Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » V zajetí osudu 44

11.02.2010 (12:15) • Huny • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 9399×

„Milí studenti. Vítám vás na historicky prvním sportovním dni Forkské střední. Doufám, že už jste si vytvořili družstva a zapsali se na příslušné papíry. Na dveřích tělocvičny máte rozpis jednotlivých her, tak se prosím podle toho řiďte. Během poledne se všichni vystřídají na obědě a potom se tu všichni sejdeme na vyhlášení výsledků,“ ukončil svojí řeč tělocvikář a všichni se rozprchli.

„Pojď sem, hvězdo,“ zatáhl mě Edward na roh a než jsem se stačila vzpamatovat, náruživě mě líbal. „Pro štěstí,“ vysvětlil, když se odtrhl.

„A když se vám to povede, tak pro tebe budu možná mít i odměnu,“ snažila jsem se ho víc navnadit na vítězství.

„Dej mi nápovědu,“ zašeptal mi prosebně do ucha.

„Zapomeň,“ zakroutila jsem hlavou. „Až po výhře.

„Tohle si s tebou ještě vyřídím,“ pohrozil, když jsem se mu vysmýkla ze sevření a šla do tělocvičny, kde se začínal hrát fotbal.

Hráli prosti sobě prváci a druháci. To mě moc nebavilo a probrala jsem se, až když nastoupilo Edwardovo družstvo proti čtvrťákům. Byla jsem si skoro naprosto jistá, že to prohrajou, ale když rozehráli, málem mi vypadli oči z důlků. Emmett byl v bráně a nepustil jediný gól. I když pokusů moc nebylo, protože míč měl většinou Edward nebo Jasper. Nakonec to bylo 5:0 pro Edwarda a čtvrťáci jen uraženě koukali, ale nejlepší pohled byl na naštvaného bývalého bratrova kámoše, který mě chtěl dříve taky dostat, když mě viděl, jak se s Edwardem po sobě velmi žhavě plazíme. Ne, že bych stíhala sledovat věci okolo, když mou pozornost zaměstnával Edward, ale ten výraz se vážně přehlédnout nedalo.

Podobné to bylo i v dalších kolech a hrách. Edwardovo družstvo všechny převálcovalo a jinak na tom nebyly ani holky ve volejbale a vybíjené. Nejlepší ale bylo přetahování lanem. Všichni se snažili vyhrát, ale Emmetta prostě nikdo nepřetáhl. Byla jsem si jistá, že i kdyby tam byl sám, tak by všechny přetáhnul, tak nebylo divu, že zase vyhráli.

Když měli všichni Cullenovi odehráno, společně jsme šli na oběd. Emmett se tvářil jako největší boss, protože mu bylo jasné, že má vítězství v kapse, a když jsme se vrátili do tělocvičny, kde se měli vyhlašovat výsledky, div nedočkavostí nevylétl z kůže.

Konečně se před námi objevili učitelé a v ruce měli diplomy. Bylo to vysvobození pro nás všechny.

„Takže začneme od čtvrtého místa, které získává první ročník,“ vyhlásil a předal diplomy. „Třetí místo získává čtvrtý ročník,“ pokračoval a dal další diplomy. „Druhé místo druhý ročník a na prvním místě se umístil třetí ročník,“ oznámil a tělocvičnou se ozval nadšený hlavně Emmettův jásot.

Emmett došel pro diplomy a dokonce i pohár. Edward mě šťastně objímal a slovo si zase vyžádal ředitel. „Musím uznat, že jste se chovali naprosto ukázkově, takže vás večer čeká překvapení v podobě diskotéky,“ dokončila jásot se ještě zvětšil.

„Bello, musíš jet k nám, abych tě mohla připravit,“ odtáhla mě Alice stranou.

„Obléct se dokážu sama.“

„Bello, prosím,“sepjala ruce a Edward mě objal kolem pasu.

„Alice,“ zasténala jsem.

„Znamená to ano?“ zeptala se nadějně, tak jsem kývla a ona se mi hned pověsila kolem krku. „Děkuju, děkuju.“

„Ale budu vypadat normálně,“ setřásla jsem jí ze sebe.

„Za koho mě máš?“ vrhla po mě dotčený pohled.

„Známe svoje lidi,“ zamumlala jsem si pro sebe a společně jsme šli na parkoviště.

„Jeď s Edwardem, já musím ještě něco zařídit, ale za chvíli jsem doma,“ rozloučila se a zmizela. Jen jsem zakroutila hlavou a nasedla k Edwardovi do auta.

„Bello, tak dlouho si tu nebyla,“ přivítala mě Esme.

„Naposled v úterý,“ odpověděla jsem a Emmett se začal smát. S nadzvednutým obočím jsem na něj koukala, když jsem si vzpomněla, že oni tu vlastně v úterý nebyly. Pod návalem rozpaků jsem sklopila hlavu a Emmett se rozesmál ještě víc.

„A já, čí byly ty kalhotky pod křeslem,“ dostal ze sebe a všichni ztuhly.

„Cože?“ koukla jsem na Edwarda a ten se musel držet, aby po něm neskočil.

„To byl vtip,“ třískal se Emmett do kolen, ale já se tomu zasmát nedokázala.

„Pojď nahoru. Neví, co mluví,“ vzal mě Edward za ruku a vyšli jsme po schodech. „Bello, vůbec ho neber vážně,“ otočil si mě k sobě.

„Já vím,“ zamumlala jsem a on mě začal líbat. Nenechala jsem se dlouho pobízet a začala jsem mu polibky vášnivě oplácet. Určitě by to zašlo ještě dál, kdyby do pokoje nevletěla Alice.

„No tak děcka, večer budete mít času víc, než dost.“ Edward něco nesouhlasně zamručel, ale odtáhl se.

Než jsem stihla zareagovat, už mě Alice táhla do jejího pokoje.

„Dej si sprchu, umyj si vlasy a pak si obleč tohle,“ podala mi hromádku modrých krajek a podprsenka byla bez ramínek. Chtěla jsem něco říct, ale Alice mě utnula ledovým pohledem a strčila mě do koupelny. S povzdechem jsem se svlékla a vlezla pod sprchu, když se mi kolem pasu omotaly dvě ruce a na krk se mi přitiskly rty. Chtěla jsem se otočit, když se ozval hlas Alice.

„Edwarde Cullene, jestli okamžitě nevylezeš, tak použiju své nejtajnější zbraně a budu tě oblékat každý den.“

„Jako kdyby jsi mě neoblékala,“ zahučel, ale nejtajnější zbraň na něj asi zabrala, protože mi věnoval poslední polibek a pomalu odešel.

S lehkým úsměvem jsem dokončila svojí očistu a ve spodním prádle, zabalená v ručníku jsem vylezla z koupelny. Alice mě tam ale hned zatlačila zpátky a posadila mě před zrcadlo.

Nejprve se vrhla na vlasy, protože jsem je měla ještě mokré a ona je tak mohla lépe tvarovat. Pomocí fénu a kulatého kartáče zvětšila jejich objem, pak je natočila na velké natáčky a zafixovala lakem. Připadala jsem si jako čarodějnice, ale to už se vrhla na moje oči, tak jsem byla potichu. Na vnitřní koutek nanesla tmavě modré stíny, které rozetřela do ztracena a ještě na ně nanesla trochubílé. Řasy zvýraznila řasenkou a věnovala se mým rtům. Ty jen obtáhla světlou tužkou a přetřela je matným leskem. Nakonec růžovou tvářenku a bylo hotovo. Málem jsem se ani nepoznala a s těmi vlasy to vypadalo vážně bombasticky.

„Ještě šaty,“ vypískla a táhla mě do obrovské šatny.

„Ša… šaty?“ vykoktala jsem ze sebe.

„Přeci sis nemyslela, že bych tě pustila v kalhotech,“ podívala se na mě.

„Ne,“ zakroutila jsem hlavou a už trpěla jen mlčky.

Alice vytáhla opravdu krátké šaty, které připomínali spíš delší tričko a pomohla mi je obléknout.

šaty Belly

Čekala jsem boty na podpatku a taky, že mi je podala. Nebyl to podpatek nijak extra velký, ale na zakopnutí to úplně stačilo.

„Počkej tady, než se upravím,“ posadila mě na postel.

„A proč nemůžu jít za Edwardem?“

„Protože by mi tě rozcuchal,“ usmála se a zmizela v šatně.

Když se po chvíli objevila, málem mi vypadly oči z důlků. Měla na sobě krátké, tmavě fialové šaty s nabíranou sukní a stejně barevné lodičky na vysokém podpatku.

