Edward? Felix? Pro Bellu to těžká volba,
jednoho však vybrat musí, nemůže mít přece oba.
15.02.2014 (07:45) • Irtemed • FanFiction na pokračování • komentováno 16× • zobrazeno 3700×
Pohled Edwarda
Šestnáct dní... Přesně tak dlouho jsem už bez mojí milované Bellinky. Jen kvůli mé hlouposti je tam s nimi, s nejhoršími z našeho druhu, nechápu, jak se to mohlo stát. Ale dnes už budeme spolu, zřejmě ji asi přeměnili, ale pořád to bude moje láska, můj smysl existence… Ode dneška s ní budu každičký okamžik našeho nekonečného života. Vcházel jsem do Volterry, kde mě přivítal velice nepřátelsky Demetri. Nikdy nebyl moc kamarádský, tak jako nikdo z nich. Ale dnes to byla neředěná nenávist. Snažil jsem se pochopit proč, ale z jeho myšlenek jsem mohl vyčíst pouze způsoby, jakými mě zabít, ale nikoliv proč. Snažil jsem se pochytit myšlenky ostatních, ale nic, co bych potřeboval vědět. Nic o Belle. Když jsem dorazil do trůnní místnosti, unikla Arovi jedna myšlenka. Bella čeká s Felixem dítě. To… to nemůže být pravda, ten hnusák si ji vzal, sebral jí její nevinnost, pošpinil ji. Chtěl jsem se na Ara vrhnout, ale Demetri stál v mžiku u mě a spolu se Santiagem mě drželi.
„Uklidni se, Edwarde,“ promluvil Aro.
„Demetri, dojdi pro Felixe.“
„Ano, pane.“
Byl jsem zoufalý. Zklamal jsem ji, nedokázal jsem ji ochránit, to díky mně má v sobě zrůdu toho parchanta.
„Aro, jak jsi to mohl dovolit? Myslel jsem, že jste s Carlislem přátelé.“
„Dovolit co, Edwarde? Bella a Felix jsou dospělí a ve svém volnu si mohou dělat, co chtějí.“
„Jak tohle můžeš říct?! Jako kdyby se mu snad Bella mohla bránit, jako kdyby mohla ovlivnit to, co jí udělal!“ Vtom do místnosti vešel Felix
„Edwarde, odejdi, Bella zůstane se mnou a naším dítětem ve Volteře.“
„Ty jeden zkurvenej bastarde! Já tě zabiju!“
Viděl jsem rudě a chtěl se po něm vrhnout, ale zastavil mě opět Demetri se Santiagem a Afton jim víc než ochotně sekundoval... Chtěl jsem je všechny zabít - Ara, jeho poskoky, Felixe... Toho hlavně, hezky pomalu, kousek po kousku... Jenže mi v tom zabránil ten nejkrásnější hlas na světě.
„Edwarde.“ Chtěl jsem jít za ní, ale Felix mi to nedovolil.
„Pohni se směrem k ní a zůstane z tebe jenom popel.“ Jako by mu na ní snad záleželo.
„To je v pořádku, Felixi, on mi neublíží.“ Usmála se na něj a pohladila po paži. Ruce se mi začaly třást, jako bych nebyl upír, ale mladý vlkodlak. Trpí stockholským syndromem, jinak by se k němu dobrovolně nepřiblížila ani na metr.
„Nech nás, prosím, o samotě.“ Tak to ne! Ona ho o nic prosit nebude.
„Ne!“ zahřměl Felix. Působil vážně děsivě, a to jsem upír, jaké to je asi pro Bellu… „Podívej se na něj, vážně chceš, aby se tobě a maličkému něco stalo?“
Podíval se na ni a jeho pohled zjihl, zlehka ji pohladil po bříšku, na kterém její těhotenství začínalo být vidět, nemyslel jsem, že by mohl Felix něco k někomu cítit, ale vypadalo to, že má snad tu svoji stvůřičku rád... Podívala se mu zpříma do očí bez špetky strachu.
„Neboj, nám se nic nestane, a navíc tu Jane zůstane, pro jistotu. Felixi, tohle si musím vyřešit já.“
Pro jistotu? Proboha, Bellinko, co ti to provedli...
„Dobře, ale zbytečně ho neprovokuj.“ Neochota odejít doslova čišela z každého gesta, jenže neměl na výběr. Konečně byl pryč, konečně jsem ji mohl obejmout, ale Jane to nedovolila a Bella se odtáhla.
„Edwarde. Ne!“ A ucouvla o krok zpět.
„Lásko, to bude dobré,“ konejšil jsem ji. Nechtěla, aby se jí někdo dotýkal, což jsem chápal. Po tom, co se jí stalo, je to pochopitelné a ona se z toho dostane stejně jako Rosalie. Já jí pomůžu.
„Carlisle tě té věci zbaví a hned pak tě proměním.“
„Té věci?!“ řekla šokovaně.
„Ano, Bells. Vždyť tě ta stvůra zabije.“
„Stvůra?“ opakovala. Třeštila na mě svoje čokoládové oči. Pohled, kterým mě probodávala, jsem u ní nikdy neviděl.
„Moje dítě není žádná stvůra!“ zařvala a bojovně vystrčila bradu.
„Felix měl celou dobu pravdu, nikdy ti na mně nezáleželo.“
„Bello, jak tohle můžeš říct? Jemu nemůžeš věřit.“
„Ne, tobě nemůžu věřit, Edwarde. Felix mě miluje a naše dítě taky!“
„Bello, jak tě to vůbec napadlo, že chlap, který tě znásilnil, tě miluje?“
„Ale on mě neznásilnil,“ promluvila téměř šeptem.
„Co?!“
„Felix mě neznásilnil. Já… milovala jsem se s ním dobrovolně. Strašně mě to mrzí, Edwarde, ale stalo se to. Tak strašně dlouho jsem toužila po tom být s tebou, milovat se s tebou. Jenže tys mě neustále odmítal. A potom Felix…“ řekla a nechala větu nedokončenou a pohled stočila k zemi. Pak se podívala a věděl jsem, že jsem prohrál, ovšem nechtěl jsem to vzdát.
„Vím, že je ode mě sobecké, něco po tobě chtít, ale prosím, zapomeň na mě a nedělej žádné hlouposti.“
„Bello, a co ostatní, myslela jsi na ně? Co Alice, Charlie, Jacob?
„Edwarde, moje dítě je pro mě vším. Celý život jsem myslela na ostatní, ale teď nemůžu, už kvůli tomu malému ne.“
„Charliemu řekni, že pro mě to byl ten nejlepší táta a že ho miluju. A ostatním řekni, že jsem zemřela. Bude to tak nejlepší.“
„Miluješ ho?“
„Nevím, ale chci s ním zůstat a společně se starat o naše miminko." Ona tu stvůru v sobě milovala, a to bylo nejhorší. Tohle byl opravdu konec. Naposledy jsem se ji pokusil obejmout, čemuž se nebránila.
„Buď šťastná," zašeptal jsem jí do vlasů a vydal se ke své rodině.
Tuto kapitolu bych chtěla věnovat všem, kteří fandili Felixovi. :-) A samozřejmě Johnníkovi. :-D
« Předchozí díl Následující díl »
Autor: Irtemed (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Volterra? No to snad ne! - 11. kapitola:
áno, obchod platí (svietacie oči a fanatický pohľad :D)
anó :D
a zbohom a šáteček .
Už som sa bála, že Bella sa mu bezprostredne vrhne okolo krku, poprípad sa rozplače a potom ho bude prosiť o to, aby jej odpustil. Fujky.
Dúfam, že sa k nijakému zvratu nechystáš, takto je to úplne eňo-ňuňo. Hrozne sa mi to páči a milujem tvojho Felixa :D. A Demetriho a Jane tiež, of course. Len mi tam príde, že je tam príliš málo Aleca, nato, že je to Janin brat a ich kamarát. Ale čo už.
(Aj Jane a Demetriho tam je málo, ale to už je čisto moja zaujatosť :D).
A nech sa Edward nečuduje, sám jej nechcel dať :D.
Až príliš veľa smajlíkov, preplesk.
Smutne pozerám a pekne prosím o pokračovanie.
Tak sa ponáhľaj :D.
Očakávala som podobnú reakciu od Belly. Je ochotná urobiť čokoľvek pre šťastie svojho dieťaťa. Ale chýbalo mi tam viac opisu situácie. Čakala som, že to s Edwardom viac zakolíše, keď sa dozvie pravdu. Už sa teším na pokračovanie...
mohlo to být trochu rozepsanější, ale jsem ráda, že Edwarda odmítla rychle další kapitolku
Úžasné ... těším se na další
No abych byla upřímná připadalo mi to malinko uspěchané ale pořád krásné ! Jsem velice ráda že Edward se tu zachoval velice hezky i když ho nemusím ! Jako by Bellu chápal ! Myslela jsem že se bude chovat jako Deb*l ale naštěstí se tak nestalo.. Mocse mi to líbilo a rychle další !
Skvela cast ,rychlo pokracko
Skvele. Aj ked mas trocha rychle kapitoly. To vsak nevadi.
JO!
Krása! Rychle další díl
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!