sedla obkročmo, jak před chvílí on na mě. Protože zem byla celá od popcornu, natáhla jsem se a sebrala si hrstku.

Schválně jsem se na něj víc namáčkla, a dokonale jsem cítila, jak se mu popcorn v kalhotách drtí.

„Tak ty budeš zlobit?“ zeptala jsem se. Jenom pobaveně kývnul a zmocnil se mých rtů.

Zalapala jsem po dechu a v tu chvíli jsem zapomněla na všechno. Ruce jsem mu přesunula za krk a on mi vjel pod tričko. Když přejel přes zapínání mojí podprsenky, neudržela jsem se a vzdychla. Viditelně ho to povzbudilo, protože mě začal líbat mnohem vášnivěji a přes kalhoty jsem cítila jeho vzrušení, které mě tlačilo do slabin. Tahle reakce mě povzbudila tak, že jsem nechala pomstu pomstou a pod tričko jsem mu zajela taky.

„Bello,“ vzdychnul, když jsem se otřela o vyboulené kalhoty. To mi udělalo radost a usmála jsem se.

Začal mi docházet dech a Edward to zpozoroval. Sjel mi rty na krk, tak jsem zaklonila hlavu, abych si to mohla víc vychutnat. Rukou mi stále jezdil po zádech a jemně mě hladil.

„Edwarde“ odtáhla jsem se, když mi rozepnul podprsenku.

„Promiň,“ sklopil hlavu a zapnul mi jí. „Nechal jsem se unést.“

„To je v pohodě, ale až někdy jindy. Ještě jsem nedokončila svoji pomstu.“ S úsměvem jsem rychle sebrala popcorn ze země a hodila ho po něm.

„Jo tak ty takhle,“ sundal mě ze sebe a taky po mě hrst hodil.

Když jsem chtěla hodit po druhé, bohužel jsem neodhadla sílu a hodila jsem to přímo do tváře líbajícímu se páru dvě řady pod námi. Zarazila jsem se a radši si nenápadně sedla, aby to nebylo na mě. Edward mě jen se smíchem pozoroval, ale nic neřekl. Radši jsem se věnovala filmu, ale ne plátně už šly titulky. Když rozsvítili, koukla jsem se kolem sebe a takový nepořádek jsem neviděla už hodně dlouho. Všude se válel popcorn, tak jsem to trochu rozkopala, aby pokryl větší plochu a nevypadalo to tak blbě.

„Můžeme jít?“ zeptal se Edward pobaveně, když jsem svoje dílo zkoumala.

„Jasně,“ usmála jsem se spokojeně a chytla ho za ruku. Jak jsme šli dolů po schodech, všimla jsem si drtě, která padala z jeho nohavic.

„Neztrácíš něco?“ ptala jsem se se zvednutým obočím a jen stěží jsem zadržovala smích.

„Cože?“ zeptal se zmateně a kouknul za sebe. Po celé délce schodů se táhla cestička rozdrceného popcornu.

„Já tě jednou zaškrtím,“ povzdechl si, ale šli jsme dál. Jen co jsme vyšli ze sálu, začali si mě lidé divně prohlížet. Koukla jsem se, jestli jsem oblečená a jestli mi někde něco nekouká, ale Edward mi začal dělat něco s vlasy. Zmateně jsem se na něj podívala a on mi z nich vytáhl popcorn.

„Musím na záchod,“ vyhrkli jsme oba najednou a zapadli do dveří. Rovnou jsem zaplula k zrcadlu a začala se upravovat. Jakmile jsem si byla jistá, že mě žádný popcorn nezdobí, vylezla jsem. Edward na mě čekal opřený o zeď, a jak mě uviděl, s úsměvem šel ke mně.

„Jdeme?“ Místo souhlasu jsem zívla a vzala ho za ruku. Došli jsme k autu, Edward mi otevřel dveře a jeli jsme domů. Už cestou jsem usínala a tichá hudba mi ještě pomáhala.

„Bello, jsi doma,“ budil mě Edward šeptem.

„Hm,“ zahučela jsem a s přemáháním otevřela oči.

„Jsi doma,“ zopakoval hlasitěji.

„Tak jo, uvidíme se v pondělí a díky,“ usmála jsem se a chtěla vystoupit.

„Nezapomněla si na něco?“ zeptal se ublíženě.

„Ahoj?“ špitla jsem nejistě a Edward si povzdychl.

„Vážně ti to nemyslí, když spíš,“ zamumlal si spíš pro sebe a políbil mě. „Už můžeš jít,“ kývnul, tak jsem vystoupila. Z hlavou v oblacích jsem došla domů, a protože jsem si nerozsvítila, hned u dveří jsem se málem přerazila o něčí boty.

Chybu jsem napravila a radši si rozsvítila. Na zemi si váleli něčí červené lodičky, o kus dál tričko a u Johnových dveří se válely něčí kalhoty. Jen jsem nechápavě zavrtěla hlavou a šla k sobě. Co nejrychleji jsem ze sebe shodila oblečení, natáhla pyžamo a padla do postele, kde jsem okamžitě usnula.

18. kapitola - 20. kapitola

Autor: Huny (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek V zajetí osudu 19: