Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Ztracený svět - 3. díl

13.10.2010 (20:30) • ThereSSa • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 1656×

3. Nový domov

„Já jsem Edward,“ podal ochotně Edward ruku Belle.

„A já jsem profesor Carlisle Cullen,“ přidal se Carlisle.

„A tohle je lord Emmett a madam Rosalie,“ představil zbytek družiny Edward.

„Moc mě těší,“ usmála se Bella. „Hádám podle vašeho oblečení a podle toho, že jste na sebe křikem až moc upozorňovali, že nejste odsud. Mýlím se snad?“ zvedla obočí Bella.

„Ne, nemýlíte,“ usmál se na ni Edward, který byl z tajemné dívky úplně omámený.

„Jsme z Londýna. Expedice, která hledá tajemnou plošinu,“ začal Carlisle.

„Oh, tak to vám blahopřeji. Našli jste ji,“ usmála se a máchla rukama do stran Bella.

„Je pravda, že tu žijí pradávní tvorové?“ zajímala se Rosalie.

„To vám řeknu cestou, ale teď musíme jít do bezpečí. Tadyhle Edward na sebe křikem upoutal až moc pozornosti. Zavedu vás zatím k sobě domů. Souhlasíte?“ navrhla Bella.

„Ano,“ usmál se Edward a mírně se začervenal.

Prodírali se divočinou, kde slýchali divné zvuky ze všech stran. Pohybovali se tiše a opatrně.

„Tak co nám povíte k těm pradávným tvorům?“ opakovala se Rosalie.

„Mě by spíše zajímalo, kde jste se tu vzala,“ zajímal se Carlisle.

„Když jsem byla ještě dítě, moji rodiče uspořádali expedici a hledali tajemnou plošinu stejně jako vy. Zabydleli se tu a zkoumali tamější místa,“ mluvila Bella a přitom poslouchala okolní zvuky.

„Rád se s vašimi rodiči seznámím,“ usmál se Carlisle.

„Odešli hledat vzorky,“ zašeptala Bella.

„Tak, až se vrátí,“ nevzdával se Carlisle.

„Nevím, kdy se vrátí,“ řekla smutně Bella.

„Aha, a kdy odešli?“ zajímala se Rosalie.

„Před jedenácti lety,“ zašeptala Bella a šla dál. Rosalie si s Emmettem vyměnili nechápavé pohledy.

„Jsou pryč jedenáct let a ty stále věříš, že jsou naživu?“ zeptal se Emmett.

„Nevěřím, vím to,“ řekla rezolutně Bella. „Dejte pozor, kam šlapete a hlavně buďte pozorní a potichu,“ varovala je Bella. „Jsme na území opolidí.“

„Opolidí?“ zasmála se Rosalie.

„Pst,“ zasyčela na ni Bella.

„Opolidé byli předchůdci člověka. Zdá se, že tohle místo skrývá mnohem více, než jsme si mysleli,“ dumal Carlisle.

Po chvíli se dostali na okraj mýtiny, kde se pásli obrovská stvoření s dlouhým krkem.

„Panebože,“ nadechl se Carlisle s neskrývaným údivem.

„Je to to, co jste hledal, profesore?“ poplácal jej po rameni Emmett.

„To je Apatosaurus,“ fascinoval se jím Carlisle. „Ale on už dávno vyhynul. Neuvěřitelné.“

„Ale přesto je tomu tak,“ usmála se Bella. „Ale raději pojďme. Je jich tu mnoho. Jsou sice býložravci, ale když je něco poleká, rozutečou se na všechny strany a jsou schopni zavalit jeden druhého,“ pobídla je Bella.

„Oh, dobrá tedy,“ loučil se neochotně Carlisle.

„Jestli vás nadchlo jen tohle, počkejte, až uvidíte pteradoktila,“ podotkla Bella. „A mnohem více,“ zašeptala si pro sebe tajemně.

Rosalie spolu s Emmettem šla v pozadí a snažila se mu namluvit, že ta dívka lže.

„Rosalie, ona se nás ujala. Vše nám ukáže. Máme neobyčejné štěstí,“ nechápal ji Emmett.

„Jo, a je taky neobyčejně krásná, co? Viděl jsi její oči? Takové jsem nikdy neviděla,“ pokračovala Rosalie.

„Jsi paranoidní, nebo možná žárlíš,“ pošťouchl ji Emmett.

„Copak mám na co? Na krásku, která nemá ani špetku vzdělání? Na rozdíl od ní umím nespočet jazyků a jsem zdatná v mnoha věcech,“ mrkla na Emmetta.

„Tak jsme tady,“ oznámila Bella asi po hodině cesty.

„Nic nevidím,“ nechápala Rosalie.

„Pohlédni na nebesa,“ řekl uneseně Carlisle.

„Cože?“ nechápala stále Rosalie, ale udělala, co řekl.

Na kmeni mohutného stromu bylo postaveno obydlí. Dřevěné obydlí, kde by se dalo v pohodlí žít.

Bella se jen smála nad jejich unesenými výrazy. „Tak co říkáte na můj domov?“

„Tady žiješ?“ odfrkla si Rosalie.

„Je to překrásné,“ usmál se Edward.

„Neskutečné,“ přidal se Emmett.

„Kdo to postavil?“ zajímal se Carlisle.

„Mí rodiče spolu se svou družinou. Je to velmi vysoko, čímž nás to chrání před všelijakými dravci,“ podotkla Bella.

„A jak se dostaneme nahoru?“ ptala se Rosalie.

„Přeci výtahem,“ usmála se Bella a šla ke kmenu stromu.

„Nevzdělaná?“ pochleboval se Rosalii Emmett.

Když vyjeli výtahem nahoru (na dvakrát), octli se v dvoupatrovém příbytku. V dolním patře bylo zařízeno něco, co by se dalo nazvat obývacím pokojem a kuchyní dohromady. A v druhém patře byla jedna ložnice spolu s malou místností, která byla plná nerůznějších věcí.

„Úchvatné! Vypadá to na pracovnu,“ rozplýval se Carlisle.

„Laboratoř je myslím vhodnější,“ usmála se Bella.

„Můžeme tu pár dní zůstat, než najdeme pár vzorků a cestu domů?“ zeptal se Edward.

„Ovšem. Už dlouho jsem neměla návštěvu. Chovejte se tu jako doma. A ráda vám pomůžu najít vše, co jen budete chtít,“ nabídla se Bella.

„To je od tebe velkorysé,“ pousmál se Edward.

„Dobrá, zatím se tu zabydlete a já půjdu zkontrolovat okolí. A zjistit, zda nás něco nesledovalo,“ oznámila Bella.

„Smím jít s tebou?“ usmál se Edward.

„Oh, to je milé. Ale zatím se radši zabydli,“ řekla a zmizela výtahem dole.

Bella utíkala džunglí a neustále se ohlížela, aby zjistila, jestli ji někdo z jejich nových společníků nesleduje. Konečně dorazila tam, kam chtěla. Stála před vstupem do tmavé jeskyně. Vešla dovnitř a překonala spletité chodby, až se nakonec dostala do mírně osvětleného sálu, kde na třech trůnech seděli postavy v kápích.

„Podej hlášení, Bello,“ vyzval ji hluboký hlas jednoho z postav.

„Našla jsem čtyřčlennou skupinku. Jedna žena a tři muži. Zatím jsem je u sebe ubytovala,“ podala hlášení Bella.

„Výborně, Bello,“ ozval se jeden z hlasů.

„Sbliž se s nimi a zjisti o nich co nejvíce informací. A až přijde čas, víš sama co dělat,“ řekl další hlas.

„Ale dej si pozor, minule ti ten vědec utekl ještě dřív, než jsi jej stihla proměnit,“ upozornil ji první hlas.

„To byla jen nehoda,“ bránila se Bella. „Už se to nestane.“

„V to doufáme! Neradi bychom tě byli nuceni nahradit,“ řekl jeden z hlasů.

„Teď se vrať!“ rozkázal další.

„Ano, pane.“ Uklonila se a odešla.

Autor: ThereSSa (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Ztracený svět - 3. díl: