Všechno jednou končí a teď končí tato povídka. Jak vše nakonec dopadne? Která dívka zvítězí a vezme si Edwarda Cullena?
12.10.2011 (15:15) • Kika57 • FanFiction na pokračování • komentováno 106× • zobrazeno 9300×
„Ahoj, Mio,“ pozdravila jsem svou dočasnou spolubydlící. Ta se pouze zvedla, ze stolku sebrala růži a malou černou krabičku a dala mi je do rukou.
„Byl tu Edward a tohle ti tu nechal… Gratuluji,“ zapištěla a vrhla se mi do náruče. Překvapeně jsem jí objetí opětovala, ale… Co to chování? Kam zmizela zlá, zákeřná Mia? Co se s ní stalo?
Po chvilce se k nám přidala Berta. Z mrazáku jsme vytáhly zmrzlinu a s chutí se do ní pustily.
***
„Zklamal jsi mě, Carlisle,“ prohodil černovlasý upír. Po jeho boku stála mladá novorozená upírka. Ona byla jeho důkaz a šance zbavit se už tak velké smečky upírů. Konečně našel něco! Porušili zákon. Dávají o sobě až moc vědět a dokonce zbytečně proměnili dalšího upíra, kterého nechali utéct. Zbabělost a neschopnost.
„Nech si to vysvětlit, příteli.“ Blonďatý upír, vegetarián, se snažil uklidnit celou situaci. Hlavou mu vířily výčitky. Jak mohl dopustit, aby tato situace došla až tak daleko? Jako hlava rodiny to měl okamžitě zavrhnout!
Smutně se otočil za sebe. Koukal se do šesti smutných párů očí. Všem bylo jasné, co nastane. Věděli, čemu se nevyhnou. Byla opravdu jen malá šance, že se vyhnou trestu. Všichni se připravovali na svůj konec, loučili se se svými drahými polovičkami, až na jednoho.
Až v tuto chvíli pocítil vysoký zrzek samotu. Neměl nikoho… Nikoho, se kterým by mohl prožít poslední chvilky života. Nikoho, komu by mohl říct, jak moc ho miluje…
„Aro, prosím,“ zašeptal.
„Ale já už vše vím,“ zlostně zašeptal a svůj pohled stočil na upírku po jeho boku. „A ona se rozhodla pro odplatu, nemám pravdu, Jessico?“
***
„Jak to, že ještě nikdo nepřišel?“ rozčilovala se Berta.
„Taky nevím. Vždy tu někdo byl, a to přesně v sedm,“ poznamenala zaraženě Mia.
Musel to být opravdu krásný pohled. Tři holky svátečně oblečené s nohama na stole hypnotizující hodiny před sebou. Už je půl deváté a pořád nic. Zapomněli na nás? Ale jak by mohli? Možná je to nějaká zkouška…
„Seru na to,“ zahlásila Mia a odešla. Berta ji po několika minutách mlčky následovala. Mrzelo mě, že ho dnes neuvidím. To jsme jim opravdu natolik lhostejné? Proč se pořádala tato soutěž, když na nás po pár týdnech zapomenou?
Zatřepala jsem hlavou, zvedla se a šla ven. Nebudu sedět na zadku!
Venku bylo krásně. Měsíc až neobvykle svítil, vítr jemně foukal a počasí bylo, jak jinak, než teplé. Sundala jsem si boty a nechala písek, aby mi klouzal mezi prsty. Už dlouho jsem tento pocit nezažila, naposledy ve Phoenixu. Ach… Jak moc se mi stýská po krásném, hřejivém sluníčku, vyhřívaných plážích, mamce…
„Neměla by ses toulat po večer a tak sama,“ uslyšela jsem kousek ode mě. Otočila jsem se za povědomým hlasem, ale přesto jiným. Přede mnou stála menší osoba v plášti. Kdo to je? Napadla mě Alice, ale její hlas to není, ten bych poznala.
„Ale copak, Isabello, nepoznáváš svoji nejlepší kamarádku?“ zašeptala.
„Jess?“ Ale ten hlas… Je jiný! Z ničeho nic stála během vteřiny přímo přede mnou. Natáhla ruku k mé tváři, ale ucukla jsem. Ze rtů se jí dral ďábelský, uši rvoucí smích.
„Kdo jiný!“ zakřičela. Rukou mě chytila za vlasy a zaklonila mi hlavu. „Mrzí mě, že jsi mě nepoznala.“
Pomalu se ke mně nakláněla. Ucítila jsem její ledový dech na mém krku.
„Sbohem,“ zašeptala a poté byla daleko ode mě.
„To nedovolím!“ zakřičel na ni Edward a držel ji pod krkem.
„Mám mnohem větší sílu než ty!“ zuřivě vykřikla a odhodila ho od sebe. Sledovala jsem dvě rozmazané šmouhy, jak spolu bojují… Asi. Stromy poblíž pláže padaly jeden za druhým. Co to má být? Kdo jsou? A jak to…
„My jsme ještě neměli tu čest,“ ozval se za mnou mužský hlas. Otočila jsem se. Pokožka tak bílá, až se zdála být průhledná. Vlasy černé do půl pasu a krvavě rudé oči sledující každý můj pohyb. Zhluboka jsem se nadechla v přípravě na hlasitý křik, ale než jsem tak stihla udělat, tak mi položil dlaň na pusu.
„Nekřič, maličká, já ti neublížím,“ slizce se usmál, „já ne.“
„Ale…“ Přerušil mě.
„Potichu!“ Silně mě popadl za zápěstí a otočil mě zády k sobě. Chytil mou hlavu do dlaní a nutil mě koukat před sebe. Bojující dvojice zpomalila své tempo. Rozeznávala jsem Edwarda klečícího před Jessicou, která…
„Ne!“ vykřikla jsem zoufale. Edwardova hlava už nebyla připojena k jeho tělu. Ta vraždící stvůra, která si říkala nejlepší kamarádka, držela ve svých rukách hlavu Edwarda Cullena.
Bolestí se mi podlomila kolena, a kdyby mě nezachytil ten... netvor, tak bych byla na zemi. Nutil mě dál se koukat. Sledovat, jak Jessica vytahuje zapalovač…
„Prober se!“ slyšela jsem z dálky.
„Uklidni se!“ Carlisle? Ano… Jeho hlas poznám, ale proč by se bavil s ní?
„Za chvilku se probere, ale myslím, že už vnímá.“
S opatrností jsem rozlepila víčka. Jestli tu je Alice s Carlislem, tak se mi nic nestane, ne? Vždyť to jsou přátelé…
„Konečně! Už jsem myslela, že si to neužiju!“ řekla Jessica a opět mě chytila za vlasy. Opět její studený dech, ale tentokrát ji nikdo nezastavil. Nikdo mi nepomohl a její ostré zuby pronikly pod mou kůži…
***
Všichni se koukali, jak mizí další mladý život. Nikdo neměl odvahu jako mladý zrzek. Proč nezasáhli a nepomohli mladé dvojici, která k sobě chovala lásku? Proč jim nebylo dopřáno, aby si navzájem sdělili své pocity? Možná za to může jejich zbabělost nebo snad já? Já, který si hraji s osudy lidí, nelidí po celém světě, jako by byly mé loutky?
Malé rozhodnutí dokáže ovlivnit spoustu událostí a s tím nic neudělám ani já, Osud…
Jelikož je toto poslední díl povídky, tak bych prosila každého o vyjádření. Jak se vám líbila? Jste spokojeni s koncem?
Autor: Kika57 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Vítej v reality show! - 19. kapitola:
Promiňte, já chápu, že nemusíte být s dějem povídky spokojeni, ale je Kika jasnovidka, aby tušila, čím se vám zavděčí a čím ne? Ono se opravdu nejde zavděčit všem a já si myslím, že i Sad End má oproti povídkám, která mají HP, mnohem více kouzla. Je to dobře napsané, odfláklé to opravdu není. Moc dobře vím, že člověk prostě nemůže psát tak, aby se to líbilo pouze ostatním, musí dát na svůj úsudek a to Kika udělala. Ukončila to tak, jak se jí zdálo vhodné. Takže mě omluvte, ale tohle je zase můj názor. Jistě, kritiku vyjádřit můžete, ale co se pokusit o kritiku, která bude konstruktivní?
Jinak, asi by jste měly popřemýšlet nad tím, že život vážně není jen o štěstí a jen málo co končí větou "a žili šťastně až do smrti". Tato povídka na to poukazuje. Celý její průběh byl, dejme tomu, klidný, ale na konci, stejně, jako se to stává v životě, skončil nešťastnou událostí. Bellu zradil někdo, komu věřila. I to se stává často. Takže... Toť můj názor, souhlasit s ním samozřejmě nemusíte.
Páni... Sice mě konec překvapil, ale to je to hlavní... Překvapit dokáže jen málokdo... A ty mezi ně patříš... Dále bych ti chtěla poděkovat, že jsi to psala co nejrychleji to šlo, protože bych se bez toho asi neobešla... Jsi asi ta nejlepší autorka, od které jsem kdy něco četla (nic proti ostatním)...
Dále k ostatním komentářům... Sakra co se vám na tom nelíbí?! Všechny povídky končí B+E... Proč jednou nemůže být konec jiný?! To je záměr autorky, překvapit ostatní tak, aby to nečekali... Ale tohle? Tohle si teda Kika nezaslouží... Skoro každý den vám přidávala další kapitolu, pokaždé jste prosili, aby rychle pokračovala a kvůli vám to psala... A vy se jí za to odvděčíte takhle?! Byli byste šťastní, kdyby vám někdo po celou dobu kapitol psal komentáře typu "krásné, rychle další" a u poslední kapitoly vám ten dotyčný napsal, že jste to zkazili?! Jak by se vám líbilo tohle? Kika kvůli vám přicházela o čas, který mohla využít úplně jinak, než psát tohle... Psala to pro nás všechny, já jsem jí za to opravdu vděčná, ale tohle jsem teda nečekala od nikoho... Já bych se za tohle osobně styděla, kdybych napsala k poslední kapitoly tak ubohý komentář...
Sestři, nevšímej si jich... Nezaslouží si tvůj volný čas a opravdu, ale opravdu se ti tahle kapitolovka povedla...
Takže znovu... Zklamané? Já taky! Všichni píšete: "mně neseděl". Za to dodáte, že se vám to nelíbí, je to odfláknuté a takto vypadají skoro všechny komentáře a potom začnete prosit o Happy end? Chtěla jsem ho... Chtěla jsem ho udělat jako bonusouvou kapitolu, ale nebude. Proč? Ztratila jsem veškerou chuť do psaní této povídky. Děkuji vám za komentáře
Takže na začátek ti chci říct, že se mi SE líbil, ale čekala jsem pod čarou jiný text... třeba: Nebojte, bude i HE! Je mi líto, že jsou ostatní sklamaní (Nevím jestli všichni, četla jsem jen pár komentů), protože ta kapitola byla skvělá... Ale doufám, že mi plánuješ udělat radost a HE napsat.. Protože.. Jinak ti budu každý den virovat shrnutí mým stráááášně moc dlouhým komentářem... Pak se budu na chatu přihlašovat pod růůůůznýma přezdívkama a budu tě buzerovat.. To jsi ještě nezažila. Noo a ke kapitole... Jessica je s prominutím kráva... Fajn, je to novorozený upír, ale tohle se nedělá... I jako upír musí mít vkus.. A ten kdo má vkus, nemůže zabít Edwarda Cullena. Už jen tímhle mě nakrkla. BLBKA! Jsem ráda, že se Edward pokusl Bellu zachránit. Bohužel jen pokusil.. A Aro mě nasr..štval! To neviděl Bellin talent? Ach jo... A Taky mohl Edward říct něco ve smyslu: Bello, miluju tě.. A ona by pak zakřičela: Já tebe taky!! A oni by je pak nezabili, páč by nechtěli zničit mladou lásku! A všichni by byli štastní až do alejůja! Teda krom Mii a spol, páč ty by prohrály a byly by naštvaný. A ten konec byl dost ubohej! :D To si to chtěla zahrát do outu a dělat, že za ten konec může osud? :D To ti ale holčičko moje zlatá nikdo nesežral! No, nevím co říct... Kapitola byla pěkná, ale Happy end je Happy end..
WTF?:D
To je jako konec??? No, moc se mi to nelíbí, já bych radši živější...
Ale je to tvá povídka a pokud jsi to chtěla ukončit takto...
Třeba se nad námi smiluješ a ještě nadělíš jeden dílek s lepší koncem.
Rátala som s happy endom a priznám sa, že sad end ma neskutočne sklamal. V každom prípade to bola skvelá poviedka a aj ten koniec si skvelo napísala, ale myslím, že si to tým koncom celé pokazilo. Mrzí ma to, ale to je môj názor.
koniec sa mi vobec nepáčil a to mám zato rada sad end .. vobec to k tejto poviedke nesedí bol to dobrý nápad ale nepáči sa mi ako si to ukončila a ten dej nebol veľmi bohatý
síce som ani raz nekomentovala ale čítala som každú jednu časť a preto musím povedať, že to bola úžasná poviedka až na ten koniec je veľká škoda, že sa to neskončilo Happy Endom
konec mi prostě nějak nesedí.. :(
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!