Další poezie, tentokrát o Belle a Edwardovi. Co když se tajemství rodiny Cullenů opravdu nesmí nikdo dozvědět? A co když ho někdo zjistí? Toto je Edwardův dopis Belle...
29.08.2011 (20:00) • JoheeeCullen • FanFiction poezie • komentováno 48× • zobrazeno 3282×
I když jsi už před lety opustila tuto zem,
navždy zůstaneš v srdcích našich, i v tom mém.
Odešla jsi a já ti neřekl sbohem.
Odešla jsi, přestal jsem být tvým bohem.
Jen na pouhý okamžik ses v mém životě objevila,
že mi zblázníš srdce, jsi nevěřila.
Však tobě se to jako jediné povedlo,
a to můj život do správných kolejí uvedlo.
Změnila jsi mé vnímání světa.
Abych byl šťastný, stačil jediný tvůj úsměv, jediná věta.
Pod tvým pohledem ledy tály,
v tvé blízkosti se všichni smáli.
Byla jsi sluncem chodícím po zemi,
dokázala sis poradit se všemi.
Nikdy nezapomenu na tvůj hlas,
který změnil něco v každém z nás.
Teď už tu pod zemí věčným spánkem spíš,
že jsem to nechtěl, jistě dobře víš.
Nechtěla jsem ukončit tvého života dráhu,
ale ty ses nesměla dozvědět tu zprávu.
Nesměla jsi vědět, kdo ve skutečnosti jsem,
nesměla jsi dál zůstat v životě mém.
Vím, že jsem neměl právo zbavit tě života,
ale tys zjistila, proč je tak nízká mého těla teplota.
A to jsi vědět nesměla,
proto jsi vlastně zemřela.
Nikdo nesmí vědět, že chodíme mezi vámi,
nebo též spade do smrtelné jámy.
Ty jsi to tajemství zjistila,
a tím se do předem prohraného boje pustila.
Navždy budeš vryta v mé paměti,
jako dívka, která přišla na mé prokletí.
A toto je i pro všechny ostatní výstraha -
nehledejte, nebo vás čeká poprava!
My dál budeme ty temné stíny v koutech vašich snů,
však nepátrejte, nebo nastane konec i vašich dnů.
Vemte si příklad z dívky jménem Bella,
která věděla více, než měla.
Teď už věčným spánkem spí,
že jsem ji miloval, jistě dobře ví...
U mé minulé poezie bylo devět komentářů... Někdo by za to možná dal kdo ví co, ale to bohužel není můj případ - zřejmě jste mě rozmazlili. Psát pro devět lidí mi připadá trochu... zbytečné. Vím, že spousta z vás byla odjetá na prázdninách, ale když se podívám na počet zobrazení a na počet komentářů, trochu mi to nesedí. Takže dokud nebudu s počtem komentářů spokojená, další poezie se nedočkáte - kolik to bude, se rozhodnu sama, ale určitě víc než devět.
Toto dílko je věnováno právě těm devíti lidem, kteří nebyli líní si zajet až na konec stránky a napsat pár písmen. Vážím si toho a doufám, že nyní vás bude o něco víc...
Autor: JoheeeCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction poezie
Diskuse pro článek Dívka, co věděla více, než měla:
A jsem u další!
Ježulinko (něco jako Ježíš :D), tohle byl opět skvělý megazažitek. A já (doprčic! ) zas oněmněla!
Jak ty to děláš... ?
Ten nápad byl famózní, zpracování... No, to nejde popsat, jak to bylo krásný...
Ty určitě jistě víš, že tuhle poezii miluju.
dojalo mě to, fakt nekecám! Ale je to hrozně moc snutný
Tak jsem tu se svým komentářem. Líbil se mi nápad, i když jsem si po prvním řádku říkala, kam jako Bella jela, na dovolenou? Dobře, moje blbost, ale s Edwardovým charakterem jsem se ze začátku neslučovala.
Na druhou stranu ale musím říct, že představa Edwardem zabité Belly je vážně lákavá. Ale spíš jsem z toho cítila pořád samé omluvy a fňukání, jako by byl takový slabý blbec, že prostě dostal nakázáno ji zabít a vůbec proti tomu nebojoval - což je divné, když tolik tvrdí, jak ji miloval? Ta výstraha na konci ale zase dává znát, že se cítí provinile spíš proto, že zabil nějakého člověka, než proto, že zabil Bellu, i když on ji miloval, ona ho milovala, takové ty věci, které už dávno víme...
Co se týče konečné poznámky... Přijde mi to trochu ironické, nepatřičné, ale to je proto, že obecně věci tohoto typu nemám v lásce.
Pro tuto poezii je to ode mě vše, ale dneska počítám s tím, že se dostanu ještě k něčemu. :)
Víš, co miluju více než tvé poezie? Tvé smutné poezie.
Výjimečné. To je to slovo, které to vystihuje. Kolik takových příběhů tu bylo, že Bella musela zemřít, a to jen proto, že přišla na existenci upírů... Avšak tenhle byl jedinečný. Sálala z něj atmosféra okamžiku, bylo to skvěle melancholické. Děkuji za skvělý zážitek.
Tahle báseň je z tvých nejlepších Mrazilo mě při ní po těle,a to se mi stává jen málokdy.Depresivní poezie,je má nejoblíbenější,já sama ji tvořím už několik let o situacích ze života, a věř že ty máš pro ni velké nadání.
Takže... Tenhle koment píšu podruhý a sem doooost nasraná, protože jestli znovu omylem máčknu Shift, když budu na stránce a mě se to vrátí zpátky, tak se už fakt asi zastřelim!
V tom předchozím komentu byly nějaký kecy o hroších, o které si bohužel přišla, protože je odpoledne a mě přestal fungovat mozek.
Ne, kecám, je ráno ráno raníčko a venku svítí sluníčko...
Takže, když jsem se dozvěděla, kolik jsem toho u tebe zanedbávala, prolítlo mi hlavou asi tohleto:
"Jakto, že mě ta holka ještě nezabila?"
Pak mě napadlo:
"Mě něco prolítlo hlavou! A, dobrý, byl to vořech..."
No a pak přišel pocit zahanbenosti:
"Co si to jako dovoluju dělat si pitomým vořechem ďouru do hlavy."
No a přišla i sebelítost:
"Béééééé, chybí mi přesně ta část mozku, kterou jsem potřebovala k logickému myšlení... Teď už ani nevím, jak se píše k... g... dakt nevim! "
No a pak přišly výčitky:
"Jako jak sem si mohla dovolit všechny tady pořádně nevypráskat, jak tady proházely smajlíky! "
No a konec, tím můj mozek sloužil, poslední zdravý kousek mého bezmozkového mozku se ulomil a mě teď nezbylo v hlavě nic... Slyšíš? Je dutá!
Takže, brouku, protože vstávám v 8 ráno, tak na 100% nestihnu okomentovat všechno to, co bych potřebovala - dala jsem si všechny ty články do záložek a teď se mi kvůli tomu pěkně seká comp.
Hele, teď už konečně k poezii.
Poprvdě? Teď píšeš lepší, dokážeš do toho vtřískat originalitu, i když to originální není... To tomuhle nechybí, ale dostatek toho taky není. No ale co já tady kritizuju, když jedinej verš, kterej jsem kdy vymyslela, byl: "Dáda Patrasová, sedí ve vězení, při tom žere zrní."
Je mi moc líto to s těma komentářema, ale když ty píšeš tak často, že to ani já, ten věčně opožděnej komentátor, nestíhám komentovat No prostě už na mně padá maximální únava, takže stihnu snad ještě jeden komentář a další si necham na příště... a doufám, že když jsem okomentovala aspoň toto, tak mi aspoň to "ň" napíšeš
fakt moc krásné , to se ti povedlo.
Jo dívka, která kopla do vosího hnízda
Všem vám hrozně moc děkuji za úžasné komentáře. Už jsem si myslela, že se mé poezie přestaly líbit, ale vy jste mě zase přesvědčili o opaku... Vážně vám moc děkuji.
TerezaRosalieCullen: To je v pohodě, já jsem to pochopila. Jinak myslím, že máš naprostou pravdu - já ty poezie stejně psát budu... Ale pšššt!
Už jsem psala, že další 2 čekají na schválení.
Děkuju za pochvalu, vážím si toho.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!