Emmett a apríl, co jiného dodat? Bohužel moje fantasie je na bodu mrazu, takže se bojím, že mé nápady nebudou zrovna vtipné. Takže se předem omlouvám, pokusím se to vynahradit v další a zároveň už asi poslední kapitolce...
02.03.2010 (21:45) • DeSs • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3776×
APRÍL
(Bella)
„Takže na každého jsem si něco vymyslel,“ začal nás Emmett seznamovat se svým plánem.
„Hlavně to nepřežeň,“ mírnil ho pro jistotu Edward, který mu teď nemohl číst myšlenky. Můj štít mu to nedovoloval. Po půl hodinovém vysvětlování a úkolování nás poslal plnit své úkoly.
S povzdechem jsem se vydala do Aliciny šatny. Za tohle mě zabije. Stačila chvilka soustředění a všechno Alicino i Jasperovo oblečení bylo křiklavě růžové. Pak jí to proměním zpátky, pomyslela jsem si. Snad mě nezabije dřív, než to napravím.
„Úkol Alice splněn,“ zasalutovala jsem v obýváku před Emmettem. Právě plnil úkol Esme. Měla rozpracovaný jeden návrh zimní vily v horách na Aljašce pro ministra zahraničí. Její návrh Emm stáhl na flashku, aby potom mohl vše napravit. Z počítače její návrh ale smazal a vytvořil nový. Našel fotografii nějaké zříceniny, kterou právě osvětloval měsíc. Všude okolo hradu byly temné lesy a na nebi létali netopýři. Právě teď tam dokresloval duchy a bílou paní do oken, na střechu a na hradby.
„Odeslat,“ zamumlal si a následně jsem uslyšela tiché kliknutí myši. Pak se Emm začal strašně smát, což přilákalo Edwarda, který právě vyměňoval Carlisleovy knihy.
„Úkol Esme splněn,“ prohlásil Emmett, když se přestal smát.
„Úkol Carlisle taky,“ přitakal Edward. „Všechny jeho odborné knihy jsou schované v lese a místo nich tam jsem mu tam narovnal dětské pohádky, sci-fi a i nějaké odporné knihy,“ zařehnil se Edward.
„Odborné?“ řekl zhnuseně Emmett a škaredě se na Edwarda podíval.
„Ehm, jako je kamasutra a jiné sexuální praktiky,“ rozesmál se Edward a my se k němu přidali. Tak za tohle nás zabijí. Naštěstí moje a Edwardova podmínka byla, aby se vše co způsobíme, dalo napravit.
Pak jsme se všichni vydali pryč. Edward se vydal do zverimexu pro pár mazlíčků pro Rose. Já mířila do školy, kde jsem si změnila vzhled a vůni. Emmett se zatím vydal do nemocnice.
Schovala jsem se v lese vedle školy. Hodinu jsem čekala, aby Edward vše stihl a pak vytvořila falešnou vizi a poslala ji Alice, bylo v ní, jak jí Emmett v lese stříhá její oblíbené šaty a pár dalších kousků jejího šatníku. Jak jsem čekala, brzy se ze školy vyřítila rozzuřená Alice. Sama. Přesně to jsem potřebovala. Jen co mi zmizela z dohledu, vytvořila jsem v Jasperově třídě falešné emoce. Touhu. Ani Jasper neodolal a vyrazil za Alice, která mu jen řekla, že musí domů. Tiše jsem se uchichtla a vyběhla domů. Musím tam být dřív než Jasper.
Oknem jsem skočila do Jasperova a Alicina pokoje, kde už čekal Edward.
„Je tu za minutku,“ řekla jsem mu tiše, zatímco jsem se měnila do podoby Alice.
„A Alice právě teď běhá po lese a snaží se najít Emma,“ uchichtl se.
„Ta košile dolů,“ zavelela jsem. Roztrhl si ji a hodil do pokoje. Lehla jsem si na postel pod peřinu a začala jsem Aliciným hláskem sténat.
„Edwarde,“ zavzdychala jsem.
„Sakra, je tu Jazz,“ zašeptal Edward, ale oba jsme věděli, že to slyší. Rychle vyskočil z okna a běžel k lesu. V tom někdo vyrazil dveře. Jazz zamířil k oknu a na usmívajícího Edwarda začal ječet.
„Jak jsi mohl?“ řval jako smyslů zbavený. Jejej, to nebyl nejlepší nápad.
„Apríl!“ zvolala jsem na Jazze a vyskočila z okna.
Běžela jsem na smluvené místo, kde už čekal Edward a po chvíli se k nám přidal i Emmett. Všichni jsme propukli v hrozný smích a váleli se v křečích po zemi. Když jsme se uklidnili, trochu jsme si zalovili.
„Jdeme?“ zeptala jsem se, když se konečně vrátil i Emm s roztrhaným oblečením. Zase si hrál s medvědy. Na moji otázku oba přikývli a my se vydali do domu. Pár kilometrů před domem jsme radši zpomalili a nervózně se šourali domů.
„Pohněte!“ zavřeštěla Alice z domu. Štít jsem po cestě stáhla, věděla, že už jdeme. Edward mi stiskl ruku a cukaly mu koutky.
„Už jsem si myslela, že vám budu muset pomoct!“ zaječela na nás nasupeně Alice.
„Tak kdo to vymyslel?“ zeptala se Rose. S Edwardem jsme okamžitě ukázali na Emmetta.
„Podrazáci,“ zamumlal se sklopenou hlavou.
„Fajn, Emmett bude měsíc chodit s Alice na nákupy,“ řekl Carlisle a mě to vážně překvapilo. Byl mírumilovný, to, co jsme mu provedli, ho musela pěkně naštvat. Já vlastně ještě ani nevím, co dělal v té nemocnici. Budu se ho někdy muset zeptat.
Pak všichni přes sebe začali nadávat, tak jsme se s Edwardem vypařili na naši louku. Ještě před tím jsem ale dala vše do pořádku. Oblečení vrátila do původní barvy, přivolala Carlislovy knihy a ty staré vyhodila. Ale musím uznat, že ta sranda za to stála.
Autor: DeSs (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Vládce upírů - 19. Apríl:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!