Hikariin bratr vzbudí svou sestru, protože najde ve svém pokoji něco divného... a Hikari se tomu snaží přijít na kloub.
21.08.2010 (15:15) • Hikari • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 952×
„Fuj, to jsem se lekla!“ trhla jsem sebou a otevřela oči. Zamrkala jsem a zadívala se do tmy. Ležela jsem ve svém pokoji v posteli, vyděšená a vytržená z toho nejkrásnějšího snu. A proč? Protože mě můj geniální bratříček vzbudil!
„Co chceš proboha ve dvě ráno?!“
„U mě v pokoji je něco divnýho,“ odpověděl mi.
„Co?“ ptala jsem se rozespale.
„Něco bílýho a studenýho… a ptá se to po tobě,“ vyděšeně mi odpověděl.
„Něco bílýho a studenýho? Jak to vypadá?“
„Já... já nevím...“ pokrčil rameny. Můj čtrnáctiletý bratr se bojí něčeho, o čem ani neví, jak to vypadá? Zadíval se mi do očí a zeptal se mě: „Půjdeš se tam podívat?“
Následovala tichá cesta do jeho pokoje. Byla jsem plná rozporuplných pocitů, protože jsem nevěděla, co mě čeká. Otevřela jsem dveře…
„Je tam někdo?“ zeptala jsem se, odpovědí mi však bylo jenom hrobové ticho. Brácha si ničeho nevšiml, ale já jsem na okamžik viděla v rohu záblesk rudých očí. Nic jsem mu neřekla, nechci ho děsit.
„To se ti asi jenom zdálo, nic tam není. Kdyby tu přece jenom něco bylo, *záměrně jsem použila výraz něco*, ať to jde za mnou a neotravuje tebe, jo?“ Otočila jsem se na patě, cestou popřála bráchovi dobrou noc a zmizela ve svém pokoji.
Už jsem usínala, když jsem slyšela nějaký šramot. Otevřela jsem oči a spatřila jsem ho…
Byl to vysoký, bledý muž s rozcuchanými vlasy a černýma očima. Dřív jsem se zajímala o nadpřirozené bytosti, a tak jsem si byla jistá, že je to upír. A jeho černé oči mi dokazovaly, že má žízeň, nebo chce pomstu a nebo je nadržený... Poslední možnost mi přišla nesmyslná. Kdo by mohl být nadržený v mé přítomnosti? Seděla jsem a přemýšlela, co může chtít. Přerušil moje rozjímání jasným, zvonivým hlasem.
„Ahoj, jmenuju se Edward...“ V tu chvíli jsem omdlela.
Probudila jsem se a cítila na ruce něco studeného. Studený... Edward! Zděšením jsem vykřikla. Cítila jsem jeho pohled, doslova mě propaloval očima.
„Vyděsil jsem tě moc?“ zeptal se naoko starostlivě.
„Ani ne,“ odpověděla jsem mu. „Co chceš od mého bratra?“
„Od tvého bratra nechci nic.“
„Tak proč jsi tu?“ zeptala jsme se, už trošku nechápavě.
„Potřebuju něco od tebe.“
„Co?“
„Takovou... ehm... službičku...“
„Jakou?“
„Ty o ničem nevíš? Máš speciální schopnosti, proto tě Carlisle, Emmett, Jasper a já chceme do klanu.“
„Ty, Car... kdo, kdo a kdo? Proč já? Proč? Nechápu to...“ Nejspíš jsem vypadala už hodně zmateně, protože se pustil do vysvětlování.
„Tak ti to řeknu... Stalo se ti někdy, že bys udělala něco zvláštního, něco, co ti přijde nenormální?“
Zamyslela jsem se. „No, jednou... Slyšela jsem myšlenky cizích lidí, a když jsem byla v nemocnici, vyvolala jsem něco jako štít, doktor říkal, že to vypadalo jako nějaká bublina...“
Zkoumavě se na mě zadíval. Chvíli mlčel a pak prohlásil: „A pak že žádné schopnosti nemáš.“
„Proč mě chce ten... Car... Car...“
„Carlisle.“
„Carlisle... do klanu?“
„No, právě kvůli těm schopnostem... a mě vyslali, abych tě proměnil, protože prý mám na tebe vliv, i když by mě zajímalo jaký vliv.“
„Hmm... já se ale změnit nenechám!“ pomyslela jsem si a zašklebila se na něj.
Autor: Hikari (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Zvláštní zkušenost - 1. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!