Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » You don´t know - 20. část

18.03.2010 (10:00) • Odehnalka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 4260×

20. část

Moje ruce se přemístily na jeho hruď. Rozhrnula jsem košili a hladila ho po svalnaté hrudi, vypracovaném bříšku. Jazykem jsem objela jeho studené tvrdé rty a sjela na jeho krk. Tiše zasténal, zaklonil hlavu, čímž mi naskytl ještě víc místa na laskání jeho krku.

Gesty jsem ho donutila, aby se trochu zvedl, abych mu mohla sundat zbytečnou košili. Odhodila jsem ten kousek oblečení někam za sebe, chytla jeho ruce a propletla prsty. Přes krk jsem se dostala k jeho levému uchu a pro změnu jsem se začala věnovat jemu. Opět slabě zavzdychal. Byla jsem sama se sebou potěšená.

Rozpletla jsem naše prsty a svými dlaněmi jelo po jeho rukou dolů. Moje rty opět našly ty jeho.

Jedna dlaň přejela po Edwardově bradavce a ten mi zavzdychal do úst.

„Bells,“ zachraptěl.

„Ano lásko?“

Jedna ruka stále byla na jeho hrudi, druhá zamířila trochu níže. Dlaní jsem přejela přes Edovo velmi citlivé místečko a on měl opět skvělou reakci – zasténání.

Jeho steny byly pro mě rajskou hudbou, kterou jsem chtěla slyšet pořád, nechtěla jsem, aby někdy přestala. Milovala jsem tu ojedinělou hudbu.

Posunula jsme se trochu níže, takže jsem teď seděla na jeho kamarádovi, který byl stále v kalhotách. Ne však na dlouho.

„Tohle…“ začal, ale nedořekl, protože jsem jemně skousla jeho bradavku, pak ji objela jazykem.

„Tohle?“ usmála jsem se.

Škádlila jsem ho, ale mě to bavilo. Zavrněla jsem se na jeho poklopci. Jeho reakce byla opět úžasná, tedy pro mě – zaklonil hlavu a zavzdychal mé jméno.

„Já čekám, lásko,“ zašeptala jsem a líbala ho pod čelist.

„Proč tohle děláš?“

Tentokrát ze sebe dostal celou větu. Což znamená, že musím trochu přitlačit.

Posunula jsem se níž a moje ručky se pustily do rozepíná koženého pásku u jeho riflí.

„Copak se ti to nelíbí?“ zeptala jsem se.

Dívala jsem se mu do očí, na tváři jsem měla nevinný úsměv a jedna moje ručka rozepnula zip, knoflík a tak ji nebránila, aby zajela do kalhot. Opět jsem přejela po jeho chloubě. A Edward opět zavzdychal.

„To… to ne,“ vydechl namáhavě. Pomalu jsem mu stahovala kalhoty.

„Tak vidíš,“ zašeptala jsem mu do ouška, pak opět opatrně skousla ušní lalůček. Přes krk jsem se vydala k hrudi, pak na bříško, podbřišek.

„Proč… proč mě… trápíš?“ dostal ze sebe, když jsem se zastavila u gumy jeho spodního prádla. Musela jsem uznat, že černé boxerky, které měl, mu neuvěřitelně slušely. Jemu snad sluší všechno, pomyslela jsem si.

Stejnou cestou zamířila zpět k jeho rtům a rty vystřídaly moje ruce. Lehce jsem se dotýkala černého lemu jeho poslední kousku oblečení.

„Víš proč?“ škádlila jsem ho dál, když se naše rty odtrhly od sebe.

Jemně zavrtěl hlavou.

Pousmála jsem se. Sklonila jsem se opět k jeho uchu. „Já nic neslyšela.“

Líbala jsem ho na krk, když si jedna moje ruka dovolila ještě víc. Prve jsem ho pohladila po kamarádovi, kterému už se zřejmě nelíbilo, že je pořád uvězněný ve spodním prádle, tak jsem ten poslední kousek sundala a vzala jeho nástroj do ruky.

Tentokrát zavzdychal dost hlasitě, až jsem se bála, že to uslyší sousedé. Ale co… Tohle je přeci normální věc, ne? Moje ručka začala pomalu jezdit nahoru a dolů.

„Já čekám,“ zašeptala jsem mu do rtů, které jsem následovně spojila. Zavzdychal mi do úst.

„Ne… netuším,“ vydechl namáhavě a zaklonil hlavu. Opět jsem ho začala líbat na krk, tu a tam ho polaskala jazykem.

„Já taky ne, ale baví mě to,“ zasmála jsme se a moje ručka přidala na tempu. Edwardův dech se zrychlil, stejně jako jeho tep, který jsem cítila, když jsem ho líbala na hrudi v místě, kde se nacházelo jeho srdce, které opravdu momentálně bilo velmi rychle.

Usykl slastí. Ruce měl položené kolmo k tělu, dlaně zatínal do pěstí a tak jsem volnou rukou přejela po jedné ruce, od podpaždí až po prsty. Hned ruku povolil.

Říkala jsem si, že je čas trochu přitlačit a tak jsem svými rty začala opět putovat níže. Zalapal po dechu, když jsem si jeho úd vzala do svých úst.

„Bello,“ napůl vykřikl, napůl zavzdychal, to vše překvapením. Byla jsem sama se sebou spokojená. Edward si to zjevně užívá, což jsem chtěla. Když nemůžu já – i když bych ráda chtěla –, tak ať si aspoň užije Ed.

„Prosím…“ vydechl.

Moje rty už neobepínaly jeho kamaráda, protože jsem se zvedla, abych se mu mohla podívat do tváře. Do očí ne, ty měl totiž zavřené. Ruku měl opět sevřenou v pěst, stejně jako tu druhou. Moje ústa vystřídala ruka, opět. Natáhla jsem se a políbila ho na oční víčka.

„Cože jsi říkal?“ vydechla jsem. Až teď jsem si uvědomila, že vzrušený není jen Edward, ale i já.

„Prosím,“ zopakoval těžce. „Netrap mě,“ vydechl k tomu a otevřel oči.

Tak se naše pohledy spojily. Jeho oči byly černé, což znamenalo, že je vzrušený. V očích mu to šlo vidět – touha, vášeň. Zároveň měl tam někde vzadu i prosbu, které jsem nemohla odporovat.

Naše rty se zase spojily a moje ruka přidala na tempu. Vzdychal mi do úst. Vážně skvělý zvuk. Pár vteřin, před jeho vyvrcholením, jsem svoje rty opět přemístila na krk. Věděla jsem proč.

Edward dosáhl svého vrcholu. Z vášně a příjemného uvolnění z napětí zaklonil hlavu a téměř zakřičel moje jméno. Naposled jsem ho políbila na krk, moje ruka pustila jeho kamaráda a odklonila se od něj.

Sedla jsem si na druhý konec sedačky a tiše čekala a zároveň ho sledovala, jak se vzpamatovává z vlny rozkoše, kterou právě zažil. Dýchal zrychleně a zhluboka, hruď se mu rychle zvedala a oči měl opět zavřené, ruce stále semknuté v pěst.

Tiše jsem se zvedla a zašla do koupelny pro papírové kapesníky, pak do svého pokoje, kde jsem vytáhla jeden ručník a nějaké triko, kalhoty a boxerky, které patřily Edwardovi. Ten už neležel tak ztuhle a celkově vypadal už uvolněněji.

Došla jsem k němu a tiše jsem mu podala oblečení a ručník.

„Myslím, že by ti teď sprcha hodila,“ zašeptala jsem. Rychle se postavil na nohy, až jsem zavrávorala, a vzal si nabízené věci.

„Děkuji… Za všechno,“ zašeptal mi do ucha a políbil mě do vlasů. Usmála jsme se na něj a zavrtěla hlavou.

„Není zač.“

Rychle zmizel v koupelně a za chvíli jsem slyšela, jak teče voda ve sprchovém koutě.

Já zatím poklidila tu spoušť, kterou jsme tu způsobili a tak celkově. Domyla jsem to nádobí, které na mě celou dobu čekalo. Udělala jsem si černý čaj, na mobilu si opět zapnula a zvuk a zavolala tátovi.

Nemohla jsem mu lhát a tak jsem mu řekla, že na pár dní jsem tady v New Yorku. Byl z toho nadšený a chtěl mě hned vidět. Domluvila jsem se s ním na zítřek, ať přijde po obědě.

Ed se mezitím vrátil a sedl si vedle mě. Objal mě kolem pasu a přitáhl si mě do své náruče. Když jsem hovor ukončila, nahnul se opět k mému uchu a velmi tiše zašeptal: „Miluji tě, Isabello Swanová… Vím, že se bud ptát velmi brzy, ale i tak se musím zeptat.“

Na chvíli se odmlčel a já čekala.

„Vezmeš si mě?“