Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Změna životů - Kapitola 26 - Tajemný cizinec

10.08.2009 (18:30) • Marianne • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 1761×

Z pohledu Belly:

To snad není možný. To by jste vůbec nevěřili kdo v těch dveřích stál. Jen tak tam stál a div mu oči nevypadli. Kdo jiný by to byl tak otravný, než Emmett.

Hned jen co se vzpamatoval, tak na celý dům zakřičel: „ Mami, tati! Bella mě tady pohoršuje. Ona si přivedla do domu cizího chlapa a hádejte co spolu dělali. „

A co jiného se stalo, než to že za chvíli byli ve dveřích kromě Emmetta ještě Carlisle a Esmé. Jen co nás viděla, tak Carlisle popadl Emmetta a okamžitě ho vyvedl. Esmé mezitím se omluvně usmála a zavřela dveře. Já jsem byla celá rudá jako rak a kdybych se mohla propadnout tak jsem už zakopaná metry pod zemí. Přehodila jsem si deku přes hlavu, protože jsem to ještě musela rozdýchat. Edward se mezitím pode mnou dusil smíchy a ani nevím co mu na tom přijde tak směšného. Právě nás načapali ostatní když jsme nahý, tak co je na tom k smíchu. No jo, takže za chvíli budeme muset sejít dolu a všechno jim to vysvětlit. Určitě se budou divit co tady děla Edward, a doufám že na tamto se nebudou ptát. Najednou jsem již nebyla pod dekou, deka ležela u mých nohou a Edward se na mě díval. Začal mi kolem mých rudých tváří přejíždět prstem a zase říkal jak mi to sluší když se červenám. Pořád jsem byla ještě trochu v šoku a tak přišla drastická metoda. Edward vstal a vyhoupl si mě do náruče, zamířil se mnou do koupelny. Tam mě posadil do sprchového koutu a než jsem se stihla zeptat co dělá, tak na mě pustil ledovou vodu. Byla jsem celá mokrá. Hned po ruce jsem měla sprchu a tak jsem vzala za sprchu a nasměrovala jsem to směrem k němu. Takže byl i on celý mokrý. Začali jsme dovádět jako dvě malé děti. Když už nás to přestalo bavit, tak jsme si zapnuli horkou vodu a dali jsme si společnou sprchu. Když jsme vyšli zpátky do pokoje, oba jsme byli v ručníku. Znovu jsem se přitiskla na Edwarda a začala jsem ho líbat. Úplně jsem zapomněla že v domě nejsme sami a že ostatní na nás čekají. Vyrušilo nás až zavolání od Emmetta, že prý tam nechce zestárnout. Jako kdyby on mohl nějak zestárnout….

Takže jsme toho museli nechat a šli jsme se převléknout. Měla jsem dobrou náladu a tak jsem si oblékla bledě modré šaty na ramínka a k tomu žabky. Edward si vzal jeany a taky bledě modrou košili. Hrozně moc mu to slušelo, a to samé tvrdil i o mě. Ve vzájemném objetí jsme pomalu scházeli do obýváku, kde nás čeká vysvětlování.

Carlisle s Esmé seděli na pohovce a o něčem se potichu bavili. Emmet seděl v křesle a ještě pořád se potichu smál. Jen co nás uviděl tak se začal smát pořádně nahlas a dokonce se s ním i křeslo převrátilo. To zase rozesmálo nás. Jen co jsme se dosmáli, tak Esmé přiběhla a začala objímat Edwarda a pak mě. Opět měla ve tváři ten štastný výraz, jen kdybychom tady byli všichni. Také přišel Carlisle se s námi přivítat a nakonec i Emmett, který měl pořád pobavený výraz. Pak jsem se všichni posadili na druhou pohovku. Seděla jsem vedle Edwarda a během chvilky u mě z druhé strany seděl Emmett, prý že se bojí toho křesla, pořád ho chce shodit….

Carlisle chtěl slyšet jak jsme se vůbec našli a my jsme zase chtěli vědět jak oni našli Emmetta.

Nejdřív se slova ujal Edward a začal vyprávět co se všechno událo za tu dobu co jsem se neviděli. Pak ještě připojil jak jsme se zase našli, a radši vynechal pár věcí když tady s námi byl i Emmet. Když jsme skončili s naším příběhem, tak na řadu přišel ten jejich.

Nejdřív se slova chtěl ujmout Emmett, ale když začal povídat o medvídcích grizzly kteří žijí na Aljašce, tak ho Carlisle zastavil a začal on:

„ Let nám trval 12 hodin a museli jsme dokonce i přesedat. Když jsme přijeli do hlavního města, tak tam zrovna byla sněhová vánice a tak jsme se ubytovali v hotelu. Pak jsme si pronajali auto a zkusili jsme zajet na místo kde jsme dřív bydleli s Eleazarem. Našli jsme tam Eleazara s Carmen. Tak jsem tam na krátkou chvíli zůstali. Začali jsme se mezi sebou bavit a zjistili jsme že prý ještě s nimi žije jeden člen, ale ten je ted na pár dní na lovu. Tak jsem přijali jejich pozvání a zůstali jsem u nich. A opravdu za tři dny se tam objevil tenhle strašpytel, který se „ bojí křesla“ . Nejdřív si nás moc nepamatoval, a dokonce ani Carmen a Eleazar nevěděli že to je můj syn. Takže změnili vzpomínky i jim. No a tak jsem po večerech začali s Emmettem vzpomínat, připomínali jsme mu naši rodinu a hlavně Rose. A po třech dnech se k nám brzy ráno přiřítil s tím že si již vzpomněl a že chce hned odjet za svou Rose. Tak jsem rezervovali letenky, druhý den jsme již měli odlétat. Carmen s Eleazerem jsem řekli že pouze chceme Emmettovi ukázat nějaké nové medvědi v Seattlu. Co kdyby je náhodou navštívili Volturiovi a chtěli vědět kde Emmett je. No a v noci jsme přiletěli zpátky. Vypůjčili jsme si auto a vrátili se domu. A zbytek radši nebudu říkat, protože ho znáte. „

Emmett se zase začal smát, a tak ho Edward ze zadu pořádně praštil do zad. Málem spadl a rozbil Esmé její oblíbený stůl. Již jsme se chtěli zvednout a jít do kuchyně, když nás ještě Carlisle zastavil, že musíme projednat hledání Rosalie. Esmé se mezitím zvedla a odešla do kuchyně. Podle vůně jsem poznala že mi připravuje snídani. Zase byla správná máma v každém případě. A tak jsem začali naši poradu….

Za chvíli mě Esmé zavolala at se jdu nasnídat. Mezitím co jsem snídala, tak jsem se ještě bavila s Esmé. Byla štastná s Edwardova návratu, a hlavně i z toho že jsme zase spolu. Když jsem dojedla, tak jsem se s Esmé vrátili do obýváku na poradu…

Bylo již kolem tří hodin odpoledne, když jsme se konečně domluvili. Již zítra prý odletí do Francie. Carlisle trochu tuší kde by Rose mohla být. Protože dřív měla Rose s Emmettem koupený byt v Paříži a tak si myslí jestli tam není. Hned Carlisle rezervoval tři letenky. Chtěla jsem letět s nimi, ale prý pro mou bezpečnost ne. Zůstanu doma s Esmé. Do Paříže poletí Carlisle, Emmett a můj Edward. Jen doufám že to bude na krátkou dobu, déle bych to bez něj již nevydržela. Byli jsme takovou dobu od sebe, a tak chci být s ním co nejvíc. Ještě se dojednávali poslední drobnosti a tak jsem se přitulila k Edwardovi a poslouchala jsem.

Vše bylo domluvené až když bylo sedm hodin večer. Myslela jsem že se vrátím s Edwardem do ložnice, ale nakonec Emmett, Carlisle a Edward odešli na lov. Zůstala jsem doma jenom s Esmé.

Mezitím co oni byli na lovu tak jsem Esmé ukázala svůj pokoj, který mi zrenovoval Edward. Velmi se jí líbil a potom jsem se posadili v obýváku do křesel a začali jsme si povídat. Již bylo deset hodin večer a oni se ještě navrátili. Já jsem již byla unavená a tak jsem se rozloučila s Esmé a odešla jsem k sobě do pokoje. Zalezla jsem si pod sprchu, a rychle jsem byla hotová. Převlékla jsem se do pyžama a zalezla jsem pod deku. Sice se mi usínalo trochu hůř než když tady byl, ale díky včerejší únavě jsem byla již za chvilku v říši snů. Jenom jsem v noci ještě cítila jak mě kolem pasu objali studené ruce, a tak jsem mohla v klidu spát…..

Autor: Marianne (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Změna životů - Kapitola 26 - Tajemný cizinec: