Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Whitlock brothers - 3. kapitola

24.10.2010 (07:00) • Simiik • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 3420×

Pohled Jaspera

Víkend! Dva dny bez zbytečného a bezdůvodného pištění a zamilovaných dopisů.

„Proč do té školy chodíš, když se jen trápíš?“ ptala se mě Alice, když jsme byli dole a já jí pomáhal se snídaní pro Cassie.

„Já se netrápím. Jen si potřebuji zvyknout na ten poprask kolem mě. Edward to vyhledává, já před tím zdrhám. Nemohla by ses mrknout do budoucnosti?“

„Neboj, žádná tě neznásilní. To by si zkusily a uviděl bys, jak bych s nimi zatočila. Nikdo mi na tebe šahat nebude.“ Objala mě a vyhledala mé rty.

„Nechci rušit vaši vzájemnou výměnu tekutin, ale je už čas,“ zakřičel na nás přes celou kuchyň Edward. Ještě, že Cassie je vzhůru, Emmett by ho zabil, kdyby ji vzbudil. Otráveně jsem se odtrhl od Alice a šel za ním. Slíbil jsem mu, že s ním pojedu na motokáry, chce si trochu zazávodit. Ještě jsem se stihl rozloučit s malou, která kolem mě proběhla do kuchyně. Vypadala jak chlupatá malá kulička. Velký župan a obří papuče s opicemi. Pobaveně jsem zakroutil hlavou a vystrčil Eda ze dveří.

Pohled Emmetta

Jakmile se malá nasnídala, odnesl jsem ji zpátky do pokoje a tam ji oblékl. Mohl jsem to udělat i předtím, ale to by nemělo smysl. Musel bych ji ještě jednou převlékat, tohle dítě se prostě nenaučí jíst jako civilizovaný člověk. Alice, jako správná maniačka, mi už pěkně na hromádce srovnala oblečení. Věděla, že jdu s malou ven si hrát, takže jí zvolila sportovní soupravu, triko, aby jí nebyla zima a pořádné boty, kterými může kopat do míče.

„Připravená?“ mrkl jsem na ni pobaveně.

„Jo!!! Jdeme hrát fotbal!“ křičela nadšeně a utíkala zase dolů pro míč.

Na chodbě jsme se potkali s Al.

„Ty někam jdeš?“ zeptal jsem se jí.

„Ano, jdu si něco vyřídit. Až se vrátím, chtěla bych s tebou probrat jednu věc, týká se Cassie.“

„Dobře, stejně bude tady před domem.“

„Fajn. Cassie, pěkně mu to nandej.“ Malá jen ukázala zvednutý palec nahoru, že to je samozřejmost a utíkala na zahradu. Doběhl jsem na zahradu a popadl to mé třeštidlo a vyhodil ho do vzduchu. Pištěla nadšením a radostí. Tak jsem to ještě několikrát za sebou zopakoval, aby měla radost a až potom jsme se vrhli na fotbal, který tolik zbožňovala.

(…)

„Tak? Co důležitého mi musíš říct?“ ptal jsem se Al, když konečně přijela. Seděli jsme u stolu v jídelně a Cassie si hrála vedle nás na zemi se stavebnicí.

„Mám takový návrh. Nebaví mě být neustále zavřená doma. Napadlo mě, že bych mohla taky pracovat.“

„Takže si mám najít chůvu? Já žádnou upíří chůvu neznám, dáš mi na ni číslo?“

„Klid, Emme, to jsem taky vyřešila. Dnes jsem byla za jednou ženou. Vede místní školku a potřebovala nové učitelky…“

„Abych to správně pochopil, ty chceš pracovat jako učitelka ve školce a tam brát Cassie? Vždyť se může něco stát! Co když si budou hrát někde venku a někdo se zraní? Jak budeš vysvětlovat všem ostatním, že tvá neteř cucá někomu krev z kolene nebo ramene? Ne, to není dobrý nápad, jestli se tu dusíš, tak já něco vymyslím, mohl bych pro změnu zůstat doma já.“

„Ne! Emme, to nedovolím. Nedělám to kvůli sobě, ale kvůli Cassie. Potřebuje kontakt se svými vrstevníky a budu na ni dávat pozor, slibuji.“

„Al, já nevím.“ Otočil jsem se na Cassie.

„Prcku, chtěla bys chodit do školky?“

„Já bych chtěla, aspoň bude legrace, prý tam mají více hraček, než mám já.“ Otočil jsem se zpátky na Alice, ta se jen nevinně usmála.

„Mají jich víc, počítala jsem to.“

„Já se z tebe zblázním! Dobře, ale zatím jen na zkoušku, pokud se něco semele, okamžitě se akce školka ruší.“ Obě souhlasně kývly. Já se zvedl od stolu a zamířil do pracovny, mám ještě pár věcí do práce, které musím stihnout udělat, než bude chtít jít malá spát.

Pohled Edwarda

Nedokázal jsem se na závodění soustředit. Jasper vyhrál pětkrát po sobě a začalo mu to být divné. Po šesté se mnou přestal jezdit a odvlekl mě pryč, co nejdál od lidí.

„Co tě trápí?“

„Včera ve škole jsem potkal jednu dívku. Jmenovala se Isabella.“

„Otevřely se ti staré rány?“

„Jo.“

„Musíš na ni zapomenout.“

„Já to nedokážu.“

„Ona to dokázala.“

„Ona se citově umí distancovat velice rychle. Nikdy jsem si nemyslel, že dokáže být tak krutá.“

„Ede, ale i ty máš svůj díl na tom, že nejste spolu. Dala ti šanci a ty jsi ji zkazil.“

„Ale měl jsem snahu to napravit! Udělal bych cokoliv, jen aby se ke mně vrátila! Jenže to jí nestačilo, musela si vybrat jeho! Proč zrovna jeho, byl mým nejlepším přítelem!“

„Láska si nevybírá, Ede.“

„Nemluv mi tady o lásce, Jazzi. Isabella Swanová neví, co je to láska. Ona je kus ledu, který nic takového nezná.“

„Nevím, co ti na to říct. Měl bys na ni opravdu zapomenout.“

„Našel jsem si způsob, jak na ni zapomenout.“

„Myslíš ty holky na jednu noc? Edwarde, to tě zničí.

„Jediné, co mě zničilo, byla láska, kterou jsem k ní cítil. Tento způsob života, který teď žiji, mi naprosto vyhovuje. Jestli tě tím nějak pobuřuji, tak mi to řekni hned a já se během několika hodin sbalím a vypadnu z domu.“

„Můžeš mi říct, proč zrovna já?!“

„Co zrovna ty, Jazzi? Nechápu.“

„Proč zrovna já musím být ten nejstarší a všechny vychovávat. Ještě jednou budeš vyhrožovat, že si sbalíš kufry a přísahám, že ti nařežu na ten tvůj bílý zadek. Jen jsem ti chtěl poradit, pokud ti to tak vyhovuje, dobře. Jsem rád, že jsi šťastný. A teď bychom se mohli vrátit, nechci naštvat Alice.“

„Podpantofláku.“

„Možná, ale šťastný podpantoflák.“

Oba vysmátí jsme se odebrali k autu a odjeli domů. Jsem rád, že jsem si s Jasperem promluvil, vždy se mi snaží pomoci nebo poradit. Emmett je to samé, ale poslední dobou je toho na něj hodně. Nedokážu si představit, jaké to musí pro něj být. Každý den žít s pocitem, že už nikdy nespatříte ženu, kterou milujete a která pro vás znamená vše. Mít ji na blízku, líbat ji, říct jí, jak moc pro vás znamená. Vlastně si to dokážu představit, přesně tak se cítím každý den ve své vlastní samotě. Bloudím bez mé Belly. Nikdy už nebude má, nikdy. Vybrala si Matta, mého nejlepšího přítele. Mého bývalého nejlepšího přítele.

Autor: Simiik (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Whitlock brothers - 3. kapitola: