Když se ztratí moje prozaická Múza,
přepadne mě stesk a děsná hrůza.
A jak tak v tmavou beznaděj se nořím,
v zoufalství tyhle nyvé verše tvořím.
Tak místo abych pilně psala Anděly,
praštěná Múza mi zase báseň nadělí.
05.08.2010 (19:30) • Hanetka • FanFiction poezie • komentováno 1× • zobrazeno 2200×
Láska.
A srdce jako křišťálovou vázu
naplní květy s vůní zimostrázu.
A každý dotek tvých rtů nebo dlaně
přidá tam další. Je dost místa na ně?
Každý svůj dech i pohled věnuji ti,
slunce mé lásky i o půlnoci svítí.
Rozchod.
A z vázy z křišťálu jsou střepy.
Najde se někdo, kdo ji zase slepí?
Kdo vrátí do ní polámané květy,
kdo políbí mé okoralé rety?
Ztratil ses v dálce, zmizels bůhvíkam,
a já tu denně jenom s pláčem usínám.
Návrat.
A zase cítím slabost v kolenou
když moje rty si na tvé vzpomenou.
Tvůj úsměv rozpouští mé srdce zmrzlé v ledu,
ten pohár štěstí má však tajnou příchuť jedu.
Jak se svým osudem se vyrovnám,
když jiné srdce já teď zlomit mám?
Autor: Hanetka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction poezie
Diskuse pro článek Bellas' New Moon:
Bylo to moc hezké
Ale chudák Jake
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!