Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Virgo - 13. kapitola

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Virgo - 13. kapitolaAhoj lidi! Omlouvám se, že jsem další dílek přidala až teď, ale dělalo mi problém přivodit tu správnou atmosféru k příběhu, který se teď chystáte číst. Snad se vám to bude aspoň trochu líbit. Prosím komentíky, dávají mi sílu. Vaše xlovexx

16.12.2009 (18:00) • xlovexx • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 4775×

XIII – Výlet

Přijeli jsme před dům a mně se vůbec nechtělo vystupovat. I když jsem se bála něčí přítomnosti, aby se mi před ním nestala nějaká nehoda, chtěla jsem ho mít stále u sebe. Cítila jsem se vedle něj tak šťastná a to ho znám jen chvíli.

„Tak. Já asi půjdu.“ Promluvila jsem a sáhla na kliku. Chtěla jsem už vystoupit, když mě chytil za ruku. Otočila jsem se na něj a naše obličeje dělilo jen pár centimetrů.

„Co děláš zítra?“ Promluvil a mě ovál jeho dech.

„Počítám, že se budu vzpamatovávat z dalšího skoro utonutí.“ Promluvila jsem nepřítomně a on se začal smát.

„Zkus si zatáhnout závěsy, včera to pomohlo.“ Promluvil a jeho tvář zvážněla. „To nebude náměsíčnost Bello. Začala ses chovat divně, i když jsi nespala.“

A je to tady, všiml si toho. Co mu mám říct?

„Jo zatáhnu si je.“ Vyhrkla jsem a snažila se otevřít dveře, ale byly zamčené. Cloumala jsem klikou, ale nešlo to.

„Ještě jsi mi neřekla, co děláš zítra.“ Promluvil znovu Edward a já se začala bát. Skoro ho neznám a teď jsem zamknutá v jeho autě. Slyšela jsem spoustu historek z Phoenixu, které začínali podobně.

„Nic.“ Odpověděla jsem, ale můj hlas zněl přiškrceně.

„A můžu si tě vyzvednout? Chtěl bych tě někam vzít.“ Mluvil na mě dál a koukal se mi do očí. Já byla jeho očima okouzlená.

„J – jo.“ Vykoktala jsem a on konečně odemkl auto. Vstoupila jsem a jako omámená se došourala do svého pokoje. Dopadla jsem na postel a až potom jsem se začala vzpamatovávat. Já jsem si s ním na zítra domluvila rande. Blesklo mi hlavou.

Celý večer jsem přemýšlela nad tím, kam mě chce vzít, co budeme dělat? Až jsem nakonec usnula.

Probudila jsem se brzo ráno. Bylo pět hodin. Pohlédla jsem k oknu a všimla se, že jsou zatažený závěsy, ale já je včera nezatahovala. Kdo je mohl zatáhnout? Možná táta. Ještě jsem chvíli zůstala ležet. A když bylo osm ráno. Vstala jsem z postele a šla do koupelny. Přichystala jsem snídani pro sebe i tátu a nakonec jsem se najedla. Když jsem dojídala poslední kousek snídaně. Zazvonil někdo u dveří a já jsem se rozešla otevřít.

Jen jsem je otevřela, zahlédla jsem Edwarda.

„Ahoj.“ Zašeptala jsem a přemýšlela, co tady dělá.

„Snad si nezapomněla, že jsme se na dnešek domluvili.“ Promluvila na mě jeho krásným hlasem.

„Zapomněla.“ Vysoukala jsem ze sebe a schovala se za dveřmi, stále jsem na sobě měla pyžamo.

„Tak se utíkej obléct. Je čas vyrazit.“ Promluvil a chytl kliku. „Počkám v autě.“

„Jasně.“ Řekla jsem a zavřela dveře. Rychle jsem vyběhla schody a zaběhla do pokoje. Oblékla jsem se a už sbíhala schody dolů. Na posledním schodě mi podjela noha a já slítla ze schodů.

Rychle jsem se zvedla a doběhla do kuchyně, kde jsem napsala tátovi vzkaz, že jedu pryč.

Vběhla jsem na chodbu a vzala si bundu a oblékla se. Jen jsem otevřela dveře, ocitla jsem se znovu tváří v tvář Edwardovi. A jeho tváři byl roztáhnutý usměv.

„Jsi v pořádku?“ Zašeptal a mě ovál jeho dech.

„P – proč?“ Zeptala jsem se a nechápala jeho otázku.

„Byla jsi slyšet až ven. Ty jsi spadla?“

„Jen trochu.“ Odpověděla jsem a pocítila, jak mi červeň vstoupá do tváří.

Edward mi nabídl ruku a já se ho chopila. Došli jsme k jeho autu a on mi otevřel dveře. Nastoupil jsem a už jen čekala, až vyjedeme.

Jeli jsme už celkem dlouho a vůbec spolu nemluvili. Hned na začátku mi nechtěl říct, kam jedeme, a já jsem se urazila. Koukala jsem po okolí, jenom ne na něj a sledovala jsem, jak ubíhají stromy, a všimla jsem si, že začínají řídnout. Podívala jsem se před sebe a sledovala, jak mezi stromy začíná prosvítat světlo. Trvalo to už jen chvíli a mně se naskytl pohled na moře.

Vezl mě k moři. Sledovala jsem tu vodu a cítila jsem se… šťastná. Cítila jsem, jak jsem k té vodě chtěla blíž. Po mé tváři se roztahoval úsměv a já chtěla co nejdříve k té tmavě modré vodě.

„Jsi ráda? Doufal jsem, že by se ti tady mohlo líbit.“ Promluvil na mě a já se na něj po celé cestě otočila.

„Miluju moře.“ Řekla jsem a nepřemýšlela jsem nad tím, že já jsem vodu nenáviděla.

Dojeli jsme až k němu a on zastavil poblíž pláže. Vystoupila jsem a blížila se k vodě. Cítila jsem, jak jde vedle mě. Byla jsem neuvěřitelně šťastná. Zastavila jsem se dva kroky od místa, Kde se voda dotýkala pláže a hleděla do dálky. Byla jsem jako omámená tou krásou. Chtěla jsem se rozeběhnout a skočit do něj, ale stále jsem byla při smyslech a věděla jsem, co by se stalo, kdyby se má noha dotkla té vody.

„To je nádhera, děkuju.“ Zašeptala jsem, když se Edward zastavil vedle mě.

„Alice mi pro tebe dala neopren, jestli si chceš zaplavat.“ Promluvil a já se otočila jeho směrem.

„Neumím plavat. Nikdy jsem to neuměla.“ Odpověděla jsem mu a sledovala jeho reakci. Čekala jsem, že se bude smát, ale opak byl pravdou. Koukal na mě obličej měl neutrální.

„Naučím tě to.“ Promluvil a přiblížil svou hlavu ke mně. Naše rty dělili už jen milimetry.

„J – já… raději ne.“ Promluvila jsem znovu a bylo mi líto, že s ním nemůžu do té vody vlézt. Stála jsem stále na tom břehu a pozorovala jsem moře. Vlny se líně převalovaly jedna přes druhou. Po chvíli přinesl Edward deku a natáhl ji na písek. Usedli jsme vedle sebe a sledovali moře. Cítila jsem se na tom místě tak šťastná.

Svojí hlavu jsem opřela o Edwardovo rameno a užívala si jeho blízkosti. I on mě objal okolo ramen. Seděli jsme tam už dlouho a okolí najednou začínalo tmavnout. Věděla jsem, že je načase odjet, ale nechtěla jsem se ani hnout.

„Měli bychom jet.“ Zašeptal mi Edward do vlasů. Začala jsem se zvedat a pomalu šla k autu. Nastoupila jsem a už jen čekala, až vyjedeme.

Za chvilku jsme dorazili před dům a byl konec našeho společného dne.

„Bylo mi s tebou hezky.“ Zašeptala jsem a cítila horko v tvářích.

„Mě s tebou taky, Bell.“ Zašeptal. A přibližoval se ke mně. Trvalo to jen chvíli, ale během té chvíle, kdy se naše rty dotkli, jsem pocítila tak silnou lásku, že jsem ani nevěděla, jestli ji dokážu cítit.

„Promiň.“ Zašeptal a odklonil se. „Neměl jsem.“

Jenom pár slov a mým tělem projel elektrický proud. Tohle jsem nechtěla slyšet.

„Nevadí.“ Zašeptala jsem a vystoupila. Došla jsem k sobě do pokoje a svezla se po dveřích. Během pár chvil mi po tvářích začali téct slzy.

 

14. kapitola

Shrnutí

Autor: xlovexx (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Virgo - 13. kapitola:

 1
1. Eni..
20.07.2011 [18:40]

No.. Jsem zvědavá, jestli se promění - slzy jsou přeci taky slané! :D

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře