Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Zrůda loví - 2. kapitola

Stephenie Meyer

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Zrůda loví - 2. kapitolaPokračování... Bude Bella dále vraždit? Začne být alespoň trochu lidská? Co se asi dále stane s Angelou a Jessicou? To vše se zde dozvíte!
Hezké čtení! HC

08.04.2011 (15:45) • honzacullen • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 1452×

Setmělo se. Slunce odrážející se od mé bělostné kůže zašlo za lesík a jen mezerami mezi špičkami borovic občas proklouzl zlatavý paprsek. Den se kvapem chýlil ke svému konci a já si jen přála, aby s tím koncem dne skončil i můj život, ale ten teprve začínal. Cítila jsem ve svém krku ohromnou palčivou žízeň, zkoušela jsem ji uhasit vodou, kterou jsem se nechala unášet okolím Forks, ale bylo to jako pít vodu z bažiny. Prohnilou, odpornou a bahnitou. Ještě teď se mi z té chutě zvedal žaludek.

Chytla jsem se skalního výstupku těsně nad břehem. Zase jsem cítila tu čokoládově dobrou krev. Lidskou. Vynořila jsem se z vody a vykoukla ven. Byl to mladý páreček. Dívka s chlapcem sedící v trávě a poslouchající zurčící vodu. Líbali se a já je chtěla zabít. Byli jako já a Edward. Ne! Nesmím je zabít! Nesmím zničit jejich mladou lásku! Vyskočila jsem z vody a rozeběhla se pryč obrovskou rychlostí. Nenáviděla jsem sebe! Potřebuji krev! Nutně! Bylo to jako, když je člověk ve stresu a musí si dát sladkost. Ta má sladkost byla krev.

Zastavila jsem u silnice. Napadla mě stejná strategie, jakou používal Damon v mém oblíbeném seriálu The Vampire Diaries, nabourat do auta svým tělem a pak vysát pasažéry! Bude to výborné! Připravila jsem, kolem mě proletěl džíp. Skočila jsem po něm jako po kořisti a chytla se předních nárazníků. Automobil se roztočil jako dětské autíčko na setrvačnost a pravou stranou nabouralo do sloupu elektrického vedení. Pustila jsem se a dopadla do měkké hlíny v příkopu s odpadky, které odhazovaly neukáznění řidiči. Uvnitř velmi hlasitě křičela mladá žena. Byla asi o málo starší než já.

Na chvíli jsem ji nechala být, zaujal mě zmuchlaný papír na dně příkopu. Vzala jsem jej do dlaně a rozvinula jej. Byl trochu navlhlý, ale text se dal přečíst. Koukal na mě z něj obličej Mikea Newtona a pod ním bylo napsáno: Michael Newton. Pohřešován od 1. 10. 2010 9:00, neviděli jste ho?

Zahodila jsem pryč tu vzpomínku na můj zlý čin. Na vraždu kamaráda! Mé lidské já chtělo plakat, ale mé silnější já - upíří já šlo lovit.

Otevřela jsem dveře auta. Žena málem omdlela strachy, když uviděla mé karmínové oči a bradu potřísněnou Mikeovou krví. Vytáhla jsem ji jednou rukou ven. Bránila se. Trhla sebou a dopadla na poničený asfalt silnice. Snažila se zvednout a utéct, ale já ji silně udeřila pěstí. Kus odletěla a dopadla s třískotem na přední sklo, v němž se rozeběhla pavučina prasklinek. Cítila jsem její krev, voněla jinak... po alkoholu. Nezvládla jsem se ovládnout a zarazila jsem do jejího ramene své zuby. Bolestivě vykřikla.

„Fuj!“ ulevila jsem si.

Tahle krev s alkoholem chutnala hnusně jako levné a hnusné čokoládové pralinky. Byla jsem vybíravá, a tak jsem ji nechala.

O dvacet minut později, před nemocnicí Forks Hospital

Opět jsem ucítila voňavou krev. Bylo to blízko ode mne a bylo to hodně krve. Neuvědomila jsem si, že jsem u nemocnice - hojného zdroje krve. Bez vraždění. Začínala se zřejmě ozývat má lidštější stránka, ale na jak dlouho? Vrátí se vůbec někdy celá Bella taková, jaká byla? Otevřela jsem přízemní okno šedé budovy a ocitla jsem se ve „skladu krve“. Podél stěn stály mrazicí boxy naplněné infuzemi.

V místnosti byla sestřička, když mě však spatřila, upustila několik balíčků infuzí a utekla pryč. Jeden balíček se při pádu roztrhl a jeho obsah se rozlil po šedých dlaždicích. Teď se má lidská stránka vypnula, naopak se zapnula ta upírská. Vrhla jsem se na podlahu a jazykem jsem jako zvíře vylízala všechnu krev. Popadla jsem jednu infuzi a roztrhla jsem ji zuby ostrými jako břitva, lila jsem si krev přímo do krku a blaženě polykala každičký doušek.

Po pár minutách byla místnost k nepoznání. Většinu dlaždic pokrývala rozlitá krev, v níž plavaly rozcápané obaly. Bílé stěny byly samý cákanec a několik mrazicích boxů bylo převrácených. Zahlédla jsem svůj odraz v okně. Opět se ve mně vzbudilo cosi lidského. To jsem nebyla já! To byla zrůda!

O hodinu později, před domem Weberových

Stála jsem před vilkou Angeliných rodičů. V celém domě svítilo jen jedno jediné okno. To Angelino. Její rodiče odjeli na nějaký ples. Vyskočila jsem, přenesla se přes vysoký plot a dopadla jsem do nádherně posekaného trávníčku vedle dvou buxusů. Rozeběhla jsem se proti stěně domu. Mé tenisky se dotýkaly krémové fasády a vyběhly až k rozsvícenému oknu. Chytla jsem se železného parapetu, který pod mou vahou zapraskal, a vylezla jsem na římsu. Většinu mého výhledu zakrývaly těžké růžové závěsy. Z místnosti se linula hudba z rádia, která byla smutná a pomalá. Otevřela jsem a vlezla dovnitř.

Ztuhla jsem. Angela ležela bezvládně na zemi s hlavou opřenou o postel. Tváře i řasy měla celé smočené od slz, kolem ní se válela plno pobrečených kapesníčků a dvě stříbrná prázdná plata od léků. Na hrudi jí ležel dopis smáčený slzami. Dopis na rozloučenou. Přečetla jsem jej.

Drazí a milovaní rodiče,

musím to skoncovat! Nedokážu žít s něčím tak hrozným. Mike je mrtev, vím, kdo ho zabil. Upírka - Bella Swanová, tedy teď už Cullenová. Věřte nebo ne, upíři existují. Jsou. Je hrozné to vědět. A proto odcházím. Nevím, proč vám to vůbec píšu. Jen chci, abyste věděli, že mne to moc mrzí. Snad se někdy uvidím v nebi.

Sbohem,

vaše milovaná dcera Angela

Ne! Musím Angelu zachránit! Přitiskla jsem ucho k její hrudi a poslouchala jsem. Její srdce netepalo. Byla mrtvá! Věděla jsem, že je ještě jedna možnost. Pokud by její srdce přestalo být teprve před chvíli, dokážu ji zachránit. Bude to ta má možnost. Risk. Může to vyjít, ale co když to nedokážu? Co když nedokážu přestat! Nebudu o tom přemýšlet!

Zahryzla jsem se jí do krku a hned uskočila. Krev mě lákala. Doufala jsem, že jed bude rychlý a stihne Angie oživit.

Vtom někdo rozrazil dveře. Jessica!

„Ty mrcho!“ vykřikla rozzuřeně, když mne spatřila. Sebrala z poličky nožík na otvírání obálek.

„Nejdřív mě připravíš o kluka a teď o ni!? Chcípneš!“ zařvala Jess s nabíhající žílou na krku a bodla mne nožíkem. Ten však jen sjel po mé mramorové pokožce a vydal skřípavý zvuk.

Chytla jsem ji pod krkem, zvedla do vzduchu a přitiskla na fialovou zeď. Rudla. Dusila se a kopala teniskami ve vzduchu. Ze zdi začala padat omítka. Nepřestávala jsem. Zuřila jsem...

Autor: honzacullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Zrůda loví - 2. kapitola:

 1
1. AlliceVolturiCullen
25.01.2012 [13:48]

AlliceVolturiCullenZačátek se mi moc líbí. Emoticon Moc mi nesedělo to s The Vampire Diaries, pak mi ale došlo že to píšeš i trochu podle sebe co? Emoticon Ehm - proč by ji jen tak najednou zaujal papír pohozenej já nevim kde? kdyby vyděla trochu tekstu tak neřeknu ale todle mi přišlo nevim jaký... Emoticon Emoticon
Taky bylo divný že ta ženská v autě měla v krvi alkohol - dyď řídila ne? (taky nesnášim víraz "fuj" ) Přijde mi to jak nějaká skládanka - jdou na lov - tam jsou její kámoši - pohádá se s edem - nechá do sebe narazit auto "a hele! papírek!" myslím že by letáky s tim že se pohřešuje "vydali" až třeba druhej den a nechápu jak ho moh někdo za tu chvíli stihnout zmuchlat. – a najednou „Hele! Nemocnice!“
Jestli si opravdu připadala jako zrůda tak by asi nešla k domu s ví Lidský kámošky… Nechápu Angelinu reakci. Jistě – měl by strach a tak dále ale todle si mi zdá už trochu moc
Jassina reakce bylo dobrá až na to chcípneš. :))))
Opět promiň Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře