Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Virgo - 19. kapitola

the host stills

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Virgo - 19. kapitolaTato kapitolka nese název Sklep. Nic jiného mě nenapadlo, ale hlavně se jedná o to, že se pocity v Belle naprosto změnily. Nedávno jsem totiž viěla pořad, který byl o obětech únosů a o tom, jak se později chovali ke svým únoscům. Trošku jsem to v této povídce využila. Doufám, že se bude líbit.

06.02.2010 (07:30) • xlovexx • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 3987×

XIX – Sklep

„To muselo být neuvěřitelně nepohodlné. Proč sis nelehla na postel?“ Probudil mě Troyův hlas, který se ozýval kousek od mého ucha.

„Přinesl jsem ti snídani, lásko.“ Kousek ode mě se ozvalo cinknutí. „Přeji ti dobrou chuť,“ pronesl znovu a už jsem jen slyšela, jak se začíná zvedat.

„Hej! A co kdybys mi tady rozsvítil? To tu mám být pořád po tmě?“

„Vidíš, já úplně zapomněl. Vypínač máš tady.“ Chvíli to trvalo, ale po tom se místnost naplnila světlem a já opět viděla Troye a jeho nepříliš hezkou tvář. Tvář, která mě asi bude dlouho strašit.

„Teď tě tady nechám chvíli samotnou. Musím si jít zařídit pár věcí. Buď hodná miláčku,“ pronesl a pak už jsem viděla jen jeho záda a slyšela, jak zamyká dveře.

Když dozněly kroky na schodech a pokojem se opět rozhostilo ticho, rozhlédla jsem se okolo sebe.

Byla to velká prostorná místnost vyplněná na jedné straně záchodem a na druhé straně matrací, na které ležel polštář. Včera jsem si ani jedné z věcí v té tmě nevšimla.

Podívala jsem se vedle sebe na tác s jídlem a v tu chvíli mi zakručelo v žaludku. Cítila jsem, jak se celé moje hrdlo stáhlo žízní a já se hned té sklenice čerstvé vody chopila a vypila jsem ji. Když jsem uhasila žízeň, snědla jsem i to trochu čemu on říkal jídlo, ale aspoň jsem přestala mít takový hlad.

Rozhlédla jsem se znovu po místnosti a doufala jsem, že jsem třeba něco přehlédla. Něco, co by mi mohlo pomoci v útěku, ale nic tu nebylo. Nezbývalo mi nic jiného než čekat, až mě někdo najde. Až můj táta po mě vyhlásí pátrání. Byla jsem si tím jistá, že po mě začne pátrat hned, co zjistil, že jsem nedorazila ze školy domů.

S myšlenkami na to, že mě brzo najdou, jsem se přemístila do rohu, kde jsem si sedla na tu matraci. Svoje nohy jsem si objala ruka a začala jsem se pohupovat. Dopředu a hned dozadu. Ticho, které v sklepní místnosti panovalo, bylo tak neuvěřitelně nepříjemné, že mne až tlačilo na ušní bubínky a já jsem si začala pobrukovat neznámou melodii, jen abych nebyla v tom tichu.

***

Dívka doufala v záchranu od svého otce. Doufala v záchranu policejního sboru, ve kterém její otec pracoval. Ovšem v tuto pomoc doufat nemohla, jelikož její otec ani neví, že se s jeho dcerou něco děje. Včerejší den musel odjet. Jel na služební cestu a své dceři nechal pouhý vzkaz na záznamníku, aby si o něj nedělala starosti.

„Bell, promiň, musím odjet. Vím, že je to na rychlo, ale je to důležité. Nikdo jiný jet nemohl a nás čeká odměna. Zrovna čekám na letišti, za chvíli odlétám. Vrátím se za tři dny. Měj se zlato.“ Tak zněla jeho zpráva. Vše na záznamník nadiktoval neuvěřitelnou rychlostí, jak spěchal, aby letadlo neodletělo bez něj. A proto dívka seděla ve sklepě a čekala na pomoc od svého táty, která se jí nedostane.

***

Melodie se z mých úst linula už automaticky. Nevnímala jsem, co si broukám a dokonce ani ta melodie nenarušovala to ticho. Bylo tak nepříjemné, jen sedět a dívat se na zeď.

Myslela jsem si, že touhle dobou už budu dávno doma. Že touhle dobou už můj táta ví naprosto přesně, kde jsem, ale nic se nedělo. Stále jsem slyšela jen to neuvěřitelné ticho a melodii, kterou jsem si broukala. Žádné sirény, žádný štěkot psů, žádné výkřiky od policie, která by mne hledala. Nic. Byla jsem tu jen já. Jen já a čekala jsem na Troey. Čekala jsem, až přijde. Dokonce jsem začínala v jeho přítomnost doufat. Nechtěla jsem zde být sama. Chtěla jsem mít někoho u sebe, i kdyby to měl být on.

Najednou jsem slyšela, že se někde v domě ozvalo bouchnutí dveří a já jen doufala, že se za mnou přijde hned podívat. Rány se v domě stále opakovali, až jsem nakonec zaslechla přesně to, co jsem chtěla. Zaslechla jsem, jak někdo sestupuje záchodů. Bylo neuvěřitelné, jak jsem se za tu krátkou donu, co jsem tady naučila rozpoznat zvuk, který zněl pokaždé, když za mnou přicházel.

Podívala jsem se na dveře a čekala jsem, až se konečně otevřou a on vejde. Slyšela jsem, jak se otáčí klíč v zámku a nakonec jsme zahlédla, jak se pomalu otevírají.

Dovnitř vešel Troy a na jeho obličeji se vyjímal úsměv. Dívala jsem se na něj, jak pomalu přechází ke mně a nakonec si sedá vedle mě na matraci.

„Koukám, že jsi byla hodná. Čím jsem si to zasloužil?“ otázal se.

„Kde jsi byl? Proč si mě tu nechal samotnou? Víš, jak jsem se bála? Je to tady neuvěřitelně nepříjemný.“ Z mých úst se začaly řinou výčitky na jeho osobu aniž bych si to pořádně uvědomila.

„To jsem ti tolik chyběl?“ zeptal se a úsměv se na jeho rtech roztáhl víc.

A pak se stalo něco, co jsem v žádném případě nečekala. Vrhla jsem se mu okolo krku. V tu chvíli jsem nemyslela na nic jiného, než být v něčí blízkosti. I když jsem ho nenáviděla, nechtěla jsem znova prožít ty hodiny, kdy jsem tady jen čekala na záchranu, která nepřicházela a začínala jsem se bát, že nepřijde ani on. Už jsem se viděla, jak v téhle místnosti umírám.

Možná proto jsem ho objala. Chtěla jsem si pojistit, aby už nikam neodcházel. Nebo jsem si chtěla pojistit, aby se alespoň vrátil. Chtěla jsem mít jistotu, že mě tady nenechá.

***

„Alice? Vidíš něco?“ zašeptal Edward zoufale do ticha domu a čekal, až se jeho sestra začne soustředit.

Alice se nejprve podívala na Edwarda. Od té doby, co došlo k únosu Belly, se do budoucnosti koukala snad každou minutu. Stále doufali, že se vlci, kteří se zdržují v blízkosti Bell rozhodnou odejít. Doufali, že když nebudou vlci příliš blízko k ní, uvidí co se děje. Doufali, že uvidí, jestli je Bella stále na živu a kde je.

A taky se tak stalo.

Alicin pohled se rozostřil a ona se už dívala úplně někam jinam. Před jejíma očima viděla objímající se dvojici. Viděla Bellu, jak vysela okolo krku Troyovi a jak se jí z oči kutálejí slzy. Vypadala tak šťastně.

Najednou se ale dvojice od sebe oddělila a Troy si sáhl do zadní kapsy. Vytáhl krabičku a otevřel ji.

„Chtěl jsem ještě počkat, ale nedokážu to. Chci, abychom brzy byly svoji. Bell miluji tě, a proto jsem tak rád, že se můžeme zasnoubit,“ pronesl Troy, uchopil Belle levou ruku a začal ji na prsteníček velice pomalinku navlékat prstýnek s diamantem.

Tehdy vize skončila. Vlci přišli zase příliš blízko k domu, kde se naše dvojice momentálně nacházela.

Alice se vyděšeně podívala na Edwarda. Nechápala, co její vize znamená. Nedokázala pochopit, jak to, že se objímali. Nechápala vůbec nic. Zato Edward si byl jistý jedinou věcí.

Už navždycky ztratil Bellu, už ji nikdy nebude moci vysvětlit, proč s ní ten měsíc nemluvil. Už ji nikdy nebude moci znovu říct, že ji miluje… Nebo ano?

 

20. kapitola

Shrnutí

Autor: xlovexx (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Virgo - 19. kapitola:

 1
1. katka
31.12.2012 [17:44]

bela je blba , i kdyby tam mela bejt sama tak toho blba nemela obimat !

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře