Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Ztráta paměti - část 1.

04.11.2011 (18:30) • BuffyCullen • FanFiction na pokračování • komentováno 11× • zobrazeno 1574×

Pohled Edwarda:

Bylo pro mě opravdu těžké ji proměnit, ale ona by jinak zemřela a to jsem nemohl dopustit.

„Jak ti je, lásko?" zeptal jsem se jí s úsměvem.

„Lásko? Proč mi říkáš lásko? Ani tě neznám. A kde to jsem a proč tu jsem?" odpověděla mi a já jsem v tu chvíli poznal, že tady něco nehraje. Carlisle, který stál vedle mě, se jí ihned zeptal:

„Bello, ty si nic nepamatuješ? Tohle je Edward, tvůj manžel."

„Manžel? Já nejsem vdaná, to bych si pamatovala," odpověděla mu zmateně.

„A na Renesmé si vzpomínáš? To je tvá dcera. Vlastně naše dcera," zeptal jsem se jí.

„Ano, na Renesmé si vzpomínám. Dejte mi moji dceru. Nechápu, co tady dělám a nevím, za koho mě máte. Kdybys byl můj manžel, tak bych si to určitě pamatovala," odpověděla uraženě.

„Takže víš, že Renesmé je tvá dcera?" zeptal se Carlisle.

„Samozřejmě. Poslouchejte, já opravdu nevím, jak je možné, že tu jsem. Vezmu si Renesmé a odcházím, musím se pořádně vyspat, jsem opravdu zmatená," oznámila nám, vzala Renesmé a odešla.

„Carlisle, co se to, proboha, děje? Proč si mě nepamatuje?" zeptal jsem se Carlislea.

„Pravděpodobně amnesie," odpověděl mi celkem přesvědčeně.

„Já si také na nic nepamatovala," řekla nám Alice, která právě šla kolem nás.

„Ale po pár týdnech od proměny se mi paměť vrátila," dodala.

„Jenže co když si Bella nevzpomene? Co když to takhle zůstane?" zeptal jsem se vystresovaně.

„Edwarde, paměť ztratila před chvílí, teď nemůžeme vědět, co bude zítra nebo později. Já bych ti moc ráda řekla, jestli se jí paměť vrátí nebo ne, ale já nic o Belle a její paměti nevidím. Můžeme jenom doufat, tak doufej v zázrak!" řekla Alice.

„Alice má pravdu, můžeme jenom doufat a čekat. Snad je tohle jenom dočasné," dodal Carlisle a já opravdu doufal, že si Bella vzpomene a každá minuta pro mě byla nyní jako hodina. Odešel jsem k sobě do pokoje a chvíli jsem přemýšlel o tom, co se stalo. Snažil jsem se na cokoliv přijít. Nakonec mě pár věcí napadlo. Vrátil jsem se, abych to řekl Alice a Carlisleovi.

„Ale Bella přece nezapomněla všechno. Na Renesmé si pamatuje, i když se narodila před chvílí," řekl jsem jim. „A mě si nepamatuje, přestože mě zná už dlouho. Jak to?"

„Podle mě nad tím nemůžeme uvažovat takhle. Je to celé nějaké divné," odpověděl mi. „Edwarde, chápu, že se snažíš na něco přijít, ale jak řekla Alice, my teď můžeme jenom doufat. A navíc jsi opravdu rozrušený, v tomhle stavu bys na nic nepřišel, věř mi. Měl by ses uklidnit, nemyslíš?" dodal.

„Asi máš pravdu. Měl bych se uklidnit," uznal jsem. „Jenže ono to není tak snadné. Myslím, že si nedokážeš představit, jak se cítím, protože Esmé si pamatuje všechno, co jste spolu prožili. A pokud ne úplně všechno, alespoň si pamatuje tebe!"

„Edwarde, chápu, jak se cítíš," snažil se se mnou soucítit.

„A jak bys to mohl asi chápat? Ty nevíš, jak se cítím!" zakřičel jsem na něho a potom jsem si uvědomil, že tohle jsem udělat nechtěl.

„Nechal bys mě domluvit? Edwarde, já chápu, jak se cítíš, i když se mi nestalo to co tobě. Jenže na Belle mi také záleží, a tak je pro mě také šok, že ztratila paměť," vysvětlil mi.

„Dobře, promiň. Snažím se hodit se do klidu, jenže se mi to moc nedaří. Jdu na chvíli k sobě a tam budu přemýšlet a hlavně doufat, že si vzpomene a že se vrátí," oznámil jsem jim a odešel jsem do svého pokoje.

Pozn.: Toto byla první povídka o Twilight, kterou jsem kdy napsala... Vydat jsem ji chtěla už třikrát, ale bohužel jsem tam vždycky měla moc chyb a nakonec jsem na ni nějak zapomněla. Snad se líbila.

Autor: BuffyCullen, v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Ztráta paměti - část 1.: