Konečně tu máme ples. Příjemné čtení. CatherineCullen
15.08.2012 (11:15) • CatherineCullen • FanFiction na pokračování • komentováno 17× • zobrazeno 4097×
6. kapitola
Pohled nikoho:
Ve školní tělocvičně už běžela zábava naplno. Každý se skvěle bavil. DJ to rozjížděl na plné pecky a hrál, co ho napadlo. Stoly se prohýbaly pod množstvím jídla a velikých nádob s punčem. K punči došly Jessica s Tanyou a Tanya si nalila skleničku punče.
„Není to on? Ne, to není on! Tohle je on! Ne!“ říkala Jessica a ukazovala na různé kluky, kteří kolem ní prošli. Snažila se mezi nimi najít Edwarda Masena, který se držel stranou a povídal si se svým bratrem Jasperem.
„Dejte mi vědět, až ho najdete,“ ozvala se mezi nimi Viktorie, která k nim zrovna došla. I ona hledala Edwarda, aby ho mohla dál svádět. Byla oblečená celá v černém.
„Ahoj, zrovna jsme tě hledaly,“ řekla jí Jessica a snažila se znít přesvědčivě. Viktorie je ale prokoukla ještě dřív, než k nim došla. Věděla, že hledají Edwarda, právě proto k nim šla, aby věděla, kde je.
„Jo, to vám tak věřím,“ odpálkovala ji Viktorie s ironickým úsměvem. Všechny tři se zašklebily a podívaly se každá jinam. Aby se nemusely koukat na tu druhou či třetí. Chovaly se jako malé.
„Hezká maska,“ pochválila Viktorii Jessica s hraným okouzleným úsměvem. Ale nemyslela to ani za mák upřímně. Jen to hrála, ostatně jako vždycky. Sama ani pořádně nevěděla, kdy lže a kdy říká pravdu.
„Hezký šaty,“ doplnila ji hned Tanya. Ani ona to nemyslela upřímně, jen se snažila, aby se nezlobila. Nikdy se s Viktorií nekamarádila proto, že by s ní chtěla kamarádit. Vždycky to bylo kvůli něčemu.
Edward s Jasperem byli jako den a noc. Edward v černém a Jasper v bílém. Všichni si mysleli, že si přece jen oblékli kostýmy. Oni dva se tomu jen smáli. Ale najednou Jasperovu pozornost upoutaly dvě dívky, které zrovna vcházely do tělocvičny po schodech.
„Asi nejsme jediní, kdo nedostal pokyny,“ řekl Jasper a ukázal na ně. Edward se tím směrem otočil a ztuhl. Jeho pozornost upoutala dívka v rudém, zato Jaspera dívka v zeleném.
„Kdo to je?“ zeptal se Jasper Edwarda šeptem. Oba věděli, spíše cítili, že to jsou upírky, a tak nechtěli, aby je slyšely. Ani nevěděli, o koho se jedná, ale byli odhodlaní to zjistit, i kdyby pro ty informace museli jít do pekla.
„Nemám zdání, ale zjistím to,“ odpověděl Edward sebejistě a snažil se napojit do jejich myslí, ale nic. Bella totiž sebe i Alici zaštítila, aby aspoň v myšlenkách měly soukromí. Edward se na ně frustrovaně podíval a pak zapojil svůj super citlivý sluch.
„Všichni na mě koukají,“ zašeptala Bella Alici, když se rozhlížela po tělocvičně. Ano, každý na ně koukal. Byli ohromeni jejími šaty a hlavně její krásou, kterou si každý představoval pod maskou.
„Kdo je ta coura, co si vytváří vlastní pravidla?“ zeptala se Tanya Viktorie a Jessicy a propalovala Bellu pohledem. Edward, Jasper, Alice i Bella to slyšeli. Edward a Jasper zavrčeli.
„Nevím, ale vypadá dobře,“ odpověděla Tanye Jessica okouzleně a koukala na ně, jako by viděla svatého muže, vlastně svatou ženu. Viktorie s Tanyou se na ni rozzlobeně podívaly. Neměly rády, když byl někdo hezčí než ony.
„Ne tak dobře jako my. Dobře jako špatně,“ vysvětlila rychle a znechuceně si odfrkla. Nemluvila pravdu. Líbilo se jí, jak jsou oblečené. Sama se proklínala, proč si takové šaty taky nekoupila.
Bella měla sto chutí se otočit na podpatcích a utéct na druhý konec světa, ne-li dál. Nikdy neměla ráda pozornost a teď na ni koukali všichni. Ale Alice ji chytla pod ramenem, a tím ji zastavila.
„Potřebuješ se napít. Vidím tamhle punč,“ řekla jí Alice a společně sešly těch pár posledních schodů, než se dotkly země. Každý jim uhýbal z cesty. Jasper a Edward se odlepili od zdi a pomalu šli k nim.
Bella s Alicí došly ke stolu se zákusky a nalily si dva poháry punče. Pomalu k nim došli Edward s Jasperem, ale nejdříve mluvil Edward s Bellou. Jasper postával v pozadí a stejně tak Alice.
„Ahoj,“ pozdravil Edward Bellu. Bella se malinko lekla, ale jakmile se mu podívala do zlatých očí schovaných za černou lesklou maskou, věděla, o koho jde. Topila se v tom pohledu tak, že ani nevěděla, jak se jmenuje.
„Ty vážně víš, jak zapůsobit. Ty šaty, no, skvělý,“ dostával ze sebe Edward stěží. Byl nervózní, ale sám nevěděl z čeho ani proč. Bella se podívala na své šaty a přikývla. Taky se jí líbily.
„Děkuju. Moc… hezká kápě,“ řekla Bella nervózně. Edward se začal prohlížet a hledal tu kápi. Ale nenašel ji.
„Teda sako, je to pěkné sako,“ dodala rychle a z paniky se podívala na Alici, která jí stála za zády a pozorně poslouchala každé jejich slovo. Edward zatím Bellu pobaveně sledoval. Nepřipadala mu trapná, spíše roztomilá.
„Co mám dělat?“ zeptala se velmi potichu Bella Alice, skoro jen otevírala němě ústa. Alice ji povzbudila svým povzbuzujícím úsměvem a mrkla na ni. Bellu ale moc neuklidnila, panikařila ještě víc.
„Něco řekni. Cokoli,“ odpověděla jí Alice stejně potichu, taky skoro němě. Bella přikývla a otočila se zpátky na Edwarda, který ji s úsměvem pozoroval. Nemohl z ní spustit oči. Okouzlila ho.
„Nedáš si trochu punče?“ zeptala se ho, ale věděla, že je to pěkná kravina. Upír, který pije krev, by měl pít punč? Edward se na ni podíval jako na mimozemšťana a pobaveně se usmál.
To jsem tomu dala. Nadávala si Bella v duchu a koukala se omluvně na Edwarda. Ten se mezitím uklidnil a dál se na ni koukal. Každý její milimetr si skenoval do paměti. Líbila se mu.
„Odkdy upíři pijí punč?“ zeptal se jí nevěřícně, a přesto fascinovaně. Byl okouzlen touto upírkou. Nevěděl, čím to je, ale věděl, že se mu tato krásná a tajemná upírka líbí. Nějak ho vábila.
„Od té doby, co si hrají na lidi,“ odpověděla Bella a pokrčila rameny. Edward se uchechtl a dal jí za pravdu. Bella se malinko napila a trochu se zašklebila. Edward si toho všiml. Bella si všimla jeho výrazu a začala vysvětlovat.
„Je to celkem dobrý, ale pumě se to nevyrovná. Ostatně, pumě se nevyrovná nic,“ vysvětlila s úsměvem. Dostala na pumu chuť. Edward vytřeštil oči a podíval se jí do očí.
„Ty máš ráda pumy?“ zeptal se jí nevěřícně. Moc upírů vegetariánů nebylo, ale nemyslel si, že by měl někdo rád pumy. Bella přikývla a usmála se na něj. Edwardovi se malinko zatočila hlava a nohy mu skoro vypověděly službu.
„Ano, samozřejmě. Jsou mé nejoblíbenější,“ odpověděla Edwardovi Bella s mlsným úsměvem. Edward se usmál a Bella málem ležela na zemi. Ještě že se stihla opřít o stůl s občerstvením.
„Mé taky,“ řekl Edward a tak začal jejich společný rozhovor na téma pumy. Bavili se o lovu a různých zážitcích z lovu. Mezitím se Alice podívala za Edwarda a uviděla Jaspera. Obešla Bellu s Edwardem a stoupla si před Jaspera, který na Alici hleděl celou dobu.
„Hezký. Člověk by řekl, že jsi přišel v kostýmu, ale upír vidí, že ne,“ řekla mu Alice a taky si trochu usrkla punče z kelímku. Bella jim nechala lidské chutě, takže jí to i trochu chutnalo.
„Díky. Normálně mi to sluší mnohem víc. A jsem bratr Edwarda Masena,“ zašeptal Jasper Alici s hranou nafoukaností, ale jen se snažil zapůsobit na tuto malou upírku, která ho tak okouzlila.
„A to mě má oslnit?“ zeptala se Alice Jaspera s tím svým drzým, ale přesto laskavým podtónem. Pro Jaspera to bylo jako volání andělů. Tak moc se mu ten hlas líbil, jako rajská hudba.
„Jo, trochu. Chceš si zatancovat?“ zeptal se Jasper Alice trochu stydlivě a doufal v kladnou odpověď. Alice se usmála a Jasperovi se zatočila hlava. Zamiloval se, moc dobře to věděl.
„Ráda,“ odpověděla s úsměvem a svou ruku vložila do té jeho. Při jejich střetnutí Alicí i Jasperem projel elektrický proud. Oba to cítili a na chvíli se zarazili. Ale po chvíli to přešlo, a tak se k sobě přiblížili, chytili se za ruce a začali se pohupovat do rytmu ploužáku.
Já sice nemám ráda, že musí být tolik a tolik komentářů, jinak nebude další kapitola, ale byla bych ráda, kdyby jich tu pokaždé bylo aspoň deset. Ráda bych tím zjistila, jak na Vás působí moje povídka. Ale kapitoly budou přibývat, i když bude méně komentářů. Za každý komentář však budu ráda, ale je to jen na Vás.
CatherineCullen
« Předchozí díl Následující díl »
Autor: CatherineCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Zakletá Popelka 6. kapitola:
Parádne, ale už sa teším na tú zmenu
Povídka je inspirována tím filmem. Zatím to bude pořád v ději filmu, změna přijde až v 11. kapitole. Doufám, že se nezlobíte a vydržíte to.
I když tuhle povídku nečtu tuhle kapitolu jsem si přečetla a překvapila mě zněla jako ten film se Selenou Goméz A zase jedna popelka tak nevim není to špatné ale...
I když tuhle povídku nečtu tuhle kapitolu jsem si přečetla a překvapila mě zněla jako ten film se Selenou Goméz A
Jééé, já zapomněla...
Rozhovor o lovu pum na plese? Skvěle jsi mě pobavila!
Nenávidím, když autoři dávají ultimáta typu: "Když tu nebude tolik a tolik komentářů, s povídkou končím!" My "komentátoři" přece nemůžeme za to, že nás je málo, a tím je málo i komntářů. Jen kvůli tomu, že ostatní jsou líní se vyjádřit, máme my přijít o povídku, která se nám líbí? Přijde mi to, vůči nám, nefér.
Jinak povídka, jako taková, se mi velice líbí, ale trochu mi vadí, že je to stále podle filmu. Už bych potřebovala změnu. Délka je střední a celkem vyhovující, jen někdy bych dala neví co, aby to ještě kousek pokračovalo...
Doufám, že brzy přibyde další kapitolka!!!
super honem dalsi
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!