Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Zapomenuté království 21

02.08.2010 (09:15) • Evelyn • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2037×

Všichni v místnosti s výjimkou Edwarda a Belly se okamžitě uvolnili a pokračovali bezstarostně v předchozí činnosti a hovoru. Edward seděl se zaťatými pěstmi a celé jeho tělo působilo ztuhle a strnule. Bella to nechápala. Bylo jí jasné, že ta návštěva bude upířího charakteru, ale pokud i oni vyznávají stejný životní styl jako Cullenovi, neshledávala na nich nic špatného. Edward se ale mračil a na první pohled z něj nechuť a nelibost z návštěvy přímo čišely.

„My s Bellou půjdeme domů. Už je pozdě a ona by si měla jít lehnout. Denalijští počkají do rána,” pronesl náhle pevným hlasem nepřipouštějícím námitky a se zmatenou Bellou v náručí vstal. Zbytek rodiny se na něj díval, jako by přemýšleli, zda je duševně úplně v pořádku.
„Edwarde, možná by bylo lepší, aby se s nimi Bella setkala rovnou,” promluvil na něj Carlisle nahlas, když jeho myšlenky ignoroval. Edward si povzdychl a odpověděl tak tiše, aby ho jeho žena nemohla slyšet.
„Ano, to by možná bylo, ale já jí nikdy nevyprávěl o našich milých sestřenicích s Tanyou v čele. Carlisle, ty víš, že je mám rád, stejně jako vy ostatní, ale vztah mezi mnou a Tanyou je poněkud napjatý a já bych ho nejprve Belle rád vysvětlil a nechal ji udělat si vlastní názor, než se s nimi uvidí.”

Carlisle si povzdychl. Když to jeho syn podal takhle, bylo to, co říkal, logické a mělo to svůj nesporný smysl. Alice protočila panenky a hlavou jí probleskla zbloudilá myšlenka, jaké štěstí to měla, že našla Jaspera. Ostatní muži, bratry nevyjímaje, se jí občas zdáli být trošku natvrdlí a prostě jiní.

Edward se spěšně s rodinou rozloučil, pozdravoval Denalijské a běžel k chaloupce dříve, než se Bella stačila vzpamatovat. Držela se ho jako klíště a snažila se vymyslet, co ho tak popudilo nebo snad dokonce vystrašilo, když ostatní z rodiny vypadali tak klidně a Alice vyloženě vesele a radostně.

Doma ji Edward opatrně posadil do křesla u krbu a zmizel do kuchyně. Bella už ho znala natolik dobře, aby poznala, že si musí něco promyslet. Opřela se a zavřela oči. Na svoje narozeniny dočista zapomněla. Neměla je ráda, nikdy, a od té doby, kdy žila mezi nestárnoucími, ještě méně. Přesto si dnešní den báječně užila. Radost jí udělaly samozřejmě všechny ty s láskou vybrané dárky, ale mnohem víc ji těšila a u srdce hřála ta příjemná a milá atmosféra, kterou vyzařovala její rodina.

Během pár minut byl Edward zpátky u ní a donesl jí horkou čokoládu a kousky jahod. Její oblíbenou sladkou pochoutku. Tázavě se na něj podívala a aby svému výrazu dodala váhu, mírně nadzvedla jedno obočí a přimhouřila oči. Edward, který okamžitě věděl, že byl odhalen, se trošku zašklebil a pak nervózně usmál. Klekl si před Bellu a složil jí hlavu do klína. Nedokázal se na ni dívat, protože se bál její reakce. Neprovedl nic špatného a neměl černé svědomí, ale o Tanye jí nikdy neřekl a nyní se za to proklínal. Bella cítila šimrání kolem žaludku a nepříjemně ji zamrazilo v zádech. Pro Edwarda tohle asi nebylo snadné a ona mu to chtěla nějak ulehčit. Nenapadalo ji však jak. Nevěděla, co jí chce říct. Pohladila ho prostě po tváři a pak mu zabořila ruce do vlasů a vískala ho v nich.

„Víš, předem musím říct, že jsem skutečně nikdy s žádnou jinou ženou nikdy nebyl. Ty jsi moje první a jediná. Ale než jsem tě potkal a zamiloval se snad na první pohled, nežil jsem v dokonalém celibátu. Znal jsem jiné ženy a několik upírek, které o mě projevily zájem. Všechny jsem zdvořile, ale velmi striktně odmítal. Hledal jsem někoho, jako jsi ty. Ne, já hledal přímo tebe. Vždycky jsem doufal, že mi jednou zkřížíš cestu a pak budeme kráčet životem spolu. Byl jsem strašně dlouho sám.

Návštěva, která přichází, jsou naši nejbližší přátelé. Spíše se ale považujeme za vzdálenější rodinu. Eleazara a Carmen beru jako tetu a strýce a Kate, Tanyu a Irinu asi jako sestřenice. Naposledy jsme se viděli asi před pěti lety.

Bello, tohle je pro mě horší než přiznání dávného odklonění se od filosofie mojí rodiny a zabíjení. Přesto vlastně o nic nejde. Divné, viď? Jenže přiznat manželce, že jsem kdysi políbil ženu, která sem teď přijede na návštěvu, prostě divné je,” vyprávěl Edward tiše.

Bella se v první chvíli vyděsila, co jí chce říct tak strašného. Zmínka o zabíjení jí způsobila husí kůži a když řekl, že políbil jinou ženu, na okamžik ho přestala hladit ve vlasech. Očekávala, co přijde dál. Nepředpokládala, že než se potkali, Edward se na jinou ženu ani nepodíval. I jí samotné se líbilo několik chlapců a později mužů  z vesnice. Líbili se jí a nic víc v tom nebylo. To přeci nebylo špatné. Spíš úplně obyčejně normální.

„Tanya je krásná, moc krásná a taky hodná, milá, zábavná a chytrá. Muži ji mají moc rádi. Lidi i upíři a ona si je toho vědoma. Víš, já byl první, který ji odmítl. A tím jsem vzbudil její zájem. Zpočátku si chtěla jen dokázat, že i mě okouzlí a získá, ale postupem času se mezi námi vytvořilo takové křehké a zvláštní přátelství. Mám ji rád, svým způsobem. A ona mě. Po nějaké době vzdala pokusy svést mě. Stejně už po mně ani nijak zvlášť netoužila. Přátelství mezi námi se upevnilo a získalo pevné základy. Vím, že je to podivné, ale my dva si rozuměli takřka dokonale. I ona je velmi dlouho sama. Mnohem déle než já. I jí chyběla blízká a spřízněná bytost. S ní jsem mohl mluvit o svém strachu z věčné samoty a osamění ve společnosti rodiny. Špatně se mi to vysvětluje, ale ač jsem byl stále obklopen milující rodinou, byl jsem mezi nimi sám. A v tom mi Tanya dokonale rozuměla. Její situace byla velmi podobná.

Když jsme u nich byli nějaký čas před pěti lety, napadlo mě, že bychom to spolu mohli třeba zkusit. Bylo mi s ní dobře a vždy jsme si měli o čem povídat. Já vím, je to zoufale nedostatečný základ pro vztah, ale za zkoušku to stálo. Tanya se nejdříve smála a myslela si, že žertuju. Přišlo jí to vtipné. My dva spolu, tak najednou. Ale přemýšlela o tom. Nasadil jsem jí brouka do hlavy, takříkajíc. Nakonec souhlasila, ale bylo to od začátku odsouzené k záhubě. Když jsme se poprvé políbili, připadal jsem si jako největší pitomec na světě. A protože jsem četl Tanyiny myšlenky, věděl jsem, že i ona se cítí divně. Ten jeden polibek, navíc dost krátký, nás hrozně odcizil. Jeden před druhým jsme se vlastně styděli a navzájem se vyhýbali. Pár dní nato jsme s rodinou odjeli sem. Zítra Tanyu uvidím poprvé od toho našeho trapného pokusu a nevím, jak se k sobě budeme chovat.
Jen jsem chtěl, abys o tom věděla a nepřipadala si nijak podvedená,” dokončil Edward a tiše a bez nejmenšího pohybu čekal na Bellin soud.

Bella se ani v nejmenším nezlobila. Nevyčítala Edwardovi, že se bál samoty a chtěl se jí vyvarovat. Chápala ho a bylo jí ho i trochu líto a stejně tak Tanyi. Najednou se jí zdálo až nespravedlivé, že ona svou druhou polovinu potkala v osmnácti letech a našla své štěstí. Zdálo se jí děsivé, že někdo může být na světě celá staletí a spřízněnou duši nenajít.

„Chápu to. Tanya mě asi nebude mít ráda, viď?” zašeptala Bella a skutečně pocítila až osten strachu ze setkání s Tanyou. Sám Edward ji popsal jako moc krásnou a i po ostatních stránkách výjimečnou a úžasnou. Ještě ji neviděla, ale už se cítila jako obyčejná, ničím nevýrazná holka.
„Ty se na mě nezlobíš?” zeptal se překvapeně Edward a posadil se proti ní. Zavrtěla hlavou a usmála se. Měla na jazyku, že se nemá přeci vůbec proč zlobit, ale Edward jí nedovolil nic říct a políbil ji. Když ji pak, aniž by přerušil polibek, odnesl do ložnice, na jakákoliv slova  zapomněla.

Xxx

Ráno se vzbudila a bylo jí hezky. Protáhla se a ještě napůl se zavřenýma očima se vydala do koupelny. Edward jí večer slíbil ranní vanu plnou vonného oleje a kávu přímo ke koupeli. Svlékla si košili a vkročila do vany. Tohle na vstávání milovala. Tím, že Edward nemusel, vlastně nemohl spát, připravoval jí nádherná rána. Snídaně do postele, koupel, čokoláda, v létě květiny ve váze. Ponořila se do vany a vychutnávala si působení oleje na své tělo.
„Dobré ráno, lásko,” ozval se ode dveří Edward a vkročil s úsměvem do koupelny. Nesl tác se snídaní a slíbenou kávou.
Natažená ve vaně upíjela tak akorát horký nápoj a uždibovala čerstvé pečivo se sýrem. Po jídle jí Edward umyl záda a ani neprotestoval, když ho Bella stáhla k sobě do vody. Ani jeden se netrápil tou spoustou vody vycákané na podlahu.


Bella cítila mírnou nervozitu, když šli s Edwardem do velkého domu. Ani jeden se nezmínil o jejich klasickém způsobu dopravy mezi domy. Nyní šli svižnějším, ale stále lidským tempem. Drželi se za ruce a snažili se předstírat, že jsou na obyčejné procházce.

Rose s Emmettem a krásnou brunetkou a snad ještě hezčí blondýnkou seděli na terase a něčemu se smáli. Atmosféra mezi nimi byla zcela uvolněná a přátelská. Bylo vidět, že se dobře znají a skvěle se baví. První je zpozorovala ta blondýnka a zářivě se usmála.
„Edwarde,” zavolala radostně a během vteřiny ho objímala. Bella s sebou mírně cukla. Cullenovi si před ní vždy dávali pozor na přílišnou rychlost.
„Jejda, omlouvám se. My se tam moc s lidmi nestýkáme, promiň. Já jsem Kate,” usmála se kráska na Bellu a natáhla k ní ruku. Bella ji s úlevou stiskla a úsměv ženě oplatila.
„Bella,” odvětila. Kate jí byla sympatická. Byla živelná, veselá, přirozená a velmi přátelská. Bellin strach, že se jí bude návštěva stranit nebo ji dokonce nebudou mít rádi kvůli jejímu lidství se ukázal jako úplně mylný.

Irina vůči ní byla trochu odtažitá, ale nikoliv nepřátelská. Spíše opatrná a obezřetná. Kdyby byla také člověk, Bella by ji označila za ostýchavou. Carmen byla podobně mateřská a nekriticky milující jako Esmé. Eleazar ji přivítal s úsměvem a když se k němu přiblížila, překvapeně zamrkal a po chvilce mu poklesla brada.
„Štít? To je velmi silná schopnost, Bello,” řekl místo pozdravu. Bella zčervenala a sklopila oči k podlaze. Nějak nevěděla, o čem Eleazar mluví.
Ale Carlisle s Edwardem a ostatními se dali do živé diskuze. Bella se v ní velmi brzy dočista ztratila. Pochopila, že má schopnost, podobně jako Edward, Alice nebo Jasper. Eleazar prý dokázal rozpoznat vlohy ostatních a u ní cítil něco velmi silného. To byl důvod, proč jí Edward nemohl číst myšlenky, v rozčilení na ni neplatilo Jasperova uklidnění a Alice někdy neviděla její budoucnost.
Bella se nenápadně vytratila ven a došla až k altánku, kde se posadila. Připadala si ztracená. Její rodina jako vždy v takových chvílích začala mluvit příliš rychle, aby jim rozuměla. Přitáhla si nohy k tělu, objala si lýtka a položila hlavu na kolena. Zase tu byl ten nepříjemný pocit, že ke své rodině nepatří. Opět ten starý známý strach sevřel její srdce a stáhnul jí hrdlo.

„Ahoj, ty budeš Bella, viď? Já jsem Tanya,” objevila se najednou proti ní nádherná dívka. Bella na ni hleděla s úžasem a mírnou závistí. Dlouhé, zlaté vlasy jí zářily a místy házely narůžovělé odlesky. Její tvář připomínala tvář antické bohyně. Karamelové oči jí dodávaly zdání orientálnosti a výjimečnosti. Postavu měla dokonalou. Belle se zdálo, že ani Rose není tak krásná.
Ztěžka polkla. Nechápala, jak se do Tanyi mohl Edward nezamilovat a nepadnout jí okouzleně k nohám. Být ona mužem, jistě by to udělala.
„Ehm, ano, jsem Bella. Promiň, nechtěla jsem na tebe tak zírat,” vzpamatovala se a celá červená se snažila nevypadat jako hloupá husa.

Tanya se usmála a ještě zkrásněla. Posadila se k Belle a jedna druhou si dál prohlížely. Pak se Tanya rozesmála.
„Asi chápu Edwarda. Jsi moc krásná,” složila Belle poklonu. Ta jen odmítavě zavrtěla hlavou.
„Nejsem, jsem úplně obyčejná. To ty jsi nádherná. Vždyť i já na tobě můžu oči nechat,” přiznala Bella stydlivě. Tanya jen zakroutila hlavou a pak si povzdychla.
„Já jsem upír, moje milá. Hezkou tvář a líbivý vzhled patří k naší výbavě. Lákáme tím kořist, víš. Tedy, ti co se živí lidskou krví. Počkej, až budeš jako my, krásou nás všechny předčíš,” usmála se Tanya.
„Kdepak, já nebudu jako vy. Ani já, ani Edward si mou přeměnu nepřejeme,” vysvětlila Bella tiše. Tanya překvapeně vydechla a párkrát zamrkala.
„Ale… to, jak to chcete udělat? Vždyť jako člověk jednou zestárneš a zemřeš,” nechápala Tanya. Ona si svou existenci nevybrala, ale dávno se s ní smířila. Počítala s tím, že když si najde partnera, budou spolu navždy. Ať už bude v okamžiku upír, nebo člověk.
„Ano, tak to je,” odpověděla Bella hluše a opět se jí chtělo plakat. Nikdo z rodiny s ní takhle narovinu nemluvil. Byla ale Tanye vděčná, asi potřebovala tuhle pravdu konečně slyšet od někoho jiného. Z jiných úst než svých vlastních.

Po tváři jí sklouzla osamělá slza. Nechtěla plakat a nechtěla přiznat, že ji představa sebe samé stárnoucí a jednou nemohoucí děsí. Vzpomněla si na svůj svatební den. Měla tehdy odejít a nenechat se Alicí přesvědčit. Edward ji teď miluje, ale co jednou v budoucnu, až bude vypadat jako jeho babička a bude mít třeba problémy s pamětí a nedej Bože se samoobsluhou a ztratí schopnost sama se vykoupat nebo si dojít na toaletu. Ta představa byla naprosto děsivá.

„Bello, proboha, neplakej. Já tě nechtěla nijak poučovat nebo být zlá, jen mě to překvapilo. Je to vaše rozhodnutí a jistě spolu budete šťastní. Milujete se a láska dokáže zázraky. Na mě neber ohledy. Jsem hloupá, že jsem to řekla,” omlouvala se Tanya překotně a opravdu ji její neuvážená slova mrzela. Přála Edwardovi štěstí a bylo jí líto, že Bellu nějak ranila.
„To… ty… ty za nic nemůžeš. Jen mě to trochu straší. Nic se neděje, jsem v pořádku,” zavzlykala Bella a k Tanyině šoku a neskrývanému překvapení se jí vrhla kolem krku. Byla zvyklá objímat Rose, Esmé i Alici a ani trochu nemyslela na to, že by jí Tanya mohla ublížit.

Ta, když se vzpamatovala, váhavě Belle objetí opětovala a nechala ji chvilku na uklidnění. Když je pak o pár minut našel Edward, nevycházel z úžasu. Bella se s Tanyou vesele bavila a bylo na první pohled vidět, že si spolu báječně rozumějí.

Autor: Evelyn (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Zapomenuté království 21: