Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Výlet do Volterry - 9. kapitola

11779444

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Výlet do Volterry - 9. kapitolaTahle povídka měla být původně lehce filozoficky založená, ale nějak mi to proklouzlo mezi prsty. (Co ale taky můžete chtít od čtrnáctileté holky, která má denně aspoň deset tisíc výtlemů.) V téhle kapitole se tedy vracím k základu. Objevují se v ní nové, ale ne neznámé osoby. Přeji příjemné čtení!

28.03.2010 (07:00) • Stebluska17 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1463×

9. kapitola - Knihovna

Celou cestu zpátky domů jsem přemýšlela nad tím, co je správné a co ne. Teď jsem měla všechno. Komu záleží na ceně? Stejně jsem toho moc nezaplatila.

Obětovala jsem život, ale stala jsem se upírem. To jsem zbožňovala od první vteřiny. Vraždění lidí byla prostě nutnost a já jsem si s tím hlavu nedělala.

Odešla jsem od rodiny, ale to mi také nevadilo. Bree jsem nesnášela, na taťku jsem byla naštvaná. Jackson, Oliver a maminka… No… Stejně jsem teď šťastná. Tečka.

Dospěla jsem k závěru, že nad tím nebudu bloumat. Zase jsem se vrátila do přítomnosti. Mého mlčení si nikdo nevšiml. Nevěděla jsem, jestli mám být ráda nebo ne. To, že si toho nikdo nevšiml, znamenalo, že se o mě nikdo nezajímá. To mě naštvalo, ale asi bych měla stejné pocity, kdyby mě někdo otravoval otázkami typu ,Jsi v pohodě?´ Nejvíc mě překvapilo, že u mě není Alec. Snažila jsem se potlačit znepokojení.

Aro měl radost, že se nám akce v Texasu tak povedla. S Alecem a se mnou byli nyní Volturiovi téměř neporazitelní. Úžasný pocit. Jizva na ruce mi připomínala mou rvačku s tím klukem. Konečně jsem vyhrála rovnocenný boj. Když jsem vynechala ty myšlenky, které ve mně návštěva Texasu zanechala, tak jsem musela přejít na stejnou vlnu pocitů jako Aro.

Ale poučila jsem se, že nejsem schopná se zakrýt ve vteřině, ale chvíle mi to trvá. Rozhodla jsem se, že tohle musím zlepšit. Bylo by skvělé bojovat neviditelná, to by mě už nikdo neporazil.

Alec byl první, na koho jsem se obrátila: „Pomůžeš mi s něčím?“

„A s čím?“ V hlase měl zvláštní tón.

„Chtěla bych se naučit bojovat, když jsem neviditelná a potřebovala bych někoho, kdo by mi pomohl.“

„Musím jet s Heidi,“ řekl Alec. Nemohla jsem si pomoct, ale znělo to jako výmluva.

„Aha. Tak dobře.“

Odešel. On odešel? To ne. Proč? Určitě mu to nařídil Aro. Jo, tak to bude. Uklidňovala jsem se chůzí. Nic se neděje. Nic se neděje. Nicseneděje. To se nedalo vydržet.

Zastavila jsem se. Přímo přede mnou byly dveře od knihovny. Nic jiného mě rozptýlit nemohlo. Na nějaký trénink boje jsem úplně zapomněla.

Naštěstí bylo odemčeno. Když jsem vešla dovnitř, musela jsem uznat, že pojmenování Knihovna zní jako zdrobnělina. Místnost byla velká jako fotbalový stadion. Třímetrové regály, které sahaly až ke stropu, byly uspořádány ve dvaceti řadách.

Knihy byly uspořádány chronologicky, takže jsem začala řadou I. Když jsem přečetla názvy knih, málem mi vypadly oči. Epos o Gilgamešovi, Lišák Pseudolus nebo Pythagorovy, Archimédovy a Thaletovy zápisy ve všech možných jazycích. Originály. Našla jsem i nějaké egyptské hieroglyfy, které se díky chladu poměrně uchovaly. Zdržela jsem se u filozofických spisů Sokrata, Platona a dalších.

V řadě II. byli Bible ze všech možných letopočtů. Některé psané ručně. Nikdy jsem nebyla nábožensky založená, takže jsem přešla k řadě III. Ty Bible zabírali 2 řady!

Následovali zámořské objevy pod číslicí IV. Cesty Kryštofa Kolumba a ostatních jsem znala dobře, takže jsem postoupila k řadě V.  Zde se nacházela díla středověkých spisovatelů a kronikářů. V VI. A VII. ležela nejen renesanční díla jako Dekameron a Shakespearovy hry, ale i skici malířů.

Volturiovi v dalších dvou řadách shromáždili teze reformátorů katolické církve. Tady jsem se chvíli zdržela, protože opět šlo o filozofii, která mě vždy zajímala.

Všechny možné války jako občanské tak mezistátní zabírali řadu X. a XI.

Řadě XIII. obsahovala díla ze 17. a 18. století. Zdálo se mi, že v jedné poličce jsou knihy hodně vpředu. Vyndala jsem je na vedlejší stůl. Za knihami byla ukrytá další kniha. Pěkná bichle nesla pojmenování Úcta k lidskému životu aneb pojednání o zvířecí fauně celé země a jak na ni od Carlisla Cullena. Co to je za spis a co tady dělá? Úcta k lidskému životu. Jestli byl Carlisle upír, tak jsem Čínský bůh srandy. Otevřela jsem knihu, ne kvůli názvu ani kvůli vazbě, ale kvůli umístění té knihy. Vypadalo to, jako by se ji někdo snažil ukrýt, ale přitom chtěl, aby ji někdo našel. Fascinující.

Začala jsem jen tak číst na přeskáčku. Vyčetla jsem, že se autor se narodil v 17. století v Londýně. Vedle byl i malý dobový obrázek. Před několika domy tekla široká řeka přeťatá mostem – Temže. Dál popisoval svojí přeměnu. Takže to byl upír. Sakra, jsem Čínský bůh srandy. S otevřenou pusou jsem četla následující pasáž.

Hnusil jsem se sám sobě. Po několika pokusech se zabít jsem uznal, že to není možné. Nakonec jsem hlady zeslábl. Odtáhl jsem se co nejdál od lidského osídlení. Měsíce jsem se toulal.

Jednou v noci prošlo kolem místa, kde jsem se ukrýval, stádo jelenů. Byl jsem tak divoký žízní, že jsem bez přemýšlení zaútočil. Síla se mi vrátila a já si uvědomil, že existuje i jiná možnost, než zabíjet lidi. Zvěřinu jsem přece jedl i ve svém předchozím životě. Znovu jsem se stal sám sebou, protože zabíjet lidi je podle mě špatné. Každý jedinec má právo na život a já mu ho nebudu brát.

Z následujícího textu jsem vyčetla, že Carlisle odplul do pevninské Evropy a tam začal studovat. Nakonec se dostal i sem do Volterry. Tu knihu zde určitě zanechal, aby rozšířil své učení. A schovaná byla proto, že Arovi a hlavně Caiusovi by se to asi moc nelíbilo. I když jak jsem je znala a podle toho, že tu Carlisle s nimi byl několik desetiletí, jim to zas tolik nevadilo.

Uvažovala jsem nad upírovým názorem na zabíjení lidí. Přišlo mi naprosto uhozené místo lidské krve pít krev zvířat. Navíc to určitě není dobré.

Ale tady nešlo o otázku chuti, ale o něco jiného. Vražda byl nejhorší věc, jaké se člověk může dopustit. To říkala tahle kniha i všechny ty Bible a i některé další knihy, které zde byli.

Já jsem zabila tolik lidí a ani jsem neměla výčitky. Teď jsem měla výčitky i z toho, že jsem neměla výčitky. Ty lidi mohli mít rodinu, práci, sny…

Ten pocit byl tak příšerný, že jsem ve vteřině zabouchla knihu a byla pryč z knihovny nevšímajíc si posledních sedmi řad. Myslela jsem, že se zblázním!

 

8. kapitola - Zábava

10. kapitola - V háji

Autor: Stebluska17 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Výlet do Volterry - 9. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře