Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » You are my princess, forever 2. kapitola

Šaty

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

You are my princess, forever 2. kapitolaDruhý díl je tu a já pořád doufám, že se tu najde někdo, kdo si to přečtě. Tohle je taková rozjížděcí kapitola. Ta příští bude o moc lepší. Tak prosím o trpělivost a komentáře. Rebekah

12.08.2013 (18:30) • Rebekah • FanFiction na pokračování • komentováno 8× • zobrazeno 2393×

2. kapitola

   

    Byl to on. Stál ve dveřích s tím jeho neodolatelným úsměvem a převlečený do modré košile a černých džínů. Musím uznat, že mu to vážně moc slušelo.
    „Můžeme jet?” zeptal se a já jen přikývla na souhlas. Rozešla jsem se k němu a on mi jako pravý gentleman otevřel dveře. Před nimi stáli moji dva bodyguardi Paul a Nick. Oba se mírně uklonili a pozdravili mě. V rukách už drželi moje dvě zavazadla, a tak jsme se rozešli k autu.
    S matkou a otcem jsem se už rozloučila, takže jsme nasedli do Edwardova stříbrného Volva a vyjeli. Mí bodyguardi jeli v černém autě těsně za námi. Musela jsem se v duchu zasmát jejich nenápadnosti. Chodili oblečení v černém oblečení a s černými brýlemi na očích. K tomu jim ještě z ucha čouhal komunikátor. Prostě dokonale nenápadní. Ještě jednou jsem se usmála, ale tentokrát nahlas. A toho si Edward samozřejmě všiml.
    „Je tu něco k smíchu?” ptal se mě pobaveně a zkoumavě na mě pohlédl.
    „Jen jsem uvažovala nad nenápadností mých bodyguardů,” odpověděla jsem a opět se usmála. Edward se také usmál a souhlasně pokýval hlavou.
    „To jo, no, jsou vážně nenápadní. Obzvlášť s těmi jejich zamračenými pohledy, kterými vraždí každého na potkání.” To už jsme oba propukli v obrovský smích.
    Otočila jsem se na něj a všimla si jeho pohledu, kterým mě zaujatě pozoroval. Usmála jsem se na něj a pohlédla mu do očí. Zvláštní, myslela jsem si, že má zlaté oči, ale teď má oči tmavě černé. „Co tak koukáš? Dívej se raději na cestu. Nebo ještě nabouráme,” pokárala jsem ho, ale sama jsem ho dál pozorovala. Mírně se zamračil a neochotně otočil hlavu na cestu.
    Cesta uběhla rychle, s Edwardem jsme si povídali o našich rodinách, plánech do budoucna a o našich zálibách. Dozvěděla jsem se například, že má čtyři nevlastní sourozence, má vystudovanou zdravotní školu a hraje na klavír.
    Byl už večer a my jsme konečně odbočili ze silnice na lesní cestu, která vede k domu. „Tady na tom rozcestí doprava a pak už pořád rovně do kopce,” poučila jsem ho. Jen přikývl a jel dál. Stoupali jsme pomalu do kopce a ve mně už vřela nedočkavost. Tolik jsem to tu milovala, nejraději bych tady zůstala napořád jen já a Edward. Co to říkám? Znám ho teprve chvíli a už si plánuju život s ním? Co se to se mnou sakra děje?
    „Země volá Bellu,” řekl a šťouchl do mě.
„Promiň, jen jsem se zamyslela,” řekla jsem zahanbeně.
„Neomlouvej se, já jen, že už jsme tady.” Zmateně jsem se rozhlédla kolem sebe. Opravdu, přede mnou stál krásný dům, který jsem dobře znala. Kolem byl jen les a velký osvětlený bazén. Prostě dokonalý klid a soukromí.
    Edward obešel auto a otevřel mi dveře. Vděčně jsem se na něj usmála a vystoupila z auta. „Je tady krásně. Tohle vašemu zdraví jistě prospěje, madam,” zavtipkoval a já do něj šibalsky strčila. Smáli jsme se a šli k domu. Otočila jsem se na bodyguardy a ukázali jim zahradní domek, ve kterém budou spát. Odemkla jsem dveře a vešli jsme do prostorného obývacího pokoje spojeného s kuchyní. Místnosti dominoval krásný krb, ve kterém již plápolal oheň, který tu nejspíš rozdělal správce. Ukazovala jsem Edwardovi postupně všechny místnosti. Jeho a mojí ložnici a koupelnu s velkou vanou a sprchovým koutem laděnou do hnědé barvy.
    Z koupelny jsme se vrátili do obývacího pokoje a Edward se nabídl, že přinese věci z auta. Rozešla jsem se k francouzským dveřím, které vedli na terasu a k bazénu. U bazénu jsem si zula ty zatracené boty na podpatku a hodila je do rohu. „Vás nechci ten týden ani vidět,” zašeptala jsem jim. Sedla jsem si na kraj bazénu a nohy ponořila do vody. Kmitala jsem nohama a užívala si ten nádherný chladivý pocit.
   „Kufry jsem ti dal do ložnice,” řekl a já sebou mírně cukla.
   „Díky, jestli máš hlad, tak v lednici určitě něco je,” řekla jsem.
   „Ne, nemám, díky,” sedl si vedle mě a já si všimla hodinek na jeho rukou, které ukazovaly deset hodin. Až teď jsem si uvědomila, jak jsem unavená. Tiše jsem zívla a Edward si toho samozřejmě všiml a zasmál se.
   „No co, to ta cesta. Půjdu si lehnout. Pokoj víš, kde máš, a ledničku taky najdeš. Buď tu jako doma.“
   „Sladké sny, Bello,” popřál mi s tím jeho pokřiveným úsměvem na tváři.
   „Dobrou noc, Edwarde.”

Děkuji všem za krásné komentáře u 1. kapitoly. Tuhle kapitolu bych ráda věnovala právě těm, kteří komentovali tu první. Protože jenom díky vám jsem tuhle kapitolu dopsala. V příští kapitole nás čeká bouřka, tak se nechte překvapit. DÍKY Rebekah
 

« Předchozí díl Následující díl »

Autor: Rebekah, v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek You are my princess, forever 2. kapitola:

 1
8.
Smazat | Upravit | 14.08.2013 [9:00]

Skvele. Nevadí ,že je krátka. Je proste super. Len tak ďalej chem vedieť ako to bude s tou búrkou. Dúfam ,že vipadne aj prúd a oni budu musieť zapáliť sviečky. Emoticon Emoticon Emoticon

7. Johnna
13.08.2013 [16:36]

Johnna Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

6. monacullen
12.08.2013 [21:20]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

5. Emi28
12.08.2013 [20:12]

Emi28 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

4. Rebekah
12.08.2013 [19:33]

RebekahDíky všem za krásné komentáře Emoticon mám strašnou radost!!! Emoticon Emoticon

3. petra
12.08.2013 [19:28]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. BellaLenkaCullen
12.08.2013 [19:23]

BellaLenkaCullenNádhera ja nemám slov len tak ďalej Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Už sa teším na ďalšiu kapitolu Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. Nikolette
12.08.2013 [18:50]

Bolo to super len tak ďalej Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře