Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Za všechno můžou upíři 2

04.04.2010 (21:15) • Huny • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3238×

„Dám si sprchu,“ zvedla jsem se, když jsem prodýchala mohutný orgasmus.

„Můžu s tebou?“ chytil mě Jamie za ruku.

„Zapomeň,“ zakroutila jsem hlavou, dala mu letmou pusu a zmizela v koupelně.

Vlezla jsem si do sprchy, pustila vodu a umyla se svým oblíbeným sprchovým gelem. Jamie se zatím přestěhoval do ložnice a rozvaloval se na mé velké posteli. Nadzvednul obočí, když jsem vyšla v saténové krátké košilce a přilehla si k němu. „Co budeš dělat zítra?“ zeptal se.

„Nevím, asi nic,“ pokrčila jsem rameny.

„Zítra večer máme s klukama koncert v Pyramid clubu, tak přijď. Užijeme si,“ navrhnul.

„Ještě uvidím.“

„No tak, nebuď pecka. Bude to zábava,“ lákal mě.

„Tak jo. Stejně mám teď volno,“ souhlasila jsem.

„Super, uvidíš, jak si to užijeme. A co ti vlastně chtěla Alice?“ vyptával se.

„jestli bych nechtěla fotit plavky.“

„Kde, kdy s kým? Abych si udělal vlastní program,“ snažil se zamaskovat svojí žárlivost, ale já už ho dávno prokoukla.

„Na Kubě, někdy v půlce listopadu a s kým? To mi neřekla,“ pokrčila jsem rameny.

„Až na Kubě?“ vyvalil oči.

„Víš, že když jde o focení, tak jde za originalitou,“ vzpomněla jsem si na focení jejich kožichů v Grónsku s ledním medvědem a otřásla jsem se.

Tenkrát jsem byla zvědavá, tak jsem na tu nabídku kývla a 14 dní jsem potom ležela v horečkách a antibiotiky, ale musela jsem chtě nechtě uznat, že y fotky byly přímo nádherné a taky o ně byl až nebývalý zájem. „A ty jsi to vzala?“ pokračoval ve vyptávání, tak jsem kývla. „To ale znamená, že tě týden neuvidím.“

„Však ty to přežiješ a navíc je to ještě daleko,“ zasmála jsem se a zívla. „Jdu spát, dobrou noc,“ zhasla jsem světlo a kromě Jamieho jsem v nímala i zvuky nočního New Yorku, který mě každý den uspávaly.

„Dobré ráno,“ usmála jsem se, když přišel Jamie ráno do kuchyně.

„Ahoj,“ políbil mě a sednul si vedle mě ke stolu, kde jsem si pochutnávala na cereáliích s mlékem. „Chceš něco k snídani?“ zeptala jsem se.

„Něco si najdu,“ zvednul se a nakouknul do ledničky.

Udělal si kafe, namazal dva rohlíky s máslem a znovu si ke mně přisednul. „Budu muset jít. Jsem domluvený s klukama,“ rozloučil se, když jsme dosnídali.

„Tak se uvidíme večer,“ objala jsem ho a políbila.

Dneska jsem na programu neměla nic, tak jsem se převlékla do pohodlných tepláků a koukala jsem na televizi. Potom jsem hodila prádlo do pračky a pustila se do přípravy oběda.

Z ledničky jsem vytáhla maso a hodila ho na pánev, když mi zazvonil telefon. „Swanová,“ představila jsem se, protože na displey blikalo neznámé číslo.

„Dobrý den, tady Anna Wintour, šéfredaktorka časopisu Vogue,“ představila se mi volající. „Chtěla bych s vámi udělat rozhovor a nafotit photoshoot.“

„A máte nějaký termín?“ sáhla jsem do kabelky pro diář.

„Mohlo by to být příští týden v úterý kolem 11:00?“ navrhla.

„Dobře, to se mi hodí a kde?“

„Přijďte do restaurace Le Charlog na 69 avenue a pro fotky jsme vybrala Brooklyn Bridge.“

„Budu tam,“ souhlasila jsem a po rozloučení jsem položila telefon.

Vrátila jsem se k vaření a dala si vodu na těstoviny. Potom jsem se pomalu najedla, a protože bylo po poledni, začala jsem se připravovat na večer.

Dopřála jsem si dlouhou sprchu, umyla si vlasy, i když jsem věděla, že si je zítra díky cigaretovému kouři budu moct mít znovu. Jen v župánku jsem pak vylezla z koupelny a do šatny jsem si šla vybrat něco na sebe.

Pomalu jsem se probírala oblečením a nakonec jsem vybrala tmavé šaty bez ramínek a s nabíranou, krátkou sukní. Měla jsem šaty a mohla jsem se vrhnout na líčení.

Abych oči neměla tak tmavé, z černých stínů jsem udělala kouřové a vypadala jsem dobře.  Na tváře jsem si dala trochu tvářenky, abych nevypadala tak bledě a rty si nalíčím těsně před odchodem, i když mi lesk nevydrží déle, jak cestu do klubu, protože Jamie mě ho milerád zbaví. Vlasy jsem si nechala rozpuštěné, protože jak mi uschly, mírně se zvlnily. Ještě jsem se navoněla, obula, líčení jsem dotáhla leskem, a aby mi nebyla zima, vzala jsem si černou koženou bundičku a kabelku s osobními věcmi ze stejného materiálu.  Zavolala jsem si taxíka a vyšla před dům. Cestou jsem ještě zavolala Jamiemu, aby mě vzal zadním vchodem.

„Ahoj lásko,“ políbil mě, když jsem přišla.

„Ahoj,“ usmála jsem se a propletla naše ruce.

„Jsi tu akorát, za chvíli hrajeme. Pojď se pozdravit s klukama,“ vtáhl mě dovnitř. „Kluci, mrkejte, kdo přišel,“ dotáhl mě do šatny.

„Bella,“ zvedli se ty dva a pozdravili mě.

„Ahoj,“ usmála jsem se na Dana a Jordana. „Tak já půjdu. Potom na tebe počkám u baru,“ mávla jsem na kluky a Jamieho letmo políbila.

U baru jsem si dala jen pomerančový džus a kluci šli na scénu, tak jsem je poslouchala a sledovala lidi okolo, jak se baví. Také jsem postřehla pár pohledů, které mě rentgenovali, ale nijak jsem nereagovala. Už jsem byla zvyklá.

Když kluci dohráli, zvedla jsem se a chtěla jít za nimi, ale někdo mě zastavil. „Ahoj, já jsem Robert,“ představil se mi kluk a někoho mi hrozně připomínal.

„Bella,“ představila jsem se taky, i když jsem tušila, že mě zná.

„Ty jsi ta modelka, že?“ přeptal se, tak jsem kývl a vzpomněla si, kde já jsem viděla jeho.

„A ty jsi ten herec, co hrál v Harrym Potterovi Cedrika?“ chtěla jsem se pro jistotu ujistit.

„V celé své kráse,“ ukázal na sebe a oba jsme se zasmáli. „Můžu tě na něco pozvat?“ zeptal se a vedle mě se objevil Jamie, který mě majetnicky objal kolem pasu.

„Je mi líto, ale jsem tu s přítelem,“ usmála jsem se omluvně.

„Tak doufám, že se ještě někdy potkáme,“ usmál se a odešel.

„Hráli jsme super,“ otočila jsem se na Jamieho.

„Díky,“ zahučel.

„Co se děje?“ ptala jsem se nechápavě.

„Nic,“pokrčil rameny a táhnul mě za sebou k baru.

„Můžeš mi vysvětlit, proč se tak chováš?“ vyjela jsem na něj, i když jsem to tušila. Jen jsem chtěla, aby to přiznal sám.

„Na chvíli se vzdálím a ty už se bavíš s dalšíma,“ vysvětlil mi.

„Pane Bože, nic to nebylo. Jen jsme si popovídali. Konec, šlus,“ vydechla jsem.

„Dobře, nebudeme se hádat,“ přitáhl si mě k sobě, aby mě mohl políbit.

„Ale no tak, vy dvě hrdličky. Nechce si to napotom,“ přišel k nám Dan a potom i Jordan.

„Taky nemusíš všechno komentovat,“ odbyl ho Jamie a dál mě líbal.

V klubu jsme zůstali asi do půl druhé a Jamie mě přesvědčil, abych šla spát k němu a to se samozřejmě neobešlo bez uštěpačných poznámek od kluků, za které bych je nejradši zabila.

Kluci si potom objednali taxíka a my jsme se rozhodli pro procházku, tak jsme se před klubem rozloučili.

Pomalu jsme šli uličkami k Jamiemu a cestu jsme si zpříjemňovali dotyky a polibky. O naší menší hádce už se nikdo nezmínil, tak jsem to brala jako uzavřené téma.

Vůbec jsem si nepřipadala unavená, ale jakmile jsme přišli do bytu, únava na mě dolehla a já začala zívat, div jsem si neroztrhla pusu. Jamie se mi smál, ale i na něm byla únava znát.

Autor: Huny (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Za všechno můžou upíři 2: