Mám pro vás novou část povídky - Prokletí nesmrtelných. Teď se budu opakovat, ale stále doufám, že se vám bude líbit, a že při ní zůstanete i nadále. :)
30.01.2009 (11:20) • Lareth • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 5368×
„Ahoj Bells, moc rád tě vidím,“ promluvil potemnělým hlasem. Jeho výraz se nedal přečíst. Připadalo mi, jako bych toho člověka neznala a zároveň mě naplňoval klid a radost, že žije. I když těžko říct, který pocit převládal. Zda veselí či děs.
„Vím, co si myslíš. Ten pes je krvežíznivec,“ zasmál se neuvěřitelně krásným zvonivým smíchem, který připomínal zpěv andělů. Sundal si kápi a pohlédl na mě svýma novýma zářivýma očima, připomínající rubínové křišťály. Jeho pleť nezářila tolik, jako Edwardova, měla jemný červenohnědý nádech. Jeho černé vlasy byly dlouhé po ramena, takové je měl před smrtí. Bolestivě mě píchlo v žaludku, když jsem myslela na ztrátu svého nejlepšího přítele. Já ho oplakávala a on mezitím...
Když jsem neodpovídala, mluvil dál: „Víš, jak jsem umíral, myslel jsem na tebe. A co se nestalo,“ ušklíbl se. „Ta upírka mě kousla. Bylo to hrozný. Dostat se sem a pozabíjet tolik upírů, aby se mi podařilo podmanit si tyhle poskoky, abych se dostal k tobě, bylo téměř nemožné. Ale moje láska je silná. Pár mocných upírů jsem si nechal. Mimochodem, omlouvám se za ta pouta.“ Odmlčel se a díval se na mne upřeným, až nepříjemným pohledem. „Jen mě překvapilo, že jsi člověk. A ti dva taky.“
Najednou ve mně všechno hrklo. Poprvé jsem promluvila. Měla jsem nakřáplý hlas. „Jacobe, co jsi udělal Carlisleovi a…“ Nedokázala jsem to doříct. Nemohla jsem říct jeho jméno. Můj hlas byl bolestný, bála jsem se nejhoršího. Rychle se mi podíval do oči. Viděla jsem vzrušené problesknutí. Už to vím, chce mi pořádně ublížit a jim ještě víc. Žene ho nenávist k nám všem.
„Neboj se, jen jsem si s nimi trochu pohrál. Možná jsem je pokousal. Já ti nevim.“ Takový nikdy nebyl. Takhle ho neznám. Naháněl mi strach. Nenávidím ho.
„Ne, prosím, neubližuj jim,“ pronesla jsem skoro neslyšně. Nesnesla bych pomyšlení, že by zemřeli. Jen při té myšlence se se mnou točil celý svět.
„Někde je tady taky mám, ale nemám v úmyslu nechávat je žít moc dlouho. Zatím jim způsobím velkou bolest. Chci, aby viděli, jak tě proměním a chci aby trpěli,“ pronesl tato slova s nenávistí. Zamrazilo mě ještě více. „Možná je pak budeš chtít zabít sama.“
Nejdřív mi odpoutal nohy a pak ruce. Chtěla jsem utéct, ale neměla bych šanci. Vyvedl mě z mého strašidelného vězení a táhl mě za sebou temnou chodbou s pevně zaklenutou rukou na mém zápěstí. Zastavil se teprve před těžkými dveřmi, které s vrznutím otevřel a já okamžitě poznala tohle místo.
Itálie. Volterra. Vtáhl mě do místnosti s recepcí, posledně když jsem tu byla, za stolem stála Gianna, mladá žena, která byla ochotna být lidožravým upírem. Davy lidí proudily do místnosti hned vedle. K velké skupince hladových upírů. Při té vzpomínce jsem se otřásla. Teď bylo něco jinak, místo Gianny v místnosti byla jiná žena. Když promluvila, hned jsem poznala, že i ona se chce stát součástí tohoto upířího klanu.
Mluvila s náklonností. „Jacobe, budete něco potřebovat?“ Ta slova řekla téměř s láskou. Poznala jsem, že se jí Jacob upír líbí.
„Ne, díky Luciano,“ řekl s odporem. Ale ani to ji nevyvedlo z rovnováhy. Stále se vesele usmívala. Jacob na víc nečekal a táhl mě do mně známé místnosti. Tehdy jsem se tu sešla s Arem, ale další změna byla, že mi po boku stála Alice a Edward. Do očí mi vtryskly slzy a já se téměř okamžitě zhroutila na zem.
Jacob ke mně přišel tak tiše, že jsem nadskočila, když promluvil: „Bells, co se děje? Buď šťastná, mohla jsi dopadnout hůř. Už při té nehodě.“ Hlas měl najednou něžný a uklidňující, ale i přes to jsem nedokázala přestat plakat.
Chtělo se mi umřít. Nechci žít dál, ale s bolestí jsem si vzpomněla na naše dítě. Nemůžu zemřít a ani jsem nemohla být proměněna. Naše dítě musí žít. Jak Carlisle řekl, musím být silná pro nás tři, a když už ne pro tři, tak alespoň pro dítě. Musím to udělat kvůli Edwardovi. On by si přál, abych přivedla dítě na svět. Alespoň si to myslím. Žádné dítě, které by bylo napůl upír a napůl člověk, neznám a na světě asi žádné není. Nemůžu vědět, co se se mnou stane, když budu těhotná s upírem.
Přestala jsem plakat a chtěla jsem vstát, ale nohy mi vypověděly službu a bolest vystřelující do hlavy mi drtila lebku. Při tom všem jsem si ani nevšimla, že jsem v místnosti sama. Potichu jsem se zvedla a šla jsem k těžkým dveřím. Potřebuji ho alespoň vidět a kdyby to šlo, tak i zachránit. Vylétla jsem jako střela z místnosti a poté jsem se opatrně plížila chodbou, kterou jsme přišli, zpět do toho strašidelného podzemí. Předtím jsem si nevšimla, že chodba vede ještě dál, než kde jsem byla uvězněna.
Prošla jsem ji tiše a pomalu, abych náhodou neupadla, nechtěla jsem se prozradit a ani jsem nechtěla ublížit miminku. Téměř po pěti minutách jsem došla nakonec a začala jsem ťukat co nejtišeji na dveře, jestli se mi třeba neozvou. Edward bude asi stále v bezvědomí, ale snad je vzhůru Carlisle. Došla jsem asi ke čtvrtým dveřím, ze kterých se ozval nějaký tlumený zvuk. Zaklepala jsem na ně a čekala na odezvu.
Najednou všechno utichlo a já jsem vzala za kliku. Bylo otevřeno. Vešla jsem opatrně, a co nejtišeji dovnitř a zůstala jsem stát jako opařená.
« Předchozí díl Následující díl »
Autor: Lareth (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Prokletí nesmrtelných - část 3.:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!