Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Záře v temnotách 21. díl

the host stills

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Záře v temnotách 21. dílPovídka opět pokračuje a opět se máte na co těšit

23.03.2010 (20:30) • Tahmed • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1065×

Nevítaný host

Rok 1950: doma – Jasper

Maria, no to snad ne! Doufal jsem, že ji již nikdy nespatřím. Tohle je jako zlý sen. „Měli byste zmizet. Všichni.“ Poradil jsem jim, ale již bylo pozdě. „Proč by měli odcházet Jaspere?“ ten hlas bych poznal kdykoliv a kdekoliv. Maria.

„Nemáš tady co dělat. A proč si vůbec přišla?“ zasmála se tím svým samolibým úsměvem. A řekla mi, že bych to měl vědět. „Já se k tobě už nevrátím. Mám po krk těch bojů, lidské krve a emocí plných čiré nenávisti.“

Prohlížela si nás a všechny zkoumala. Ten její pohled jsem poznal. Určitě měla v lese rozmístěnou gardu novorozených, tím jsem si byl jistý. Jakmile by se jí něco stalo, zaútočili by. Je chytrá a lstivá. Nejdéle zůstala stát na očích. Všimla si toho, čeho jsem si všiml i já, když jsem jí poprvé spatřil. Alice je snadný terč. Nic co by nedokázala zlikvidovat.

Jenomže to se Maria přepočítala. Neví, že Alici budu chránit a neví, že ona má ještě malou výhodu. Hodně také zkoumala Emmetta. Ano Emmett je sice obr, ale dal by se zničit docela snadno. Měla jistě v hlavě zmatek. S tím souhlasil i Edward.

„Jsi zmatená. A když jsi zmatená, děláš chyby a ty to víš. Víš, že se se mnou nemůžeš rovnat. Znám tvé slabé stránky.“ Tohle ona věděla až moc dobře. Byla nejistá. Ale nelíbilo se mi, jak si neustále měří Alici.

Rok 1950: doma - Alice

Měřila si mě a to se Jasperovi nelíbilo. Dal přede mě ochranářsky ruku, aby mě mohl včas dostat z jejího dosahu. Maria si toho však všimla. „Neříkej mi, že se ke mně nechceš vrátit, kvůli takové bezvýznamné mrňavé upírce?“ Jasper při jejích slovech hrozivě zavrčel.

„Mario odejdi, já se k tobě nevrátím.“ Až podezřele snadno odešla. Sice byla velice nasupená, ale odešla. Přišlo mi to divné. Jasper se mnou naprosto souhlasil. Šlo mu to poznat na očích a pak to ještě potvrdil svými slovy.  On tušil, že se ještě něco stane.

Druhý den ráno se Carlisle až podezřele rychle vrátil z práce. Prý polovina lidí nepřišla do svých zaměstnání a jsou všichni nezvěstní. Všechny stopy vedou prý k nám. To znamenalo pro nás jediné, musíme opustit náš domov a jít pryč odsud. Jasper věděl, že v tom má prsty Maria.

Večer jsme měli téměř sbaleno, ale opět nás vyrušila nevítaná návštěva a tou byla opět Maria a tentokrát nebyla sama. Vzala si sebou pár hochů na obranu. Jasper si s ní o tom vážně promluvil. Málem došlo i ke střetu, ale Jasper je všechny uklidnil a dokonce natolik, že ten boj o Jazze Maria vzdala a po slušném požádání Jazze nás nechala na pokoji.

A pak jsme se opět stěhovali tentokrát do Lincoln City v Oregonu. Esme s Carlislem tam našli polorozpadlý dům, ale Esme se ihned pustila do restaurování a byla ve svém živlu. Líbilo se mi jak si Esme dokáže se vším poradit. Hoši mezi tím odjeli na lov. V podstatě je tam Esme vyhnala, prý aby jí nepřekáželi při práci.

Samozřejmě že já s Rose, jsme Esme pomáhat směli a dokonce se mi to natolik zalíbilo, že jsem se i Esme do toho trochu míchala.  Dost jsem se divila, že jí to nevadilo. Asi si už na mě zvykla. Bylo mi fajn s mojí novou rodinou, ale zároveň jsem se nemohla zbavit toho divného pocitu uvnitř sebe sama.

Rok 1950: na lovu – Jasper

Na lovu jsem celou dobu přemýšlel, proč mě chce Maria najednou tolik zpátky. Nechápu, co si od toho všeho slibovala. Přeci jsem ji opustil a tak nemůže počítat s tím, že se k ní vrátím. „Maria je bojový stratég Jaspere, to ti snad říkat nemusím.“ Probral mě z mého rozjímání Edward.  S tím jsem musel souhlasit. O tomhle mě poučovat nemusel. Znal jsem ji už dost dlouhou dobu, na to aby mi to nyní Edward vysvětloval.

Jistě chápu, proč by mě chtěla zpátky, ale nechápu proč zrovna mě. Mohla si najít Pettera. Jistě toho neměla nikdy moc ráda, ale i tak. Tohle mi prostě nešlo na rozum. Proč mi prostě nemůže dát pokoj a jen na mě zapomenout. „Protože si pro ni velice důležitý. Z tvých vzpomínek vím, jaké to tam bylo.“ „To možná víš, víš, jak to tam probíhalo, ale přesto nevíš vůbec nic. Můžeš mi hledět do hlavy, a přesto tomu nikdy neporozumíš.“

Možná jsem to řekl trochu ostřeji, než jsem zamýšlel, ale Edwarda to nijak nerozhodilo. Naopak cítil jsem z něho pochopení. „Hej vy dva. Neseďte tam jako pecky. Jsme na lovu ne v krčmě u piva.“ Ten emmett je svým způsobem vážně skvělý chlap. Začíná mi přirůstat k srdci. To jeho věčné pošťuchování je někdy i docela zábava. S tím Edward naprosto souhlasil. „Jo Jaspere, jestli ti můžu poradit. Nech ho taky vyhrávat. Nebude potom tak často provokovat.“

No jestli je tohle klíč k tomu aby mě přestal vytáčet, tak proč ne. S Edwardem jsme se zvedli ze země a pustili jsme se do lovu. Zavětřil jsem stádo srn. Chtěl jsem se na ně vrhnout, ale Edward mě zastavil. „Jazzi ty jsi zvyklý na lidskou krev a piješ krev ze srn? To není moc moudré. Myslím, že více ti zachutná krev masožravců, jelikož jejich krev chutná téměř jako ta lidská. Věř mi.“

Rok 1950: doma - Alice

Vymýšlela jsem s Rose a Esme nějaké návrhy na zrestaurování domu a jeho úprav. Strašně nás to bavilo. Mě tedy obzvláště. Pak jsem jela s Rose do města nakupovat různé věci. Bylo neuvěřitelné, jak jsem se tam dokázala uvolnit a uklidnit.

Nevím čím to je, ale nákupy prostě miluju. Bylo fajn vyrazit do města a nakoupit různé věci do domu. Rose tomu říká kulisy. Po nákupech jsme vyrazily domů. Esme se moc líbily věci, které jsme nakoupily. Téměř všechny jsem vybrala já. Jsem ráda, že se Esme líbí můj vkus.

Pak jsme se pustili do finalizačních úprav domu. Strašně mě to bavilo. Náš dům na to jak působil zvenčí, že je malý, byl uvnitř velice rozsáhlý prostorný a útulný. Jen mi vadila jedna malinká drobnost a tou byla studovna Jazze. Hrozně mě rozčiloval ten fakt, že nechce mít své věci v našem společném pokoji.

Tohle mě opravdu vytáčelo. Snažila jsem se na to moc nemyslet. Esme si přála do všech pokojů květiny, ale ty s v noci dost špatně trhají a tak jsme musely počkat do bílého dne. Ráno jsme dostala vizi, že se hoši vrátí až odpoledne a tak máme spoustu času na trhání a shánění květin.

Procházela jsem se loukami a na okraji lesa jsem si všimla krásného keře. Byly na něm šípkové růže. Chtěla jsem je natrhat. Najednou mě chytla Roseina ruka a když jsem jí pohlédla do tváře, tvářila se, jako kdyby se na mě každým okamžikem chystala vrhnout.

„Netrhej je. Nesnáším růže. A taky netrhej fialky.“ Pustila mě a odběhla o kus dál a trhala kopretiny. Nechápala jsem, co jí vadí na růžích a fialkách, ale nechala jsem to být. Raději, jistota je jistota.

Autor: Tahmed (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Záře v temnotách 21. díl:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře