Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Zlý? Zákeřný? Slizký? Blázen? Možná, ale ne pro mě! 7. kapitola

Sraz Ostrava!!! 11


Další kapitola je na světě. :) Moc se vám omlouvám za tu minulou. Naprosto mi došla inspirace a musela jsem se v ději posunout. :( Doufám, že se vám tahle bude líbit. :) Každej koment neskutečně potěší. :)

7. Kapitola

johnny depp1 Johnny Depp Voted Worlds Sexiest Man (Photos)

Písnička

Bella:

Aro se mnou strávil celý den. Alice se neukázala. Nevím, jestli jsem byla ráda. Sestra mi byla jenom říct, že zítra můžu jít domů. Na Ara házela koketní pohledy. To se mi nelíbilo. Ale nedivila jsem se jí. S Arem jsme většinu času – když pominu líbání – řešili, co bude dál. Můj původní plán, počkat do maturity pohořel. On chtěl počkat, ale já ne. Dohodli jsme se, že zítra půjdeme za Charliem a nějak mu vše vysvětlíme. Potom se pojedu rozloučit do La Push. Sice mě nechtěl pustit, ale já jsem řekla, že mi to prostě nerozmluví. Nakonec pojedu ke Cullenovým. To bude nejtěžší část. Večer odešel se slibem, že zítra ráno ho tu mám jako na koni. Zasmála jsem se a dala mu poslední, dnešní pusu. Upadla jsem do hlubokého spánku se sny o něm.

Krásné sny zapříčinily, že jsem se probudila s úsměvem na tváři. Sestra mi donesla normální oblečení. Poděkovala jsem a s její mírnou pomocí se oblékla. Zrovna jsem si nazouvala boty, když někdo zaklepal a dovnitř vešel Aro. Úsměv se mi rozšířil. Přišel ke mně a políbil mě.

„Dobré ráno, lásko,“ pozdravil mě. To oslovení se mi příšerně líbilo.

„Ahoj, ty můj princi,“ oplatila jsem mu. Zasmál se a vzal mě do náruče. Vtisknul mi polibek do vlasů. Šli jsme chodbami a všichni se po nás tak zvláštně dívali. No, spíš po Arovi, abych pravdu řekla. Opřela jsem si hlavu o jeho hruď a vdechovala jeho vůni.

„Váš kočár, vzácná paní,“ řekl najednou. Podívala jsem se. Stálo tam nádherné auto.

„Kdes to vzal?“ zeptala jsem se, se smíchem.

„To je tajemství,“ šeptl mi do ucha. Zachvěla jsem se. Posadil mě na sedadlo spolujezdce a sednul si na místo řidiče. Navigovala jsem ho, kam má jet. Když zastavil před domem, pomohl mi vystoupit. Na půl cesty k domu se otevřely vchodové dveře a z nich vyšel Charlie. Zaseknul se v půli pohybu. Když jsem mu včera volala, říkala jsem, že mám takové menší překvapení, a že s ním musím projednat takovou nepříjemnou věc. Asi byl nedočkavý.

„Ahoj, tati,“ houkla jsem. Jen pokýval a pohledem hypnotizoval můj doprovod. Když jsme byli na schodech, udělal nám místo. Šli jsme do obýváku a posadili se. On si sednul do křesla.

„Tati, tohle je Aro. Můj nový přítel.“

„Dobrý den, pane. Rád vás poznávám,“ podal mu ruku Aro. Táta mu jí potřásl.

„Nazdar, nazdar. Bello, mohla si mi to říct dřív. Takže… jak dlouho se vy dva znáte?“ zeptal se.

„Už docela dlouho. Potkala jsem Ara jednou v… Port Angeles. Dali jsme se do řeči a už to bylo. Tati, ale ten problém je, že Aro je z Itálie. A musí se tam vrátit. Já pojedu s ním,“ dokončila jsem. Táta zrudl, zfialověl, zezelenal a do finále zbledl.

„C-cože?!“ Prudce vstal a rozhodil rukama. Vstala jsem a šla k němu.

„Tati, uklidni se. Neboj se. Budu ti každý den volat a můžeš za mnou přijet. Já za tebou taky budu jezdit. Ale tati, nic ani nikdo nezmění mé rozhodnutí. Mám tě ráda, ale musíš respektovat mé rozhodnutí. Já Ara miluju. A to nikdo ani nic na světě nezmění.“ Zase si sednul.

„Pane Swan, chci, abyste věděl, že vaši dceru miluji víc, než svůj vlastní život. Udělal bych pro ni cokoliv na světě. Budu se o ni starat jako o nejvzácnější klenot. Ona je můj nejvzácnější klenot. Slibuju vám, že se jí nikdy nic nestane.“ Koukala jsem dojatě na Ara. Tohle byla ta nejkrásnější řeč, jakou jsem od něj slyšela. Táta nevěděl co říct. Pak pouze vstal, kouknul se na mě a přikývl. Věděla jsem, co to znamenalo. Vrhla jsem se mu kolem krku.

„Děkuju,“ dala jsem mu pusu na tvář. Pustila jsem ho. „Já se jedu rozloučit s Jakem.  Potom přijedu, sbalím se a pojedeme. Zatím ahoj,“ ještě jsem ho objala, líbla Ara na tvář a odešla. Nasedla jsem do auta a rozjela se směr La Push.

Zastavila jsem před Billyho domem. Šla jsem ke dveřím a zaklepala. Nic. Zkusila jsem to ještě jednou, hlasitěji. Zase nic. Zaposlouchala jsem se. Nevypadalo to, že je někdo doma.

„Bello,“ ozvalo se za mnou. Otočila jsem se. Stál tam Jake s celou smečkou. Všimla jsem si, že je s nimi i Quil.

„Co tady děláš?“ zeptal se.

„Přišla jsem se rozloučit,“ řekla jsem mu. Přes obličej mu přelétnul zvláštní stín. „Už se nikdy neuvidíme. Odjíždím.“ Zalapal po dechu. Přišel ke mně blíž.

„Co - co - cože?! Jak to myslíš? Ty odjíždíš s tou pijavicí! Bello, prober se. Opustil tě. Už tě nechce!“ rozkřiknul se. Začal se klepat. Viděla jsem, jak Sam vykročil, připravený zasáhnout. Gestem ruky jsem ho zadržela.

„Jacobe, uklidni se. S Edwardem nikam nejedu. Rozešla jsem se s ním,“ řekla jsem mu. Trochu se uklidnil.

„Tak proč, ale - “ nechal otázku nedokončenou.

„Jacobe, abych byla upřímná, miluju někoho jiného. Je mi to vůči tobě líto. Vím, co ke mně cítíš. A přála bych si, abych tě mohla udělat šťastný, ale to nejde. Miluju tě, ale jenom jako nejlepšího kamaráda. Kdyby to šlo změnit, tak to udělám. Nikdy na tebe nezapomenu. Věřím, že si najdeš, tu pravou a budeš šťastný, ale já to nejsem. Ty to víš.“ V očích se mu zaleskly slzy. I mně se hnaly do očí. Nezkoušela jsem je zadržovat. Nechala jsem je volně téct. Pohladila jsem ho po tváři. Stoupla jsem si na špičky a dala mu polibek a tvář. Sevřel mě v objetí. Drželi jsme se tak docela dlouhou dobu.

„Mám tě ráda,“ zašeptala jsem mu do ucha a odtáhla se. Povzbudivě jsem se na něj usmála. Otočila jsem se ke klukům. „Starejte se mi tu o něj dobře,“ řekla jsem jim. Kývli. Usmála jsem se, naposledy se podívala na Jacoba, nasedla do auta a rozjela jsem. Těsně za La Push jsem uslyšela hluboké bolestné zavytí.

******************************************************************

Tuto kapitolku bych ráda věnovala mím věrným čtenářkám: Al, Misaela, ada1987, lejla, terra, ema, Alex00... a takhle bych mohla psát do nekonečna.:) Holky děkuju, dáváte mi sílu psát dál. Jsem vám za to moc vděčná. :* :)



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Zlý? Zákeřný? Slizký? Blázen? Možná, ale ne pro mě! 7. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!