Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Žádná svatba nebude! - 7. kapitola

Já vím... Měla se odehrát nečekaná situace, ale ta se tu nakonec ještě nestane. V příští kapitole už bude, slibuji! Prosím, neukamenujte mě za to. :D Jako menší odškodnění tu máme nečekaný pohled Esmé.

17.02.2012 (21:00) • rezule • FanFiction na pokračování • komentováno 30× • zobrazeno 3495×

Esmé:

 

Nemohla to být pravda, Alice se určitě spletla. Jak by se mohl náš Edward rozhodnout zasnoubit? To na něj nesedělo. Byl přece můj malý chlapeček a já jako jeho matka jsem ho dobře znala. Nemohl to myslet vážně, třeba si chtěl z té dívky vystřelit. Anebo ho k tomu dokopala ona.

 

Určitě. Dokopala ho k zasnoubení, naštvaně mi vytanula myšlenka.

 

Měla jsem chuť zavrčet i nahlas. Edward byl náš! Patřil do naší rodiny a již brzy se měl přidat úplně. Měl se nechat proměnit a pak se svou biologickou matkou a milovanou rodinou zůstat navždy. Měl si vzít nějakou upírku z Aljašky a všichni jsme měli žít šťastně. Nějaká lidská fúrie nám ho chce vzít.

 

Ne, to nemůže být pravda, odporovala jsem sama sobě, i když to, co Alice viděla, byla vždycky pravda. Kéž by tentokrát nebyla! Nějaký divný pocit mi začal svírat hruď v místě, kde jsem kdysi mívala bušící srdce. Rozežíral mi tělo a já cítila, jak se ve mně vaří vztek.

 

To je žárlivost. Žárlíš na svého syna, poučilo mě vědomí a já jsem se sama sobě chtěla vysmát.

 

Pokud je to všechno pravda, je to jen lidská žena. Můžeš ji kdykoliv zničit, našeptával mi uklidňující hlas. Měl pravdu.

 

„Esmé? Jsi v pořádku?“ Do obývacího pokoje dorazil Carlisle s ustaraným pohledem.

 

Přikývla jsem. „Tak proč nevezmeš ten mobil, co před tebou vyzvání už dvě minuty?“ Mobil? Tvář se mi zkřivila nepochopením. Pak jsem se ale podívala na stolek před sebou a konečně si to uvědomila. Přede mnou zvoní mobil. Nejspíš jsem byla ponořená tolik do svého žárlivého osobního rozhovoru, že jsem mu nedokázala věnovat pozornost.

 

Pokusila jsem se uklidnit a natáhla se po mobilu. Klid mě přešel okamžitě, co jsem uviděla na displeji Edward.

 

Už volá, aby ti oznámil, že se právě zasnoubil.

 

Zhluboka jsem se nadechla.

 

Musíš dělat, že se nic nestalo, radila myšlenka.

 

Sama jsem to nechápala, ale rozhodla jsem se jí řídit.

 

„Ano?“

 

„Ahoj, mami,“ zaslechla jsem jeho šťastný hlas, což mě potěšilo. Do té doby, než jsem si uvědomila, že je šťastný proto, že se právě zasnoubil.

 

„Děje se něco?“ zeptala jsem se hraným, zvědavým hlasem.

 

„Copak to Alice neviděla?“ opáčil se smíchem. „Právě jsem se zasnoubil,“ dodal vážně stále tím otravným, šťastným hlasem. Jak mohl být rád? Pokazil si život! Nemohl se přece oženit s člověkem! Musel být s námi.

 

„Samozřejmě, že to víme, zlato,“ odpověděla a snažila se o radostný úsměv. Moc to nešlo.

„A?“ ozval se nejistě. „Nevadí vám to?“

 

„Ne, těšíme se s tebou.“ Ta věta mě stála hodně úsilí. Nikdy jsem mu nelhala. „Kdy přijedete? Musíš nám ji ukázat, ne?“ Abychom jí mohli zakroutit krkem.

 

„Uvidíme. Snad brzo,“ přisvědčil a znovu se vrátil ten veselý tón hlasu.

 

„Mám tě ráda,“ zašeptala jsem na rozloučenou a utnula jsem hovor dřív, než pozná, že s krokem, co před chvílí udělal a kterým si nejspíš úplně pokazil život, nesouhlasím.

 

„Ty nechceš, aby si vzal tu dívku, že?“ prolomil tíživé ticho po telefonátu Carlisle.

 

„Ne,“ zašeptala jsem zdrceně. Můj syn byl nejspíš šťastný, ale přesto jsem to všechno nechtěla dopustit.

 

„Myslím, že vím, co by se dalo dělat, abychom jim v tom zabránili,“ přiznal a já si uvědomila něco, co jsem tušila už dávno. Miloval mě nade všechno, jak mi stokrát povídal. Teď už jsem tomu musela věřit, protože kdo jiný by pro mě tohle udělal? Kdo jiný by se pokusil po mém boku překazit plány Edwarda? Věděla jsem, že Carlisle Edwarda bere jako svého syna – vychovával ho, jako by byl jeho vlastní. Ale teď se postaví za mě a společně se mnou hodlá bojovat proti jeho rozhodnutí.

 

„Co?“ odvětila jsem překvapeně. Co jiného se dalo dělat, než ji zabít? To jsme ale udělat nemohli – příčilo se to našemu způsobu života a kdyby se to dozvěděl Edward... Už nikdy by s námi nepromluvil. Nepochopil by, že jsme to udělali pro jeho dobro.

 

„Alice se zmínila, že tu dívku poznala. Chodila na Forkskou střední. Její otec je náčelník Swan,“ vysvětlil a obdařil mě povzbuzujícím úsměvem.

 

Přikývla jsem, jeho plán jsem pochopila okamžitě. Nemůže být přece těžké přemluvit ke spolupráci její rodiče, aby nám pomohli roztrhnout jejich vztah.

 

Vždyť jsou oba tak mladí, namítl škodolibý hlásek.

 

„Máš na něj číslo?“ zeptala jsem se s úsměvem. Carlisle přikývl. Podal mi svůj mobil z kapsy od saka a já vyhledala kontakt.

 

Chvíli trvalo, než to někdo na druhé straně vzal.

 

„Haló? U telofonu Renée Swan, Charlie momentálně není doma,“ ozval se ženský hlas.

 

„To vůbec nevadí. Stejně bude lepší, když si promluvím s vámi.“ Usmála jsem se a věděla, že už dávno ji máme na své straně.

 

 

Bella:

 

 

Dům byl opravdu přehnaně velký. Když jsme se do něj konečně dostali po mém vyvádění na zahradě, kde jsem několikrát oběhla kolečko kolem něj, abych viděla ze všech stran, že jsme tu opravdu bez civilizace a jen a jen v lese, nestačila jsem zírat. Edward to přehnal... A to pořádně.

 

„Kde jsi vzal na nájem tohohle?“ zeptala jsem se vyděšeně a ohromeně zároveň. Panebože, vždyť tohle nájemné budeme splácet ještě minimálně půl roku. On jako ředitel advokátní firmy bohatě vydělává i na dva nájmy něčeho takového, ale já můžu být ráda za to, co mám. A rozhodně ho za sebe nenechám platit v takové míře! Na to mám svou hrdost a přiberu si radši další práci navíc. Hned zítra můžu zavolat Joshovi, jestli nemá novou knihu, která neprodleně čeká na korekturu. Jo, to bude nejlepší.

 

„S pěnezi si nedělej starosti,“ pokrčil rameny, což mě docela namíchlo.

 

„Na to zapomeň – každý dodá přesnou polovinu,“ odsekla jsem mírně popuzeně, čehož si samozřejmě všiml.

 

„Lásko, brzy budeme manželé, rozpočet je společný,“ začal odporovat.

 

„Ale ještě jimi nejsme! A do té doby prostě půjde všechno napůl a hotovo!“ Že jsem žena, neznamená, že budu nějak zvýhodňovaná.

 

„Dobře, ale stejně... Nemuselo to být,“ snažil se mě uklidnit. Možná jsem zbytečně vyletěla, ale za tímhle jsem si prostě tvrdě stála.

 

Přikývla jsem a začala se procházet po domě. Jestli mi interiér domu jejich rodiny přišel úžasný, tak potom jsem tento ani chválit nemohla. Tady to bylo dokonalé. V přízemí byl obrovský obývací pokoj, který měl stěny obložené dřevem a byl tu i velký krb, jedna ložnice v tlumených tmavých barvách a kuchyně s výhledem na les. V druhém patře byla další, tentokrát větší ložnice s nebesy nad postelí, neskutečně vzdušná a překrásná. A nejlepší na ní bylo, že se z ní dalo vyjít na velký balkon s posezením. A taky samozřejmě koupelna, v mé oblíbené barvě – mentolově zelené.

 

Vešla jsem do posledních dveří a... nestačila jsem zírat. My máme v domě knihovnu! Pravou, velkou, nefalšovanou knihovnu! Nadšeně jsem se rozběhla k první polici knih a začala očima procházet jejich hřbety. Shakespeare, Bronteová, Mitchellová, Austenová, Dickens, Wilde... Je tu všechno, co mi bude stačit ke štěstí.

 

„Líbí? Když se majitel zmiňoval, že je tu i tohle,“ dorazil za mnou Edward a ukázal na to všechno kolem sebe, „tak jsem věděl, že nic lepšího už nenajdu.“

 

„Už jsem ti řekla, že tě miluju?“ zeptala jsem se celá nadšená.

 

Dělal zamyšleného a pak odpověděl. „Dnes jen jednou.“

 

„Miluju tě,“ zazubila jsem se a našpulila pusu. Hbitě přešel těch pár metrů mezi námi a pak mě vděčně a hlavně hladově políbil.

 

 

• • • •

 

 

„Edwarde?“ optala jsem se po pěti minutách mlčení. Užívali jsme si v objetí toho druhého.

 

„Hm?“ odpověděl zamyšleným hlasem. Pohladil mě po vlasech a já si nešťastně vzdychla. Jeho tělo se po tom zvuku okamžitě napjalo.

 

„Uklidni se,“ uchechtla jsem se nad jeho příliš velkou starostlivostí, která mi však dělala na druhou stranu i velkou radost, „jen už se mi moc nechce k Jess.“

 

„Tak nechoď,“ zašeptal a pozvedl obočí. Měla jsem chuť zůstat nahá v jeho objetí dál.

 

Ne, jdeš za Jess! Kdyby zjistila, že jsi ve Forks a neukázala ses u ní co nejdříve...!

 

Tak si něco vymyslím... Edward je tu a já nic jiného nepotřebuju.

 

Ne! Jsi přece částečná feministka!

 

Nešťastně jsem zakroutila hlavou ze strany na stranu. Je pravdou, že když teď odejdu, budu mu později vzácnější. Naštvaně zkrabatil čelo, takže se mu na něm objevily dvě malé vrásky.

 

„Nekrč to čelo, objevují se ti vrásky,“ upozornila jsem ho, abych odvedla jeho pozornost a jako na povel se kůže na čele opět vyhladila. Zasmála jsem se jeho bojácnosti z jakýchkoliv znaků stárnutí, i když to byla naprostá pitomost, když vezmete v potaz, že je nám oběma teprve dvacet čtyři, a vymanila se z jeho objetí. Sice ne moc nadšeně, ale zvládla jsem při tom udržet svůj výraz ve tváři, aby moje nadšení nemohl využít ve svůj prospěch.

 

Na krátkou chvíli jsem navštívila novou koupelnu, kterou budeme pár týdnů okupovat oba dva, oblékla se a pak si od Edwarda vypůjčila klíče od BMW.

 

„Hlavně s ním nic neproveď,“ nabádal mě a já vyděšeně přikyvovala.

 

Opravdu tohle zvládnu?

 

„Mám tě tam hodit?“ zeptal se s úsměvem, když viděl můj nejistý výraz ve tváři, jak pozoruji klíče od auta, co stále držel mezi ukazováčkem a palcem.

 

Bylo by to tak bezpečnější, ale ne. Kdyby jel i on, k Jess bys nikdy nedorazila. Nebo se snad špatně znáš?!

 

„Ne, to je dobrý,“ odpověděla jsem a snažila se o úsměv.

 

Jestli nabouráš...

 

Ne! Musíš myslet pozitivně.

 

Rychle jsem po klíčích vystartovala, abych už neměla šanci se z toho vyvléknout.

 

„Co budeš dělat ty?“ Teprve teď mi to došlo, a tak jsem byla patřičně zvědavá.

 

„Musím toho hodně povyřizovat v práci – paní Wallsovou s -“ začal mi vyjmenovávat, ale já ho umlčela přitisknutou rukou na jeho ústech.

 

„Chápu,“ protočila jsem oči se smíchem, on se uraženě zamračil. „Vrásky!“ upozornila jsem a okamžitě měl zase vyhlazené čelo. Taky bych se brzo měla vrhnout na práci... Jenže mně se nechtělo až příliš moc. Později se tomu však stejně nevyhnu.

 

„Brzy se vrať,“ poručil se smutným výrazem ve tváři a já se zasmála.

 

„To ti nemůžu slíbit,“ začala jsem se vykrucovat. Objal mne a vášnivě políbil.

 

„No dobře, pokusím se,“ přislíbila jsem, oblékla si bundu a obula se.

 

Zhluboka jsem se nadechla, když jsem vyšla ven a uviděla na příjezdové cestě to zpropadené auto. Upřímně jsem se děsila, jak tohle zvládnu. Když se večer vrátím celá, bude to výhra.

Další kapitola

---

Co říkáte na pohled Esmé? Já vím, není to ta typická hodná ženská, ale ona se zkrátka na svého syna až přespříliš upnula. Doufám, že vám to nebude vadit. :) S vašimi dojmy - písmenkovými i smajlíkovými se moc ráda seznámím!

Tuhle kapitolu věnuji docela dost lidem - čtenářům, co mi vyloudí úsměv na tváři pokaždé.

N1I1K1O1L - dokážeš mě rozesmát a dodat enegrii na celý den - jak ty známé sušenky BeBe. :D Jsi sama moc dobrou autorkou, takže si tvého názoru vždy opravdu moc cením.

Jessy - skvělá holčina, co se mnou dokáže slintat nad Robem. Píšeš všechno, co se ti honilo hlavou, když jsi kapitolu četla a já tak i díky tobě vím, co se čtenářům líbilo a co bych měla do povídky zařadit častěji.

Faninka - ty mě nepřestáváš udivovat. Jak můžeš na děj dojít dřív, než ho vydám? :O :D Jsi vnímavá a já jsem ráda, že i ty čteš tuto povídku.

77Alex77 - tvé úžasně dlouhé komentáře prostě žeru! Nedokážu se jich nabažit, čtu je minimálně dvakrát a vždy se u nich tetelím blahem.

DarkFireflies - vždycky, když si přečtu komentář od tebe, jsem celá v rozpacích. Tolik chvály a nikdy žádné slovíčko kritiky si snad ani nezasloužím. Od tebe jsou ale komentáře mou největší drogou. Všechno rozepíšeš a já pak vím, co na tebe jak působilo a... Jsem ti vděčná - opravdu moc.

kikuska - jsi zlatíčko. U každé kapitoly jsi zanechala nějaké to slovíčko, které mě příjemně povzbudilo a já tak po vydání každé nové kapitoly netrpělivě vyhlížím i komentář od tebe.

kajka007 - tvoje slova chvály jsou pohlazením mé časté nevrlé nálady. Okamžitě se spraví a já se musím usmívat.

Gemm - zlatý člověk. :D Obohatíš vždy komentář svými vytipnými hláškami a já je potom o to víc miluju. Vážím si jich - ty sama jsi dokonalá autorka. ;)

NatyCullen - od tebe mě každé slůvko chvály udělá radostnější den. Jsi typ člověka, který se dokáže ozvat, když se mu něco nepozdává a takové já mám ráda. Pak jsou od tebe pozitivní komentáře tou nejdokonalejší drogou.

Satu - ségra, co tobě napsat? Vždyť ty určitě víš, jak moc jsem si tě za těch pár dní oblíbila a tvého názoru si hrozně moc vážím, protože ty píšeš naprosto úchvatně. Dokážeš napsat, když se ti něco nepozdává, proto si potom vážím tvých kladných hodnocení o to víc.

Budiška - moc dobře víme obě, jak to s tím komentováním je. Ze začátku jsem tě do toho musela docela kopat, aby jsi napsala i nějaké to slovo a poté se rozepsala i víc o svých názorech, pocitech a tak. Přesto - děkuju. Víš, že bez tebe bych byla už jen troska.

Myfate (pro mě Myfí! :D) - jsi skvělý a ochotný človíček, bez kterého by tato povídka byla v koncích. Radíš mi, pomáháš s korekturou, ... Všeho, co mi napíšeš si moc vážím.

Autor: rezule (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Žádná svatba nebude! - 7. kapitola:

Pěkné!

Moc pěkné !

To bylo super! Už vím, proč se ta povídka jmenuje tak jak jmenuje! Do Esmé bych to opravdu neřekla taky bych takové jednání přiřadila k Rose.
Snad jim to vydrží!

Výborný!

Esme je hnusná dúfam že sa jej nepodarí rozdeliť Bells a Eda
skvelá kapitolka a teším sa na pokračovanie

super!

Ja som umrela!!!! (zase, ako vždy pri tvojej kapitole)


- ten pohľad Esme bol neskutočný....vždy som ju mala ako za milú mamičku, ktorá je láskavá aj k niekomu, kto jej rozbije najstaršiu vázu v dome... ale toto! tu bola skôr taká rozohnená dračica, ktorá sa nezastaví... úprimne, neskutočne sa mi páčila, pretože na tejto stránke je to veľmi originálne a ja si ťa za to vážim, pretože každý tu má Esme za milú mamičku...v tvojom podaní ale omnoho zaujímavejšia a strašne ma zaujala Edwarda musí veľmi milovať, ked je ochotná kvôli nemu Bellu aj zabiť, pri tom všetkom vie, že by mu to ublížila tým činom by ho vlastne zabila Esme je presvedčená, že pre Edwarda bude najlepšie, ked s Bellou vôbec nebude....akože ona jej ukradla syna?? NIE! ona jej syna urobila šťastného, ale Esme si to neuvedomuje.....


- práve teraz začínajú problémy...som si myslela, že už sa ani neobjavia ale som rada, že nastávajú, pretože to bude akčnejšie... to ked sa spojí Swanová a Cullenová, nezíde s toho nič dobré.... katastrofa!

- Carlisle je vážne ochotný urobiť toto pre Esme, ked vie, že zničí šťastie svojho syna? ved to ani nie je jeho syn, ale fajn... čo ten človek nespraví pre lásku? Carlisle ju musí veľmi milovať... no, snáď si uvedomí, že robí nesprávnu vec, ale ja som vlastne rada, že to takto robia......viem, je to so mnou zložité, ale snáď ma pochopíš.-...


- v každej kapitole ti píšem, ako sa mi strašne páči Edwardov a Bellin vzťah a teraz to nebude výnimkou....strašne sa mi to páči....nie je taký otrepaný, že každý rozhovor zakončia "milujem ťa" ale je taký živý, taký moderný a reálny... Edward je zlatíčko, ked Belle pokojne kúpi taký dom a je vidno, že ju miluje jednou nefalšovanou láskou.... Ako vidím, Bella sa bude musieť o Edwarda pobiť s vlastnou mamou... snáď to vyhrá... ň

-mala by som nápad pre túto poviedku a rada by som ti ho napísala na facebook, ked už ma máš teraz v priateľoch.-.. a musím ti povedať, že to, že si super človek sa mi vážne len nezdalo...ty si super človek!! fajn, takže späť ku kapitole


- tie myšlienkové pochody ti žeriem...oni sú také perfektné! hlavne tie, čo patria Belle....ale v tejto kapitole aj Esme... kapitoly vždy píšeš pekne, prehľadne, že sa to strašne super číta a s dlžkou som tiež spokojná....

- táto kapitola na mňa pôsobila s Esmeninho pohľadu tak temene, no predsa úžasne....popravde, modlila som sa, aby neprišiel koniec....a ked už prišiel, neskutočne si ma potešila tým venovaním... ty si tam spomenula aj mňa? mňa?!....bože, to strašná česť, ked som spomenutá v takomto skvoste... dakujem dakujem dakujem!!!!!

- tak budem rada ak sa stretneme na tom facebooku a ty by si si aspoň pozrela aký mám nápad, a možno si taký istý dostala aj ty,...no uvidíme....neskutočne sa teším na dalšiu kapitolu len tak dalej, zlato!

Tak kde začít? Nikdy by mě nenapadlo, že Esme by mohla být tak žárlivá. Edward je prostě maminčin mazánek. Nejvíc ze všeho mě však dostaly Edwardovi vrásky. Tak strašně se nám to podobá. Jak jsem to četla, hned jsem si vybavila tvou malou vrásku - která se ti objeví hlavně když přemýšlíš - přesně uprostřed čela a vzpomněla si, jak tě za ni furt peskuju. Tak moc bych chtěla vidět ten pronajatý dům (jestli se tomu dá říkat dům a ne spíš vila). Už se strašně těším na další kapitolu rézulíne. Jinak mockrát děkuju za věnování, mám tě ráda a cením si toho. Takže rychle pokračuj, nebo se zblázním.

rezul, tvou povídku jsem včera opravovala, ale už jsem se nějak nezmohla na koment, nebylo mi dobře... Měla jsi tam sem tam překlep, ale nic hrozného.
Teď k povídce... Pohled Esmé mě překvapil a jsem ráda, že tady Esmé není ta úplně nejmilejší paní. Já ji naprosto chápu, svého syna zkrátka nechce vidět s nějakým ubohým člověkem, až příliš utkvěla na představě dokonalé upíří rodinky. Jejich tajná mise o spojení s rodiči Belly se mi líbí, vypadá to na takovou... detektivku. Mně zase fičí. Ale mám trošku výtky k části Esmé. Vnitřní monology se mi líbí, ale tady se mi to zdálo už přehnané. Neustále věty typu: nabádával mě hlásek v mé hlavě, napovídaly mi myšlenky... Tyto vnitřní monology bych možná na některých místech vynechala a nahradila spíše pocity a úvahami, než takovýmto vnitřním rozhovorem. Někdy to povídku osvěží, samozřejmě, ale tady se mi to už zdálo moc, promiň.
Část Belly už se mi líbila víc, její poznámky mě vždycky dostanou pod stůl. Pěkné.
A děkuju moc za věnování, ani nevíš, jak moc si toho vážím.

Miluju tě!!! Miluju tuhle povídku!!! Nádhera!!!

Ou, kde začať, ségra?
Rozhodne ti ďakujem, že mám tú príležitosť, byť medzi tou malou hŕstkou ľudí, ktorým si venovala túto kapitolku.
Ja a úchvatne písať? No neviem, neviem, ale rozhodne si to cením. Jop, tuším si už okúsila môju horľavú kritiku na vlastnej koži... (teraz sa trošku hanbím, ale s tými jednorazovkami... no, to je proste boj!) Ale my sa nedáme, viď, ségrulo?!

Čo sa Esme týka...? Neskutočne si ma prekvapila! Stala sa tu z nej taká tá "umanutá maminka", ktorá sa mi napodiv páči. Ešte ju z takéhoto pohľadu nepoznám a v tvojom prevedení nemala chybu, to mi ver!
Už podľa názvu poviedky bolo jasné, že bude príbeh o tom ako im rodičia zakážu sa vziať, no vôbec som netušila, že z Esme sa stane šialená matka, ktorá chce spraviť všetko preto aby im nedovolila sa vziať...? Dokonca bude volať aj Charliemu? No tsss, tsss, tsss!!!
Esmeinými myšlienkami si ma dostala rovnako, ako tými Bellinými! Skutočne netuším, kde sa u nás, pekelných sestier, berie taký talent, ale ty proste aj z takých maličkostí, dokážeš urobiť zázračné veci!
Hneď ako som si všimla, že je tu ďalšia kapitola, okamžite som sa na ňu vrhla a prečítala som ju jedným dychom!
Samozrejme, zapôsobila na mňa aj dĺžka, za ktorú ťa chválim, ale Bella a to jej zaplatenie polovice nájomného... Bez toho by to snáď Bella ani nebola! A to BNW, neviem či je to u nás dedičné, ale rýchle autá milujem, a ak mu niečo urobí! Nech si ma neželá!
Edward sa síce v kapitolke moc nevyskytoval, ale ako človeka ho mám rada! Takže som fakt zvedavá ako to bude ďalej, pri Esme som mala aj chvíľu dojem, že budú chcieť Bellu spolu s Edwardom premeniť na upírov, ale čo ty nevymyslíš, že?

Esme a jej pohľad? Ako si si už stihla prečítať jej búrlivé myšlienka a následne fascinujúci plán, ktorý jej vznikol v hlave sa mi páčil, takže by som takýto pohľad uvítala aj častejšie! Máš moje plus, sestro.

A nakoniec, možno si sa už tešila, že ti tu zanechám nejaký ten negatívny komentík, lenže táto kapitola bola u mňa stopercentná, takže nemala žiadnu chybičku, ktorej by si moje kritické očko všimlo!
Proste, ty a písanie? Geniálna, nerozlučná, dvojica!
Už mi iba zostáva, veľká poklona a aplauz!
Šikula, sestřičko!

Asi som ti nepovedala v komentári úplne veštko čo ma napadlo, ale keď začnem písať, myšlienky mi behajú sem-tam, takže sa stáva, že niekedy to najlepšie vynechám. Tak dúfam, že ťa komentár potešil a na tvári ti vyčaroval úsmev.
Snáď ani nemusím dodávať, aby si si nevšímala tie gramatické chyby... a rozhodne čakám s nedočkavosťou na pokračovanie! Tak šmykej písať, rezulko!

Tak to byla síla, Takový jednání bych čekala spíš u Rose. Esme takle vážně neznám, hodně překvapila. Nevím jestli se mám smát jejímu majetictví a žárlivosti nebo jen zírat s otevřenými ústy a vydýchávat to. No obávám se že se budeme divit i u ostatních. Carlisle, ten co by pro Esme neudělal co
Víš co mě docela překvapilo, Edward a pracující člověk - ředitel právnické kanceláře kůli začátku jsem si ho představovala jako toho studenta vysoké zhralce a rozmazlence co všechno dostane a co oblejzá večírky překvapil.
Rezule, obávám se, že se tentokrát netrefím. Nic mě opravdu nenapadá a jsem opravdu zvědavá co si na ty dva ti spiklenci připravili - využijí jejich minulost? Jen můj pocit - nakonec se jim to nějak podaří, ať už náhodou ..., ale pak budou koukat co napáchali. Asi hlavně Esme, myslí si jaký dobro pro svého milovaného synka nedělá a nakonec mu bere život, který mu chce dát.
Už jsem se zase rozjela jsem hrozná, když se rozjedu. Končím
jen

Je nutné zmiňovat, že tahle kapitola byla jedním slovem perfektní? Nikdy mě nepřestane překvapovat, jak se ti daří popisovat situace i pocity, vše ve správném množství. Nepřeskakuješ ze situace na situaci, ve vnitřních "proslovech" nepleteš páté přes deváté, vždy se držíš témětu.

Pohled Esmé byl opravdu nečekaný, ale osobně si myslím, že to byla trefa do černého, trochu si nám tím přiblížila celou situaci, důvody a částečně (opravdu jen částečně) jsi nás tím připravila na budoucí pokračování a zamotávání příběhu.
Myslím si, že Esmeino chování není přehnané a já ji docela chápu. Rozhodně se nedá říct, že by dělala správně, když se snaží svému synovi "rozbít" vztah, ale člověk musí přihlížet i na to, že k tomu má své důvody. Přece jen, oproti Esmé, kterou známe z knížek, se tu její postavení trochu liší. Přece jen je Edwardovou biologickou matkou, vychovávala ho, viděla ho růst a to jsou věci, které ženu-matku svým způsobem poznamenají. Navíc, Esmé měla Edwardův život naplánovaný do posledního detailu a nejspíše nepočítala s tím, že se jí to takhle vymkne z rukou.

A navíc... Tady nejde jen o jednu svatbu, ale vlastně i o život jejího syna. Když zůstane s Bellou a nenechá se přeměnit, Esmé, jakožto jeho matka, o něj dříve nebo později přijde. A přece jen, když se na to člověk podívá z jejího úhlu pohledu, její chování je celkem pochopitelné. A bohužel, Esmé je přesvědčená, že tém svému synovi pomáhá, a vůbec jí nedochází, že Edward podle všeho stojí o jediné - o šťastný lidský život strávený s Bellou a později možná se svojí vlastní rodinou, což někdy vyjde na víc, než na celou dlouhou věčnost.)(Prosím, omluv mě, já se holt musím z těch dojmů někde vypsat. )

Dobře, necháme Esmé, a přejdeme k Edwardovi s Bellou. Podle toho Edwardovo telefonátu Esmé je jasné, jak moc pro něj celá ta záležitost se zasnoubením znamená. Celý ten jejich vztah je tak... roztomilý ale jedinečný zároveň. Už samotný fakt, že Edward je člověk a ne upír ji činí jinou a celá zápletka tomu ještě přidává na kouzlu. Sice nevím, co přesně pro ně plánuješ do budoucna, ale myslím si, že ať se jim budou snažit zničit jejich vztah sebevíc, oni to, i když s většími komplikacemi, zvládnou. Jejich vztah na to vypadá dost silný, ale nebudu předbíhat. Pouze to tak na mě působí a já doufám, že se nepletu, protože ti dva k sobě patří.

Ke konci můžu říct asi jen jediné: velmi ti děkuji za věnování. Nebudu zdůrazňovat to, že mě to velmi potěšilo, protože si myslím, že to asi víš.
Jsem ráda, že tě mé komentáře dokáží potěšit, píšu ale pouze pravdu, to, jak tvou povídku vidím já. Věř mi, že kdybych měla něco, co by se mi na povídce nelíbilo, napsala bych to. Bohužel, někdy jsem až přehnaně upřímná a napsat kritku mi problém rozhodně nedělá. Myslím si, že to člověku často řekne mnohem víc, než řada tleskajících smajlíků.
VÍm, že pro autora je důležité, aby věděl co a jak na čtenáře působí, a mně rozhodně nečiní žádný problém napsat pár slov o mých pocitech ze čtení kapitoly. Alespoň se s nimi mám s kým podělit. Věř mi, opravdu nemáš za co děkovat. Ale já ti děkuji - opravdu mně to těší.

Takže... Těším se na další kapitolku a na to, co sis v ní vymyslela za "nečekanou situaci", nebo jak to bylo napsáno v perexu. Já tedy osobně nevím, jestli semám těšit, nebo se děsit prvních komplikací. Ale asi volím tu první možnost.
Kapitolka byla moc pěkná, klobouk dolů.

Moooc krásné!!!!!!
Pohled Esmé jsem nečekala a jsem si jistá že jim to spolu s ostatníma pěkně zavaří!
Ještě jednou velká poklona
Rychle pokráčko!!!!!!!!!

S mojími mini komentármi môžeš rátať. Vždy okomentujem to, čo si prečítam. A obzvlášť, keď je to niečo takéto úžasné a nepreháňam, hlasovala som za túto poviedku aj v naj poviedke mesiaca. Tak dúfam, že sa umiestni. No a Esme... Páni. Takúto ju nepoznám, ale konečne mi dáva zmysel to ich milučké správanie. Ale ja verím, že sa im nepodarí rozdeliť Bell a Eda. V žiadnom prípade. Bella a Edward sú takí rozkošní. Padám z nich na zadok a veľmi sa teším na ďalšiu kapitolu.

Ceníš si mého názoru? To jsi snad jediná.
BeBe jsem mimochodem měla dneska ke svačině ve škole. Mňam, dostala jsem na ně zase chuť... Asi si dám pozdní večeři - díky za tip.

Ke kapče.. Tohle je snad první povídka, kde bych Esme nechtěla jako matku. Prej: zakroutit jí krkem! Jak jinak se jí zbavit, než vraždou? Takhle jsi to sice nenapsala, ale... chápeš, že jo.

Jsem zvědavá, jak dopadne Bellina návštěva Jess. Přeci jen si bude brát "hnusáka" Edwarda.

Mimochodem.. teď mě napadlo, že bych si mohla nabrnknout toho nejošklivějšího kluka na škole. Třeba z něho taky vyroste Edward. (Tleskám své geniální myšlence) Ale pokud by zůstal stále ošklivý..
No nic, odbočila jsem od tématu - tvé povídky.
Krásná kapitola a moc se těším na další. Jsem ráda, že tě mé komentáře alespoň trochu těší. Protože mně osobně přijdou děsivé - Viz tento. No nic... já -
Upravuji koment.. snad neva :D Jen jsem zapomněla dodat, že jsi první, kdo mě přirovnal k jídlu.
A provede Bella něco s tím autem? Já doufám, že ne... V, skoro, každý povídce bourá auta. Je jich škoda!!! To je raději můžou dát mně.

Rezulka, s tou Esme si ma teda dosť prekvapila Ale áno, je pravda, že nemôže byť v každej poviedke tá dobrá, takže ja ju u teba "žerem" Myslím, že prichádzajú problémy so svadbou. Čo keď sa žiadna nebude konať? To hádam nie
Ale ja ti verím, že to nejako vyriešiš.
Bells s Edím sú strašne sladkí Zbožňujem ich.
Takže, kapitolka bola úžasná, čo u teba nie je vôbec žiadna novinka. Rýchlo pokračuj.
PS: som zvedavá, či Bella s tým autom niečo spraví
A veľmi pekne ďakujem, že si kapitolku venovala aj mne. Si skvelá

jej, Esmé... Nepatrně mi to připomíná mojí mamku a její chování k mýho bráchy Kačence... Ale ona je fakt blbá, to Bella nee...

Rezul, zase úžasná kapitola, u Esmé a jejích myšlenek jsem se dobře zasmála

No a pak dál, nevim, prostě, úplně "obyčejný" situace kdy prostě ležej spolu, ale i tak se rozplývám. to "miluju tě" Jak to děláš, že to napíšeš tak sladce?

Věnování. Tyvole. Ty ses u toho musela vyřádit, ale strašn si mě tím potěšila. Děkuju

no tak jako ta esmé to bylo moc sice jí trošičku chápu ale i tak když ho miluje tak by mu neměla bránit....no nic honeem dalšíí...

tak toto by som do Esme nepovedala

Wow, od Esmé jsem to teda nečekala , ale líbí se mi to Jsem hrozně zvědavá jak se to všechno vyvine
P.S.: E+B jsou spolu dokonalí

aha tak nic....psala sem to tak dlouho, že mě už někdo předběhl

juu první komentík...fakt úžasný, je zajímavé, když někdo píše o Esmé, milující matce, jinak než jako o milujícím "člověku" který má rád opravdu každého kdo nechce ublížit její rodině , ale chápu že se na Eda upnula a ted žárlí a myslí si že jim ho chce Bells ukrást. Ale fakt super jen tak dál pokračuj jsem zvědavá jak to dopadne

no tak ale toto som od Esme nečakala...
ale chápem, že dáky problém tam byť musí...
a to akože neste vnúčatká...
naozaj fantastická kapitolka...
och ako sa už strašne teším na pokračovanie...

Rezu,

můj názor na tuhle kapitolku už znáš, takže mi zbývá jen jedno:
Děkuji za krásné věnování. Velmi mě potěšilo, že moje rady bereš opravdu vážně a ze své strany bych Ti ráda řekla, že se mi s Tebou pracuje opravdu dobře, a to z mnoha důvodů.

Myfí

Přidat komentář:

Nick:

Text: