Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » You are the best of this world, 7.díl

23.01.2010 (11:30) • Nespoutana • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 1391×

7.kapitola – Příběh (Clara)

Nenápadně jsem hleděla z okna a sledovala jsem, jak se k domu blíží Jacob.

„Jacobe?“ zeptal se zmateně taťka.

„Cože? Jacob? Co tu dělá?“ zeptala se mamka a já nemohla pochopit tón, kterým to řekla.

„Emmette, ať tě to ani nenapadne, není tu, aby zaútočil,“ řekl taťka.

„No jo,“ zamručel Emmett a já si dokázala představit, jak se tváří zklamaně.

Emmett a Rosalie k nám přišli na návštěvu před chvílí, aby si mohli popovídat. Myslím, že by Emmett přišel sám, kdybych tu nebyla. Rosalie mě totiž milovala jako matka svou dceru. Matně jsem tušila, proč. Mamka se moc nezmiňovala co bylo, když mě čekala. Řekla mi jenom to, že s tím taťka nesouhlasil a jenom Rosalie se jí zastala.

Mamka vyšla ven. „Ahoj Jaku,“ řekla procítěně. Ona ho zná? Ona zná mýho kluka?

Taťka se objevil u mamky a chytl ji kolem pasu. „Víte, že všichni dodržujeme naše pravidla i beze smlouvy. Ale děkujeme, že jste nám dali vědět, že jste tady. Varování bereme na vědomí.“

Jacob s vyceněnými zuby zavrčel na oba rodiče a potom zmizel v lese.

„Nemůžu uvěřit, že jsou tady,“ řekla mamka, která s taťkou vešla do domu.

„Neměli o nás větší tušení, než my o nich. Taky nemůžou zůstávat v jednom městě dlouho – jenom než si někdo všimne, že nestárnou. Je náhoda, že jsou zrovna tady.“

„Proč na tebe vrčel?“ zeptala se mamka zmateně. „Aha,“ řekla po chvíli. „On se přes to ještě nepřenesl?“

„Nemyslel na tebe jako tehdy... Myslím, že má v životě někoho jinýho. Ale kdo ví…“

Cože? Jacob miluje mojí MATKU?

„Měl v mysli obrázek jiné dívky. Ale ta představa nedostala konkrétní tvar. Ale nebylas to ty, takže si nemusíš dělat starosti. Nezaútočí,“ dodal.

Už jsem to nemohla vydržet. Musím někoho donutit, aby mi konečně řekl, o co jde.

„Ahoooj!“ ozval se Alicin pisklavý hlásek. Nasála jsem vzduch. Super. Přišli všichni. Někdo mi to určitě řekne.

Sešla jsem dolu a počkala jsem, až se všichni usadí. „Ehm… můžu se vás na něco zeptat? Vás všech?“ zeptala jsem se a kryla jsem si myšlenky, aby mi to taťka nezatrhl dřív, než něco řeknu. Střetla jsem se s Aliciným, lehce podmračeným pohledem.

Když jsem se ujistila, že mi všichni věnují dostatečnou pozornost, začala jsem.

„Chtěla bych vědět, kdo je Jacob, proč ho všichni znáte a co kdy udělal,“ vyjmenovala jsem a dávala jsem si velký pozor, aby se mi jeho obraz nezaostřil. Tedy – jeho obraz když mě například objímal a tak.

Všichni se po sobě podívali. Alice se dál tvářila trochu podmračeně a s přimhouřenýma očima mě sledovala, Rosalie nakrčila nos, jako bych jí tam strčila vařenou mrkev, mamka s taťkou si vyměnili dlouhý pohled a Esme, Carlisle, Jasper a Emmett neměli ve tváři žádný výraz.

Vyčkávavě jsem na ně hleděla. Nakonec si mamka povzdechla. „Je to dlouhý příběh.“

„Já mám času dost,“ řekla jsem lehce ironicky a Emmettovo zacukali koutky. Trochu jsem obdivovala, že se zrovna on dokázal takovou dobu tvářit vážně.

„Budu muset začít dobou, kdy jsem se jako sedmnáctiletá naivní holka přistěhovala do Forks,“ usmála se nad těmi slovy. „Zamilovali jsme se do sebe,“ pohlédla na taťku, „A začali jsme spolu chodit. No, a s tím začali všechny potíže. Myslím, že můžu přeskočit to, co se stalo s Jamesem. To byl stopař, který si na mě takzvaně zasedl,“ zasmála se. „Málem mě dostal, ale Alice ho viděla, jak mě zabíjí a našli mě. Dostala jsem se z toho, ale ne na dlouho. Klid, Jaspere,“ řekla.

Podívala jsem se na něj a zjistila jsem, že se dívá na zem s provinilým výrazem.

„Nemohl jsi za to. No, prostě jsem se řízla o papír do prstu a Jasper se neudržel…“ pokračovala mamka. „Ostatní ho odvedli a Carlisle mi ošetřil tu ruku, kterou jsem měla úplně pořezanou o skleněnej stůl, na kterej mě Edward odhodil, abych nestála Jasperovi v cestě,“ zasmála se. Potom se zachmuřila. „Ale Edward tu noc udělal to nejhorší rozhodnutí za celou jeho existenci. Rozhodl se odejít pro moje bezpečí.“

Při těch slovech ho chytla za ruku, jako by se bála, že jí uteče. „A já jsem se začala kamarádit s Jacobem Blackem. Byl to syn Charlieho kamaráda. Moc mě podržel, když jsem to nejvíc potřebovala. Byla jsem s ním zase skoro šťastná. Ale po čase mi ukradli i jeho – proměnil se ve vlkodlaka a měl zakázáno mi o tom něco říct. Ale já jsem na to nakonec přišla. Takže jsme se mohli kamarádit dál. Jednoho dne… jsme měli jít skákat z útesu, ale on mi na poslení chvíli řekl, že nemůže… Byli na stopě jedné upírce, Viktorii. Byla to družka Jamese, chtěla se pomstít za jeho smrt tím, že zabije mě.“

Taťka zasyčel a Emmett se tomu zasmál.

Mamka si toho nevšímala, byla ponořená ve svých vzpomínkách. „Šla jsem skákat sama. Skočila jsem a málem jsem se utopila, když mě stáhli proudy. Jacob mě zachránil. A Alice to viděla. Teda jenom to, jak jsem skočila a topila jsem se – ona vlkodlaky nevidí. Takže se sebrala a přijela k nám domů. Byla jsem tak ráda, že ji vidím… Ale potom…“ zasekla se.

Chvíli bylo ticho. „Co?“ zeptala jsem se netrpělivě. Úplně mě to pohltilo, chtěla jsem to vědět celé.

„Potom jsem viděla, jak Edward jede k Volturiovým,“ chopila se vyprávění Alice. „Vzala jsem Bellu a jely jsme za ním. Měla jsem strašný strach, že to nestihneme a oni ho zabijí.“

„Moment, moment, Proč by ho zabíjeli? A proč tam jel?“ chtěla jsem vědět.

Tentokrát si slovo vzala Rosalie. „Byla jsem hloupá,“ sklopila oči. „Když Alice viděla Bellu skočit z toho útesu a odjela do Forks, zavolala jsem Edwardovi, že je Bella mrtvá,“ přikrčila se, jako by čekala, že za to po ní někdo skočí. „A on bez ní nechtěl žít. Jel požádat Volturiovi o smrt.“

„Viděla jsem, že ho odmítají. Chtěl se v poledne ukázat na slunci, aby ho zlikvidovali,“ řekla nasupeně Alice. „Naštěstí ho Bella na poslední chvíli zatáhla do stínu. Stihly jsme to. Vysekali jsme se z problému a jeli jsme domů.“

Mamka se znovu nadechla. „Jacob se mnou nemluvil, protože věděl, že jsem zase s Edwardem. Bohužel se vlkodlaci a upíři vzájemně nesnáší. Ale po čase se umoudřil. Ale to mě k němu zase nechtěl pustit Edward. Tak jsem tajně utíkala,“ zasmála se a já ji poprvé za život viděla ne jako svoji mámu, ale jako trhlou puberťačku. „Nakonec jsme se ale domluvili a já jsem se s ním mohla stýkat. A potom se objevil problém. Bylo to jako prokletí. Viktoria. Táhla na nám s partou asi dvaceti novorozených upírů. Byla jsem šílená strachy, že bude Edward bojovat a já nebudu s ním, že jsem ho donutila, aby se mnou zůstal. Byl s námi ještě jeden vlkodlak, Seth. Oni totiž chtěli bojovat taky, ale Seth je moc mladý, takže zůstal s námi na „bezpečném“ místě v horách. Uprostřed bitvy k nám zavítala Viktoria ještě s jedním. Ale oni je zlikvidovali. Pak jsem Edwardovi řekla „Ano“ na nabídku k sňatku,“ usmála se pro sebe.

„Vzali jsme se a to je poslední moje vzpomínka na Jacoba. Přišel, aby mě viděl,“ řekla s úsměvem. „Pak jsem s Edwardem odjela na svatební cestu. Rozhodla jsem se, že ještě nechci přeměnit, že budu ještě nějakou dobu člověk. Odjeli jsme na Dartmouth, ale po půl roce jsem jistila, že jsem těhotná. A zbytek znáš,“ skončila.

6.kapitola

8.kapitola

Shrnutí

Autor: Nespoutana (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek You are the best of this world, 7.díl: