Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » When you want cry... - Kapitola VI. - Charlie

Moje práce


When you want cry... - Kapitola VI. - CharlieBella je v naprosto dezorientovaném stavu - málem zabila vlastního otce! Navíc ji ta téměř fanatická upírka připravila o jejího Edwarda a ona sama se teď nevyzná ani ve svých vlastních schopnostech a touhách. Jak se pomocí lovu dostává z deprese, nevědomky se pomalu vrací, nehodlajíc přenechat Edwarda Biance. Ale u Cullenů doma, kam se Bella vypraví pro radu, ji čeká překvapení...

When you want cry... - Kapitola VI.

 

Charlie

 

Nemohla jsem tomu uvěřit. Ne, tohle jsem nebyla já. Já bych to nedokázala. Nemohla bych ohrozit život vlastního otce pro ukojení vlastní potřeby. To, co se se mnou dělo, bylo hrozné. A vůbec. Co Jake? Musela jsem mu zlámat alespoň všechny kosti v těle. Je to sice vlkodlak, ale... co když se z toho nevyhrabe?

Opovaž se takhle myslet, Isabello Marie Swanová, Jacob je a bude v pořádku... Ah, tak ráda bych tomu věřila. V té chvíli, v té hrozné chvíli, jsem to nemohla být já. Ne, to nemohla být pravda. Doufala jsem, že od toho hrozného narozeninového večírku počínaje a tady konče, to byl celé jeden velký zlý sen a že otevřu oči a uvidím jeho usmívající se tvář a všechno bude zase při starém. V pořádku. Ano, v mém srdci stále sídlila naděje. Ale slábla s každým dalším nádechem.

Běžela jsem dál, na sever, zastavila jsem se až v horách - na Olympijském pohoří. Věděla jsem, že nechci-li probudit tu stvůru tam uvnitř, která málem zabila mého vlastního otce, musím se nakrmit. Tiše jsem se snesla na všechny čtyři a zavětřila. Do nosu mě uhodila slabá, nasládlá vůně, a v krku se mi rozhořel oheň nesnesitelných rozměrů. Instinkty plně ovládly moje tělo. Nakrčila jsem se a vyrazila po stopě.

Našla jsem ji asi po dvou kilometrech. Divila jsem se, na jakou dálku jsem ji cítila. Vyhřívala se na kameni. A mně se "sbíhaly sliny" - obrazně řečeno. Neudržela jsem se a skočila. Nestihla se ani bránit, vystrčila drápky a sekala. Zatnula jsem zuby, čekala, ale nebolelo to. Už to bylo k nevydržení a tak jsem na ni lehla, svojí váhou ji přišpendlila k zemi a sehnula se k jejímu krku. Tiché cachtání její krve mě uklidňovalo a bolest polevovala. Stačilo mi to.

Znechuceně jsem odhodila mrtvolu kočky stranou. Bylo to otřesné. Pro vlastní potřeby jsem utnula něčí život, i když to bylo jen zvíře. Připadalo mi, jako bych si začernila svědomí. A teď jsem si uvědomila, kolikrát se to ještě bude opakovat... A připadala si jako stvůra. Sobecká. Zvrácená. Už jsem to chápala. Ne, Edward měl Biancu, Jacob žil v rezervaci, ale... co Charlie? Co mu povím?

Nemůžu se k němu vrátit, zabila bych ho... Nejdřív se tomu musím naučit odolávat, přemoct to v sobě... Vzhlédla jsem a vyčítavě se dívala na oblohu. Byla už noc. Hvězdy pobleskovaly. Povzdechla jsem si a vyrazila. Při běhu se mi vyčistila hlava a já si uvědomila, že zpátky k Charliemu nemůžu. Co kdyby na to někdo přišel? Kdybych se neudržela? Kdyby tam už nebyl Edward, Jacob nebo někdo, kdo by mě zastavil?

Ne. To nepřicházelo v úvahu. Stočila jsem směr k domu Cullenových a doufala, že jsem nepřekročila žádné hranice. Doteď jsem na Jacoba nemyslela. Tak nějak jsem nechápala, jak to s ním je, jestli to přežil... Byla jsem ráda, že mi o nich Edward jednou řekl. Hmm, Edward... Nevěděla jsme, co se to s ním v poslední době dělo? Nebyla jsem dost dobrá? Asi ne. Bianca byla samozřejmě tisíckrát nádhernější a jistě i nadaná, přitažlivá a svolná v posteli... Kdybych možná...

Na co to zase myslíš, Isabello, okamžitě přestaň! Zavřela jsem s povzdechem oči, ale neustávala v pravidelném tempu. Nejsi přece žádná žárlivá káča... Zafuním ze zvyku a užívám si pocit energie proudící mým tělem, jak se odrážím od země obrovskými skoky. Netrvalo to ani pět minut a už jsem stála před jejich domem zezadu. Nevědomky jsem okamžitě pohledem hypnotizovala prosklenou stěnu do jeho pokoje.

Stál tam, nádherný v paprscích slunce, které pomalu zapadalo. Po tváři se mi automaticky rozlil okouzlený úsměv. Ale vzápětí zmrznul, když jsem uviděla i ji. Bianca stála opodál a ruce měla založené na prsou. Líným krokem se vydala k němu a políbila ho, kupodivu ji však odstrčil a mě zahřálo u srdce. Jak otočil hlavu pryč od ní... uviděl mě. V očích se mu mihlo překvapení, zděšení a nakonec se v nich usadilo pochopení. Brzy zmizel z pokoje.

Rozeběhla jsem se ke dveřím. Nemělo by mě to překvapit. Stála v nich Alice a přátelsky se usmívala, ale já po ní vrhla jen nevraživý pohled. Bylo to těžké sledovat, jak se jí do tváře vkrádá bolest. Moje milovaná bláznivá Alice, co mi to udělala? Copak odsud nemohla tu mrchu vyhnat a my bychom mohli být zase šťastní jako dřív?

Brzy už tu stála celá rodina a zírala na mě. Jediné Alici a Edwardovi se zračilo v tvářích pochopení. Jinak tu byl údiv. Dva pohledy však byly nepříjemné. Jízlivý od Rosalie a nenávistný od Biancy. Skousla jsem si ret a věnovala jí andělský nevinný úsměv, nejlepší, jaký jsem dokázala. Ještěže se mi jako upírovi zvýšily i herecké schopnosti.

„Ehm, no... Vítej zpátky, Bello," přerušila Esmé nepřirozené, tíživé ticho mezi našimi stranami.

„Potřebuješ pomoct? Jak se cítíš?" vyptával se okamžitě Carlisle.

Ušklíbla jsem se a pozvihla obočí podívajíc se na Alici, pochopila a kývla.

„Bella přišla... kvůli Charliemu. Chce... umět odolat volání lidské krve."

Všichni se podívali z ní na mě, ze mě na Edwarda, z něj na Biancu a zase zpátky na Alici. Bylo ticho.

„Samozřejmě, že tu budeš moct zůstat s námi." Ani jsem nemaskovala jisté... nejasnosti a znechucení. Alice se proto tvářila ublíženě, ale Rosalie s Biancou nakrčily úžasné nosíky a zašklebily se.

„Alice?" Okamžitě jsem se otočila na Alici, jak jsem zaslechla Jasperův rozrušený hlas. „Co vidíš?"

„Není čas, Charlie je na cestě sem... Hledá Bellu."

předchozí

shrnutí

pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek When you want cry... - Kapitola VI. - Charlie:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!