Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Zlý? Zákeřný? Slizký? Blázen? Možná, ale ne pro mě! 8. kapitola

Cullens-Tapetka

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Konečně další kapitola. :) Rozloučení s Cullenovými. Pište komenty. :) ;) :*

16.09.2010 (14:45) • eliskababy • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1992×

8. Kapitola

Musela jsem zastavit. Bylo to pro mě moc. Slzy se mi kutálely po tváři. Zajela jsem ke krajnici a nechala se ovládat vzlyky. Zhroutila jsem se na sedačku. Nevím, jestli jsem byla před, nebo za hranicí. Plakala jsem, jako by to mělo být naposled. Plakala jsem kvůli tomu, že všechno opustím. Tátu, mámu, Jacoba, kamarády… Všechny. Ale stojí mi to za to. Vybavila jsem si, co všechno získám. Trochu jsem se usmála. Aro mi za to stojí. Je moje všechno. Potkalo mě neskutečné štěstí a tohle je jenom daň, kterou musím zaplatit. Ale ještě mě čeká to nejhorší. Bojím se. Rychle jako náplast. Ok. Sedla jsem si, osušila slzy a nastartovala.

Cestou jsem si představovala, co řeknu. Bude to těžké. Nechci je vidět ztrápené. Povzdechla jsem si. Mohla bych odjet bez rozloučení, ale to mi nepřipadá fér. Nikdy bych jim to neudělala.

Odbočku jsem trefila na podruhé. Když jsem jela tou cestou, připadalo mi, jako bych jela naproti smrti. A taky že jo. V tom domě nadobro umře Edwardova Bella. Doufám.

Zaparkovala jsem před domem, vypnula motor a vystoupila. Pomalu jsem se loudala. Když jsem byla u domovních dveří, otevřely se, a tam stála Alice.

„Ahoj,“ zazpívala. Kývla jsem na ní a se sklopenou hlavou vešla dovnitř. Došly jsme do obýváku a já jsem se rozhlédla. Byli tam všichni. Koukali na mě. Edward seděl za klavírem. Pozoroval mě zmučeným pohledem. Radši jsem odvrátila hlavu.

„Musím si s vámi promluvit,“ zašeptala jsem.

„Máš slovo,“ řekl mi Carlisle. Pokývala jsem. Zhluboka jsem se nadechla.

„Ne, Bello!“ vykřikla Alice a vrhla se mi do náruče. „Nemůžeš mi to udělat. Nemůže to nám udělat. Neodcházej. Neodjížděj. Prosím, Bello. Prosím. Jsi moje nejlepší kamarádka, sestra. Nemůžeš mě opustit,“ vzlykala mi do ucha. Sevřela jsem ji, jak nejpevněji to šlo. Drtila mě ve svém náručí.

„Alice, nechceš nám vysvětlit, co se děje?“ přerušil nám Carlisle. Alice se na mě zmučeně podívala.

„Bella, odjíždí,“ řekla. Esmé otevírala pusu, že něco řekne, ale Alice začala: „Bello, prosím. Neodjížděj. To, že nejsi s Edwardem, tě přece nenutí, abys jela pryč. Zůstaň tady. Kvůli mně.“

Periferním viděním jsem zahlídla, jak Esmé vzlyká Carlislovi v náručí.

„Alice, já musím. Není to jenom kvůli Edwardovi. Věř mi, že to bych neodjížděla. Jsi pro mě taky nejlepší kamarádka. Sestra. Mám tě hrozně moc ráda. Tak moc, jak jen to jde. Ale Alice. Je v tom něco víc. Nemůžu ti říct co, ale jednou to určitě pochopíš. Chci, abys věděla, že na tebe nikdy nezapomenu. Můžu jenom doufat, že se znovu uvidíme. Myslím si to. Moc pro mě znamenáš. Kdyby to šlo jinak, tak to udělám. Mám tě ráda.“ Opustila jsem její objetí. Jen se na mě podívala a neuvěřitelnou rychlostí utekla ven. Jen jsem se za ní zmučeně koukala. Zhluboka jsem se nadechla a podívala se na ostatní.

„Bello, prosím, řekni, že to není pravda,“ zašeptala Esmé. Sklopila jsem pohled.

„Promiň,“ zašeptala jsem. Ocitla jsem se v jejím náručí. „Esmé. Mami. Jsi pro mě, a vždycky si byla, moje druhá máma. Miluju tě, jak je to jen u mámy možné. Nikdy jsem tě nepřestala mít ráda. Nikdy nepřestanu. Je mi to hrozně moc líto. Snad se ještě někdy uvidíme.“ Podívala se mi do očí. Naklonila se a dala mi pusu na tvář. Pohladila mě, pousmála se a vyběhla ven, stejně jako Alice. Přistoupil ke mně Carlisle. Chytil mě za ramena.

„Vymlouvat ti to asi nemá smysl, co?“ Pousmála jsem se a zakroutila hlavou. Objala jsem ho. „Mám tě rád, Bello. Jsi pro mě jako dcera, a vždycky budeš.“ Políbil mě do vlasů.

„Já tebe taky. Jsi můj druhý táta. Obdivuju tě. Jsi úžasný člověk.“ Dala jsem důraz na slovo „člověk“. Odtáhnul se a usmál se.

„Půjdu za nimi,“ naposledy mě objal a zmizel. Podívala jsem se za ním. Ani jsem nestačila mrknout a byla jsem v medvědím objetí, půl metru nad zemí.

„Sestřičko, to mi nedělěj. Z koho si teď budu dělat srandu? Nemůžeš odejít. Já tě mám rád,“ říkal mi do ucha Emm.

„Emmette, však ty si někoho najdeš. A nerozmluvíš mi to. Mám tě moc ráda, bráško.“ Usmála jsem se. Pustil mě a šel k Rose. Přišel ke mně Jasper. Opatrně mě objal.

„Ať se mezi námi dělo cokoliv, chci, abys věděla, že tě mám rád a jsi pro mě jako sestra. Budeš mi chybět,“ řekl.

„Já tě mám taky ráda Jazzi. A taky mi budeš chybět, to se neboj. Jsi pro mě bratr. A tak to zůstane navždy.“ Pustil mě, usmál se na mě, a odešel. Nejspíš za Alice. Podívala jsem se na Rosalii. Bylo na ní vidět, že váhá. Rozvážným krokem ke mně přistoupila a velmi opatrně mě objala. Jako kdyby se mě chtěla co nejmíň dotýkat. Hned mě pustila.

„Bello já… Nechci lhát. Jsi pro mě jako sestra to ano, ale nemám tě moc ráda. Ale už jsem si zvykla. Promiň.“ Odešla. Emmett se na mě podíval, naznačil němé ‚promiň‘ a odešel za ní. Vzpomněla jsem si, že je tu vlastně ještě Edward. Já na něj nějak zapomněla. No nevadí.

„Edwarde- “ nedokončila jsem, protože mě přerušil.

„Bello, než něco řekneš, prosím poslechni si něco.“ Kývla jsem. Otočil se k piánu a začal hrát písničku. Už první tóny mě uchvátily. Překvapilo mě, když začal zpívat.

Vím, že jsem tu nebyl,
když jsi mě nejvíc potřebovala.
Vím, že jsem se nezajímal
a bál se toho dostat se Ti blíž.
Dnes večer je těžké usnout,
protože mi začíná docházet, že jsem všechno rozbil na kusy.
A to nemůžu vrátit zpět,
tak mám ještě jednu věc, kterou chci říct.

Zpíval překrásně.

Omlouvám se za Tvou bolest.
Omlouvám se za Tvé slzy.
Za každou tu malou věc, kterou jsem nevěděl.
Omlouvám se za slova, která jsem neřekl.
Ale co pořád platí je,
že Tě pořád miluju.

Slzy se mi proudem spustily z očí. Pomalu jsem k němu došla a položila mu ruce na ramena, zatímco začala další sloka.

Vím, že jsem Tě nechal čekat.
Byl jsem pryč tak dlouho. 
Ale teď Ti můžu říct,

co jsem všechno udělal špatně.
Přestávám dýchat, když mám pocit, že Tě ztrácím.
A tohle se nedá omluvit, tak tu klečím na kolenou.
Tak prosím poslouchej,
nech mě ještě jednou držet Tvou ruku.

Zhluboka jsem se nadechla a zavřela oči.

Omlouvám se za Tou bolest.
Omlouvám se za Tvé slzy.
Za každou tu malou věc, kterou jsem nevěděl.
Omlouvám se za slova, která jsem neřekl.
Omlouvám se za ty lži.
Omlouvám se za ty hádky.
Za to, že jsem svojí lásku kolikrát nedával najevo.
Omlouvám se za ty věci, které jsem nazýval svými.
Ale co pořád platí je,
že Tě pořád miluju.

A to je to, co bude platit pořád.

„Miluju tě,” zašeptal. Otevřela jsem oči.

„Já tebe taky, Edwarde. Ale bohužel to nestačí. Nikdy na tebe nezapomenu. Sbohem.“ Dala jsem mu polibek na tvář, otočila se a odešla. Navždy.

Autor: eliskababy (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Zlý? Zákeřný? Slizký? Blázen? Možná, ale ne pro mě! 8. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře