Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Zakázaná láska - 8. kapitola Přátelství

04.03.2011 (16:30) • Cullengirlka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1057×

8. kapitola

„Ale musím říct, že mi to za to stálo. Takhle dobře jsem se nikdy nepobavil.“ Rozesmál se o to více. Po chvíli jsme se smát přestali. Pořád jsme se ale pochechtávali. Nikdo zřejmě nic nechápal.

Náhle se mě Edward zeptal ne věc, kterou jsem čekala nejméně.

„Vy dva jste spolu chodili?“ sledoval mě a já se nervózně ošila. Na tohle jsem neměla odpověď. Koukla jsem na Emma. Také nevěděl co říct. Koukla jsem mu do očí a viděla, že tohle téma rozebírat nechce a já taky ne. Zavrtěla jsem hlavou.

„Ne, nechodili. Byli jsme jen velice dobří přátelé.“ Podívala jsem se znovu na Edwarda a usmála se. Nepotřebuji, aby každý věděl, co se mezi námi stalo. Zkoumavě mě pozoroval. Asi cítil tu lehkou lež. Ale copak jim to můžu jen tak vyklopit? My o tom nemluvili ani spolu.

„Omyl, pořád jsme,“ mrknul na mě. Zasmála jsem se a dál sledovala jídlo. Dneska už tu zaznělo až příliš informací.

„Já už půjdu. Tak se zatím mějte.“ Vstala jsem a vzala tác. Vyhodila jsem ho do koše a rozešla se ke dveřím. Prošla jsem docela v klidu, ale jen co jsem byla s dohledu, rozběhla jsem se. Zastavila jsem až v lese. Opřela jsem se o strom a sjela dolů. Proč zrovna já musím mít tak složitý život. Můj strýc nás chce vyhladit, má rodina má plno potíží, můj nejlepší kamarád ani nepřizná rodině, co mezi námi bylo. Kdybych tu teď měla Lilly, ta už by věděla, co s tím a jak to všechno dopadne.

Povzdechla jsem a vstala. Musím zpět do školy. Oprášila jsem piliny a listí a rozběhla se. U školy jsem byla během dvou minut. Hledala jsem svou třídu. Tahle škola je opravdu bludiště i pro upíra. Po chvilince jsem ji našla.

Nakoukla jsem dovnitř, ale učitel tu stále nebyl. Mohlo být tak pět minut po začátku hodiny. Vešla jsem a zamířila k Edwardovi. Jak jsem zjistila z myšlenek lidí okolo, seděl sám. Kolem jeho lavice stálo pár dívek. Nejprve jsem to chtěla otočit, ale když na mě hodil prosící štěněčí pohled, šla jsem dále. Zastavila jsem se vedle volné židle a ledově chladně se podívala na ty holky. Couvly a šly si sednout.

„Děkuju. Už jsem myslel, že se jich nezbavím. Chceš si přisednout?“ vyhrkl na mě a já přikývla.

„Prosím tě, nepovídej. To ti jejich společnost opravdu tolik vadila?“ povytáhla jsem obočí a usmála se. S vážným pohledem přikývl. Rozesmála jsem se zároveň s ním. Posadila jsem se a otočila se na něj. Takhle jsme si povídali ještě chvíli, než přišel učitel. I když jsme to nepotřebovali, dávali jsme pozor a zapisovali si, co říká. Abychom trochu zabili čas, dělali jsme si z jeho slov legraci.

Když například řekl, že to vysaje všechnu vlhkost, já na to řekla, že ty tampóny jsou vážně účinné. Smáli jsme se spolu a já si to ohromně užívala. Bylo to něco jiného než s Emmem. S Emmem jsem mohla udělat kdejakou pitomost a nevadilo mi, když si o mně myslel, že jsem jako malé děcko. S Edwardem jsem se snažila kontrolovat. Rozhodně jsem nechtěla vypadat jako neotesanec. Bůh ví, co by si o mně pomyslel.

Když zazvonilo, pořád jsme ještě seděli v lavici a povídali si. Odcházeli jsme jako poslední. Doprovodil mě na tělocvik, rozloučil se a odcházel pryč. Zvláštně mě píchlo u srdce. S radostí bych se za ním nejraději rozběhla, a ačkoli to nerada přiznávám, chybí mi. Nevím, čím to je. Myšlenky jsem si pokusila vyhnat z hlavy a šla se převléct.

Vešla jsem do šaten a tam na mě čekala Alice. Byla velice přátelská. Usmála jsem se na ni a ona mi úsměv opětovala.

„Myslela jsem, že už nepřijdeš.“ Zlehka se zasmála.

„No jo. Zakecali jsme se s Edwardem.“ Jeho jméno jsem se snažila vyslovit normálně, ale asi mi to moc nevyšlo. Al na mě podivně koukla a tajemně se usmála.

„Dobře. Tak konec výmluv a převleč se. Budu v tělocvičně. Učitel by mě asi jinak zabil,“ zakroutila očima a vyběhla z místnosti. Zasmála jsem se sama pro sebe a hodila se do oblečení. Naštěstí mi tu Alice nějaké nechala. Ta holka je vážně kouzelná. Určitě nevěděla, že přijdu do školy, a přesto mi půjčila oblečení. Její být nemohlo, bylo by mi malé a od Rose? Ta by mě uškvařila na místě.

Musím ale říct, že i na to, že v tom mám cvičit, mi to slušelo. Kraťásky ukazovaly mé nohy, které nebyly vůbec špatné. Jednou mi fotograf řekl, že bych mohla dělat modelku. Tílko zdůrazňovalo mé křivky a přitom bylo pohodlné. Vlasy jsem si ještě sepnula do culíku a vyšla ze šatny. Učitel si mého pozdního příchodu naštěstí nevšiml.

Stoupla jsem si k Al a podívala se na ni. Modré tričko s krátkým rukávem jí perfektně padlo. Byl na něm potisk včelky. Potom měla šedo-černé kraťasy do půli stehen.

„Al, díky za to oblečení. Kde si ho získala?“ Koukala jsem na ni zvědavě. Tajemně se usmála a mrkla na mě. Tahle holka se mi začíná líbit. Miluje tajemno a ráda se tajemnou dělá. Je stejná jako já. Učitel se rozkřičel a já pochopila, že s tímhle moc velká kamarádka asi nebudu.

„Tak, a do toho, bando líná! Deset koleček a potom sedy-lehy na čas!“ křičel dále a my se do toho pustily. Díky bohu za mou upíří vytrvalost. Ostatní holky padaly pomalu do mdlob po sedmém kolečku. S Al jsme předstíraly zadýchání. Hodina už potom uběhla rychle a já se nemohla dočkat domů.

Rychle jsme se převlékly a pádily zaháknuté do sebe na parkoviště. Cestou jsme se smály všemu, co jsme viděly.

„Bell, nechtěla bys se mnou zajet na nákupy? Třeba o víkendu?“ ptala se mě s nadějí v hlase. Nadšeně jsem přikývla.

„Moc ráda. Mohla bych tě o něco požádat?“ Přikývla. „Vyřiď Emmovi, aby v pět přišel k nám.“ Usmála jsem se na ni a pustila ji. Rozešla jsem se k autu a ještě na ni mávla.

Nasedla jsem a nastartovala. Damon s Kate tu boudou během minuty. Cítila jsem je. Bubnovala jsem prsty o volant. Konečně se objevili a nasedli. Rozjela jsem se a rychlostí blesku si to řinula po silnici. Doma jsme byli za chvilku. Auto jsem zaparkovala v garáži a vběhla do pokoje. Hodila jsem na sebe volné slabě žluté tričko s černým potiskem a jedním ramenem venku a volné šedé tepláky. Byly pohodlné a dobře vypadaly. Na jedné straně hlavy jsem spletla cop a dala ho se zbytkem vlasů do culíku.

Lehla jsem si břichem na postel a vytáhla učivo. V rychlosti jsem napsala úkoly a šla jsem dolů. Damon s Kate seděli v objetí a dívali se na televizi. Nechtěla jsem je rušit, tak jsem otevřela dveře a vklouzla na terasu. Byly tu dřevěná lehátka. Na jedno jsem se posadila a koukala do lesa. Musela jsem tam ležet asi trochu déle, protože začalo pršet a foukat vítr. Vítr foukal všechen déšť na mě, a tak jsem zalezla dovnitř. Nechtěla jsem být mokrá.

Ti dva už dole nebyli, což znamenalo pouze jednu ze tří věcí. Zaprvé, šli do lesa, což je nepravděpodobné, protože jsem je neslyšela. Zadruhé, vypařili se a zbyl po nich pouze prach. Nebo zatřetí, což je pravděpodobné, jsou ve svém pokoji. Ušklíbla jsem se, když se ozval zvonek.

Autor: Cullengirlka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Zakázaná láska - 8. kapitola Přátelství: