Tři bratři, tři upíři, tři různé životy, odehrávající se pod jednou střechou. Jasper, žijící ve spokojeném manželství s úchvatnou Alice. Emmett, otec malé Cassie, která je poloupírka. Její matka zemřela při porodu. Edward, proutník, který miluje život, ženy, svobodu a svou rodinu. Najde Emmett nějakou ženu, která bude ochotná vychovávat společně s ním jeho dceru? Usadí se konečně Edward? Bude manželství Jaspera a Alice pořád idylické nebo budou muset o svou lásku bojovat?
06.09.2010 (14:15) • Simiik • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 5163×
Emmett
Seděl jsem na zemi. V náručí plačící dítě. Mé dítě, podíval jsem na toho drobečka. Byla nádherná, stejně jako její matka. Svůj pohled jsem stočil na mrtvé tělo mé ženy. Ženy, která obětovala svůj život pro naši dceru. Opatrně jsem vstal a uložil toho drobečka do postýlky, kde spokojeně pochrupkovala. Nešťastně jsem došel ke Scarlett. Vzal jsem ji do náruče a tiše vzlykal. Ta bolest, která prostupovala mým mrtvým srdce mě ničila. Je možné, abyste ve jeden okamžik cítili štěstí a smutek zároveň? Odhrnul jsem jí slepéné vlasy z obličeje. Její výraz byl klidný a smířený. Scar, nechtěl jsem! Nechtěl jsem tě zabít, promiň mi to!!! Za vše mohu já, jen já. Nikdy jsem neměl dát naší lásce šanci, neměl.
V ten samý moment na jiném místě.
Edward
Párty byla v plném proudu. Ženské se na mě lepily, jako vždy. Jejich myšlenky mluvily za vše, chtěly mě a nikoho jiného. Musel jsem se usmát, nechápu život svých bratrů. Rodina? Vážný vztah? K čemu to je? Jen se zbytečně trápíte a skončí to vždy špatně. Já si beru to nejlepší a dávám to nejlepší. Zavibroval mi mobil v kapse. Vymotal jsem své ruce z dam, které byly kolem mě, a jedním ladným pohybem jsem to zvedl.
„Ano?"
„Edwarde? Tady Emmett, potřebuji tvoji pomoc."
„Copak? Scarlett tě zase vykopla? Nesmíš si to brát osobně, mávají s ní hormony."
„Scar je mrtvá, nutně tě tu potřebuji. Hned!"
„Já... hned tam budu!" Zaklapnul jsem mobil a zbrkle jsem se zvedal od stolu. Scarlett je mrtvá? To není možné! Sprintem jsem vyrazil k autu na parkovišti a nasedl do svého auta. Cesta k Emmettovi mi bude trvat několik minut.
Jasper
Vím, že to viděla, ale i tak to neubírá na romantice. Je těžké ji překvapit, když vidí do budoucnosti. Hrdě jsem se podíval na své dílo. Svíčky po cestě k naší posteli, okvětní lístky z růží na ní, důkladně poskládané ve tvaru srdce a uprostřed krabička s prstýnkem uvnitř. Uslyšel jsem klapnutí dveří. Alice přišla, cítil jsem její pocity a vůbec se mi nezamlouvaly. Prudce rozrazila dveře, její vyděšený výraz mě vyděsil.
„Jaspere! Scarlett je..."
„Co je s ní? Alice, co je?"
„Neviděla jsem to. Nevím proč, musíme okamžitě za Emettem, potřebuje nás. Já to opravdu neviděla," mluvila zbrkle, sotva jsem jí rozuměl. Ať viděla cokoliv, nebylo to dobré. Popadl jsem ji za ruku a táhl pryč z domu. Věděl jsem, že je pitomost nechat Emmetta a Scar samotné v nějaké zapadlé vesničce, která je od nás vzdálená několik desítek kilometrů. Věděl jsem to, ale nezabránil jsem tomu.
O dva roky později
Pohled Emmetta
Stál jsem nad hrobem mojí ženy Scarlett. Dnes jsou to přesně dva roky, kdy mě a svou dceru opustila a odešla k andělům. Nikde jinde být nemohla. Žádná žena, kterou znám nebo jsem znal, nebyla tak čistá, nádherná, milující a laskavá, jako ona. Klekl jsem si k náhrobku a položil tam konvalinky, její oblíbené květiny. Malá se na mě podívala a usmála se. Byla jí hodně podobná. Úsměv jsem ji oplatil, vzal ji do náruče a odnášel k autu, kde na mě čekal Edward. Malou jsem přikurtoval do sedačky a sedl si dopředu za Edwardem.
„Zvládáš to?" zeptal se mě.
„Jsem v pohodě. Cassie mi dává sílu jít dál; a co ty, těšíš se?"
„Vidina nás pěti, jak bydlíme pod jednou střechou, se mi zdá velice zábavná," odvětil ze smíchem a nastartoval auto.
Už jsou to dva roky, co Scarlett odešla. Už je to dva roky, co si můj starší bratr vzal za ženu Alice, upírku, kterou jsem vnímal jako mladší sestřičku. Jsou to dva roky, kdy jsme se všichni společně rozhodli žít pohromadě. Jen Edward se zdráhal, až nakonec povolil. Tohle soužití na hromádce bude ještě hodně zajímavé.
Líbilo? Nelíbilo? Chci znát váš názor. Pokračovat? Nepokračovat? Osud bratří Whitlocků je ve vašich rukou. Vaše Simiinka :D :D
Autor: Simiik (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Whitlock brothers - Prolog:
Dlho som premyslala, precitat si ju, neprecitat si ju? Nakoniec vyhralo moje zvedavejsie ja. Myslela som, ze to bude nejaka smutna poviedka, no opak je pravdou. Moze to bytveste zaujimave. :D ;D
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!