Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Zapomenout - Prolog

Sraz Ostrava!!! 18

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Renesmee Carlie Cullenová má ten nejlepší život jaký si kdokoliv může přát. Má milující rodinu, spřízněnou duši, Jacoba Blacka, taky je krásná a chytrá. Její život je až příliš dokonalý. Jednoho všedního dne se však všechno změní. Ztratí paměť. Nebude si pamatovat svůj předcházející život. Začne od znova, s upírkou, která se bude vydávat za její matku. Dlouhou dobu budou bydlet v New Yorku, ale po čase se přestěhují do nenápadného městečka. Najde Nessie svou pravou rodinu?

12.01.2012 (16:00) • Tera4 • FanFiction na pokračování • komentováno 8× • zobrazeno 1224×

„Jaku, už mě vážně nech jít.“ Rozpustile jsem se smála a svoje slova nemyslela vůbec vážně.

„Ještě ne,“ zasténal a prudce mě políbil. Mírně se mi podlomila kolena a zastavil se mi dech, když mi vjel silnýma rukama pod košili. Svými horkými rty sjel až k mému krku a mezi polibky mi šeptal: „Miluju tě.“ Snažila jsem se rychle popadnout dech.

„Musím jít.“ Sebrala jsem v sobě svou největší vůli a mírně ho odstrčila. Podíval se na mě roztouženým pohledem a v očích mu hrály radostné jiskřičky.

„Už abys byla moje,“ zašeptal mi do vlasů.

„Už jsem tvoje,“ usmála jsem se.

„Víš, jak to myslím.“

Samozřejmě, že vím. Už za pár týdnů ze mě bude paní Blacková. Po pravdě mě to trochu děsí, do svatby se mi moc nechce, ale udělám pro něj cokoliv. Jemně a krátce jsem ho políbila.

„Budeš mi chybět.“ V myšlenkách jsem mu poslala: Ty mě taky.

Naposledy jsem se na něj usmála, otočila jsem se a vyběhla z pláže v La Push do lesa. Vítr mi čechral vlasy a já se cítila tak volně, přemítala jsem, jak je můj život skvělý. Nic mi nechybí. Mám všechno, na co si vzpomenu, taky tu nejlepší upíří rodinu na světě, zvláštně čarovný vztah s tím nejúžasnějším člověkem pod sluncem a k tomu všemu nesmrtelnost, nikdy to neskončí. Navždy, tak krásně zní to slovo. Jediné, co mi možná trochu schází, jsou lidští přátelé, se kterými bych mohla řešit normální malicherné problémy. Ale co nevidět se budeme stěhovat pryč, pryč z Forks i ze státu. S rodiči a zbytkem rodiny jsme tu zůstali ještě šest let po bitvě s Volturiovými. Můj zrychlený růst mi nedovoloval se během mého dětství stýkat s lidmi a oni mi chtěli umožnit vyrůst na jednom místě. Jsem jim za vše velice vděčná. Jaké to asi bude, až budu chodit na střední, už vdaná. Z jedné strany se na to těším, z té druhé se hodně obávám.

Z přemýšlení mě vytrhl fakt, že už jsem stála před velkým domem zbytku členů Cullenovic rodiny. Proplula jsem dveřmi a slušně pozdravila všechny přítomné v místnosti. Emmett, Jasper a Rosalie se dívali na nudný pořad v televizi. Můj otec hrál na klavír ukolébavku pro mou matku, která seděla hned vedle něho. Carlisle byl podle mého sluchu v pracovně a Alice nejspíš přerovnávala i tak dost uklizenou šatnu ve svém pokoji. Esme seděla na schodech a čmárala si něco do svých skic.

Všichni přítomní mi svorně odpověděli. Přidala jsem se k trojici na sedačce a snažila jsem se pochopit, o čem ta reality show je.

Jediné, co jsem po hodině sledování věděla určitě, bylo, že je to neskutečně nudné.

„Jdu si zalovit,“ houkla jsem za nimi, když jsem mířila k zadním dveřím domu.

„Nessie?“ zavolala za mnou maminka.

„Ano?“ odpověděla jsem otázkou a otočila se s úsměvem.

„Dávej na sebe pozor.“ Převrátila jsem oči.

„Neboj, umím se o sebe postarat, nejsem malá.“ Emmett se zasmál.

„Jo, já vlastně zapomněl, už je ti skoro sedm,“ Vyplázla jsem na něj jazyk a proběhla jsem dveřmi.

Letěla jsem jako střela, přeskočila jsem řeku a vydala se kupředu do lesa.

Zastavila jsem se už celkem daleko, dál než kdy jindy. Nasála jsem vůni lesa a zaznamenala pach stáda jelenů. Vydala jsem se jejich směrem, pořád dál od domova. Prudce jsem se zastavila. Udeřil mě do nosu pach cizího upíra. Neznala jsem ho. Pořádně jsem se rozhlédla. Nikde nikdo. Pomalu jsem začala couvat, když vtom jsem zády narazila do něčeho tvrdého a ledového.

Otočila jsem se. Naproti mně stál vysoký upír s rudýma očima. Polekaně jsem vyjekla. Zírala jsem na něj tak pět vteřin a pak jsem okamžitě vystartovala pryč od něj. Dohnal mě, chytil mě tvrdě za ruku a otočil.

„Kdo jsi?“ zeptala jsem se s panickou hrůzou v hlase.

„Nemá cenu ti to říkat.“ Polekaně jsem vytřeštila oči. „Neboj se mě.“ Usmál se na mě jízlivě.

„Prosím, nech mě jít.“ Snažila jsem se mu vytrhnout. Popadl můj obličej do dlaní, bolestně ho zmáčkl, sykla jsem. Podíval se mi do očí a v mé hlavě se rozléhal jeho hlas. Zapomeň, zapomeň na svůj dosavadní život i na osoby v něm. Před očima se mi přehrál rychlostí blesku celý můj krátký život a pak najednou zmizel, zmizelo všechno, všechny mé vzpomínky, všichni. Pohltila mě tma a já padla k jeho nohám. Prázdná, jako opotřebovaná skořápka.

***

„Sluníčko? Slyšíš mě?“ Pevně jsem stiskla oční víčka a pak je pomalu otevřela. Nade mnou se skláněla žena, krásná žena. Mohlo by jí být tak čtyřicet, možná míň. Byla upírka. Poznala jsem to, měla bílou pleť, černé, husté vlasy jí padaly do obličeje, měla je dlouhé do pasu. Dívala se na mě radostně zlatýma očima. Porozhlédla jsem se po místnosti.

Ležela jsem na velké posteli a poměrně malém pokoji. Stěny byly vymalované příjemnou fialovou, ostatně jako zbylé doplňky. Nábytek byl ze světlého dřeva. Všechno zde pěkně ladilo a působilo to příjemným dojmem.

„Kde to jsem?“ zeptala jsem se automaticky.

„Doma, miláčku,“ odvětila vlídně ta žena. Napadla mě lepší otázka. Kdo jsem? Začala se mě zmocňovat panika. Byl to strašný pocit, nevědět o sobě nic, své jméno, nic… Zavřela jsem oči a snažila se vzpomenout si aspoň na něco.

„Kdo, sakra, jsem?“ zoufale jsem se podívala na tu krásnou upírku.

„Nejspíš jsi ztratila paměť,“ řekla si zděšeně spíš pro sebe. „Ty si mě nepamatuješ, Emmo?“ Překvapeně jsem zamrkala, mluvila na mě. Zavrtěla jsem provinile hlavou.

„Jsem tvoje máma. Jmenuješ se Emma Moesby.“ Pěkné jméno, pomyslela jsem si v duchu. „Já jsem Elizabeth a jsem upírka, ty jsi moje dcera, jsi poloupírka a je ti sedm let.“ Tohle jsem všechno z nevysvětlitelného důvodu věděla. Nemusela mi nic vysvětlovat. Posadila jsem se, rukou jsem si zajela do vlasů. Chtělo se mi brečet, řvát…

Autor: Tera4, v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Zapomenout - Prolog:

 1
8. Barushka
12.01.2012 [20:56]

Wow! Zajímavé! Prosím, rychle pokračuj, je to skvělé. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

7. Puccinka10
12.01.2012 [18:57]

Puccinka10Začíná to dobře, pěkně si to napsala Emoticon Emoticon a příde mi to jako opravdu dobrý nápad na povídku, těším se na další kapitolu Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

6. BlairCullen
12.01.2012 [18:44]

BlairCullenWow
Musím říct, že chudák Renesmeé.
Prvně jsem si myslela, že to bude Bella, ale překvapila jsi mě.
Chválím tvojí povídku. Emoticon Emoticon
Už si to asi dokážu domyslet, že ona bude ta žena z New Yorku.
Takže se těším na pokračování. Emoticon
Hodně štěstí Emoticon

5. Hejly
12.01.2012 [17:02]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

4. Bee1
12.01.2012 [16:13]

Bee1Toto sa ti naozaj podarilo!Uz sa tesim na pokracovanie! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. Neyimiss
12.01.2012 [15:27]

NeyimissČlánek jsem ti opravila, ale měla jsi v něm spoustu chyb. Doporučuji ti najít si korektora, který ti s ní pomůže.
Příště si dej větší pozor na:
* čárky;
* chybějící
- interpunkční znaménka;
- písmena;
- slova;
* mě/mně/mi;
* slovosled;
* přímou řeč (!!!);
* špatně dělená slova;
* skloňování;
* vsuvky;
* oddělování oslovení.

2. WhiteTie
02.01.2012 [14:34]

WhiteTieČlánek ti vracím. Nefunguje ti obrázek, tak si to, prosím, oprav. Dále máš v textu stále chyby - přímou řeč, čárky, apod.

Až si to vše opravíš, zaškrtni "článek je hotov".

1. Kyky
27.12.2011 [23:18]

KykyAhoj, promiň, ale článek Ti vracím, jsou v něm chyby.
- nefunkční perex obrázek
- čárky
- Kolem oslovení se píší čárky.
- překlepy
- Emmet -> Emmett
- s rudými oči -> s rudýma očima
- chybějící mezery
- shoda přísudku s podmětem
- rozdělení slov
- vtom (znenandání)/v tom (v něčem)
- ji/jí - krátce jen ve 4. pádě
- přímá řeč
Přímou řeč si oprav podle těchto vzorů...
Pokud za přímou řečí nenásleduje věta uvozovací (řekl, vykřikl, zeptal se, odpověděl, pozdravil, vyděsil se, souhlasil…), nesmí přímá řeč končit čárkou.
1) Po přímé řeči následuje činnost, kterou udělal někdo jiný:
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Přikývl.
„Můžu tě ještě o něco poprosit?“ Otočil se a vyčkával.
„Alice, prosím, nech to tak, jak to je!“ Jen přikývla.
2) Událost se stala až poté, co osoba domluvila, popř. popisuje své pocity:
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Popadla jsem kufr a vydala se vstříc novému životu.
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Chtělo se mi plakat, ale nedala jsem na sobě nic znát.

Pokud věta uvozovací následuje, nesmí přímá řeč končit tečkou. Zde je více možností.
1) Může končit vykřičníkem nebo otazníkem:
„Můžu tě ještě o něco poprosit?“ žádala jsem, než stihnul odejít.
„Alice, prosím, nech to tak, jak to je!“ vykřikla jsem.
2) V ostatních případech musí končit čárkou:
„Alice, za pět minut nastoupím do letadla. Nezabráníš mi v tom,“ řekla jsem odhodlaně.

Pokud mezi jednu přímou řeč vložíme větu, může to být napsáno dvěma způsoby.
1) „Pojď,“ řekla, „uvařím ti kafe."
2) „Pojď,“ řekla. „Uvařím ti kafe."

Až si chyby opravíš, zaškrtni znovu "článek je hotov".
Díky. Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře