Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Vysněná - 11. kapitola - Jessica vs. Bella

27.11.2012 (18:15) • baroslava • FanFiction na pokračování • komentováno 19× • zobrazeno 4035×

Vysněná

11. kapitola

Byl tady den D. Den, do kterého Bella nemohla dospat. Celou noc se převalovala v posteli a přemýšlela nad Edwardem, jeho vůní a úkolem z biologie. Když konečně usnula, byla jedna hodina ráno. V noci se jí o tom zdálo, a tak neměla klid ani ve spánku. 

Probudila se v jedenáct hodin dopoledne. Jako první se zastavila v koupelně, kde se umyla a vyfénovala si vlasy. V kuchyni se nasnídala a poté se oblékla do něčeho pohodlného na doma. Moc se jí k Edwardovi nechtělo, a tak oddalovala čas tím, že si vymýšlela různé úkoly, které nutně musela udělat. Uklidila si pokoj, a když se podívala na hodinky, zděsila se, protože ukazovaly dvě hodiny odpoledne.

Vešla do šatny, kde se oblékla do pohodlných džín a do sportovní mikiny. V koupelně se lehce namalovala a učesala si vlasy do culíku. Ze skřínky sebrala klíče od auta a seběhla dolů po schodech. V chodbě si obula tenisky a vyběhla ven k autu. Nastartovala a z kabelky vyndala papírek, kde byla napsaná adresa Cullenů. Adresu naťukala do navigace a rozjela se tím směrem. Asi deset minut jela po hlavní silnici, než odbočila na lesní cestu, která ji zavedla až k jejich malé prosklené vilce.

Na první pohled se zdálo toto místo dokonalé. Přes prosklené zdi domu mohli Cullenovi pozorovat děj v lese, který je obklopoval. Ve vzduchu bylo cítit jehličí a mech. Zaparkovala před domem a vystoupila z auta. Nezajímali ji bytosti, které ji pozorovali z domu. Otočila se směrem k lesu a nasála vůni, která ji uklidňovala. Obklopoval ji čistý vzduch smíšený s pachem zvířat, které tu žili.

„To je dokonalé.”

Zašeptala a usmála se. Ruce si dala do kapes a zase se zhluboka nadechla. Otočila se k domu a vyběhla schody ke vstupním dveřím. Zazvonila, když jí přišla otevřít asi pětatřicetiletá žena s tmavě hnědými vlasy.

„Dobrý den. Jsem Bella a jdu za Edwardem,” představila se a vyčkávala.

„Ale, jistě. Pojď dál, Bello. Jsem Esme, jeho matka,” představila se Esme a podala jí ruku.

„Těší mě, paní Cullenová,” přijala Bella ruku.

„Zlatíčko, prosím, tykej mi. Ještě nejsem tak stará,” zasmála se svému vtipu.

„Dobře. Máš nádherný dům, Esme, a ta krajina je impozantní,” pochválila ji Bella.

„Děkuji. Sama jsem ho rekonstruovala. Jsem architektka,” usmála se Esme a vedla ji do obývacího pokoje, kde Emmett hrál hry na playstation.

„S Emmettem se asi znáte?!” kývla Esme na syna.

„Ano. Ahoj Emmette,” pozdravila ho.

„Ahoj Bello. To je dobře, že jsi dorazila. Nechceš si zahrát?” zeptal se, ale pochyboval o tom, že by si zahrála s ním, protože holky na takovéto hry nebyly.

„A co hraješ? GTAčko?” zeptala se a šla k němu.

„Ty to znáš?” divil se Emmett.

„Jasně. Je to celkem dobrý, ale lepší jsou Need for Speedy,” odpověděla a Emmett byl udivený.

„Holka, ty se mi začínáš líbit. Tady máš ovladač a dáme si partičku,” řekl a usmíval se na ni.

Bella vzala do ruky ovladač a hned věděla, co má dělat. Pobíhala se svou postavičkou, která vzdáleně připomínala hip hopera po ulicích Los Angeles a střílela policisty samopalem. Oba se hlasitě smáli a povídali si.

„Co tě sem vůbec přivádí, Bello?” zeptal se Emmett zvědavě.

„Dostali jsme s Edwardem domácí úkol z biologie,” řekla Bella s úsměvem.

„Tak to tě nechci zklamat, ale Edward je už asi dvě hodiny zavřený v pokoji s Jessicou,” řekl jí hořce, protože sám z toho neměl příliš velkou radost.

Ještě chvíli hráli, když Bella uslyšela hlasitý smích, který patřil Jessice a přibližoval se. Zvedla se z pohovky a postavila se pod schody, když zahlédla Jessicu, která visela na Edwardově paži.

„Edwarde, co ta tady dělá?” zeptala se ho jedovatě, ale on si jí nevšímal, protože upíral pohled na Bellu.

„Máme spolu napsat domácí úkol na biologii. Vadí ti snad na tom něco?” zeptala se jí Bella trpce.

„Jo. Vadí,” odpověděla Jessica prostě.

„Ty snad žárlíš? Ale, Jess, nechovej se jak kráva,” řekla Bella rozhořčeně a to i Emmetta vytáhlo ze sedačky.

„Lásko, ona mi řekla, že jsem kráva,” fňukala Jessica.

„Neřekla, protože jsem řekla jako, ale jestli to chceš brát osobně, tak klidně můžeš,” zasmála se Bella.

„Jedna nula pro Bellu,” zasmál se Emmett a to Jess ještě víc pobouřilo.

„Jsi pitomá,” nadávala jí Jessica, ale Bella se tím netrápila.

„Nevím, kdo je tady pitomec, protože já nikoho za nos nevodím. Vsadím se, že ani nevíš, co Edward má rád. Jaké má rád knihy, co poslouchá za muziku, nebo jaká je jeho nejoblíbenější barva?! A to jak dlouho spolu chodíte? Týden?” zeptala se Bella hořce.

„Nooo… On… Já… miluju ho,” koktala Jessica, protože nevěděla, co říct.

„O tom pochybuju,” řekla a podívala se na Edwarda. „Nechci ti brát iluze, ale jde jí jen o to jedno a ty to rozhodně nejsi,” řekla mu s něhou ve tváři, která se objevila hned, jak se na něj podívala.

„To není pravda,” nesouhlasila Jessica.

„Vážně? Myslím si, že jediné, co stoprocentně víš, je, jestli má Edward krční mandle,” usmála se na ni a dodala, „a teď bych byla ráda, kdybys šla domů, protože s Edwardem máme něco na práci.” 

„Dva nula pro Bellu,” smál se Emmett.

Jessica uraženě seběhla schody a vyšla s Edwardem ven ke svému autu, kde se rozloučili.

„Taky ji tak nesnášíš?” zeptala se Emmetta a otočila se na něj.

„Někdy mám pocit, že když s ní budu ještě hodinu, pojedu do Volterry spáchat sebevraždu,” řekl vážně.

Ahojky lidičky.

Zajímá vás, co vás čeká příště?

Dvanáctá kapitola se jmenuje Polibek a to napovídá víc než cokoliv jiného.

Jak k tomu dojde?

Nechte se překvapit.

Vaše Baroslava

Autor: baroslava (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Vysněná - 11. kapitola - Jessica vs. Bella: