Kolem domu Cullenů se potuluje cizí upír. Nikdo neví, kdo to je až na Sarah, která to okamžitě uhodne - je to přeci Alec. To ale není jediná věc, která se tam stane. Hezké čtení přejí Pegas99 a Kacennnka.
10.03.2011 (17:15) • Pegas99 • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 2159×
Sarah
„Takže Kate už se k Paulovi stěhuje?" nevěřil Jacob.
„Jo, za chvíli do toho praští," souhlasila jsem a byla jsem stejně zmatená jako on.
„Jo," řekl. „Za chvíli z tebe bude tetička."
Zdálo se, že to ho přivedlo na nějakou myšlenku.
„Co je?" zeptala jsem se ho. Jen se usmál, vstal a přitiskl mi rty k uchu.
„To znamená, že je pohovka u vás volná?" zašeptal. Přikývla jsem a rychle jsem vstala - za cesty už jsem hledala klíče.
***
„Jakeu," řekla jsem a hleděla jsem do jeho krásných, hnědých očí. „Také ti přijde, že je všechno až moc v klidu?"
Usmál se a přitiskl mi rty na spánek. „Jistě - ty snad potřebuješ nějaký neklid?" zeptal se. V tu ránu zazvonil mobil. Byl to ten můj. Natáhla jsem se pro něj a zmáčkla jsem tlačítko.
„Ano?!" řekla jsem do sluchátka vědoma si toho, že mluvím s Edwardem. Nadechl se.
„Potřebujeme vás tu. Jste poslední vlci, kteří chybí. Je tu nový upír a mám pro vás ještě nějaké nové zprávy. Ahoj," vydrmolil a zavěsil. Chvíli jsem zírala na telefon.
„Cullen, volal." Jake nesnášel, když jsem říkala Edwardovi Edwarde, „a chce, abychom tam přišli."
Povzdechl si a začal hledat kalhoty. Já jsem popadla šaty a podala jsem Jakeovi kalhoty, které ležely skoro až v kuchyni.
- Za chvíli -
„Co se děje?" zeptala jsem se, jak jsem ještě zadýchaná vrazila do obývacího pokoje, a zhroutila jsem se do blízkého křesla.
„Nový upír. Známe ho, ale nikdo z nás si není jistý, kdo to je. Jak my - upíři - tak vlci," vysvětloval Carlisle s nervózním úsměvem na tváři. Natáhl k nám nějaký květ. Přičichla jsem si k němu a potom jsem odfrkla - tak to smrdělo, ale věděla jsem, o koho jde.
„To je jasné," řekla jsem. Všichni na mě upřeli své pohledy. „To je Alec. Ten od Volturiových - utekl od nich, že jo, Kate," pokračovala jsem. Edwardovi se rozzářil obličej.
„No jo," řekl, plesknul se rukou do čela a - i se svými bratry - zmizel ve dveřích. O minutu později se za ním rozběhli i Alice, Carlisle, Esmé a zbytek smečky až na mě, Jacoba, Kate a Bellu, která se choulila v rohu a byla tak moc lidská, že bylo jasné, že není jako my, ostatní - že je v něčem jiná.
„A co je ta další věc?" zeptala jsem se sama sebe a přitáhla jsem si nohy pod bradu. Jacob ke mně přišel, bez potíží mě nadzvedl, sedl si na mé křeslo a posadil si mě na klín. Okamžitě jsem se k němu nachoulila a byla jsem šťastná. Kate bez Paula vypadala zvláštně opuštěně... Přemítala jsem, jestli tak také vypadám, když mi není Jake na blízku.
„Nevím," odpověděla Kate opožděně, ale to už všichni vtrhli do dveří. Teda vlastně né... Rozhodně to tak vypadalo, protože se přihnal Edward a vypadal zvláštně šťastný.
„My se budeme brát," řekl a hrdě si přitáhl Bellu k tělu. Rychle jsem střelila k Jakeovi pohledem, ale on se o to vůbec nezajímal.
„Gratuluju," řekla jsem vřele a zcela upřímně.
„A my bychom chtěly, abyste vy - Kate, Sarah a Leah - byly naše družičky ještě s Alice. A Jacobe? Bella by tě chtěla jako svého svědka," řekl Edward s ledovým klidem.
Autor: Pegas99 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Vlčí srdce - 29. kapitola:
Supr!!
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!