šaty Alice

„Jdeme?“ usmála se na mě, tak jsem kývla. Melodicky se zasmála a chytla mě za ruku.

Sešly jsme do obýváku, kde už seděli oblečení kluci, jen Rose chyběla, ale ta se dostavila chvíli po nás. Měla na sobě modré, vepředu lesklé šaty a samozřejmě lodičky ve stejné barvě. Vlasy byly romanticky zvlněné a měla v nich stříbrnou čelenku.

šaty Rose

Hned, jak sešla schody, Emmett si ji k sobě majetnicky přivinul a ona ho odměnila úsměvem. Edward si mě po jeho vzoru taky přitáhl a šli jsem do garáže. Jako když jsme jeli na bowling, jsme se všichni naskládali do jeepu. Emmett s Rose dopředu, Alice s Jasperem vedle nás, mě si Edward posadil na klín, protože už nebylo místo a jeli jsme ke škole.

Už když jsme vystupovali, na parkovišti byla slyšet hlasitá hudba. Edward mě vzal za ruku a šli jsme do tělocvičny. Ta se změnila ve špičkový noční klub a bylo jasné, kdo v tom má prsty. Všude už bylo skoro plno a DJ míchal jednu pecku za druhou.

„Pojď si zatancovat,“ vytáhl mě Edward na parket, když začal ploužák a přitiskl si mě na sebe. „Strašně ti to sluší,“ zašeptal mi do ucha a svoje ruce položil na můj zadek. Pomalu jsme se pohupovali do rytmu a vychutnávali si blízkost toho druhého. Když ploužák skončil, šli jsem ke stolu, kde seděli ostatní.

„Bello, pojď si připít,“ Emmett ke mně přistrčil panáka, tak jsem se ho váhavě chopila a po ťuknutí ho do sebe kopla.

„Fuj, co to bylo?“ otřásla jsem se a Emmett se usmál.

„Dáš si ještě?“ postrčil mi dalšího.

Chtěla jsem zakroutit hlavou, ale teď se k nám připojil i Edward, tak jsem ho do sebe kopla taky.

Pak mě na parket vytáhla Alice s Rose a o něco později se k nám přidala i Jessica s Angelou. Ke stolu jsem se po nějaké době dostala úplně vycuclá, a když jsem se svalila na židli, objevil se přede mnou další panák. Protože jsem měla žízeň, bez rozmýšlení jsem ho tam kopla a na parket mě zase vytáhnul Edward, protože hráli další ploužák.

Po půlnoci už jsem v sobě měla panáků víc než dost a to se značně podepsalo na mé už tak pochybné rovnováze.

„Možná bychom měli jet domů,“ navrhl Edward a chtěl mě odvést, ale můj plán o odchodu překazil Emmett, který mi vnutil dalšího panáka, takže jsem svůj odchod odložila na neurčito.

„Panebože, co jste to s ní udělali?“ přiběhla vyděšená Alice.

„Nic nevydrží,“ stěžoval si Emmett a Jasper se rozesmál.

„Okamžitě jí vemte a jedeme domů,“ poručila a s Rose šly pryč.

Edward mě vytáhnul na nohy, podepřel z jedné strany a já se mu pověsila na krk. Tentokrát si dopředu sedly holky a já tak musela být vzadu s rukama. Edward si mě posadil zase na klín, ale mně se tam nelíbilo, tak jsem se začala vrtět.

„Emmette, proč máš takový svaly?“ zeptala jsem se z ničeho nic.

„Protože je to sexy,“ odpověděl a koutky mu cukaly.

„A máš sexy i něco jiného?“ přelezla jsem si k němu na klín.

„Bello, brzdi. Na tohle máš Éďu,“ odbyl mě.

„Ale ten nemá žádný sexy svaly,“ odpověděla jsem a až na Edwarda se všichni rozesmály. „A Jaspere, ty máš sexy svaly?“ nenechala jsem se odbýt, ale než mi stihl něco odpovědět, Edward si mě stáhnul zpátky do klína a pevně mě sevřel, abych už mu nikam neutekla. Položila jsem mu tedy hlavu na rameno a za chvíli jsem byla tuhá.

43. kapitola - 45. kapitola

Autor: Huny (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek V zajetí osudu 44: