Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Zakázaná láska - 1. kapitola Prosím

plakát


Zakázaná láska - 1. kapitola ProsímIsabell se jde zeptat svého otce na odjezd. Dovolí jí to? A co se potom stane?

1. kapitola:

Pospíchala jsem do otcovy pracovny. Po cestě jsem potkala Damona.

„Ahoj, Iss. Kam pospícháš?“ zeptal se mě. Otočila jsem se na něj a usmála.

„Za tátou. Musím se ho na něco zeptat,“ odpověděla jsem a pak jsem ještě dodala „Dokud mám ještě odvahu,“ zazubila jsem se na něj a on se zasmál. Otočil se a odešel do pokoje. Zavrtěla jsem hlavou a znovu se vydala na cestu. Před pracovnou jsem zpomalila. Zlehka jsem zaťukala a nakoukla dovnitř.

„Můžu dál?“ zeptala jsem se. Kývl hlavou a já vešla. Zavřela jsem za sebou dveře a nervózně si skousla ret. Sedla jsem si na pohovku co byla v rohu a táta přišel ke mně.

„Tak co tě trápí, dcero?“ usmál se na mě. Jak mu to mám říct? Co když se bude zlobit? Byl špatný nápad sem jít.

„Ale nic, jen jsem se za tebou přišla podívat,“ usmála jsem se a chtěla odejít. Chytil mě za ruku a podíval  se mi do očí.

„Víš, že vycítím, když mi někdo lže. Tak co se děje?“ Sedla jsem si a povzdechla. Ta jeho zatracená moc. Vždy vycítí, když někdo lže. Kéž by tu byl.

„Tak co se děje? Mluv. Neboj se toho.“ Přerušil mé myšlenkové pochody a zadíval se mi do očí.

„No jde o to… Ne že by se mi tu nelíbilo. Jen… No prostě… Chtěla bych na nějakou dobu odjet. Mám to tu ráda, ale tohle místo mě dusí. Vždyť za celých 200 let jsem pořád zavřená tady kromě lovů. Chtěla bych poznat svět. Za pár let bych se vrátila. Prosím, tati,“ zadívala jsem se do jeho očí. Povzdechl si a vstal. Začal přecházet z místa na místo. Ruce si spojil za zády a díval se do země.

„Víš, čekal jsem, že tohle jednou přijde. Vždy jsem ti viděl na očích, že tu nejsi úplně šťastná. Ale doufal jsem, že to je jen takové období. Nebylo, teď už to vím. Samozřejmě, že tě pustím. Nejsi tady ve vězení. Jsem ale rád, že jsi mi to oznámila a neutekla si. Pustím tě, ale ty mi musíš občas zavolat a vezmeš si někoho z gardy s sebou. Vím, že je nepotřebuješ, ale Aro by ti nedal pokoj. Do zítřka se rozhodni a za týden můžeš jet. Bude se mi stýskat, broučku.“ Smutně se na mě usmál a já ho objala.

„Děkuju, tati, moc si toho vážím. Budu ti volat a neboj, utéct bych nedokázala. Na to to tu až moc miluju.“ Pevně jsem ho stiskla a utekla do svého pokoje. Lehla jsem si na postel a přemýšlela, koho s sebou vezmu. Mám je ráda všechny, ale vyberu si jen čtyři. Stefan a Ilja jsou jasní. Oba mají 25, takže budou jako rodiče. Ale kdo dál? Musím si vybrat. Angel a Elena, Spike a Amy nebo Damon s Kate. Spika a Amy nechám tady. Vím, jak nesnáší život mimo Španělsko. Angel a Elena jsou sice super, ale radši mám Damona s Kate. Je rozhodnuto. Vezmu Stefana, Ilju, Damona a Kate. S tímto rozhodnutím jsem usnula.

Probudila jsem se v jedenáct. Šla jsem se osprchovat a převléct. Vyčistila jsem si zuby a šla sdělit své rozhodnutí otci. Při cestě jsem nikoho nepotkala. Nakoukla jsem do pracovny, ale otec tam nebyl. Šla jsem tedy do sálu. Otevřela jsem dveře a tam byli všichni z hradu. Nechápavě jsem se rozhlédla.

„Isabell, mohla by jsi se mnou na moment?“ zeptal se Vamon. Kývla jsem a šla do zadní místnosti za trůny. Rozsvítila jsem světlo a sedla si do křesla. Sedl si naproti mně a spustil.

„Blíží se Volturiovy. Chtějí si promluvit. Nesmějí tě tu najít. Musíš odjet dříve. Rozhodla jsi se, kdo teda pojede s tebou?“ Přikývla jsem a polkla. Volturiovi přijíždí a já mám odjet? Tomu, že si chtějí promluvit, nevěřím. Chci tu zůstat, ale pokud Vamon něco řekne tak to platí. Jeho tu poslouchá každý nejvíc. Vydechla jsem, i když jsem vzduch k životu nepotřebovala.

„Pojede se mnou Stefan, Damon, Ilja a Kate. A co chtějí? A kdy budu muset odjet?“

„Skvělá volba. Sám bych to lépe nevybral. Co chtějí, to nevíme. Víme jen, že se nikomu nic nestane, Lilly to viděla. Odjet budeš muset zítra ráno.“ Koukala jsem do země. Lilly je něco jako věštkyně. Myslí jakoby cestuje časem a vidí, co se bude dít. Je to složité, niky jsem to nepochopila. Jí se může najisto věřit. Nikdy nespletla sebemenší detail.

„Dobrá, zítra ráno odjedu. Musím se jít zbalit a říct, že pojedou se mnou. Bude se mi stýskat. Si pro mě jako druhý otec.“ Posmutněla jsem a zvedla se.

„Ty pro mě jako druhá dcera. Taky se mi bude stýskat.“ Objala jsem ho a vyběhla z místnosti. Sál se mezitím vyklidil, tak jsem ho přeběhla upíří rychlostí. Vydala jsem se za Damonem. V rychlosti jsem mu vysvětlila, o co jde a řekla mu, ať to vyřídí ostatním.

Spěšně jsem se odebrala do pokoje a sedla k internetu. Hledala jsem dům poblíž Seattlu.  Našla jsem jeden a to přímo ve Forks. Byl na kraji lesa a zezadu byl prosklený. Zavolala jsem na číslo, co tu bylo uvedeno. Ozval se příjemný hlas.

„Dobrý den,“ pozdravila mě.

„Dobrý den. Volám kvůli tomu domu. Chtěla bych ho zakoupit a nastěhovat se do zítřka. Peníze bych vám předala na místě,“ zeptala jsem se nejmilejším hlasem, jaký jsem dokázala.

„Ani jsem už nedoufala, že se někdo ozve. Do zítřka by to šlo. Budu tam na vás čekat v jednu. Vyhovuje vám to?“ Pak mi ještě popsala cestu a já poděkovala. Zavěsila jsem a šla k šatně. Vytáhla jsem si všechno oblečení a dala ho na postel. A že ho bylo. Začala jsem ho pomalu třídit a skládat do tří kufrů, co si beru s sebou. Do dvou dávám oblečení a do toho třetího, menšího dávám osobní věci. Nejprve jsem tam dala nějaké knížky. Potom nabíječku, foťák a potom fotky. Nahoru jsem dala fotku s mým nejlepším kamarádem. Kde je mu asi konec? Odešel před padesáti lety a už jsem o něm neslyšela. Když jsem to všechno pobalila, šla jsem se umýt. Oblékla jsem si pyžamo a vyčistila zuby. Učesala jsem se a lehla si do postele. Natáhla jsem si ještě na mobilu budík, ať nezaspím a usnula jsem.

 

 


 

Líbilo se vám to? Má vůbec cenu pokračovat?



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Zakázaná láska - 1. kapitola Prosím:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!