Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Výlet do Volterry - 6. kapitola

Esme


Výlet do Volterry - 6. kapitolaTahle kapitola mi vůbec nešla napsat, ale nakonec jsem ze sebe těch 763 slov nějak vymačkala. Výsledek není zas tak špatný, ale raději to posuďte sami... ;)

6. kapitola - Myšlenky

Daleko od lidských pachů, v letním sídle Volturiových byly mé myšlenky mnohem jasnější.

Mohla jsem uvažovat nad svým odjezdem a říkala jsem si, že to byl dobrý nápad. Moje krvelačnost se chvilkami stávala neovladatelnou. Aro zjevně nechtěl zredukovat počet obyvatel. Margarety mi bylo vážně líto. Jane mě ujistila, že najali už novou recepční Giannu. Doufám, že přežije můj návrat.

Náš cíl bylo letní sídlo Volturiových v severní Itálii. Naše rychlost nám umožnila tam běžet. Svou rychlost jsem milovala. Utíkali jsme, prakticky neviditelní. I v té rychlosti jsem si mohla vychutnat každé smítko prachu, každý lístek, každé stéblo trávy.

Volturiovi museli být pěkně prachatí. Letní sídlo, vlastně příjemný letní zámeček uprostřed lesa jsem si neuvěřitelně oblíbila. Žádný turista ho nemohl najít ani náhodou. Spravoval ho sympatický upír George se svojí družkou Eleonorou.

Když jsem nemusela ztrácet čas spánkem, dalo se toho tolik stihnout. Začala jsem číst knihy. I v tomhle, jen „okrajovém místě“ měli snad víc knížek než v knihovně. Dokázala jsem v ní trávit hodiny.

Zjistila jsem, že se mi nelíbí jen ta rychlost a vše okolo, ale taky taková ta povýšenost nad lidskou rasou. Stala jsem se pěkně povrchní upírkou, to teda musím říct. Nad tou představou jsem se usmála.

V mé mysli jsem se taky zabývala, co dělala rodina po mém zmizení. Aro je dal sledovat. Nad tou představou jsem se otřásla. I když jsem k nim neměla příliš hluboký vztah, Margaretin osud bych jim nepřála.

Po ohňostroji mě nikde nemohli najít, tak mě šli hledat. Ve dvě hodiny se vrátili do hotelu, kde našli můj dopis. Táta chtěl zůstat, ale Bree ho přesvědčila, že to bylo moje přání odejít a že mě mají nechat. Aspoň jednou jsem jí mohla být vděčná. Takže všichni odjeli zpátky do USA.

Nechápala jsem, jak snadno jsem se přes to přenesla. Možná za to mohla Chelsea, ale pochybovala jsem, že její schopnost uvolňování mezilidských i meziupířích vztahů je tak silná.

Každopádně jsem získala téměř všechno to, co jsem kdy chtěla. Rodinný život, tedy aspoň ten, který jsem žila předtím, jsem zanevřela. Mezi Volturiovými to bylo tak akorát. Jako žít prací. Navíc jsem se stala upírem, což mi připadalo jako nejúžasnější věc na světě. Taky jsem poprvé v životě (nebo spíš v existenci) měla kamarády.

Teď jsme s Jane byli skoro jako sestry. Demetriho jsem měla taky ráda, i když on mě ne, ale myslela jsem si, že je to jeho neschopností mě vystopovat.

Konečně jsem se taky mohla podívat, jak naše kůže reaguje na slunce. Opravdu to bylo jako kdyby někdo posvítil na diamant. Velice zajímavé.

Můj druhý lov proběhl prakticky stejně jako první, ale tentokrát mi Jane chtěla ukázat, že můžu použít i něco jiného, než jen svojí sílu a rychlost.

Byla temná noc, jako vystřižená z nějakého hororu. Jane vybrala malé městečko. Plížili jsme se temnými uličkami. Mohla jsem slyšet cokoliv. Jak někdo přepnul sportovní kanál na nějaké zprávy, jak někdo posiluje v posilovně, jak někdo chrápe. Nejdůležitější zvuk vycházel z jedné uličky:„Vypadněte! Můžete se vrátit, až trochu vystřízlivíte.“ S Jane jsme se vydali tím směrem.

Hlas patřil nějakému muži, který právě vyhazoval zadním vchodem čtyři kluky z jednoho pochybného baru. Nemohlo jim být víc, než osmnáct. V temné uličce nebyla žádná okna ani pouliční světlo, což nám dvěma s dokonalým zrakem nevadilo. Začichala jsem a znovu jsem ucítila teplý, lidský pach. Taky jsem slyšela proudění krve v organismu. Potichounku jsem zavrčela žízní.

„Klid,“ zašeptala Jane. Kývla směrem ke skupince a vydala se směrem k nim. Jen tak jsme kolem nich prošli. Moje krvelačné já křičelo zklamáním. Jeden z mužů zapískal.

„Čau kočky, nechcete si užít?“ řekl jeden z nich. Už jsem začala chápat, co jen chce udělat. Jedna část mého mozku ho poslouchala a ta druhá počítala, za jak dlouho by mi trvalo přiběhnout k němu a zabít ho. Vteřinu? Možná méně.

„No jasně,“ odpověděla Jane. Otočili jsme se na ně a na naše tváře dolehlo světlo z okna baru. Chlapi vyvalili oči ještě víc. I když mě žízeň téměř ovládala, cítila jsem jemný závan pýchy.

„Nedali byste si nejdřív večeři?“

„Určitě,“ řekla Jane a ušklíbla se. Oni si asi neuvědomili jak doslovná je to pravda. Šla směrem k tomu, který mluvil. Bylo poznat, kdy uviděl její krvavě rudé oči, protože hlasitě vyjekl.

V tu chvíli jsem vyrazila vpřed. Ten konec už skoro ani nebyla zábava. I když byli o hlavu větší a možná o 3 roky větší, na naši sílu a rychlost nestačili. Nakonec jsme kořist hodili do kontejneru a zapálili ho. Naší „normální“ rychlostí jsme odešli z města.

Tahle lovecká výprava byla rozhodně příjemnější a zajímavější, než ta první.

 

5. kapitola - Hra na schovávanou

7. kapitola - Trénink



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Výlet do Volterry - 6. kapitola:

 1
17.11.2016 [18:37]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!