Nikdy jsem neměla důvod k přemýšlení nad svou vlastní budoucností. Nebylo, proč nad ní přemýšlet. Vždy jsem se nějak dostala tam, kde jsem chtěla nebo potřebovala být. Jenže to by se mi nesmělo do cesty dostat městečko Forks a s ním i Edward s Cullenovými. Možná, že kdybych se do něj tehdy nezamilovala, nemusela jsem se odstěhovat do Kanady a spát sama v pokoji pro hosty. Bohužel, už je pozdě na lítost a já jsem přinucena poprvé v životě skutečně přemýšlet nad svou budoucností.
14.04.2011 (15:15) • CooL • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 1207×
PROLOG
Nemůžu uvěřit, že ta malá hnusná lidská holka mi vážně přebrala Edwarda! Mého Edwarda! Jak mi to mohl udělat. Vždyť já jsem s ním prožila celou svou věčnost a jen co se tady objeví nějaká coura, najednou neexistuju? Proboha vždyť je člověk! Co na ní vidí? Její lidskost? Vždycky mu byli ty lidské děvky ukradené!
Do ložnice vešel Emmett.
„Rose?“ zeptal se mě opatrně.
„Co je?!“ zavrčela jsem na něj jako nějaké zvíře. Zlost mě pohlcovala naprosto celou. Byla jsem jako smyslů zbavená. Byla jsem rozzuřená jako nikdy. Když v tom mě něco napadlo. S pomstychtivým úsměvem jsem se otočila na Emmetta. Chůzí modelky jsem se k němu přesunula a svůdně se na něj usmála.
„Emmette už jsem ti někdy řekla, že stojíš vážně za hřích?“
„Co -“ Nic nestihl říct, protože jsem se vrhla na jeho rty. Rychle jsem zamkla dveře, aby sem nikdo nevtrhl. Nejprve mi polibky neoplácel, ale nakonec podlehl mému kouzlu a já započala mou pomstu Edwardovi. Až zjistí, že chodím s Emmettem, určitě mě bude chtít zpět.
Shodila jsem Emmetta na velkou manželskou postel a obkročmo si na něj sedla.
1. kapitola
Už od chvíle, co jsem začala chodit s Edwardem, jsem věděla, že mě bude Rosalie nenávidět. Tak proč mě to tolik zasáhlo? Možná proto, že s ní tráví víc času než se mnou i přesto, že spolu už nejsou. To je možná taky důvod, proč sedím sama v pokoji a čekám, až se vrátí z lovu, na který šel s Rose.
Tušila jsem, že spolu spí i přesto, že Rose začala chodit s Emmettem, který je tak zaslepený láskou k ní, že ani nevidí, jak hnusně si s ním hraje. Je mi ho líto. Přála bych si, aby mu někdo otevřel oči a on uviděl skutečnou tvář Rosalie.
Dveře ložnice se otevřely a dovnitř vtančila Alice. Zlatavé oči jí zářily štěstím. Když přitančila ke mně, vytrhla mi knížku z rukou a hodila ji na postel nedbaje, co se s ní stane.
„Bello, jedeme nakupovat,“ řekla mi nadšeně. Zasténala jsem a chystala se vyložit sto dobrých důvodů, proč bych neměla jet.
„Nesnaž se z toho vymlouvat. Měla jsem vizi, že se mnou pojedeš a bude se ti to i líbit.“ Alice téměř skákala radostí. Tahle malá shopaholička je prostě neuvěřitelná, ale co, možná se mi to vážně může i líbit. Ačkoli je to dost nepravděpodobné, ale alespoň přijdu na jiné myšlenky.
„Ehm… Jazz jede taky?“ Upřímně jsem doufala, že řekne ne. Ne, že bych ho neměla ráda, ale po mých tragických osmnáctinách, kdy jsme omylem podpálili dům i se mnou, jsme se všichni museli přestěhovat do Kanady, se mi raději vyhýbá. A když už je mi nablízku, neustále se mi omlouvá.
„Ne, Jazz nejede. Ještě pořád je mu to líto a ty zřejmě nestojíš o tři čtyři hodiny omluv, co?“ Alice to brala s nadhledem. Přála bych si, aby to tak bral i Edward. Od toho incidentu se chová čím dál víc odtažitě. Dřív noci trávil v mém pokoji, ale co bydlím ve stejném domě jako on, je většinu nocí někde jinde. Jen ne se mnou. Jako bych se mu omrzela.
„Máš pravdu. Tak jedeme?“ Snažila jsem se o nadšený tón hlasu. Věděla jsem, že to Alice prokoukla, ale dělala jako, že nic.
„Bylo by fajn, kdybys měla takové nadšení vždy, když tě budu brát na nákupy.“ Tomu jsme se zasmály obě od srdce. Alice mě popadla za ruku a táhla ke svému autu, které měla zaparkované v garáži. Carlisle mi chtěl taky koupit k vánocům nové auto, ale já ho utnula v půli věty s tím, že nové auto mi bude moct koupit, až mi vypoví službu můj náklaďáček. No, a k mé smůle se to stalo ještě předtím, než jsme vůbec odjeli do Kanady, takže teď vedle Alicina kanárkově žlutého Porche a Carlisleovým černým Mercedesem stojí mé bílé Audi TT.
„Jedeme mým autem nebo tvým, Bello?“ zeptala se s úsměvem Alice. Její nadšení bylo až hysterické. Začínala jsem se o ní opravdu strachovat. Klidně se mohlo stát, že se dočista pomátla.
„Posledně jsme jely mým. Teď si na řadě ty, Alice,“ odpověděla jsem a vydala se k jejímu kanárkově žlutému zlatíčku. Alice popadla klíčky od auta a posadila se na místo řidiče.
Když jsme vjely na silnici vedoucí do Old Crow, pustila rádio a začala si s ním zpívat. Nikdy jsem ji neviděla tak neuvěřitelně moc šťastnou. Něco se děje, nebo bude dít. Alice se nikdy nechovala tak jako poslední týden. Za ty téměř dva roky co ji znám nikdy nebyla tolik hlučná, šťastná, šílená, naštvaná, klidná ani zlá jako za posledních šest dnů. Nálady se jí měnily téměř neustále. Jednou byla klidná, jindy, jako třeba teď, šílená. Něco se blíží a já chci vědět co.
Tohle je moje úplně prní povídka vůbec a budu moc ráda za komentáře, ale teď momentálně mám jen jednu otázku. Mám pokračovat?
Autor: CooL, v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Wherever I go - Prolog + 1. kapitola:
Ahoj, omlouvám se, že komentuji až teď, ale ťukla mě zvědavost, když jsi mě mailem žádala o to, abych byla tvým korektorem. Nevím, jestli sis náhodou nenašla jiného či ještě jsi nenapsala další kapitolu, když jsi mi ještě nic neposlala, ale nechám to být.
Tohle je velice zajímavý námět. Rose dříve s Edwardem, který ji nechal kvůli lidské holce. Tohle jsem nečekala.
Taky jsem nečekala, že Rose bude chodit s Emmem jen kvůli tomu, aby se pomstila. Je tu teda pěkná mrcha.¨
Jinak Bella je prostě normální, no. Co jiného dodat. Sice ji lituji, protože stále poslouchat omluvy za něco, co se sice mohlo stát, ale nestalo, je nepříjemné.
Vůbec se mi nelíbí, že Edward dělá "mrtvého brouka". Nevím, jestli ho Bella omrzela, to víš zatím jen ty, ale není to hezké, když s ní není tak, jak by ona si přála.
No, těším se na další kapitolu. Jsem velice zvědavá, co se bude dít, když Alice měla tu svou vizi
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!