Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Zakletá Popelka 8. kapitola

20.08.2012 (22:00) • CatherineCullen • FanFiction na pokračování • komentováno 12× • zobrazeno 3831×

8. kapitola

Následující den šla Bella normálně do školy. Jako vždy pro ni přijela Alice a společně jely do školy. Bella zakázala, aby Alice mluvila o včerejšku. Sice Edwarda zablokovala, ale sluch mu pořád slouží.

Šly do třídy a nikdo si jich nevšímal, jako vždy. Všichni byli moc zaneprázdněni diskuzí o tajemné dívce v rudém, která včera tančila s Edwardem Masenem. Všem nešla z hlavy a pořád o ní mluvili.

Bella s Alicí šly rovnou k jejich lavici, kde se usadily a čekaly, až zazvoní. Třída se postupně začala plnit. Po chvíli přišla i Tanya s Jessicou, které nebyly moc nadšené ze včerejška.

„Ať byla kdokoli, byla blázen,“ odfrkla si znechuceně a nechápavě Tanya a práskla učebnicemi o lavici, až se celou místností ozývala ozvěna. Všichni se lekli, ale nekoukali po důvodu.

„To jo. Kdo by utíkal od Edwarda Masena? Já ne!“ doplnila ji Jessica a sedla si do své lavice, křížem od Belly.

„Už se nikdy neukáže,“ dodala ještě Tanya a pak už nic neříkala. V tu chvíli přišla do třídy Viktorie s nosem nahoru. Její podpatky klapaly tak nahlas, že o ní Bella věděla už dlouho předtím, než vstoupila do třídy.

„Včera jsi nám chyběla, Bello,“ řekla Viktorie Belle hraným soucitným hlasem a sedla si do své lavice, která je přímo za tou Bellinou. Bella se na ni otočila, i když sama nevěděla, proč to udělala.

„Práce služky hold nikdy nekončí,“ dodala výsměšně se svým povýšeným úsměvem. Bella se poníženě otočila dopředu na učitele a zrovna zazvonilo.

***

Mezitím šel Edward s Jasperem do třídního rozhlasu. Edward držel v rukou Bellinu MP3ku a pořád na ni koukal. Pořád na ni myslel, ale nešlo mu do hlavy, jak je možné, že už nikomu nepřečte myšlenky. Divné, že?

Vždycky to proklínal, ale teď by byl neskonale rád za jednu jedinou myšlenku, která by mu pomohla k oné dívce, se kterou včera tančil. Byla to ta nejkrásnější chvíle jeho života. Chtěl vědět, kdo byla ta upírka.

„Jestli ti tohle vyjde, bude z tebe princ princů,“ vyrušil ho z přemýšlení Jasper, ale cítil se stejně jako Edward. I on pořád myslel na dívku v zeleném, která s ním včera tančila. Taky se zamiloval.

„Proč nejste ve třídě?“ zeptala se jich nasupeně paní Ambersová, která má na starosti rozhlas. Nikdy nebyla moc shovívavá, ale uměla být i laskavá a milá. Edward se okamžitě chopil slova.

„Mám k vám velkou prosbu,“ začal Edward váhavě. Nevěděl, jak začít. Paní Ambersová si založila ruce na hrudi a čekala, co z Edwarda vypadne. Ve skutečnosti se radovala, že Edward po ní něco chce. Její dcery Edwarda zbožňují.

„Potřebuji najít osobu, která byla včera na plese,“ dodal a malinko se zasnil. Pořád před sebou viděl její zlaté oči schované za červenou škraboškou a cítil její vůni všude kolem sebe. Růže, vodopád a rozkvetlá louka. Krásná vůně.

„A když ji nenajdeš, umřeš?“ zeptala se s neskrývaným sarkasmem v hlase. Edward se zase zasnil. Věděl, že se zamiloval upíří láskou, nebo si to aspoň myslel, takže odpověď byla jasná.

„Možná, že jo,“ odpověděl Edward s pokřiveným zamilovaným úsměvem a pokrčil rameny. Paní Ambersová povolila a šla si sednout k mikrofonu. Ze všech rozhlasů na škole se ozvala dvouvteřinová úvodní znělka. Všichni učitelé naznačili třídám, aby byly zticha a pak se ozval hlas paní Ambersové.

„Tohle je důležité hlášení pro všechny studenty!“ řekla paní Ambersová, vstala ze židle a tím uvolnila místo Edwardovi. Edward kývl, jako že rozumí a děkuje a posadil se na židli.

„Dámy a pánové, přeji všem krásný den. Mluví k vám Edward Masen. Včera na plese jsem tančil s jednou dívkou,“ začal váhavě Edward. Všechny dívky se zachichotaly a poslouchaly. Bella zbystřila a Alice taktéž.

„Když jsi odcházela, upadl ti přehrávač a rád bych ti ho vrátil. Problém je, že nevím, kdo jsi. Rád bych to věděl, protože to byl jeden z nejhezčích večerů mého života,“ pokračoval Edward. Viktorie a vlastně všechny holky, se začaly usmívat a už plánovaly, jak Edwarda ulovit. Bella s Alicí jen otevíraly pusy a zíraly.

„Já ho miluju,“ zafňukala Tanya a jako by brečela. Bella s Alicí jen protočily oči a dál se snažily poslouchat, aby se dozvěděly, co Edward chce po neznámé upíří dívce, kterou byla Bella.

„Máš slaninu v rovnátkách,“ řekla jí Jessica. Nakonec je okřikl učitel a už byly zticha a dál poslouchaly Edwarda.

„Takže mám návrh. Pokud jsi ta, se kterou jsem včera tančil, řekni mi jména čtyř nejposlouchanějších písniček na přehrávači. A pokud budou správné, tak jednu věc, kterou máme společnou. Během našeho společného rozhovoru to slovo padlo několikrát. Jsem si jist, že víš, o čem mluvím. Díky, tajemná dámo, budu čekat,“ dopověděl a vypnul mikrofon.

***

O obědové přestávce se Edward posadil k jednomu stolu v jídelně a čekal. Už se totiž tvořila fronta uchazeček s připravenými jmény písniček. Samozřejmě to nebyla ani jedna z nich.

„Jsou všechny stejný,“ řekl poraženě Edward Jasperovi, který stál před stolem a dohlížel na pořádek mezi dívkami. Všechny se předbíhaly a volaly svým bližním, aby se jich zeptaly na radu.

„Ale ta dívka ze včerejška. Skvělá!“ vydechl Edward ohromeně a zasněně se usmál. Jasper si toho všiml. Věděl, co je s jeho bratrem a přál mu, aby svou vyvolenou našel. Dobře věděl, že až ji Edward najde, najde i on svou vyvolenou.

„Jo, brácho, všiml jsem si. Takhle jsem tě neviděl tancovat od udílení cen v roce 2006,“ řekl mu Jasper. Edward se usmál. Tu noc tancoval s nějakou dívkou a velmi si to užíval, ale ta se nemohla rovnat dívce, se kterou tančil včera večer to tango, ve kterém velmi dobře cítil tu energii mezi nimi.

„Pamatuješ na tu noc?“ zeptal se Jasper Edwarda a laškovně na něj mrkl. Edward se usmál a přikývl. Ten večer si užíval jako ještě nikdy, ale když si vzpomněl na včerejšek, noc v roce 2006 ho nezajímala. Byla nepodstatná, jako vlezlý hmyz.

„Poslouchej, my ji najdeme. Jasný? Někde tady je. Díky ní ti zase svítí oči. Bude to dobrý, uvidíš,“ uklidňoval Jasper Edwarda. Přesvědčil ho. Plácli si a šla na řadu další dívka.

Bella šla s Alicí po schodech na druhé straně jídelny a nevěřícně koukala na frontu před sebou. Bella se zastavila a koukala před sebe. Nemohla uvěřit, že to Edward myslel vážně a že ji chce najít.

„Proboha. On to myslel vážně!“ zašeptala nevěřícně Alici, aby je Edward ani Jasper neslyšeli. Alice věděla, že to myslel vážně a pořád se snažila přesvědčit Bellu, aby tam šla. Neúspěšně.

„Měla bys tam jít a říct mu, že jsi to byla ty, než se tam ty holky ušlapou!“ přesvědčovala Alice Bellu dál potichu. Snažila se o to celý den, ale bez úspěchu. Bella je tvrdohlavější než beran, moc dobře to věděla.

„Zapomeň, Alice, nikdy,“ zarazila Bella Alici okamžitě. Alice nechápala, jak Bella může být tak tvrdohlavá. Chtěla jí pomoci, ale nevěděla, jak. A Bella si poradit nenechala. Nechtěla to, vlastně chtěla, ale nepřiznala by to nahlas.

„Říkal, že to byl jeden z nejhezčích večerů jeho života,“ snažila se Alice dál. Tohle Bellu na chvíli obměkčilo, ale skutečně jen na chvíli. Během vteřiny byla Bella zase navenek tvrdá, ale uvnitř ji to svíralo žalem.

„Jo, než zjistí, že jsem to já,“ odpověděla Bella zklamaně a šla dál po schodech nahoru. Alice šla poraženě za ní, ale ještě se nevzdala. Nebude mít klid, dokud Bella a Edward nebudou spolu.

Tanya, která stála pod schody a poslouchala rozhovor Belly a Alice, se naštvaně otočila na Jessicu, která si klidně esemeskovala.

„Slyšela jsi to?“ zeptala se Tanya Jessicy a drkla do ní. Jessica byla tak moc zabraná do mobilu, že neslyšela nic a ztratila rovnováhu, takže málem spadla na zem, ale ustála to a jen zavrávorala.

„Ne,“ odpověděla hned Jessica zaraženě, postavila se rovně a chtěla esemeskovat dál, ale to jí Tanya nedovolila.

„Jdeme,“ vyhrkla Tanya a už táhla Jessicu pryč. Jessica byla zmatená jako ještě nikdy, a to je co říct.

„Kam?“ ptala se nechápavě. Tanya nic neříkala a dál ji táhla k autu, do kterého nasedly a odjely domů.

***

Bella se s plnýma rukama tašek s nákupem vrátila domů, otevřela dveře a vešla dovnitř. Chtěla jít všechno uklidit do spíže. Dveře zase zavřela a chtěl jít do kuchyně vybalit, ale zastavila ji Tanya.

„Už ani krok!“ zařvala Tanya ze schodiště a rychle ho seběhla k Belle. Bella nechápala, co se děje. Vyděšeně se podívala na Tanyu, která už stála přímo před ní a nedůvěřivě si ji měřila.

„Podívej se na ni. Taková nevinná,“ pokračovala Tanya dál a tvářila se podezíravě a stejně tak i zněla. Bella ji vůbec nechápala, i když něco, ale opravdu jen něco málo, tušila.

„O čem to mluvíš?“ zeptala se jí Bella nechápavě, i když si začala velmi dobře myslet, o čem mluví. Bála se toho, jestli to ví. Nechtěla, aby to někdo věděl. Chtěla být pro Edward mrtvá, ale zároveň nechtěla.

„Víme to, Bello!“ odpověděla Belle Jessica a probodávala ji pohledem. Bella se uvnitř zděsila, ale navenek nedala nic znát. Za těch málo let se naučila velmi dobře hrát a odolávat slovním narážkám.

„Co?“ zeptala se Bella opět nechápavě, ovšemže to hrála. Nechtěla, aby se to někdo dozvěděl, a tak začala uvažovat, odkud to vědí. Deník si nepíše a nikdo kromě Alice to nevěděl.

„Žes byla na plese. A s Edwardem,“ řekla pomalu Jessica a snažila se nahánět hrůzu. Moc jí to nešlo. Vyděsila by tak mouchu. Bella se jen zasmála, ale nebyl to pobavený smích, spíše vyděšený.

„Zbláznily jste se?“ zeptala se Bella nevěřícně a snažila se je přivést k omylu. Moc jí to nešlo.

„Ne. Ty jsi blázen, jestli si myslíš, že tě necháme, abys ho klofla, ty podvodnice. Jestli se Edwardovi přihlásíš, tohle video uvidí všichni,“ pokračovala Jessica a zpod mikiny vytáhla kazetu s nahrávkou, na které byla Bella jako jedenáctiletá. Bella se malinko vyděsila.

„Zdravíme youtube!“ řekla Tanya výsměšně s mlasknutím svých rovnátek a obě se snažily, aby Bellu zastrašily a odpudily od jejího prozrazení. Bella to ale říct nechtěla a neměla to v plánu.

„Neumíte zacházet ani s toustrem, natož s youtube,“ odpověděla Bella taky výsměšně a tím chtěla ukázat na jejich blbost a neschopnost. Taky se jí to povedlo, ale ne na dlouho. Nepotřebují to, když mají služku.

„Vyzkoušej nás!“ řekla Belle Jessica. Bella se na ni nechápavě podívala. Jessica se neumí ani podepsat.

„Jdi udělat jehněčí kotlety! Máma už má velký hlad!“ poradila Tanya Belle. Bella nechápavě zavrtěla hlavou a šla do kuchyně udělat ty kotlety, jinak by od nich neměla klid. Tanya měla velmi dobrý plán a chtěla ho jít uskutečnit. Otočila se na podpatku a chtěla jít ven z domu, ale Jessica ji zastavila.

„Kam jdeš?“ zeptala se Jessica povýšeně a otočila se na svou sestru, která se zastavila v pohybu.

„To není tvoje věc. Chci říct, nikam. Projít se, do lesa,“ vyhrkla Tanya a rychle šla ven. Jessica si šla sednout do křesla, ale jaksi se jí to nepovedlo a skončila na zemi. Neumí se ani posadit. Tanya mezitím došla k Belle do pokoje a pohotově zavřela dveře. Vytáhla z kasy tužku a začala přemýšlet.

„Kdybych byla seznam, kam bych se schovala?“ zeptala se sama sebe. Otevřela první šuplík, který viděla a všechno házela ven. Takhle otevřela ještě pět dalších, než se rozhlédla po pokoji.

„Přímo na oči!“ řekla si opět pro sebe a šla k posteli, na které posunula jeden polštář, pod kterým byl Bellin notebook s otočným displejem, který jí dala Alice předloni k Vánocům.

„Chytrý, fikaný,“ řekla ještě Tanya a začala hledat v notebooku. Po chvíli našla Bellin seznam písniček a na ruku si napsala Belliny nejoblíbenější.

Almost Lover

Clair de Lune

Behind These Hazel Eyes

Miracle

Pro sebe se usmála, notebook zaklapla a chtěla odejít, ale dovnitř vstoupila Jessica a práskla dveřmi, za kterými stála Tanya, takže dostala do nosu.

Jessica vzala Bellin notebook do rukou a chtěla ho otevřít a taky si napsat ty písničky, ale ona s tím neuměla zacházet, takže jí nakonec notebook vypadl nešikovně z rukou na zem a rozbil se.

Písničky jsem vzala z Playlistu na internuetu, kde stály oblíbené písničky Belly Swanové ze Stmívání. Nevím, jestli jsou pravé, ale Clair de Lune je pravý určitě.

CatherineCullen

Autor: CatherineCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Zakletá Popelka 8. kapitola: