Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Z dob otroků - 10. kapitola

záhlaví na blog_black under white color


Z dob otroků - 10. kapitolaPo dlouhé době zde máte další dílek. Doufám, že se vám bude líbit. Prosím o komentáře, abych měla chuť se na další dílek vrhnout co nejdříve. Přeji příjemné čtení. Vaše xlovexx

X – Noc

„Nastup, ať jsme odtud co nejdřív pryč…“  Promluvil a já ho uposlechla. Nasedla jsem do jeho auta a během chvíle seděl i on vedle mě. Nastartoval a chtěl se rozjet, ale v tu chvíli cestu auta zablokovalo několik otroků. Stouplo si před auto a jenom tam stáli. Neutekli ani, když Edward šlápl na plyn. Myslela jsem si už, že to nestačí zabrzdit a zajede je, ale naštěstí se tak nestalo.

Nevěděla jsem, co se děje, ale byla jsem si jistá, že se jedná o starostu. Byly to jeho otroci. Měla jsem celkem strach. A nevěděla jsem ani z čeho. Jestli to bylo z toho, že se dostaneme pryč a co se bude odehrávat v domě, nebo z toho, že nakonec podlehne a starostovi mě půjčí.

„On si prostě nedá pokoj.“ Zamumlal vztekle Edward a já se na něj otočila.

„Ale já mu tě nedám. Teď se mnou prostě pojedeš domů, ať se postaví třeba na hlavu.“ Promluvil Edward a pohladil mě po tváři.

Chvíli se mi koukal do očí a během té chvíle znovu vytůroval motor. Bála jsem se, co udělá, a zároveň jsem to věděla. To, co stálo před autem, nic nebylo. Ano byly to lidé, ale nic neznamenali, pouhé ozdoby, když otrokář chtěl. Byla to pouhá věc.

Bylo mi jasné, že to ví i Edward a v klidu a s čistým svědomým je přejede. Nechtěla jsem se na to dívat, proto jsem zavřela oči. Držela jsem víčka pevně u sebe, ale rozhodil mě pohyb, který udělalo auto. Myslela jsem si, že auto pojede dopředu, že přejede všechny ty otroky, ale škublo to obráceným směrem.

Auto se rozjelo do zadu, vjelo na chodník a byl cítit jenom náraz, jak spodek auta škrtnul o zem. Leknutím jsem otevřela oči a dívala se na cestu. Edward vjel na chodník a objel tak všechny auta. Během chvíle jsme vjeli na hlavní cestu a odjížděli daleko od sídla starosty.

Teď už mě jenom čekalo to, co se mnou bude chtít dělat Edward. Jeli jsme hrozně rychle a já cítila, jak se mi nervozitou klepou ruce. Dívala jsem se na cestu a sledovala ubíhající stromy. Jel neuvěřitelně rychle. Ticho, které vládlo v autě, bylo velice tíživé, nepříjemné.

Koutkem oka jsem se podívala po Edwardovi a sledovala jeho tvář. Byla stažena rozčilením a celé jeho tělo bylo napjaté. Když si všimnul, že se na něj dívám, roztáhl se mu po tváři úsměv. Úsměv, který byl okouzlující a zároveň mě děsil.

„Ten starosta je šílený chlap. Nechápu, proč je tak vlezlý. Prý, že zná tajemství…“ Odfrknul si a pokračoval. „Že nám, ale trvalo, než jsme se ho zbavili?“ Ptal se a sám se zasmál.

Jen jsem kývla hlavou a znovu jsem vykoukla z okna. Věděla jsem, že se k domu blížíme a cítila jsem větší nervozitu.

Netrvalo dlouho a auto zatočilo do zatáčky a vjelo na lesní cestu. Během chvíle jsme se objevili na mýtince s domem.

Edward vystoupil a obešel auto. Otevřel mi dveře a za ruku mě z něj vytáhl. Došli jsme do obývacího pokoje a až tam mě pustil. Zůstala jsem stát na místě, kde mě nechal, a čekala, co se bude dít.

„Běž si dát sprchu a svléknout se z těch nepohodlných šatů. Já ti zatím něco uvařím.“ Promluvil na mě.

Zůstala jsem, ale stát na místě. Do koupelny jsem nešla. Chtěla jsem jít za ním do kuchyně, proto jsem se otočila jsem se ke dveřím a v tu chvíli se začali otevírat. Dovnitř vstoupil Edward s tácem, na kterém byl talíř. Položil ho na stůl a potom vzhlédl.

Lžička, kterou držel v ruce, s rachotem spadla na zem, cinkla o plavoucí podlahu. Sledovala jsem, jak tam poskakuje a nestačila zaregistrovat jinou věc.

Až neuvěřitelně rychle se ke mně Edward dostala, chytil mě okolo pasu. Byla jsem z toho zaskočená, nevěděla jsem, co mám dělat, ale věděla jsem, k čemu dojde. Přesně k tomu o čem mluvil na plese. Cítila jsem, jak mi jeho ruka tlačí na bradu a nutí mě tak zvednout hlavu. Raději jsem poslechla, než abych potom měla nějaký problém.

Když jsem měla zvednutou hlavu, pohlédla jsem do jeho očí. Měli tmavší odstín zlaté než ráno. Netrvalo to ale dlouho a přitiskl svoje rty na moje.

To bylo poprvé, co mě kdo políbil. Byla jsem ztuhlá, sama jsem to cítila, nevěděla jsem co dělat.

Jeho rty se na mých pohybovali a já se během chvilky ten samí tanec naučila. Byl to neuvěřitelný pocit. Na to jak jsem se na začátku bála, se mi tohle začínalo líbit a já jsem věděla, že to není dobré. Nemělo by se mi to líbit. Mojí matce se to taky nelíbilo. Jenže on byl i přes tvrdost jeho rtů, které se tlačily na moje, něžný.

Během chvíle jeho rty nebyly jediné, které tlačily na moje tělo. Začínal se na mě tlačit celým tělem a to mě donutilo couvat.

Couvala jsem, dokud se moje nohy nezasekly o rám postele. Potom už jsem jenom na madraci spadla.

Během letu jsem si uvědomila jednu věc. Teď k tomu dojde. Opravdu to tady bude stejné jako u kohokoliv jiného. Od teď končí převýchova na člověka. Už budu opět otrokem.

Když jsem si tohle uvědomila, moje ruce, které jsem už vztahovala, abych mohla Edwarda obejmout, spadly znovu podél těla. Zůstala jsem ležet, jak se sluší a čekala na rozkazy.

Čekala jsem na rozkazy od Edwarda, od mého otrokáře.


 

11. kapitola

Shrnutí



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Z dob otroků - 10. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!